Co těší a zaměstnává starosty a starostky venkovských obcí

Konec roku je obdobím bilancování, nahlédněme tedy pod pokličku obcí a měst, jimž se v posledních letech obzvláště daří. Příkladů dobré praxe není nikdy dost a stojí za to dopřát jim prostor, především jako užitečnému zdroji inspirace. Odrazovým můstkem nám bude soutěž Vesnice roku.

Soutěž Vesnice roku chce mj. povzbudit obyvatele venkova k účasti na rozvoji jejich domova a zveřejnit rozmanitost uskutečňování programů obnovy vesnic. Vesnicí roku 2012 se stala jihočeská Řepice (asi 440 obyv.), o níž jsme psali v MO č. 10/2012. Stříbrné Křižánky (asi 390 obyv., okr. Žďár nad Sázavou) a bronzovou Tvarožnou Lhotu (asi 900 obyv., okr. Hodonín) si představíme tentokrát.

Vítěz celostátního kola postupuje do soutěže Evropská cena obnovy vesnice, již ve dvouletém intervalu vyhlašuje Evropská pracovní společnost pro rozvoj venkova a obnovu vesnice. Její dvanáctý ročník byl vyhlášen v polovině roku 2011 a završen na podzim 2012. ČR hájila Vesnice roku 2010 obec Ratměřice (asi 250 obyv., okr. Benešov) a Vesnice roku 2011 obec Komňa (asi 580 obyv., okr. Uherské Hradiště).


Úspěch Ratměřických, vicemistrů Evropy, jsme zveřejnili v listopadové MO. Komni, oceněné »za výjimečné výsledky ve více oblastech rozvoje vesnice«, dáváme prostor v tomto vydání.

KOMŇA ZACHOVÁVÁ TRADICE

Podle starosty obce Komňa Karla Navrátila se obci daří hlavně v oblasti kulturní a společenské, což dokládá dechová hudba, harmonikáři a heligonkáři, folklorní soubor a ochotníci. Vedle tradic a zvyků se daří udržovat i původní ráz vesnice díky péči o zeleň a životní prostředí. »Přestože jsme chudý kraj, lidé jsou pohostinní a váží si hodnot zanechaných svými předky.«

Navštívíte-li obec v kterémkoliv ročním období, vždy má co nabídnout. K populárním událostem patří fašank s šavlovým tancem, velikonoční zvyky a hody. Ve dvou z památkově chráněných objektů jsou stálé expozice (J. A. Komenského a zaniklého řemesla zvěřokleštiče). Opravuje se vodní mlýn s dochovaným původním vybavením. Okolní příroda nabízí síť turistických tras a naučných stezek.

Aktivity obce správným směrem se podle starosty odráží i v počtu obyvatel, který mírně stoupá. I přes těžkosti se daří udržet základní i mateřskou školu. A s čím se obec potýká? »Je to zejména nedostatek pracovních příležitostí a stavebních míst. Tento problém řešíme přípravou nové lokality pro výstavbu rodinných domů, abychom do obce přilákali mladé a podnikavé lidi,« uzavírá starosta.

VŠESTRANNĚ AKTIVNÍ KŘIŽÁNKY

Křižánky, obklopené vysokými kopci Vysočiny, leží poměrně daleko od větších měst. Starosta obce, Ing. Mgr. Jan Sedláček konstatuje, že odlehlost může být jedním z důvodů bohatého spolkového života v obci. Zároveň však způsobuje mírný úbytek obyvatel, kteří ve městech hledají pracovní příležitosti. Ale spolkové i obecní aktivity jistě přispívají k pocitu sounáležitosti občanů s obcí. A možná jich díky tomu neodchází tolik, domnívá se starosta.

Dlouhodobý úbytek obyvatel je však znát. Přispívá k němu též atraktivita obce pro chataře a chalupáře, která zvyšuje ceny nemovitostí. Zvětšuje se i počet trvale neobydlených domů, jichž je v obci na dvě stovky, a které využívají především lidé z velkých měst k rekreaci. Křižánky tak v sezoně a mimo ni výrazně mění svůj charakter. »Máme velké katastrální území i vysoký počet nemovitostí. Obce však získávají finance především podle počtu trvale bydlících obyvatel,« upozorňuje starosta. »V současnosti nevidím reálné řešení. Snažíme se alespoň místní obyvatele podporovat. Zároveň však nezapomínáme na komunikaci s chataři a chalupáři.«

Z turistického hlediska nabízí obec unikátní roztroušenou zástavbu s řadou památkově chráněných domů i krásné okolí. Na malebná místa cíleně upozorňuje. Např. vloni naučnou stezkou o křižaneckých pilníkářích, která vede na kopec s nádherným výhledem na Křižánky a Žďárské vrchy.

Rozvoj obce se opírá o externí zdroje financování. Vlastní rozpočet by nepokryl rozvoj, jaký zažívají Křižánky v posledních letech. Daří se využívat evropské, národní i krajské zdroje. Starosta však upozorňuje, že na realizaci řady projektů nelze tyto zdroje získat, příkladem je výstavba obecních bytů. Tzv. evropské peníze podpořily např. v roce 2007 přestavbu původní prodejny Jednota na vzdělávací centrum pro občany z regionu s kapacitou až 80 osob.

Od roku 2005 realizují Křižánky i program místní Agendy 21 a jako první malá obec letos získaly kategorii B. Za úroveň MA21 mají i Cenu za kvalitu ve veřejné správě.

TVAROŽNÁ LHOTA SI CENÍ ŠKOLY

Nápad, který se obci Tvarožná Lhota v budoucnu jistě vyplatí, je možnost dětí z místní školy strávit za dobré vysvědčení jeden den se starostkou. »Ráno společně rozdělíme práci zaměstnancům a projdeme si vesnici, kdy děti vznáší nápady na zlepšení,« uvádí starostka Martina Bílová. »V rekreační oblasti vodní nádrže Lučina posbíráme odpadky po turistech a děti se seznámí s provozem nádrže. Navštívíme i některého z nejstarších občanů s vyrobenými dárky. Z vybraných dětí už máme zájemce o zaměstnání na úřadě,« chválí si starostka.

Obec dlouhodobě podněcuje ekologický způsob života na svém území, čehož dokladem je i komunitní kompostárna. Část kapacity zaplní údržba veřejných prostranství, ale slouží i občanům. Biologický odpad se sváží jednou týdně a ukládá se na krechty v kompostárně. Větve se drtí na štěpku. Zájem o službu je podle starostky velký a ubylo i pálení odpadů ze zahrad. Na jaře se kompost použije do truhlíků či na záhony, zájem mají i soukromí zemědělci.

Co podporuje sounáležitost s obcí? »Co si neuděláme, to nemáme. Pro děti organizujeme kroužky, pro dospělé kulturní akce.« Aktivní je spolek myslivců, rybářů, sdružení sousedů Real střed, mužský pěvecky sbor, sdružení rodičů nebo farní komunita. Pozornost návštěvníků upoutá mj. Muzeum oskoruší, Slavnost oskoruší, Etnosalaš, Oskorušobraní či hody. Jedno infocentrum je v provozu celý rok v místní knihovně a druhé sezonně v rekreační oblasti.

I Martina Bílová potvrzuje, že bez dotací by obec nemohla investovat do většího rozvoje. Díky nim vyrostly komunikace, cyklostezky, obecní a společenský dům, kompostárna nebo se opravil hřbitov. Místo dotací a související administrativy by však uvítala přímé navýšení obecních rozpočtů.

Problémy působí zatrubněný potok, jenž se na několika místech propadá. Dotace na opravu je však podmíněna výstavbou ČOV. Ale ta v obci je. »Pozitivní je však rozbíhající se pozemková úprava, jež nám pomůže s erozními problémy na katastru. A také startujeme výstavbu ulice pro 24 domů ve dvou etapách. »Je to zásadní krok pro udržení školy. A udržet školu znamená udržet zde život,« uzavírá starostka.

Obyvatelé Křižánek si náležitě užívali umístění své obce na druhé příčce v letošním ročníku celorepublikové soutěže Vesnice roku.
FOTO: ARCHIV OBCE KŘIŽÁNKY

Jan Sedláček, starosta Křižánek

Martina Bílová, starostka Tvarožné Lhoty, říká, že na venkově k sobě mají lidé blíž.
FOTO: ARCHIV

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *