Cena vody se v ČR zvýší v průměru méně než v předchozích letech

Řádově o jednotky procent se oproti letošnímu roku zvýší v některých regionech České republiky v roce 2017 ceny vodného a stočného. Vyplývá to z dosud známých údajů od jednotlivých vodohospodářských společností, které má k dispozici Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, z. s. (SOVAK ČR).

Důvodem je skutečnost, že ceny vodného neovlivní vyšší zpoplatnění odběru podzemních vod, které v uplynulém roce navrhovalo Ministerstvo životního prostředí, stejně tak jako se do cen stočného nepromítnou zvýšené poplatky za objem a koncentrace jednotlivých ukazatelů znečištění ve vypouštěných odpadních vodách z dílny stejného ministerstva. Určitý pozitivní vliv má také mírné meziroční zvýšení spotřeby vody. Na druhou stranu roste i nadále potřeba intenzivnější obnovy vodovodních a kanalizačních sítí a s nimi spojených technologií. Případné větší zdražení by se pak mohlo týkat těch společností, které investovaly za pomoci evropských dotací a nastavený finanční model investice přímo vyžaduje generování peněz z vodného a stočného.

V porovnání s předchozími lety ale nárůst výše plateb za vodné a stočné meziročně klesá, jak je vidět z přiloženého grafu. Za dodávky pitné vody a její čištění tak občané v České republice zaplatí v příštím roce zhruba o procento více, některé společnosti ale nezdražují vodné ani stočné vůbec, případně zvyšují ceny pouze jedné z těchto položek, někde se dokonce ceny snižují. „To je sice dobrá zpráva pro spotřebitele, na druhou stranu to ale znamená, že ani v roce 2017 nebude dostatek finančních prostředků na tolik potřebnou obnovu vodohospodářské infrastruktury, která je v řadě lokalit za horizontem své životnosti a porostou tak nadále rizika havárií vodovodních a kanalizačních řadů,“ podotýká ředitel SOVAK ČR Oldřich Vlasák.*

Podle SOVAK ČR by bylo zapotřebí k potřebné obnově ročně investovat do obnovy a rekonstrukcí vodohospodářské infrastruktury více než 20 miliard korun, reálně se ale na tyto účely vydává jen něco přes 10 miliard korun. „Jestliže je vodárenská infrastruktura v dobrém stavu, nemusíte budovat nové nebo obnovovat velké celky sítí. Můžete si tak dovolit ceny, které kryjí provozní náklady a vytváří fond obnovy. V opačném případě ale musíte generovat finanční prostředky na obnovu z nárůstu ceny vodného a stočného. V České republice se bohužel v minulosti do vodárenství investovalo velmi málo, i když to poslední léta napravujeme – a právě to vede k cenovému nárůstu. Tam, kde byl špatný stav vodárenské infrastruktury, musely jít zkrátka zisky z vodného a stočného do obnovy a rekonstrukce,“ konstatuje předseda představenstva SOVAK ČR František Barák.

Rozhodujícím zdrojem peněz na obnovu je přitom právě vodné a stočné. Výše vodného a stočného přitom patří mezi věcně usměrňované (státem regulované) ceny, na jejichž tvorbě se podílí především vlastníci vodohospodářského majetku, což jsou z více než 85 procent města a obce.

Významný vliv na ceny vodného a stočného má také národní legislativa a daňový systém. Nejvíce prostředků z vybraného vodného a stočného (více než 40 procent) získává v současné době na odvodech, daních a poplatcích stát a jeho instituce a Česká republika má tak největší daňové zatížení ceny vodného a stočného v Evropě. Možnosti snížení cen vodného a stočného v České republice je proto třeba hledat zejména ve snížení daní, především daně z přidané hodnoty, která je dnes na vodu ve výši 15 %, a ve snížení poplatků za surovou vodu placených státním institucím.

/TZ SOVAK/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *