Budování horkovodní sítě musí dávat ekonomický smysl

Akciová společnost Teplárna České Budějovice patří mezi lídry modernizace teplárenských sítí v republice. Nejde přitom jen o vyměněné kilometry potrubí, ale i o nahrazování parovodního potrubí horkovodním. Za to jí letos Teplárenské sdružení ČR udělilo cenu Křišťálový komín a ocenění Projekt roku v soustavách zásobování teplem a chladem.

V rozhovoru pro Moderní obec místopředseda představenstva společnosti Mgr. Martin Žahourek k tomuto úspěchu poznamenává: »Chceme být moderním dodavatelem energií pro 21. století.«

V čem spočívá výhoda horkovodu v porovnání s parovodem?

U nás ve městě bylo původní parovodní potrubí dimenzované hlavně pro zásobování průmyslových podniků v době před třiceti a více lety. Dnes už však nesplňuje požadavky kladené na tento typ potrubí, především z pohledu tepelných ztrát a vzhledem ke stáří i spolehlivosti. Neumožňuje ani variabilní provozování v různých ročních obdobích a s tím spojenou větší úspornost. Proti původnímu parovodnímu je horkovodní potrubí předizolované a s dimenzí potrubí přizpůsobené současným i budoucím potřebám. To vše umožňuje snižovat ztráty na trasách. Tím se v důsledku také spálí méně uhlí a do ovzduší vypustí méně spalin. Samozřejmě čistě technicky vzato, obě řešení mají své výhody, stejně jako nevýhody. Například u parních rozvodů vzhledem k vlastnostem páry není třeba řešit její dopravu k zákazníkům. U horkovodních rozvodů, zejména v případě městských sítí, však jejich výhody jednoznačně předčí systémy parní ve všech směrech, a úspory tepelných ztrát jsou významné. Naším cílem je mít v Českých Budějovicích centrální systém zásobování teplem, který bude odpovídat 21. století, včetně doprovodných služeb.

Jaké máte plány s rozšiřováním horkovodní sítě ve městě?

Jakákoliv přestavba parovodní sítě na horkovodní musí dávat nejprve technický a poté i ekonomický smysl. Výpočty zahrnující třeba životnost potrubí a rozdíl tepelných ztrát před a po rekonstrukci ukazují, že rekonstrukce mají své limity. Proto se ve městě, kde pro největší sídliště na levém břehu Vltavy je horkovodní systém v provozu už od roku 2006, soustřeďujeme na Pražské předměstí na pravém břehu řeky. V minulém roce jsme tam dokončili první etapu, kdy jsme vyměnili dva kilometry parovodního potrubí za horkovodní. Teď v létě zahajujeme druhou etapu, rovněž dvoukilometrovou. A na příští rok chystáme třetí etapu pro zbytek předměstí. Máme vytipované lokality v Suchém Vrbném a Havlíčkově kolonii, ale předpokládá to další propočty a ekonomické analýzy rentability. I tak však dosáhneme úspory desítek tisíc gigajoulů. A to je náš směr – zvyšovat účinnost a efektivitu dodávek, zajistit jejich bezpečnost.

Znamená to, že koncoví spotřebitelé by mohli ušetřit?

Pilířem naší dlouhodobé koncepce rozvoje je moderní, úsporná a ekologická výroba a distribuce tepelné energie za předvídatelné a dlouhodobě udržitelné ceny. To pro centrální zásobování teplem pokládáme za klíčové a pro spotřebitele za rozhodující. Cena tepla pro ten který rok je pak jen výsledkem toho všeho. Zjednodušeně řečeno – nebudete-li efektivně hospodařit, nemůžete mít ani konkurenceschopnou cenu »centrálního« tepla.

Na kolik tyto investice firmu přijdou?

Letošní etapa vyjde na 70 mil. Kč, z nichž téměř 40 milionů pokryje dotace SFŽP. Loňská první etapa stála 75 mil. Kč, přičemž 39 % nákladů bylo hrazeno dotací z OP Životní prostředí a Fondu soudržnosti EU. Ale nejde jen o objem peněz, nýbrž hlavně o efektivitu jejich vynakládání. Po technickém návrhu musí vždy přijít na řadu vyhodnocení rentability každého projektu. A bez kladného výsledku nelze žádný realizovat. To by bylo kontraproduktivní a nesmyslné. Snažíme se obnovit co největší délku potrubních rozvodů, samozřejmě v co nejlepší kvalitě včetně tepelných izolací, v dimenzích, které odpovídají skutečným potřebám odběratelů, a za rozumnou cenu. Vzhledem k cenám investic se to vyplatí především v hustěji obydlených oblastech s velkou penetrací zákazníků.

Je možné kompletní audit všech parovodů a horkovodů, který provádíte, označit za recept i pro jiné společnosti tohoto druhu?

Rozhodně nechci mluvit za jiné. Ale my tak postupujeme. Právě pasportizaci sítě věnujeme poslední dva roky velkou pozornost. Tady existoval velký dluh z minulosti, kdy pořízená data o stavu a provozu distribuční sítě neodpovídala skutečnosti. Ani se neshromažďovala v centrálním geografickém informačním systému. Ten máme nyní velmi pokročilý a naplňujeme ho reálnými provozními daty, modelovými výpočty a především podrobnými pasporty veškerého tepelného potrubí. Disponujeme informacemi o počtu poruch, stáří sítě, stavu tepelné izolace – a tím i tepelných ztrát. Tak lze určovat riziková místa, aby se omezil počet poruch a zvýšila bezpečnost dodávek. Ovšem největší důraz klademe na snižování tepelných ztrát. Už z toho je vidět, že modernizaci sítí věnujeme velkou pozornost. Podle délky rekonstruovaných rozvodů jsme bezesporu jedním z lídrů modernizace sítí v ČR.

Je do těchto projektů zapojeno město?

Není. S 80 % akcií je naším největším akcionářem, ale do ekonomického a obchodního řízení nezasahuje. Jistě, na valné hromadě se stejně jako další akcionáři vyjadřuje k naší podnikatelské koncepci, má své zástupce v dozorčí radě. Ale to je vše, pominu-li vyjadřování odborů města v rámci územních či stavebních řízení. V nich jsme však ve stejné pozici jako každý jiný, kdo požádá o zábor městského prostranství nebo stavební povolení. A to je, myslím si, správné i z pohledu přijatého modelu řízení firmy, tzv. německého modelu, podle něhož jsme jako tříčlenné představenstvo plně odpovědni za chod celé teplárny a její kompletní řízení.

Projekty roku 2013 v soustavách zásobování teplem a chladem

Kategorie Snížení tepelných ztrát – přechod na efektivnější horkovodní rozvody

Teplárna České Budějovice, a. s.: Přechod Pražského předměstí z páry na horkou vodu. Dožívající parovod byl nahrazen novým dvoukilometrovým horkovodem z předizolovaného potrubí z centrální předávací stanice až na sídliště Pražské předměstí, kde se teplem zásobuje 2802 bytů. Přechodem na efektivnější horkovody se výrazně snížily tepelné ztráty o 31 tis. GJ za rok a došlo i ke snížení emisí SO2, NOx, polétavého prachu a CO2.

Kategorie Rozvoj a využití obnovitelných zdrojů energie

Dalkia Mariánské Lázně, s. r. o.: Zelená energie pro Mariánské Lázně. Nová kotelna pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů zásobuje teplem 3300 domácností a lázeňské objekty. Díky realizaci projektu bylo možné v roce 2014 již dvakrát snížit ceny za teplo. Palivový mix zemního plynu a topných olejů nahradilo zbytkové dřevo z těžby mj. z nedalekého Slavkovského lesa. Produkce CO2 se ročně snižuje až o 17 tis. tun.

Kategorie Rozvoj soustav zásobování teplem

ČEZ Teplárenská, a. s.: Teplofikace města Ledvice. Z nedaleké elektrárny byl vyveden tepelný napáječ do města, kde bylo na systém dálkového vytápění napojeno 100 objektů s ročním odběrem 10 500 GJ tepla. Kompaktní objektové předávací stanice tepla v domech nahradily neekologické lokální kotle. Zatímco v elektrárně se zvýší emise prachu o 100 kg, ovzduší ve městě bude čistší o 7,6 tuny prachu.

ZDROJ: TEPLÁRENSKÉ SDRUŽENÍ ČR

Parovod, nebo horkovod?

Parovodem putuje z teplárny horká pára, která své teplo ve výměníku předá, ochladí se a zkondenzuje na vodu, jež pak ve formě tepelné energie nebo teplé užitkové vody pokračuje dál k zákazníkům.

Horkovodem obíhá pod vysokým tlakem (2,5 megapascalu) chemicky upravená voda o teplotách 80-130 °C, která ve výměníkových stanicích ohřívá sekundární rozvody a zásobníky teplé užitkové vody. Nespornou výhodou horkovodu je i to, že odpadá vratné kondenzátní potrubí, které je náchylné k vyšší poruchovosti, a tím také k únikům a ztrátám kondenzátu.

ZDROJ: TEPLÁRNA ČESKÉ BUDĚJOVICE

Martin Žahourek: Naším cílem je mít ve městě centrální systém zásobování teplem, který bude odpovídat 21. století, včetně doprovodných služeb.

FOTO: ARCHIV

Z výstavby horkovodu vedoucího na českobudějovické Pražské předměstí.

FOTO: ARCHIV TEPLÁRNY ČESKÉ BUDĚJOVICE

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *