Co přináší novela stavebního zákona

Letošního 1. října podepsal prezident republiky dlouho připravovanou novelu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona). Ve Sbírce zákonů vyšla 22. října pod číslem 350/2012 Sb. a nabude účinnosti 1. 1. 2013. CÍLE NOVÉ ÚPRAVY Novela stavebního zákona nemění...

Letošního 1. října podepsal prezident republiky dlouho připravovanou novelu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona). Ve Sbírce zákonů vyšla 22. října pod číslem 350/2012 Sb. a nabude účinnosti 1. 1. 2013.

CÍLE NOVÉ ÚPRAVY

Novela stavebního zákona nemění koncepci platného zákona. Jejím účelem je zpřesnit znění jednotlivých ustanovení tak, aby v praxi nevyvolávaly interpretační a aplikační problémy. Reaguje mj. i na judikaturu Nejvyššího správního soudu, spojuje procesy územního plánování a posuzování vlivů na životní prostředí a zjednodušuje pořizování politiky územního rozvoje a zásad územního rozvoje z důvodu veřejného zájmu. Dále se novelou odstraňují nedůvodné odchylky od správního řádu jako obecného procesního předpisu. Změny by měly vést k časovým i finančním úsporám obcí při pořizování územně plánovací dokumentace, zejména u obcemi nejčastěji pořizovaných územních plánů. Zpřesnění právní úpravy by ve svém důsledku rovněž mělo zredukovat počet případů, kdy je rušena územně plánovací dokumentace pro rozpor s právními předpisy. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR ČR) novelizací stavebního zákona zareagovalo na aktuální problémy ve stavebním a územním řízení a zároveň na výstupy z Programového prohlášení Vlády ČR. Úprava a zpřesnění jednotlivých ustanovení stavebního zákona přispěje ke snížení administrativní náročnosti postupů na úseku územního plánování a podstatným způsobem tak zkrátí dobu při pořizování a vydávání územních plánů.

Jedním z hlavních cílů je i rozšíření deregulace o případy, o kterých z hlediska veřejných zájmů není třeba rozhodovat v územním řízení. Snahou MMR ČR je zjednodušit život stavebníkům, a to zejména u doplňkových staveb na pozemcích rodinných a bytových domů. V oblasti povolování staveb umožní sjednotit procesní postupy při ohlašování a kolaudování staveb, při povolování změny účelu užívání a odstranění staveb. Rovněž rozšiřuje výčet případů, které pro své provedení nebudou vyžadovat stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu. Současná praxe složitého vyřizování stavebních řízení zbytečně zpomaluje i některé velmi jednoduché stavby.

VÝČET KONKRÉTNÍCH ZLEPŠENÍ

1. Významně zjednodušuje a zkrátí postup pořizování územních plánů. Celkově je možné zkrátit dobu přípravy územního plánu pro výstavbu komunikací až o 3,5 roku.

2. Rozšiřuje účast veřejnosti při územním plánování. Nově občané mohou podávat připomínky ke zprávě o uplatňování politiky územního rozvoje ČR, zásad územního rozvoje kraje i územního plánu. Připomínky veřejnosti jsou nově umožněny také v první etapě pořizování územně plánovací dokumentace, tj. ve fázi společného jednání, která předchází vlastnímu řízení s veřejným projednáním.

3. Rozšiřuje okruh staveb, které nevyžadují územní rozhodnutí ani územní souhlas (stavba do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky na pozemku rodinného domu, nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, bazén do 40 m2 zastavěné plochy na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, skleníky do 40 m2, výměna vedení technické infrastruktury, pokud se nemění její trasa, technické parametry a nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma atd.).

4. Zjednodušuje územní řízení (povinné ústní jednání zůstává pouze u záměrů posuzovaných ve zjišťovacím řízení, nebo na které se prováděla EIA, v ostatních případech stavební úřad může od ústního jednání upustit; oznámení o zahájení územního řízení a územní rozhodnutí se účastníkům řízení doručují jednotlivě – do vlastních rukou, nejde-li o řízení s velkým počtem účastníků – více než 30).

5. Pro většinu záměrů posuzovaných z hlediska vlivů na životní prostředí je sloučen postup EIA s územním řízením (např. záměry uvedené v příloze č. 1 kategorii II zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, nebo záměry, u kterých proběhlo zjišťovací řízení). Tím se zkracuje příprava realizace staveb a vydání územního rozhodnutí včetně stanoviska EIA, které trvá max. tři měsíce proti stávajícím případům, kdy vydání stanoviska EIA mohlo trvat roky.

6. Rozšiřuje okruh staveb, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu (všechny energetické přípojky, všechny výrobky plnící funkci, reklamní zařízení atd.); to znamená, že tyto záměry bude stavebník realizovat na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu.

7. Veřejná technická infrastruktura nebude vyžadovat stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu; to znamená, že ji stavebník bude realizovat na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, ale budou se kolaudovat. Jde o tyto druhy veřejné technické infrastruktury: Nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací. Podzemní a nadzemní vedení přenosové nebo distribuční soustavy elektřiny. Vedení přepravní nebo distribuční soustavy plynu.

Rozvody tepelné energie.

Vedení sítí veřejného osvětlení.

8. V návaznosti na rozšíření záměrů, které nevyžadují územní rozhodnutí ani územní souhlas (viz bod 3) rozšiřuje okruh záměrů, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu; to znamená, že tyto záměry stavebník bude realizovat bez jakéhokoliv předchozího projednání se stavebním úřadem.

9. Nově upraveno vydání certifikátu autorizovaného inspektora způsobem omezujícím možnosti zneužití. Certifikát bude zveřejněn na úřední desce úřadu po dobu 30 dnů tak, aby kdokoli mohl zjistit, že se bude stavba na území obce realizovat. Nemělo by docházet k tomu, že autorizovaný inspektor opomene projednat záměr s některými účastníky řízení. Pokud s nimi neprojedná záměr, nebo konečné řešení záměru je v rozporu s tím, co s nimi bylo projednáno, mohou podat námitku proti vydanému certifikátu. Tuto možnost mají též dotčené orgány.

10. Účastenství veřejnosti ve stavebním řízení je oproti stávajícímu stavu konkretizováno pouze na případy, ve kterých mohou být stavebním povolením dotčeny veřejné zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů, a o těchto věcech nebylo rozhodnuto v územním řízení.

11. Podrobněji upraven postup přijímání veřejnoprávní smlouvy, která může nahradit jak územní rozhodnutí, tak i stavební povolení, což přispěje k většímu využívání tohoto institutu.

12. U kolaudace zajištěno dřívější užívání dokončené stavby tím, že u staveb nevyžadujících kolaudační souhlas může stavebník užívat následující den po kontrolní prohlídce stavby; stavební úřad ověří do protokolu, že je vše v pořádku. U staveb vyžadujících kolaudační souhlas je zákonem nově stanovena 60denní lhůta od podání žádosti, do které musí být stavebním úřadem provedena závěrečná kontrolní prohlídka stavby (dnes tato lhůta upravena není).

722 ZÁSADNÍCH PŘIPOMÍNEK

Komplexní novela stavebního zákona byla připravována od poloviny roku 2008. V roce 2009 byla rozeslána do meziresortního připomínkového řízení. Vyjádřilo se 59 připomínkových míst, z čehož tzv. zásadní připomínky jich uplatnilo 39. Celkový počet připomínek byl 1469, z toho zásadních 722. Doplnění novely stavebního zákona o cíle stanovené Programovým prohlášením vlády a proces vypořádání připomínek – tedy odlaďování sporů, trvalo déle než jeden rok. Všechny zásadní připomínky se však MMR podařilo vypořádat.

MAREK ŽENKL

odbor komunikace Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *