Co dělat proti sociální exkluzi v marginálních regionech /2

Po úvodní části v srpnovém vydání Moderní obce se opět vracíme k Rozvojovému plánu pro oblast jižní Moravy a Dolního Rakouska, který je jedním z příkladů realizace evropského projektu COST C27.

Připomeňme, že tento evropský projekt se opírá o teoretický koncept územní, hospodářské a sociální deprivace, na jehož základě se hledají vhodné politiky pro zlepšení socioekonomických parametrů v marginálních oblastech a regionech.

MODIFIKACE SYSTÉMU VZDĚLÁVÁNÍ

Jednou z možností zlepšení současné situace oblasti jižní Moravy a Dolního Rakouska je její přebudování včetně regionálního trhu s pracovními silami. Zatím některá tamní území vykazují nárůst podnikatelských aktivit, jiná naopak prohlubující se hospodářské obtíže a pokles výroby.

Většina obyvatelstva periferních oblastí jihomoravského příhraničí je špatně vybavena pro případnou rekvalifikaci. Přistěhovalci, kteří pracovali v extenzivně se rozvíjejících zemědělských družstvech a kdysi státních statcích, nebyli stimulováni ke zvyšování kvalifikace. V současném tržním hospodářství a obrovské konkurenci na trhu s produkty svou profesní mobilitou neobstojí a mezi prvními ztrácejí práci. Pokud nevykonávají načerno relativně špatně placené a nekvalifikované práce v Rakousku, zůstávají ve skupině dlouhodobě nezaměstnaných.

Proto by tam měly být zavedeny speciální regionální programy, aby např. mladistvým usnadnily aktivní zapojení do výdělečné činnosti, pomohly se snižováním dlouhodobé nezaměstnanosti u pracovníků, kteří nejsou zaměstnáni déle než rok, nastolily podporu v sektoru řemesel, služeb, rukodělné práce atd.

Místní systém vzdělávání v jihomoravském příhraničním regionu by měl zohledňovat specifika oblasti. Zaměřit se na výuku oborů perspektivních v regionu. Systém vzdělávání by měl umožnit bezproblémové pracovní nasazení v sousední zemi. Školní a učební proces v příhraničí je proto nutné rozšířit o specifika výroby a produkce v zemi souseda, včetně seznámení s eventuální odlišnou technologií, právním a sociálním systémem atd.

Rozvoj území hraničního pásu nebude možný bez znalosti jazyka souseda. K tomuto účelu je třeba připravit jazykové kurzy základní a nadstavbové se speciálním zaměřením, např. na terminologii z oblasti cestovního ruchu, sociální a pracovní oblasti, právního systému souseda, životního prostředí apod.

Vytvoření sítě knihoven s německou a českou literaturou je dalším předpokladem rozvoje regionu. Knihovny by mohly distribuovat informativní a naučné videoprogramy, pořádat výstavy se zvýrazněnou lokální problematikou (místní folklór, kulturní život a kulturní tvorba v místě, přírodní zajímavosti atd.). Mohou také zajišťovat předávání ekonomických informací, stimulovat kulturní život a posilovat vzájemné poznávání a ovlivňování kultur výměnou např. děl výtvarných umělců. Takto pojaté knihovny by časem mohly převzít úlohu regionálních kulturních středisek a zajistit v dlouhodobé perspektivě kontinuitu vzájemného kulturního obohacování. Podobnou funkci by mělo mít regionální dvojjazyčné rozhlasové a televizní vysílání.

JEDNOTLIVÉ MÓDY DOPRAVY MUSÍ BÝT PROVÁZÁNY A KOORDINOVÁNY

Změny životního stylu (jeho westernalizace) s sebou přinesly obrovský rozvoj individuálního automobilismu. Je to spojeno i s úpadkem veřejné hromadné dopravy v okrajových územích, což vede k obrovskému nárůstu zatížení životního prostředí a nehodovosti zejména v silně urbanizovaných oblastech. Zvrátit tento trend může jen koordinovaná mezinárodní spolupráce, neboť jednotlivé módy dopravy mohou tvořit síť pouze tehdy, budou-li mezi sebou dokonale provázány a zkoordinovány. Dílčí změny v rámci jednotlivých měst či regionů se ukázaly jako neúčinné. Na ekologickou dopravu ve městech musí navazovat ekologická doprava regionální a mezistátní (rychlé železnice, lokální tratě, nemotorová – a někde i vodní doprava atd.). Ideou je zvýšení dostupnosti práce, služeb, komerčních zařízení a redukce zatěžující mobility.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A REGIONÁLNÍ TURISTIKA

Určitý počet nových pracovních míst by mohlo přinést efektivnější využití místního potenciálu cestovního ruchu. Atraktivní přírodní rezervace Podyjí, historická města jako Mikulov a jedinečná Liechtensteiny kultivovaná krajina se zámky Lednice a Valtice mají v tomto ohledu mimořádnou přitažlivost. Kombinace přírodních krás, aktivní rekreace a nabídky místně zpracovaných přírodních produktů může být komerčně úspěšná.

Nezbytné však budou určité investice do území. Jde o další ozdravení krajiny – hlavně renaturizaci vodních toků, aby dovolovaly koupání a vodní sporty i o budování biokoridorů bránících vodní a větrné erozi, esteticky dotvářejících krajinu a poskytujících přirozené stanoviště místní floře a fauně. Nezbytná bude péče o historickou zeleň – parky a zahrady u zámků, solitéry na návsích a u kostelů. Ve srovnání s Rakouskem je zřejmá nutnost doplnit zeleň v intravilánu i extravilánu sídel.

Právě tak je třeba doplnit nezbytnou infrastrukturu cestovního ruchu. Chybějí především moderní podniky služeb s rozvětvenými a rychle reagujícími telekomunikačními technologiemi. Rezervace a chráněné oblasti musí být citlivě protkány systémem naučných stezek. Nezbytné je vytvořit kvalitní informační systém a zaměřit se na moderní image moravsko-rakouského příhraničí a jeho propagaci v tuzemsku i v zahraničí. Krajinné podmínky jsou ideální zejména pro rodinnou turistiku či setkání a kulturní podniky mládeže.

Nový přístup k organizaci turistiky umožňuje tzv. sanft turismus, tj. turistika ekologicky nezatěžující území. Předpokládá to odmítnutí neúměrných turistických zařízení, jako jsou gigantické hotely, rozlehlé motely a obří zábavní centra s velkou koncentrací lidí. Pro úspěšné podnikání v turismu je podstatné, aby se obcím v regionu vrátila jejich původní rázovitost a neopakovatelná atmosféra. Lze obnovit staré tradice, zvyky, slavnosti a zábavy s provázáním na revitalizaci lidových řemesel. Je výhodné adaptovat pro turistiku především stávající památkově, historicky, architektonicky a urbanisticky cenné objekty (zámečky, tvrze, statky, uličky vinných sklepů i výrobní stavby, např. mlýny, sýpky aj.). Ideálním příkladem jsou biovesnice a rodinné farmy, jež mohou spojovat zemědělskou a řemeslnou výrobu s ubytovacími a gastronomickými službami. Je třeba podporovat agroturistiku, vhodné sporty v regionu (golf, jezdectví, cyklistiku, vodní sporty atd.). Projektově je připraveno zhruba 400 km cyklistických stezek, které protkávají hranici a jsou tematicky zaměřeny. Umožňují tedy individuální tvorbu tras. Díky příznivé geografické poloze mohou sportovci projet během jednoho dne čtyři různé země: Walda Weinviertel i část Čech a Moravy.

Zcela nebyla dosud ani doceněna image místních zemědělských produktů (okurky, chřest, papriky, ovoce, vinná réva) a tradiční jihomoravské kuchyně. Vhodné je stimulovat rozvoj a obnovení výroby produktů z místních přírodních surovin a materiálů využívajících zpracovatelské techniky specifické pro region (víno, rybářství, umělecké předměty, spotřební zboží atd.).

Jisté možnosti má i kongresová turistika, uvažuje se o zbudování agrotechnoparku na hranicích v prostoru Seefeld-Kadolze a moravských Jaroslavic. Podobné možnosti mají městečka dříve rozdělená hranicí jako Laa an der Thaya s Hevlínem.

Situace v regionu vyžaduje podporu kulturního pluralismu, experimentů a inovací. Kulturní mnohotvárnost může být významným ekonomickým zdrojem. Kulturní turismus se může stát rostoucím a hospodářsky významným úsekem cestovního ruchu. V jihomoravských zámcích je možné pořádat letní akademie věnované umění – např. malbě a kresbě v Lednici, hudbě ve Valticích, dramatickému umění v Jaroslavicích atd. Další lokality poskytují možnosti pro kurzy uměleckých řemesel, kurzy folklorního zpěvu a tance, příp. jiných aktivit.

V jihomoravském příhraničí je řada památek, které by mohly zaujmout i rakouské turisty, ale zatím zůstávají mimo jejich pozornost. Např. rodný dům teoretika sociální demokracie a zakladatele Rakouské republiky Karla Rennera v Dolních Dunajovicích. Také zámky Lednice a Valtice, které ročně navštíví 300 tisíc domácích turistů, jsou v Rakousku dosud téměř neznámé.

KAREL SCHMEIDLER

REDECO-Stern, Brno

KATEŘINA MARŠÁLKOVÁ

Ministerstvo spravedlnosti ČR, Praha

V jihomoravském příhraničí jsou památky, které by mohly zaujmout i rakouské turisty, ale zatím zůstávají mimo jejich pozornost.

Důvodem k návštěvě jihomoravského Mikulova mohou být jeho historické památky či jedinečné přírodní podmínky regionu. Nebo také prozkoumání místní vinařské tradice…

FOTO: ARCHIV AUTORŮ

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *