Čerpání z EU fondů 2014-2020: Podpora velkým projektům

Kohezní politika se v období 2014-2020 radikálně změní. Mj. je třeba připravit se na zúžený prostor národních států, určit si, jak využijí peníze ze strukturálních fondů. Jaká budoucnost čeká regionální operační programy?

Na finanční konferenci Svazu měst a obcí (SMO) ČR v listopadu 2011 v Praze zaznělo z úst 1. náměstka ministra pro místní rozvoj Ing. Daniela Brauna, MA., že kohezní politika se v období 2014-2020 od základů mění. Z prostředků, které byly jakoby v národní obálce předány členským státům, aby plnily své priority, v politiku, která má naplňovat Strategii Evropa 2020 (důraz na zaměstnanost, výzkum a inovace, změna klimatu a energie, vzdělávání, boj proti chudobě). Míra volnosti v rozhodování členských států při formulování vlastních priorit se ve srovnání s obdobím 2007-2013 zúží.


NÁRODNÍ ROZVOJOVÉ PRIORITY ČR

V polovině loňského roku předložila Evropská komise (EK) návrh střednědobého financování Evropské unie (EU), včetně kohezní politiky. K jednotlivým kapitolám budoucího rozpočtu předložila legislativní návrhy. V říjnu přišla s balíčkem nových nařízení, která po projednání vytvoří rámec kohezní politiky 2014-2020. Vyjednávání s EK o obsahu jednotlivých nařízení u nás koordinuje Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) a potrvá nejméně do konce letošního roku. (Blíže na http://www.mmr.cz/Kohezni-politika-EU/Kohezni-politika-2014—2020–navrhy-novych-narize.)

Vláda už vloni v srpnu schválila pět Národních rozvojových priorit ČR pro kohezní politiku po roce 2013, které předložilo MMR:

Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky (podpora podnikání, inovací, fungujícího trhu práce, kvality vzdělávání);

Rozvoj páteřní infrastruktury (podpora dopravní, environmentální infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, zkvalitňování energetických sítí);

Zvyšování kvality a efektivity veřejné správy (zkvalitňování legislativního a regulačního prostředí, optimalizace procesů, rozvoj standardů veřejných služeb, další digitalizace agend, zvyšování kvalifikace);

Podpora sociálního začleňování, boje s chudobou a systému péče o zdraví;

Integrovaný rozvoj území (regionální konkurenceschopnost, územní soudržnost, kvalitní životní prostředí).

Priority jsou základem pro tematické zaměření evropských prostředků ze strukturálních fondů, z nichž budou spolufinancovány projekty v novém programovacím období po roce 2014. Návrh priorit byl projednáván na všech úrovních s ministerstvy, kraji, městy a obcemi a dalšími zainteresovanými partnery.

Jaký je stav rozpracování těchto pěti priorit do tematických okruhů? »Ministerstvo zorganizovalo během minulého roku pracovní schůzky s resorty, kraji a městy zaměřené na diskusi nad tematickými okruhy a dalším postupem rozpracování národních priorit,« komentuje náměstek Braun. »Do poloviny prosince měli všichni zpracovat své vstupy formou problémových analýz a rozpracovaných priorit. V průběhu letoška budou schváleny strategie stanovující priority resortů a regionů.«

»Úkolem ministerstva je navrhnout poté co nejlepší strategii pro čerpání evropských fondů v příštím programovém období při respektování požadavků obsažených v návrzích nových nařízení EK. Tematické okruhy a postup přípravy jsou průběžně prezentovány na různých pracovních skupinách. Návrh struktury a počtu operačních programů předložíme vládě do konce dubna,« uzavřel náměstek.

OBCE A ROPY: PŘES 1800 PROJEKTŮ

Jak si dosud vedla města a obce jako příjemci dotací v rámci regionálních operačních programů (ROP)? Ve všech sedmi ROPech bylo letos v lednu schváleno k financování více než 3700 projektů v celkové hodnotě 110,1 mld. Kč (zdroje EU a státní rozpočet). Z toho polovina projektů připadla na obce jako příjemce – přes 1800 projektů. Finanční nárok na projekty obcí činí 40,3 mld. Kč. Z této částky bylo na účty obcí doposud proplaceno přes 27 mld. Kč.

Polovina finančních prostředků, které řídicí orgány (tj. Regionální rady regionů soudržnosti) schválily na projekty obcí, směřuje na projekty rozvoje měst a regionálních center. Jde o více než 20 mld. Kč (50 % schválených prostředků). Druhá největší část prostředků jde na rozvoj venkovských oblastí. Tam směřuje přes 7 mld. Kč (20 %). Dále obce realizují projekty v oblasti dopravy a cestovního ruchu (14 %, resp. 12 % schválených finančních prostředků). Nejmenší část schválených prostředků investují obce v oblasti rozvoje veřejných služeb a na podporu podnikání (5 %).

 

Polepší si obce a města v příštím programovém období?

Komentář k šancím měst a obcí dosáhnout v období 2014-2020 na dotace poskytl Moderní obci místopředseda Evropského parlamentu a člen jeho výborů pro regionální rozvoj a pro dopravu a cestovní ruch, místopředseda Svazu měst a obcí (SMO) ČR pro evropské záležitosti Ing. Oldřich Vlasák.

»Nejprve je nutné říci, jaké potřeby obce a města mají,« říká Ing. Vlasák. »Na prvním místě zůstává dopravní infrastruktura – silnice, parkování, chodníky a odstraňování bariér, následuje infrastruktura životního prostředí.«

Potřebná je podle Ing. Vlasáka také podpora kvalitního bydlení. Na venkově se k tomu přidává ještě stav venkovských památek, infrastruktura cestovního ruchu a dostupná zdravotní a sociální péče. Z oblasti měkkých aktivit se obce potřebují soustředit v rámci svých kompetencí a samosprávné působnosti na zaměstnanost a na mateřské a základní školy.

»Je však nutné zmínit, že ne vše mohou řešit evropské dotace a mnohdy by pomohly legislativní změny, které by ulehčily samosprávám život, nebo cílená podpora meziobecní spolupráce formou svazků obcí,« podotýká Ing. Vlasák. (Více v Analýze potřeb měst, http://www.vlasak.net/pool/ostatni/Analyza-potreb-mest-KOMPLET.pdf, nebo v připravované Analýze potřeb venkova.)

»Samosprávy dosáhnou tam, kam je cíle Evropské unie pustí,« pokračuje Ing. Vlasák. Větší tlak na koncentraci zdrojů a cílení směrem k větší konkurenceschopnosti předznamená úspěch spíše větších projektů zaměřených na efektivnější hospodaření se zdroji – vodou, energiemi a půdou, pak oblast životního prostředí (předcházení klimatickým hrozbám, ale i veřejná čistota, třídění nebo likvidace odpadů) a klíčová dopravní infrastruktura. Kvůli koncentraci prostředků EU na větší aktivity je třeba klást důraz i na účinnější a zodpovědnější cílení zdrojů z budoucího Programu rozvoje venkova, který je v gesci Ministerstva zemědělství, s ohledem na příjemce z řad venkovských obcí.

Oldřich Vlasák odhaduje, že v kolonce projektů nezpůsobilých k financování z fondů EU se může objevit infrastruktura cestovního ruchu včetně péče o památky, větší infrastruktura pro sportovní a kulturní aktivity, úpravy veřejného prostranství a ozelenění, nebudou-li zároveň významně přispívat k podnikání nebo ke zlepšení životního prostředí apod. »Jsou to však reálné věci, které města a obce řeší, takže bude nutné hledat na ně národní nebo krajské zdroje,« podotýká.

Obce potřebují řešit i zjednodušení přístupu občana k úřadům, zjednodušení veřejné správy, digitalizaci agend, projekty škol a vzdělávacích institucí nebo projekty zaměřené na sociálně vyloučené v obcích a městech. Důležité je podporovat obce také v jejich samosprávných kompetencích – v jejich roli hospodárného subjektu, který umí zacházet se svým majetkem a na zřeteli má blaho svých občanů.

Pozice SMO ČR a MMR zatím nejsou v průběhu jednání v rozporu: »Víme, jaké jsou mantinely, víme, jaké jsou priority samospráv, a hledáme společný průnik,« hodnotí Ing. Vlasák, ale obává se toho, aby diskuse nesklouzla jen k počtu operačních programů. »Zásadní je výsledek – kam peníze budou směřovat, zda obce s nimi budou moci zacházet a jak jim pomoci lépe plnit jejich úkoly. Co však stát musí udělat, je zjednodušení – zejména kontrol a snížení jejich počtu. To je velká administrativní bariéra, která ztěžuje obcím a městům život a stojí zbytečné peníze,« uzavírá Ing. Vlasák.

ZDROJ: MONITOROVACÍ ZPRÁVA NOK-MMR

Rozvoji Jablonce nad Nisou pomohla i rekonstrukce požární zbrojnice (ROP Severovýchod), nové sídlo Městské policie a Krizového řízení.

ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *