Kategorie:
Kauza

Být, či nebýt metropolitní oblastí? Cinkot peněz EU napoví

Na svém historicky posledním jednání 22. ledna 2014 schválila vláda Jiřího Rusnoka v demisi zařazení Olomoucké aglomerace mezi oblasti vhodné pro uplatnění nástroje integrovaných územních investic. Tato aglomerace, resp. metropolitní oblast, se tím přiřadila k již dříve schváleným šesti územím, která s velkou nadějí hledí vstříc penězům EU.

Šlo o příjemný dárek Rusnokova kabinetu »na rozloučenou« městům Olomouc, Prostějov a Přerov, která tvoří páteř Olomoucké metropolitní oblasti, někdy také přezdívané Středomoravská. Uvedená tři města totiž o společné zařazení mezi Evropskou unií významně podporované metropolitní oblasti usilovala již delší dobu. Dokonce ještě dva týdny před jednáním vlády na podporu své snahy svolávala do hanácké metropole poslance a senátory zvolené za region, aby v Praze lobbovali za jeho zařazení mezi takto podporovaná území.

HRAJE SE O DESÍTKY MILIARD KORUN – A MOŽNÁ I O VOLEBNÍ VÝSLEDEK

Šlo a jde totiž o hodně. Jak poznamenává Martin Havlík z brněnské poradenské společnosti AQE advisors, který se specializuje na veřejnou správu, využití jednoho z hlavních integrovaných nástrojů EU, totiž Integrované územní investice (Integrated Territoral Investment – ITI), bude pro metropolitní oblasti mimořádně výhodné. Na tento účel, tedy na integrovaná opatření pro udržitelný rozvoj měst, pouze z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) má být u nás vyčleněno nejméně 5 % jeho prostředků. Pro programové období 2014-2020 je pro Českou republiku z tohoto fondu předjednáno celkem 21,5 mld. eur, což při současném kursu 27,50 Kč / 1 euro činí přibližně 560 mld. Kč. Pět procent z této sumy tak představuje částku zhruba 28 mld. Kč. Přitom uvedených 5 % není nikde stanoveno jako konečný podíl pro ITI z EFRR. Naopak se nevylučuje, že tento podíl nakonec ještě vzroste.

Ostatně nejde pouze o samotné peníze z evropských fondů: Zařazení té či oné aglomerace mezi oblasti, jež dosáhnou na tak významnou podporu, kromě nesporného finančního zisku pro ni bude nesporně znamenat rovněž zvýšení prestiže. A letošní podzimní komunální volby jako by už byly za dveřmi…

ŠEST, SEDM METROPOLITNÍCH OBLASTÍ? MOŽNÁ JICH NAKONEC BUDE JEŠTĚ VÍC!

Leč nepředbíhejme. Jak konstatuje generální sekretář Rady pro fondy Společného strategického rámce Ing. David Sventek, MBA, který má na starosti integrovaný rozvoj území, Dohodu o partnerství musí Česká republika poslat Evropské komisi do čtyř měsíců od schválení nové legislativy pro nové programové období.

»Protože tato legislativa byla schválena loni 20. prosince, čas máme tedy nanejvýš do dubna. Poté nastupuje tříměsíční formální dialog a po jeho ukončení by měla být Dohoda o partnerství do měsíce podepsána. »Ambicí ČR však je poslat Dohodu do Bruselu co nejdříve, zhruba dva měsíce však na české straně ještě potrvá proces posouzení vlivu na životní prostředí,« podotýká David Sventek. »Věřím, že díky neformálnímu dialogu, který jsme s Evropskou komisí vedli v posledních měsících, by mohl být formální dialog krátký a Dohoda o partnerství podepsána v červenci, tedy předtím, než vyrazí úředníci Evropské komise na letní dovolenou.«

»V Dohodě o partnerství se ČR zavazuje ke splnění požadavku alokace minimálně 5 % prostředků EFRR na udržitelný městský rozvoj. Je v ní zmíněno, o kterých šest metropolitních oblastí, resp. aglomerací, jde (nově bude jejich výčet aktualizován na sedm). Evropská komise se o přípravu ITI určitě bude zajímat, ale schvalovat se budou české úrovni. Není ani vyloučeno, že v budoucnu bude připravena Integrovaná územní investice i pro jiné území, než je nyní oněch šest, resp. sedm schválených oblastí. Pokud na tom ovšem bude v ČR shoda,« dodává generální sekretář Rady pro fondy Společného strategického rámce.

V OLOMOUCI VIDÍ JAKO JEDNU Z PRIORIT LEPŠÍ DOPRAVNÍ DOSTUPNOST

Možná jsou za snahou měst probojovat se do týmu metropolitních oblastí skutečně i ambice místních politiků. Ostatně proč by komunální politici neměli mít snahu »vytáhnout své regiony vzhůru«? Koneckonců, se to od nich i očekává. Například primátor Olomouce Martin Novotný připomíná, že Olomoucká aglomerace je co do průměrné výše hrubého domácího produktu (HDP) na každého obyvatele zatím jedním z nejslabších regionů v zemi. »Zároveň však, například díky kvalitě vzdělávací infrastruktury či kvalitě životního prostředí, je také regionem s vysokým potenciálem růstu,« dodává primátor. Mimochodem, na přímý dotaz Moderní obce nepodpořil název »Olomoucká metropolitní oblast«, ale jednoznačně dává přednost názvu »Středomoravská«.

Olomoucký primátor má i první představy o projektech, které by s pomocí nástroje ITI mohly být uskutečněny: »V samotném městě uvažujeme o přemístění staré, kapacitně nevyhovující vozovny dopravního podniku z centra města,« říká Martin Novotný. »V rámci celé aglomerace je pro nás prioritou obchvat a tzv. průpich Přerovem. Ale také zefektivnění nakládání s odpady, například vybudováním dotřiďovací linky, stejně jako třeba ještě výraznější podpora inovativních firem.«

Podle primátorova náměstka RNDr. Ladislava Šnevajse je už zpracován dokument Strategie rozvoje Středomoravské aglomerace, skládající se ze dvou částí. »První, analytická část popisuje parametry naší celé aglomerace. K těmto základním charakteristikám patří zejména skutečnost, že tam 380 tisíc obyvatel žije na ploše 25 km2. Dokument definuje i dojížďkové vzdálenosti, strukturu nezaměstnanosti aj. Druhá část popisuje absorpční kapacitu a nejdůležitější oblasti podpory.«

»Nejvíce financí by mělo směřovat do zkvalitnění dopravní dostupnosti, dále do podpory vědy a výzkumu, zatraktivnění území pro investory a lepší provázanosti školství s trhem práce,« konstatuje Ladislav Šnevajs.

PROSTĚJOV CHCE ZPRVU SPOLEČNĚ NASTAVIT MECHANISMY V RÁMCI ZPRACOVANÉ STRATEGIE ITI

»Zjednodušeně řečeno, zařazení naší metropolitní oblasti mezi území, v nichž se uplatňuje Integrovaná územní strategie, by městu Prostějov přineslo jakousi „jistotu“ mimorozpočtových finančních prostředků na realizaci zamýšlených projektů,« poznamenává primátor Prostějova Miroslav Pišťák. »Díky této finanční podpoře by mohly být uskutečněny projekty, na které by se v opačném případě peníze v rozpočtu města hledaly jen těžko nebo jejichž realizace by musela být odkládána. Přitom jde o projekty, které by pomohly městu se dále rozvíjet a zlepšovat životní prostředí pro obyvatele města i jeho návštěvníky. Životním prostředím mám přitom v širokém úhlu pohledu na mysli veškeré okolní prostředí, v němž žijeme – od zeleně až po rekonstrukce místních komunikací.«

Prostějovský primátor má i první předběžnou představu, pro jaké oblasti by ve městě mohl být integrovaný nástroj ITI použit. »Měla být to být podpora zaměstnanosti vytvářením podmínek pro investory; oblast dopravy – například rekonstrukce a rozšiřování silniční infrastruktury, výstavba cyklistických stezek a podpora městské hromadné dopravy; volnočasová infrastruktura; v sociální oblasti např. výstavba domů s pečovatelskou službou; ochrana životního prostředí (např. další energeticky úsporná opatření na veřejných budovách a bytových domech, energeticky nenáročné veřejné osvětlení, udržitelné nakládání s odpady, rozšiřování a revitalizace ploch zeleně apod.) včetně protipovodňové ochrany,« vysvětluje Miroslav Pišťák.

»Ve věci koordinace aktivit s Olomoucí a Přerovem budou tato témata předmětem budoucích jednání. Hlavně však půjde o společné nastavení mechanismů v rámci zpracované strategie ITI. Naše tři města, tedy Prostějov, Olomouc a Přerov, již dříve úspěšně spolupracovala například na projektu vzdělávání sociálních pracovníků financovaného z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Proto jsem přesvědčen o tom, že se nám bude dařit také ve spolupráci v rámci společné metropolitní oblasti,« zůstává optimistou prostějovský primátor.

MÍSTOPŘEDSEDA EVROPSKÉHO PARLAMENTU: ŽÁDNÝ KOLÁČ ZATÍM JEŠTĚ NEPORCUJEME

Místopředseda Evropského parlamentu (a zároveň místopředseda Svazu měst a obcí ČR pro evropské záležitosti) Ing. Oldřich Vlasák vysvětluje, že pomocí nástroje ITI budou moci metropolitní oblasti snáze dosáhnout jak na peníze z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), tak z Evropského sociálního fondu (ESF) či Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD), ba třeba i Evropského námořního a rybářského fondu (EMFF).

Integrovaná územní investice bude představovat strategický dokument, který identifikuje témata a problémové oblasti, výsledky a výstupy – a hlavně objem potřebných finančních prostředků, přičemž ITI umožní naplánovat a uskutečnit investice na území dané metropolitní oblasti i s jejím »funkčním okolím« komplexně a bez ohledu na to, ze kterého operačního programu budou použity.

Na otázku, zda by případné uznání sedmé metropolitní oblasti (Olomouc, Přerov, Prostějov) mohlo de facto znamenat rozdělení celkového koláče pro všechny ITI aglomerace na menší díly pro každou z nich, připouští, že i takto může být tato situace vnímána.

»Pro mě osobně je to však úplně o něčem jiném. Evropské fondy přece nejsou nafukovací a ani s jejich pomocí nemůžeme vyřešit hned a všechno. ITI vnímám jako příležitost koncentrovat prostředky na klíčové problémy, jako příležitost vymezit skutečné priority a investovat do nich větší objem zdrojů. Pokud řekneme, že takových problémů je sedm, deset nebo čtrnáct – a že je chceme řešit všechny -, nemůžeme na ně nechat peníze, které jsme plánovali pro problémů šest. V současné době navíc nejsou prostředky na ITI definovány a žádný koláč tak zatím neporcujeme.«

JAK »MOC« A JAK »MÁLO« MOHOU BÝT METROPOLITNÍ OBLASTI »PREMIANTY« V ÚZEMÍ?

Politický problém však může vzniknout, kdyby se metropolitní oblast začala rozvíjet překotněji než ostatní oblasti regionu. Smutný příklad s některými regionálními operačními programy, u nichž někteří starostové, zejména menších obcí kritizovali, že ROP vkládá peníze především do velkých krajských a městských projektů, nikoliv však do rozvoje malých sídel.

Pokud jde o Olomouckou metropolitní oblast, kraj její vznik vítá. Hejtman Olomouckého kraje Ing. Jiří Rozbořil uvádí: »Náš kraj vznik tzv. Středomoravské aglomerace podporuje. Její území představuje hlavní rozvojovou oblast Olomouckého kraje, kde žije 55 % jeho obyvatel. Zařazením aglomerace do metropolitních oblastí s integrovaným nástrojem ITI se zajistí významné a jisté finanční prostředky pro tuto aglomeraci na roky 2014-2020.«

Hejtman chápe, že rozvoj aglomerace s masivní pomocí evropských peněz může vést k tomu, že některé oblasti v kraji za ní začnou výrazně zaostávat. »Proto Olomoucký kraj v rámci Asociace krajů prosazuje doplnění chystané Dohody o partnerství pro programové období 2014-2020. Společně s ostatními kraji prosazujeme, aby byla na národní úrovni řešena územní dimenze. Ta by měla být východiskem pro stanovení cílů pro jednotlivé operační programy Evropské unie a jejich finanční plány na území krajů,« zdůrazňuje Jiří Rozbořil.

»Doplňující dokument na národní úrovni by řešil nejen směřování financí na rozvoj aglomerací, ale i do ostatních částí krajů s konečným cílem snížit rozdíly v rozvoji v konkrétních regionech. A to vše za podmínky ustavení regionálního partnerství, aby rozvojové potřeby a růstové možnosti krajů byly co nejobjektivněji posouzeny. Pokud se podaří uspět s požadavky krajů, tak bychom se nemuseli obávat, že na Šumpersko a Jesenicko nebude dostatek peněz z evropských dotací. Podmínkou je tedy prosazení požadavků krajů do Dohody o partnerství,« vysvětluje hejtman Olomouckého kraje.

JEDNÁNÍ TŘÍ MĚST S KRAJEM O VZÁJEMNÉ KOORDINACI PŘI ROZVOJI ÚZEMÍ CELÉHO REGIONU TEPRVE ZAČÍNAJÍ

Na otázku, zda s krajem začala uvedená města Olomouc, Prostějov a Přerov jednat o tom, jak by případná nová ITI aglomerace koordinovala svůj rozvoj s rozvojem celého kraje a zda existují i nějaké mechanismy k tomu, aby i kraj vstupoval do přípravy a realizace projektů uskutečňovaných v rámci ITI aglomerace, hejtman odpovídá: »Současná jednání Olomouckého kraje s Přerovem, Prostějovem a Olomoucí se týkají jen samotného prosazování požadavku na existenci této Středomoravské aglomerace a jejího doplnění do Dohody o partnerství pro programové období 2014-2020. Teprve konečné znění Dohody o partnerství může nastartovat další jednání na témata, která uvádíte v otázce.«

NÁDRAŽÍ HOLEŠOVICE, NEBO NÁDRAŽÍ HORNÍ MĚCHOLUPY? PŘÍKLAD JAKO VYŠITÝ

Místopředseda Evropského parlamentu Oldřich Vlasák je poněkud skeptičtější: »Je třeba si v první řadě upřesnit, o co se kraj stará a co má v kompetenci,« říká. »Spor krajů a velkých měst je podle mého názoru umělý a zbytečně se démonizuje. Každé větší statutární město hospodaří s miliardovým rozpočtem a již dnes tato města čerpají stamiliony z evropských fondů. Mají konkrétní kompetence a úkoly, které řeší. Uvedu příklad. Když chcete řešit dopravní mobilitu v Praze, musíte se nejprve zabývat vjezdy do města i třeba každodenními zácpami v Holešovičkách či na Nuselském mostě, protože tam projede nejvíce aut a nejvíce lidí. Žádoucí je například investovat do pražského nádraží Holešovice, protože to tam nyní vypadá, jako by se tam za posledních deset let nic neodehrálo – a to tam zastavují i mezinárodní vlaky. S nadsázkou (a nechci se někoho dotknout) říkám, že ano, určitě je potřeba také zkvalitnit nádraží v Horních Měcholupech, opravit tam místní komunikace apod. Jenže investice musí probíhat podle priorit. Není to přece tak, že když opravíte nádraží ve městě či vyřešíte jeho dopravní obslužnost, získají na tom jenom lidé, kteří tam bydlí. Vydělají na tom přece všichni, včetně těch, kteří do měst dojíždějí za prací, na nákupy nebo za kulturou!« doplňuje Oldřich Vlasák.

SDRUŽENÍ MÍSTNÍCH SAMOSPRÁV: PENÍZE AGLOMERACÍM PATŘÍ. ALE VENKOV MUSÍ BÝT PODPOROVÁN STEJNOU MĚROU

Také předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR Ing. jana Juřenčáková si uvědomuje určité riziko, že evropské peníze vkládané do rozvoje metropolitních oblastí svým způsobem »zastíní« investice do menších obcí. »Nemohu nevzpomenout například na rozpočtové určení daní a obrovské úsilí, které jsme museli vynaložit k alespoň částečnému narovnání disproporcí, které v něm existovaly. Nicméně určité prostředky aglomeracím patří, to je nezpochybnitelné, neboť rozvoj má být vyvážený. Také to zohledňuje Brusel, který například dává ITI možnost čerpat prostředky z Fondu soudržnosti, což například venkovské MASky nemohou. Měřeno přepočtem na obyvatele však venkov musí být podporován srovnatelnou měrou. Typy projektů budou ale pochopitelně jiné,« poznamenává Jana Juřenčáková.

Sdružení místních samospráv ČR podle slov své předsedkyně podporuje zásadu, aby maximum prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) bylo rozdělováno integrovaně, tedy promyšleně, chytře, v souvislostech. A také za předpokladu široké věcné diskuse, jejíž aktéry budou i venkovské obce tvořící zázemí těchto největších měst. »Podaří-li se takový model nastavit, budeme ho jednoznačně podporovat. Kdyby však aglomerační ITI měla být jen jakýmsi nekoncepčním penězovodem na bruselské peníze, budeme proti. Další otázkou je, kolik peněz bude na tato centra vymezeno,« zamýšlí se Jana Juřenčáková.

VZNIKNOU NA ÚROVNI KRAJŮ STÁLÉ KONFERENCE REGIONÁLNÍCH PARTNERŮ?

A připomíná dlouhodobou snahu SMS ČR o zavedení institutu Stálé konference regionálních partnerů. Ta by měla fungovat na úrovni krajů v podobě orgánu, který by usměrňoval vyhlašování územně cílených výzev, dával doporučení směrem k centrálním řídicím orgánům anebo koordinoval soulad jednotlivých integrovaných nástrojů na území kraje, kam budou patřit ITI a komunitně vedený místní rozvoj (MAS).

»Základem úspěchu takového modelu má být široké partnerství, neboť u jednoho stolu zasednou zástupci kraje, venkovských obcí, aglomerace ITI, neziskový sektor či podnikatelé. Rozhodování pak musí být konsenzuální, tedy v kultivované podobě bez bezohledného prosazování partikulárních zájmů na úkor zbytku území,« dodává Jana Juřenčáková.

Své odpovědi na otázky Moderní obce předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR uzavírá vlastní poznámkou: »Velmi si vážíme konstruktivního přístupu Asociace krajů ČR. Cítíme zde velký posun směrem k myšlenkám partnerství a spolupráce, což může skutečně „obrodit“ současnou neutěšenou situaci v čerpání evropských prostředků. Všichni si musíme uvědomit, že město i venkov jsou spojité nádoby, navíc všichni ležíme na území krajů.«

KDO SE UTRHNE JAKO PRVNÍ?

Názory na metropolitní oblasti se jistě budou ještě dále vyvíjet. Ostatně vyvíjejí se i názory uvnitř těchto oblastí samotných, kam a jak jejich vývoj zaměřit a s kým se při tom spojit.

Například začíná být veřejným tajemstvím, že třeba v Hradci Králové prý někteří nevylučují – v případě dalšího rozšiřování počtu metropolitních oblastí – že by se jako ITI aglomerace osamostatnili a Pardubice ponechali jejich vlastnímu osudu…

ANKETA

První pohledy šesti metropolitních oblastí do své budoucnosti

V šesti metropolitních oblastech, které byly již dříve vládou zařazeny do dokumentů připravovaných jako podklad pro chystanou Dohodu o partnerství mezi Českou republikou a Evropskou komisí, jsme se zeptali:

1) Jak velké území a s kolika obyvateli by obsáhla vaše metropolitní oblast?

2) Můžete již uvést možné příklady projektů na území vaší metropolitní oblasti, pro něž by bylo možné využít Integrované teritoriální investice (ITI)?

Metropolitní oblast Pražská

Odpovídá Mediacentrum Magistrátu hlavního města Prahy:

1) Hl. m. Praha v současné době plánuje vypracování strategie ITI pro pražskou aglomeraci. Předmětem strategie bude i vymezení konkrétního území.

2) »Napevno« se nepočítá ještě s žádnými projekty; vytipování projektů bude rovněž součástí strategie. Hl. m. Praha však předpokládá podporu na území pražské aglomerace v oblastech – doprava (integrovaný dopravní systém Prahy a Středočeského kraje), životní prostředí (protipovodňová opatření), regionální školství (kapacita škol v prstenci okolo Prahy).

Metropolitní oblast Brněnská

Odpovídá Mgr. Pavel Žára, MA, tiskový mluvčí Magistrátu města Brna:

1) Na základě výsledků Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 bylo na podzim minulého roku aktualizováno vymezení území Brněnské aglomerace – nově Brněnské metropolitní oblasti. Vzhledem k přirozené spádovosti města Brna je takto vymezené území rozsáhlé – zahrnuje (i s Brnem) zhruba 160 obcí, v nichž žije kolem 610 tisíc obyvatel; s obcemi předpokládáme spolupráci na obecnější bázi. V rovině realizace konkrétních aglomeračních projektů bude reálně zapojených obcí samozřejmě méně. Je třeba si uvědomit, že nástroj ITI je sice další možností pro obce příslušné metropolitní oblasti získat z EU spolufinancování svých vybraných projektů, ale disponibilní prostředky budou omezené a zároveň koncentrovány na projekty strategické povahy s významným aglomeračním dopadem. Obce však budou mít i další možnosti, například předkládat projekty v rámci výzev pro individuální projekty či prostřednictvím nástroje CLLD přes tzv. Místní akční skupiny.

2) Půjde například o projekty z oblasti podpory integrované dopravy (výstavba přestupních terminálů), protipovodňová opatření. V případě města Brna pak také o prodloužení některých tramvajových tratí navazujících na přestupní uzly IDS, zefektivnění systému nakládání s odpady, ale i rozvoj jazykového vzdělávání dětí atd. Nelze však říci, že by se s těmito projekty (s těmito typy projektů) již napevno počítalo. Teprve uvidíme, co bude přesně obsahem právě vznikající Integrované strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti (BMO) pro uplatnění nástroje ITI.

Metropolitní oblast Ostravská

Odpovídá tisková mluvčí Magistrátu města Ostravy Andrea Vojkovská:

1) Půjde o uzemí vymezené pěti statutárními městy: Opavou, Frýdkem Místkem, Havířovem, Karvinou a Ostravou. Ostravskou aglomeraci tvoří 16 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP), ve kterých žije 1 080 448 obyvatel (k 31. 12. 2011). Ostravská aglomerace zabírá 59,16 % území Moravskoslezského kraje a je v ní soustředěno celých 87,8 % obyvatel kraje. Největším SO ORP v rámci Ostravske metropolitní oblasti k 31. 12. 2011 je Ostrava s podílem 30,5 % a počtem obyvatel 329 961. Hustota obyvatel činí 226,8 na km2. Údaje jsou součástí socioekonomické analýzy, která je východiskem pro strategii ITI. Zatím nemáme aktuálnější verzi.

2) Při tvorbě ITI postupujeme způsobem, kdy je specifikována strategie metropolitni oblasti – aglomerace – a pro naplnení cílů strategie je připravována teritoriálni investice. Strategie je ve fázi finalizace a připravují se investiční priority: ITI. V této chvíli nelze hovořit o konkrétních projektech, dokud nebudou všemi partnery připravujícími ITI projednány. Rámcově hovoříme o projektech v oblasti dopravy, životního prostředi na dosažení energetických úspor, snížení škodlivých emisí apod. Dále půjde o projekty na zlepšení městského prostředí a podmínek k životu, což zahrnuje i sociální služby a projekty na podporu sociální inkluze, regeneraci prostoru, zeleň. Lze předpokládat i projekty podporující zaměstnatelnost a zaměstnanost, kvalifikaci a školství, podporu podnikání, rozšiřování podnikatelských ploch a podporu vědy a výzkumu v návaznosti na projekty, které budou součástí S3 strategie, a to vše v reálné a vzájemné provázané (integrované podobě).

Metropolitní oblast Plzeňská

Odpovídá Ing. Erich Beneš, ředitel Útvaru koordinace evropských projektů města Plzně, p. o.:

1) Uvažuje se o území s přibližně 300 tisíci obyvateli, což zahrnuje území bývalého okresu Plzeň-město a většinu území bývalých okresů Plzeň-sever a Plzeň-jih a část okresu Rokycany.

2) V této chvíli není možné detailně definovat projekty, protože ještě nejsou dokončeny analýzy. Uvažuje se však o projektech z oblasti dopravy, životního prostředí a sociální oblasti.

Metropolitní oblast Hradecko-pardubická

Odpovídá tisková mluvčí Magistrátu města Hradec Králové Ing. Magdaléna Vlčková:

1) Hradecko-pardubická aglomerace zatím nemá striktně vymezené území. Města Hradec Králové a Pardubice tvoří dvě jádra s koncentrací služeb, průmyslu, podnikatelských aktivit a občanské vybavenosti. Mezi oběma městy je vysoká intenzita dojížďky do zaměstnání, škol, za službami, obchodními a volnočasovými aktivitami. Města jsou dobře propojená silnicí i železnicí. V obcích mezi městy je trvale vysoký zájem o bydlení a za hranicemi vyrůstají suburbia. K vymezení funkčního území této aglomerace bude teprve přistoupeno, spíše to vidíme na tematické vymezení aglomerace. Tematický způsob vymezení aglomerace je prosazován i ze strany Svazu měst a obcí ČR.

Předpokládáme, že do této metropolitní oblasti by kromě Hradce Králové a Pardubic (každé z obou měst má téměř 100 tisíc obyvatel bylo zapojeno dalších 15 až 30 obcí a měst.

2) Za klíčové problémy území této metropolitní oblasti a v té souvislosti také hlavní cíle ITI pokládáme: Dopravu a mobilitu (silniční infrastruktura, veřejná doprava, nemotorová doprava a podobně), konkurenceschopnost a inovaci (prostředí pro podnikání, výzkum, vývoj, inovace, zaměstnanost a vzdělávání, podpora cestovního ruchu), životní prostředí a energetiku (ochrana krajiny a její rekreační potenciál a podobně) a další rozvoj občanské společnosti a veřejných služeb (volnočasové aktivity, sociální soudržnost a zdraví, efektivní veřejná správa). V posledním případě by šlo o projekty pouze na úrovni měst.

Metropolitní oblast Ústecko-chomutovská

Odpovídá Romana Macová, tisková mluvčí Magistrátu města Ústí nad Labem:

1) Ústecko-chomutovská aglomerace je aktuálně vymezena jako souhrn obcí s rozšířenou působností: Děčín, Ústí nad Labem, Teplice, Most, Bílina, Chomutov, Litvínov a Kadaň. Jde tedy o území s 442 353 obyvateli.

2) V této fázi nelze hovořit o pevně daných projektech, ale pro využití nástroje ITI se v naší aglomeraci počítá s projekty, které jsou rozděleny celkem do čtyř pilířů: Udržitelná doprava (projekty na modernizaci a ekologizaci MHD, doprava v klidu, bezpečnost dopravy, zajištění dostupnosti významných míst), životní prostředí (projekty v oblasti odpadového hospodářství, snižování energetické náročnosti, protipovodňová opatření, rekultivace a sanace území), sociální soudržnost (sociální bydlení, nabídka sociálních služeb a služeb zaměstnanosti, sociální podniky, projekty na podporu rovných příležitostí) a udržitelná ekonomika (koordinace mezi stupni vzdělávání, podpora malého a středního podnikání, spolupráce s vysokými školami v oblasti vědy a výzkumu, marketing průmyslových zón).

Integrovaná strategie rozvoje každé metropolitní oblasti bude naplňována prostřednictvím ITI

Základním principem uplatnění integrovaných nástrojů (s odkazem na Metodický pokyn pro využití integrovaných přístupů v programovém období 2014-2020) je věcná, územní a časová provázanost intervencí realizovaná na základě integrované strategie rozvoje území. Důležitým aspektem strategie rozvoje území (= integrovaný nástroj) nebude množství a obsahová šíře v nich uvedených a následně realizovaných projektů, ale reálné nastavení a splnění jejich předem definovaných cílů, tzn. celkový výsledek odpovídající potřebám daného území.

Pro jednotlivé typy integrovaných nástrojů budou podle relevantních operačních programů nastaveny finanční limity. Mezi integrované nástroje pro programové období 2014-2020 patří: Integrovaná územní investice (ITI), Integrovaný plán rozvoje území a Komunitně vedený místní rozvoj.

V podmínkách České republiky tedy představuje ITI realizaci integrované strategie rozvoje metropolitní oblasti, která zahrnuje klíčové investice (investiční a neinvestiční výdaje) řešící problémy daného území z více než jedné prioritní osy jednoho nebo více operačních programů. Mezi nosná témata patří zejména doprava, trh práce a oblast sociálních služeb, vzdělávání, propojení výzkumných kapacit, aplikace jejich výstupů do praxe, inovace a podnikání a oblast životního prostředí.

Počet ITI je v ČR zatím vymezen počtem šesti metropolitních oblastí (Pražská-středočeská, Brněnská, Ostravská, Plzeňská, Hradecko-pardubická a Ústecko-chomutovská aglomerace). Rusnokova vláda v demisi k nim v lednu 2014 přiřadila ještě Olomouckou (Středomoravskou) aglomeraci. Každá z nich může předložit ke schválení a realizaci pouze jednu integrovanou strategii. Finanční objem (indikativně stanovený po relevantních operačních programech) směrovaný na realizaci ITI bude zároveň představovat plnění podmínky vyčlenění nejméně 5 % z prostředků Evropského fondu regionálního rozvoje na integrovaná opatření pro udržitelný rozvoj měst (předpoklad je však mnohem vyšší než 5 %). Pro programové období je pro Českou republiku z tohoto fondu předjednáno celkem 21,5 mld. eur, což při současném kurzu 27,50 Kč / 1 euro činí přibližně 560 mld. Kč, z nichž 5 % představuje částku zhruba 28 mld. Kč.

Integrovaná strategie ITI kromě společného postupu popíše zaměření klíčových aktivit ve vazbě na cíle příslušného operačního programu, stanoví kvalifikovaným odhadem celkovou finanční náročnost a kvantifikuje dosažení cílů pomocí relevantních indikátorů, jež budou definovány řidícími orgány v příslušných prioritních osách operačních programů. V případě neplnění těchto závazných cílů budou relevantním řidícím orgánem operačního programu vedeny příslušné kroky v souladu se sankčním mechanismem nastaveným příslušným operačním programem. Za celkový monitoring odpovídá přímo Ministerstvo pro místní rozvoj.

ITI nebudou mít přímou vazbu na Integrované plány rozvoje měst realizované v rámci programového období 2007-2013.

MARTIN HAVLÍK

AQE advisors, a. s.

Nejen metropolitní oblasti. Ale také regionální centra…

Generálním sekretářem Rady pro fondy Společného strategického rámce je Ing. David Sventek, MBA, který má na starosti integrovaný rozvoj území. Hovořili jsme s ním o nových integrovaných nástrojích, zejména o tzv. ITI investici.

Zatím se počítá s Pražskou, Brněnskou, Ostravskou, Plzeňskou, Pardubicko-hradeckou, Ústecko-chomutovskou a nově také s Olomouckou (Středomoravskou) metropolitní oblastí? Jsou už definitivně zakotveny v některém konkrétním dokumentu, který Česká republika – třeba jako součást Dohody o partnerství – předloží Evropské komisi ke schválení?

Východiskem pro vymezení území, v nichž bude v České republice využit nový nástroj, tzv. Integrované územní investice (ITI), je Strategie regionálního rozvoje ČR, která byla schválena v květnu 2013. Na jejím základě bylo po dohodě s územními partnery rozhodnuto, že ITI budou moci využít vámi uváděné metropolitní oblasti. Názvy jednotlivých území se mohou měnit, v této fázi jde o určení, kterých území se nástroj bude týkat.

Dohoda partnerů reprezentujících regionální a místní aktéry, konkrétně Asociace krajů, Svaz měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR a Národní síť Místních akčních skupin ČR, předjímá také využití dalšího integrovaného nástroje, tzv. Integrovaného plánu rozvoje území (IPRÚ), i v dalších místech v České republice, a to v regionálních centrech nespadajících pod ITI. Jde o České Budějovice, Jihlavu, Karlovy Vary, Liberec, Olomouc, Zlín a Mladou Boleslav. Ve shodě s Ministerstvem pro místní rozvoj se tak u nás podařilo udržet počet integrovaných nástrojů na úrovni, která se dá dobře řídit.

Ministerstvo pro místní rozvoj ve Strategii regionálního rozvoje ČR provedlo vymezení šesti hlavních oblastí, v nichž bude nástroj ITI využit. Na jednání vlády ČR dne 22. 1. 2014 bylo rozhodnuto, že Olomoucká aglomerace bude rovněž zařazena mezi území, která budou připravovat ITI. Nově tak bude v České republice sedm území připravujících ITI a šest území připravujících IPRÚ.

Je vymezení těchto šesti, resp. sedmi metropolitních oblastí už konečným stavem? A kdo definitivně rozhodne, zda daná území bude možné skutečně definovat jako »metropolitní oblasti«, aby se na ně vztáhla možnost využití ITI?

Česká republika se v Dohodě o partnerství zavazuje ke splnění požadavku alokace minimálně 5 % prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) na udržitelný městský rozvoj. Je zde zmíněno, o kterých šest metropolitních území, resp. aglomerací, jde (nově bude aktualizováno na sedm). Evropská komise se o přípravu ITI určitě bude zajímat, ale schvalovat se budou na české úrovni. Není ani vyloučeno, že v budoucnu bude připravena Integrovaná územní investice i pro jiné území než oněch šest schválených oblastí, pokud na tom bude v ČR shoda.

Nicméně alokovanou částku z EFRR bude možné kombinovat s neinvestičními prostředky z Evropského sociálního fondu a s prostředky Fondu soudržnosti, přičemž tato celková alokace pro ITI aglomeraci bude zaručena z více operačních programů?

Výhoda nových integrovaných nástrojů je právě v možnosti lépe plánovat, zajistit si zdroje na realizaci celého plánu a postupně jej naplňovat projekty. Týká se to jak Integrovaných územních investic, tak Integrovaných plánů rozvoje území. Opravdu bude možné kombinovat na realizaci integrovaného nástroje prostředky z různých fondů a různých prioritních os jednotlivých programů. Příslib financování od jednotlivých správců dotací, řídicích orgánů, bude však dozajista podmíněn tím, že projekty budou muset být v souladu s operačními programy, budou muset plnit požadované indikátory a budou muset být připraveny do určitého termínu, aby nebylo ohroženo celkové čerpání. Přestože příprava integrovaného nástroje nebude snadná, vyžaduje transparentní partnerství a kvalitní strategické plánování, mají nové nástroje ITI i IPRÚ svůj podstatný přínos.

Nemůže se však stát, že s každým rozšířením stávajícího počtu metropolitních oblastí se mezi ně bude dělit méně z celkové alokace? Jinak řečeno, že případný vznik další metropolitní oblasti poněkud ubere peněz, s nimiž by jinak mohly počítat dosavadní oblasti?

V Dohodě o partnerství se zavazujeme k minimálně pěti procentům, žádná maximální částka daná není. Požadavky na finanční alokace vyplynou ze zpracovaných strategií a plánů a také z toho, nakolik se protnou s tím, co bude financovatelné v operačních programech. Nemusíme se obávat o nedostatek zdrojů. Teď by se všichni měli zaměřit na přípravu svých strategií a výběr priorit v území. Rozporcovat si prostředky – a teprve až pak pro ně hledat využití, je nesprávný postup. Žádné dané prostředky pro šest (sedm) ITI kromě zmíněného minima nejsou určeny.

A co menší obce v okolí metropolitní oblasti, které však spadají do jejího funkčního okolí? Nemohou se cítit být poškozeny, když jiná obec o nějaké dva kilometry dál bude moci být zahrnuta do projektů podpořených ITI?

Překročení katastrálních hranic města, přemýšlení o vazbách mezi městem a jeho zázemím, o funkčních vazbách mezi městem a venkovem, právě o tom je ITI. Základem dobrého ITI je dohoda v širším území, například o tom, jak bude fungovat dopravní obslužnost, kde je nutné dobudovat dopravní infrastrukturu, aby byla zajištěna mobilita lidí nejen uvnitř města. Menší obce a další relevantní zástupci území musí být k tvorbě strategie a přípravě projektů přizváni, příprava i realizace musí být partnerská.

Nezablokuje v daném území nástroj ITI případnou další podporu z fondů E?

Nástroj ITI bude mít v daném území velký význam. Ovšem zdaleka nebude jediným způsobem, jak se žadatelé v tomto území dostanou k podpoře z evropských fondů. Dále budou moci žádat o individuální projekty ve výzvách – a bude záležet pouze na jejich vlastní aktivitě a připravenosti. Venkov navíc bude využívat podporu na realizaci svých Komunitně vedených strategií místního rozvoje, které připravují místní akční skupiny.

Pro programové období 2014-2020 se pro Českou republiku z Evropského fondu pro regionální rozvoj na podporu metropolitních oblastí počítá zatím se zhruba 28 miliardami korun.

Místopředseda Evropského parlamentu Oldřich Vlasák: Legislativa EU ponechává způsob vymezení městských aglomerací pro využití ITI na členských státech. Dokonce ani Dohoda o partnerství nemusí obsahovat jejich taxativní výčet, relevantní je mechanismus jejich výběru.

Hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil: Náš kraj prosazuje doplnění Dohody o partnerství o dokument, který by na národní úrovni řešil nejen směřování peněz do rozvoje aglomerací, ale i do ostatních částí krajů s konečným cílem snížit rozdíly mezi konkrétními regiony.

Předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR Jana Juřenčáková: Určité peníze aglomeracím samozřejmě patří. Měřeno přepočtem na obyvatele však venkov musí být podporován srovnatelnou měrou. Typy projektů však pochopitelně budou jiné.

Primátor Olomouce Martin Novotný: Středomoravská aglomerace nepochybně plní kritéria pro ITI celky. Například počet jejích obyvatel převyšuje 300 tisíc. Bohužel máme i nízký HDP na obyvatele, což činí ze střední Moravy jeden z nejslabších regionů v zemi.

Primátor Prostějova Miroslav Pišťák: Rozvoj aglomerace a rozvoj kraje nelze vytrhnout z kontextu. Odmyslím-li si Jesenicko s jeho výraznými specifiky, lze konstatovat, že hospodářská úroveň kraje kopíruje úroveň vymezené aglomerace.

Náměstek primátora Olomouce Ladislav Šnevajs: Naše město se díky aplikaci Integrovaného plánu rozvoje města (IPRM) naučilo »evropské byrokracii« se vším, co k ní patří. Na jedné straně neskutečnému papírování, na straně druhé lepší a intenzivnější komunikaci s partnery ve městě.

FOTO: ARCHIV

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *