Aby obec získala zpět majetek

Už jen do 31. 3. 2013 může obec požádat katastrální úřad, aby z majetku ČR přepsal na její list vlastnictví nemovitost, jejíž vlastnictví přešlo na obec na základě zákona č. 172/1991 Sb.

Nemovitosti byly z listů vlastnictví nejrůznějších subjektů hospodařících se státním majetkem přepisovány do listů vlastnictví obcí již od 24. 5. 1991, tedy od účinnosti zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí. Ve velkých městech šlo např. o bytové podniky. Takto převedené nemovitosti tvořily v majetku obcí zcela zásadní podíl, z čehož část již byla z majetku obcí mezitím opět vyvedena (např. privatizací bytového fondu).

Zákon č. 172/1991 Sb. však neobsahoval žádnou sankci za případné nedodržení lhůty k přepsání majetku ČR do vlastnictví obcí. To napravila až jeho novela zveřejněná ve Sbírce zákonů jako zákon č. 173/2012 Sb. Ta stanovuje, že pokud vlastnické právo, které na obec přešlo podle § 1, 2, 2a nebo § 2b tohoto zákona, není dosud zapsáno v katastru nemovitostí, je obec povinna nejpozději do 31. 3. 2013 uplatnit návrh vůči katastrálnímu úřadu, nebo podat žalobu na určení vlastnického práva u soudu. Nesplní-li obec tuto svou povinnost, považuje se den 1. 4. 2013 za den přechodu vlastnického práva na stát.

ZKUŠENOSTI Z HRADCE KRÁLOVÉ

Například v Hradci Králové díky usilovné práci zaměstnanců magistrátu dokázali přepsat na základě zákona č. 172/1991 Sb., na list vlastnictví města už více než 10 tisíc nemovitostí. V polovině ledna tam zbývalo do konce března prověřit již jen necelé dvě stovky nemovitostí a případně pak zažádat o jejich zápis do majetku města.

Mluvčí královéhradeckého magistrátu Ing. Magdaléna Vlčková uvádí, že šlo hlavně o budovy a pozemky pod nimi, lesní pozemky, vodní plochy i ornou půdu. Největší podíl však tvořily ostatní plochy, jako ostatní komunikace, jiné plochy, zeleň, tj. pozemky, které město (případně obce později přisloučené k městu) vlastnilo k 31. 12. 1949, ale i nemovitosti, s nimiž právní předchůdce města hospodařil ve smyslu ust. § 1 zákona č. 172/1991 Sb., tzn. uliční pozemky, zeleň, bytové domy, administrativní budovy a ostatní domy.

»Mělo-li se za to, že téměř celé veřejné prostranství by mohlo, resp. může být města, bylo nutné prověřovat další nemovitosti, které byly situovány v uličních pozemcích, ale byly leckdy zapsány na jinou fyzickou či právnickou osobu, byly vykoupeny, avšak nebyly zapsány na právního předchůdce města,« doplňuje Magdaléna Vlčková.

Od kterých subjektů hospodařících se státním majetkem se městu podařilo získat nejvíce nemovitostí? Mluvčí vypočítává: »Předně to byl Bytový podnik Hradec Králové, Technické služby Hradec Králové, ale např. i společnost Salma Březhrad, která měla ve správě některé nemovitosti, jako třeba areál jatek v Kydlinovské ulici, tzv. stará jatka. Ovšem nejvíce nemovitostí město získalo od s. p. Lesy ČR, které k rozhodnému datu hospodařily s majetkem, jenž mu historicky patřil.«

KLÍČ K PROVĚŘOVÁNÍ NEMOVITOSTÍ

Mluvčí upřesňuje, podle čeho se zaměstnanci magistrátu zaměřovali na prověření konkrétních nemovistí: »Základem je důkladné šetření, znalost území a spolupráce s jinými odbory. S odkazem na historické dokumenty a soupisy nemovitostí, jež byly zapsány v pozemkové knize v příslušných knihovních vložkách k rozhodnému datu, tj. 31. 12.1949 s vlastnickým právem pro město Hradec Králové, ale i obce, které se v mezidobí let 1951-1991 staly součástí „Velkého Hradce“. Dále např. na velká územní rozhodnutí, podle nichž se ve městě stavělo, jako lokalita Malšovice, Moravské Předměstí, ale i Pouchov či Slezské Předměstí.«

Z toho lze podle mluvčí »vyčíst«, že pozemky v uliční síti, sloužící ke zpřístupnění, by měly/mohly být vlastnictvím města, resp. právního předchůdce. Není-li tomu tak, jmusí se hledat dokumenty v archivech odboru, ale i ve státním archivu apod.

RADA ZÁVĚREM

Zjistí-li některá obec ještě teď, že může mít nárok na přepis majetku ČR na svůj list vlastnictví, co by jí Královéhradečtí poradili? »Musí se hned začít usilovně dohledávat poslední listinné důkazy (knihovní vložky, hospodářské smlouvy, kupní smlouvy apod.),« říká mluvčí. »Má-li obec listinné důkazy o svém nároku, ale v katastru je zapsána jako vlastník jiná osoba, s níž se nepodaří dosáhnout dohody, je třeba ihned podat určovací žalobu. Je-li na území obce vojenský újezd, tj. nemovitosti, jež historicky byly vlastnictvím obcí a ke dni účinnosti zákona č. 172/1991 Sb., vlastnictvím České a Slovenské Federativní Republiky, nesmí se zapomenout požádat do 31. 3. 2013 u příslušné organizace o její navrácení.«

»Stopku« pro podání návrhu na převod majetku státu na obce vystaví 31. březen 2013

Zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, byl v mezidobí novelizován několika právními předpisy. Poslední novela zveřejněná ve Sbírce zákonů pod č. 173/2012 Sb. stanovuje mj. i »konečné datum« pro možnost podání návrhu na zápis do katastru nemovitostí ve smyslu shora uvedeného zákona.

Na základě změny § 8 v zákoně jsou obce, na které přešlo vlastnické právo podle zákona 172/1991 Sb., povinny nejpozději do 31. 3. 2013 uplatnit návrh vůči katastrálnímu úřadu, nebo podat žalobu na určení vlastnického práva u soudu. Nesplní-li obec tuto svou povinnost, považuje se den 1. 4. 2013 za den přechodu vlastnického práva na stát.

ZDROJ. MAGISTRÁT MĚSTA HRADEC KRÁLOVÉ

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *