Civilizovaná společnost pečuje o životní prostředí, říká ministr

V souladu se slibem ministra životního prostředí Tomáše Chalupy by na podporu energetických úspor v sektoru veřejných budov mělo být z programu Zelená úsporám uvolněno dalších přibližně 350 milionů korun. Bude to možné díky prodeji přebytků emisních povolenek, které Ministerstvo životního prostředí drželo v rezervě pro nové účastníky a jež nelze převést do dalšího programového období Evropské unie.

Navzdory už prakticky jisté početní redukci operačních programů u nás od roku 2014 by si Ministerstvo životního prostředí (MŽP) »enormně« rádo ponechalo ve své kompetenci operační program podobný současnému Operačnímu Životní prostředí (OPŽP). Šéf resortu Tomáš Chalupa připomíná, že samostatný program zaměřený na ochranu životního prostředí může zajistit dostatečnou péči řešení environmentálních problémů.


Otázky jsme mu kladli krátcé poté, co na konferenci VODA FÓRUM 2012 v závěru května v Praze zazněla informace, že Evropská komise, resp. Generální ředitelství EK pro regionální politiku (DG Regio) chce podmínit evropské dotace pro české vodárenství od roku 2014 tím, že Česko zřídí nezávislou regulační instituci, na niž by územní samospráva přesunula své kompetence v oblasti kontroly cen vody.

Co je na tom, pane ministře, pravdy a jaký k tomu MŽP zaujímá postoj?

Evropská komise (EK) se skutečně na jednání, které se týkalo problematiky provozovatelských vztahů projektů spolufinancovaných v rámci Operačního programu Životní prostředí, vyjádřila, že bez ustanovení nezávislé regulační instituce pro vodohospodářský trh v České republice nebude možné v programovém období 2014-2020 podporovat projekty zaměřené na oblast vodohospodářské infrastruktury. Tento postoj EK není úplně nový. Již od roku 2004 upozorňuje na – podle jejího názoru – nevyhovující regulaci vodohospodářského trhu v ČR. Jako dočasné řešení této kritiky byly v roce 2007 schváleny podmínky v rámci OPŽP, které umožnily schválení našeho operačního programu jako celku. V dalším programovém období se však Evropská komise již k takto provizornímu řešení nechce uchýlit. Ministerstvo životního prostředí nemá hlavní kompetence v otázkách regulace vodohospodářského trhu v ČR. Cenovým regulátorem je Ministerstvo financí a věcná regulace je v kompetenci Ministerstva zemědělství. Ministerstvo životního prostředí však již od roku 2010 průběžně upozorňuje na signály Evropské komise, které směřují k požadavku ustavení nezávislé regulační instituce u nás. V současné době se MŽP stalo mediátorem jednání tzv. Kulatého stolu k otázkám nezávislého regulátora vodohospodářského oboru v ČR. Cílem těchto jednání je najít konsenzus v této věci mezi vnímáním českých orgánů zodpovědných za regulaci na straně jedné a Evropskou komisí na straně druhé.

Nebyla by případná absence OPŽP ve výrazně početně zredukovaném souboru operačních programů u nás od roku 2014, jak se o tom teď hovoří, známkou toho, že problematika životního prostředí není současnou vládou plně doceňována? Stejně jako toho, že by po roce 2014 mohly být možnosti řešení problémů v této oblasti s pomocí evropských fondů menší, než je tomu nyní?

Ministerstvo životního prostředí má enormní zájem o vlastní operační program v programovém období 2014-2020. Péče o životní prostředí je totiž opravdu jedním ze základních pilířů civilizované společnosti a jako taková by neměla být podceněna. V rámci současných jednání o dotacích v příštím programovém období se proto MŽP zasazuje o samostatný operační program, jenž by byl v jeho kompetenci. Samostatný operační program zaměřený na ochranu životního prostředí může zajistit věnování dostatečné péče řešení environmentálních otázek. Například v oblasti vodního hospodářství bychom se chtěli zaměřit na zlepšení jakosti pitné vody pro obyvatelstvo, dále na budování čistíren odpadních vod a kanalizací v menších obcích pod 2000 obyvatel, kde je přiměřené čištění odpadních vod také povinností, která vychází z unijního práva. Prioritou je také zlepšení ochrany před povodněmi a s tím související budování informačních a varovných systémů.

Jak v této souvislosti vidíte rok 2015, kdy by zneškodňování odpadních vod měly mít jako povinnost (byť dosud ještě oficiálně nestanovenou) také venkovské obce pod 2000 ekvivalentních obyvatel?

Máte pravdu, že tato povinnost není oficiálně vázána na rok. Povinnost přiměřeného čištění odpadních vod z malých obcí vychází ze směrnice o čištění městských odpadních vod.

Počítáte s tím, že by s nástupem nového programového období EU při podpoře projektů z oblasti životního prostředí byly využívány i některé dosud méně časté formy financování? Například revolving, zvýhodněné úvěrování apod.?

Vzhledem k tomu, že v současné době zatím ještě není jasně stanoven rozsah dotačních titulů v programovém období 2014-2020, nelze v tuto chvíli předjímat, jaké formy financování budou využity.

MŽP podporuje výstavbu zařízení pro energetické využívání odpadů (ZEVO), a to i jako součást krajských či mezikrajských integrovaných systémů nakládání s odpady. Co pro to však MŽP může konkrétně udělat, když podpora budování ZEVO je v gesci zejména Ministerstva průmyslu a obchodu a na investice do těchto zařízení chybějí peníze a ani reakce veřejnosti na ZEVO nebývá příliš pozitivní?

MŽP v souladu s evropskou legislativou prosazuje dodržování hierarchie nakládání s odpady, kterou určuje členským státům Evropská unie – předcházet vzniku odpadů, dále vzniklý odpad opětovně použít, recyklovat a následně využít jinak, například energeticky. Posledním možným způsobem nakládání je pouhé odstranění odpadu.

V ČR je převážná část komunálních odpadů skládkována, což by měl být až poslední způsob, jak nakládat s odpady. Po vytřídění využitelných složek komunálních odpadů od občanů by směsný komunální odpad měl být v souladu s hierarchií využit jinak.

Výstavba dalších zařízení pro energetické využívání odpadů bude pro ČR velkým přínosem, jelikož z dále nevyužitelného odpadu vyrobí teplo pro domácnosti a elektrickou energii dodávanou dále do elektrické sítě, a nahradí se tak primární neobnovitelné zdroje.

Ministerstvo životního prostředí i Ministerstvo průmyslu a obchodu podporují výstavbu zařízení pro energetické využívání odpadů. Operační program Životní prostředí umožňuje investiční podporu těchto zařízení. V současné době spolupracujeme s žadateli projektů, kteří v rámci programu podali žádost o podporu a připravují žádosti k předložení Evropské komisi.

Ve Švýcarsku je běžné, že tam téměř každá obec vyprodukovaný odpad energeticky dále zpracovává. Umím si představit, že by v České republice bylo od určitého roku zakázáno skládkování.

– Je v této souvislosti připravované razantní zvýšení poplatků za skládkování odpadů skutečně tím samospásným ekonomickým nástrojem pro podporu energetického využívání komunálních odpadů? Na základě čeho došlo k navrhované výši poplatků za skládkování? A nezdraží se tak zpětně kupříkladu sanace starých ekologických zátěží, rekonstrukce škol apod., neboť se kromě nespalitelného a dále už nevytříditelného komunálního odpadu na skládky přece ukládají také znečištěné zeminy ze sanací, azbestové stavební hmoty z rekonstrukcí apod.?

V přípravě je nový zákon o odpadech, kterým dojde k vyrovnání cen za skládkování a energetické využívání odpadů. To povede zároveň k naplňování hierarchie pro nakládání s odpady.

Také MŽP bylo Nadačním fondem proti korupci letos v březnu obviněno, že při přípravě nového zákona o zpětném odběru elektrozařízení jde takříkajíc na ruku lobby soukromým firmám, které »ovládly většinu trhu se sběrem, svozem a zpracováním vysloužilých elektrozařízení«. Jak má váš resort tento trh pod kontrolou, když – jak upozorňuje NFPK, do recyklace se vrací jen asi pětina zakoupených elektrozařízení, zatímco vybrané recyklační poplatky se vybírají za všechny zakoupené elektrospotřebiče a zůstávají kolektivním systémům zpětného odběru?

Tato obvinění musím naprosto odmítnout. Nevím, z jakých údajů při konstrukci těch spekulací se vycházelo. Zákon o odpadech, vyhláška o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady ukládají povinnost výrobcům zajistit financování odděleného sběru, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu. Pro splnění této povinnosti výrobci založili kolektivní systémy, na které přenesli své povinnosti. Výši recyklačního poplatku stanovuje kolektivní systém, který zabezpečuje pokrytí nákladů spojené se sběrem, zpracováním, využitím nebo odstraňováním, tzv. historických elektrozařízení z domácností. Vybrané recyklační poplatky jsou výrobci zasílány na bankovní účet. Vybrané recyklační poplatky převyšují finanční zajištění z toho důvodu, že na trh je uvedeno více výrobků, než je zpětně odebráno. Finanční rezervy jsou vytvářeny z důvodu změn a kolísání surovinové stability na trhu.

Současný systém financování jako celek, včetně financování historických elektrozařízení, je překonán a při zpracování nového záměru zákona o zpětném odběru je této části věnována velká pozornost.

Nový zákon o ochraně ovzduší mj. výrazně snížil počet zpoplatněných zdrojů znečištění ovzduší, což uleví jistě i obcím, například u poplatků za kotelnu v základní škole apod. Na druhé straně se nepočítá s tím, že by obce, resp. pověření zaměstnanci obecních úřadů měli možnost kontrolovat přímo v domácnostech způsob vytápění – což se původně nevylučovalo. Jaké jsou první ohlasy obcí a měst na tento zákon?

Zmiňované přímé kontroly v domácnostech byly předmětem opakovaných debat na půdě Parlamentu. Nicméně předložený návrh nezískal dostatečnou podporu. Vzhledem k tomu, že zákon bude účinný až od 1. 9. 2012, nezaznamenalo MŽP doposud ze strany obcí žádné ohlasy.

Současně je třeba zmínit, že místo přímých kontrol zákonodárci přijali jiná opatření ke snížení vlivu domácností na kvalitu ovzduší. Jsou to například pravidelné dvouleté kontroly technického stavu, které si budou zajišťovat sami provozovatelé.

V květnu se obcím a městům otevřel program Zelená úsporám, v němž je pro zateplování a změnu způsobu vytápění veřejných budov alokováno 200 mil. Kč. Počítáte s tím, že byste do konce letošního roku takovou výzvu pro municipální sféru ještě zopakovali? Pokud ano, s jakou alokací?

Ano, Ministerstvo životního prostředí počítá s tím, že uvolní ještě další finanční prostředky ze vzniklého bilančního přebytku zdrojů Programu Zelená úsporám na realizaci opatření vedoucích k úsporám energie v budovách veřejného sektoru. Vláda již schválila materiál, na jehož základě bude moci být z programu Zelená úsporám díky prodeji povolenek uvolněno přibližně 350 milionů korun na energetické úspory veřejných budov, třeba školek, škol, zdravotnických nebo sociálních zařízení.

Další výše alokace pro budovy veřejného sektoru bude závislá na konečném vyúčtování oprávněných požadavků tzv. perfektních žádostí u rodinných a bytových domů a zůstatku prostředků na účtu GIS, tedy programu Zelená úsporám. Objem alokovaných prostředků pro budovy veřejného sektoru se odhaduje v řádu stovek milionů korun s tím, že uvolněny by měly být v létě, nejpozději na podzim letošního roku.

 

V příštím programovém období se v oblasti vodního hospodářství chceme zaměřit na zlepšení jakosti pitné vody i budování čistíren odpadních vod a kanalizací v menších obcích. Prioritou je i zlepšení ochrany před povodněmi.

Ministr Tomáš Chalupa: Umím si představit, že by v České republice bylo od určitého roku zakázáno skládkování odpadu. Vždyť například ve Švýcarsku je běžné, že tam téměř každá obec vyprodukovaný odpad energeticky dále zpracovává.

FOTO: LIBOR FOJTÍK

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *