Čistá energie: Tmel i šém »klima-regionu«

V minulém vydání jsme psali o projektu Komunity pro zelenou energii. V rámci širšího projektu evropského, zaměřeného na malé obce snižující emise CO 2 energetickými úsporami či obnovitelnými zdroji energie, se ho v České republice účastní pět obcí na Nymbursku z MAS Mezilesí, a to Kněžice a sousední Chotěšice, Chroustov, Záhornice a Sloveč.

Podepsaly evropskou Úmluvu starostů a primátorů se závazkem snížit do roku 2020 emise minimálně o 20 %, k čemuž musí do roka předložit Akční plán udržitelné energetiky. Coby malá venkovská sídla však teď mohou tuto strategii nově zpracovat i jako společnou, v níž emisní přínosy mikroregionu rozpočítají na každou z obcí. A právě v tomto ohledu se vklad Kněžic výrazně projeví: Díky bioplynce s kogenerací a obecní výtopně na bio-masu jsou totiž téměř soběstačné v teple a přebytkové v elektřině.

České obce v projektu získaly partnera k inspiraci – dolnorakouský energetický »klima-region« Waldviertler Kernland (přibližně 20 km pod Zwettlem). Jeho energetická vizitka stojí za pozornost. Tamních 13 obcí kolem spádového Ottenschlagu už totiž společnou energetickou koncepci má – dokonce s cílem z dnešní míry energetické soběstačnosti 40 % dospět až na hranici 100 %. Připomeňme, že donedávna šlo o ekonomicky slabší oblast s odlivem mladých lidí. Bylo zřejmé, že region musí zahájit frontální tažení na zemské, státní i evropské dotace i na úvěry, jež pomohou na svět novým projektům. Jasné bylo i to, že tyto projekty by neměly být nahodilé, nýbrž logicky propojené promyšlenou koncepcí.

SPOLEČNÁ ENERGETICKÁ VIZE

Právě tak byl projednán a s pomocí energetické agentury dokončen ucelený koncept, podle něhož všechny obce s celkem 13 500 obyvateli zinventarizovaly stávající a rozplánovaly nové zdroje obnovitelné energie i formy úspor tepla, elektřiny a emisí CO2 až do roku 2030. Na 90 stranách autoři načrtli možnosti, náklady, přínosy i rizika. Vše s cílem akcelerovat hospodářství regionu a vytvářet pracovní místa řešící odliv mladých. »S koncepcí v ruce můžeme nyní v roli garanta efektivněji podporovat u bank i úřadů žádosti našich občanů, podnikatelů i obcí o úvěry či dotace na jejich energetické investice!« konstatuje Dieter Holzer, její iniciátor, garant, předseda regionu i místostarosta Ottenschlagu.

Namátkou se zastavme alespoň u některých projektů, které koncepce zahrnuje a s nimiž se seznámili zástupci našich obcí.

FOTOVOLTAIKA VŠEM

Solární elektrárna o výkonu 20 kWp na střeše školy v Ottenschlagu má přínosů hned sedm. Postavil ji a vlastní Franz Führer, obchodník se slunečními moduly. Na domě má fotovoltaiku, z ní napájí elektromotor hybridního auta i tepelné čerpadlo s hlubinnými vrty. Nájem školní střechy obci neplatí, ale za 13 let (kdy se mu investice i s malým ziskem vrátí) jí elektrárnu daruje.

A efekty? Pro školu didaktický, pro investora propagační i komerční, pro obec (neschopnou zdroj zainvestovat) zlepšení jejího portfolia zelené energie a po převzetí elektrárny do konce její životnosti, tj. dalších 12 let, vítané příjmy, pro síť efekt energetický. A pro zájemce už právně prošlapaná cesta v konstrukci smlouvy. Chceme ji pro inspiraci? Není prý problém! (Jen nevím, že by o ni někdo z ČR požádal…)

HITEM JSOU OBČANSKÉ PROJEKTY

Autoservis Wilhelma Böhma v téže obci směřuje k titulu Emisně neutrální firma. Pomáhá mu k tomu biomasová výtopna, soláry na střeše i propagace elektromobility nabídkou elektrokol. Obec má zase sluneční elektrárnu, slouží jí centrální výtopna na biomasu, ekologicky vytápějící i lázně. Našince zaujme i modernizace veřejného osvětlení LED-diodami v blízkém Martinsbergu. Využití tepla z odpadní koupelnové vody ve větších provozech společností RAIN-O-TEC je zatím novinkou i pro Rakušany. Ale majitel firmy se chystá nabízet řešení rovněž do Česka.

V sídle i u nás známé společnosti Sonnentor v nedalekém Sprögnitzu zaujme celý mix energetických alternativ. Z bylinek od ekosedláků tam kouzlí čaje, přičemž využívají pasivní přístavbu objektu, topení štěpkou i proud z fotovoltaiky. Tu podílově financovali také zákazníci, což se jim z jejích zisků splácí poukázkami na firemní bio- potraviny. Podobný model umožnil v Grafenschlagu, dnes se šedesátimetrovými – ale brzy až dvěstěmetrovými větrníky o výkonu 3 MW, aby agregáty podílově financovali občané. Ti si ze zisku za prodanou elektřinu postupně kupují akcie v akciovce, která větrný park vlastní.

Smluvně ošetřených partnerství obcí s podnikateli i občany je v regionu více a všechny jsou učebnicí možných forem rozvoje čisté energetiky. Některé z nich lze uplatnit i u nás, a to i při současném, značně zjednodušeném tažení proti oboru obnovitelných zdrojů energie. Praxe sousedů dokládá, že chytře rozvíjená zelená energetika není »koulí na noze« regionu. Naopak, může být »šémem« k jeho rozmachu.

Uvážíme-li i turistická lákadla třeba obce Mohndorf s jejím kulinářstvím, festivaly, suvenýry i celkovou image točící se kolem máku či »zážitkový svět whisky« v Roggenhofu, v dubových sudech s tisíci litry zlatavého moku z tamního žita (s biovýtopnou, bioplynkou i rekuperací tepla), je jasné, proč půvabný kraj s lesy a jezírky ožil a mladí z něj odcházejí už jen minimálně.

KAREL MERHAUT

LEA/ag. BioCIT/pro CITYplan

Nenechte si ujít

Vize a aktivity Kněžic, kraje Walviertler Kernland, dalších rakouských energetických regionů i německých obcí Treuenbrietzen-Feldheim a Alheim představí konference Na cestě k energetické soběstačnosti obcí a regionů.

Termín: středa 19. června 10-16 hodin.

Místo: kulturní fórum v Praze, Jungmannovo náměstí 18 od 10 do 16 hodin (vstup zdarma – po registraci na: romana.panska@calla.cz).

Přesný program konference je vyvěšen na: www.calla.cz

ZDROJ: SDRUŽENÍ CALLA

Bioplynku v Kněžicích si budou moci prohlédnout i účastníci konference 19. 6.

V Grafenschlagu energetik regionu ukazuje, kudy ve škole s rekuperací proudí do tříd čistý svěží vzduch.

FOTO: AUTOR

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *