Dá nový model další impulsy integrovanému rozvoji území?

Červnový kulatý stůl Moderní obce, který se uskutečnil na Vysoké škole finanční a správní, pomohl otevřít veřejnou diskusi o nových formách dobrovolné meziobecní spolupráce vycházející ze společně formulované strategie komplexního rozvoje území zejména v rámci správních obvodů obcí s rozšířenou působností.

Pilotní projekt Podpora meziobecní spolupráce (viz též str. 33 – pozn. redakce), který začíná být rozvíjen Svazem měst a obcí ČR (SMO), má vést k dalšímu zdokonalení a zefektivnění veřejné správy v území. Nový model by měl být opřen o spolupráci obcí při vytváření a rozvoji svých strategií aplikovaných v rámci samostatné působnosti. SMO počítá s tím, že obce se k této vzájemné dobrovolné spolupráci budou sdružovat primárně podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP). Přirozenými partnery obcí přitom budou i další subjekty působící v území – místní akční sklupiny (MAS), mikroregiony, dobrovolné svazky obcí obvykle účelově zakládané k řešení některého konkrétního problému atd.


SMO se tak chce zasadit o kvalitnější plnění samosprávných úkolů obcí, jež model přijmou za svůj. Projekt počítá s tím, že těmto obcím se dostane metodické pomoci a prostřednictvím SMO budou moci být zaplaceny i realizační týmy v příslušném území. Svaz nicméně neskrývá, že kvalitní veřejné služby v území jsou základní podmínkou pro to, aby v dlouhodobé perspektivě byla zachována samostatnost nejmenších obcí, veřejná správa zůstala co nejblíže občanům a zapojené obce se také mohly lépe prosadit jako plnohodnotní partneři krajů při regionálním a místním rozvoji.

O tomto modelu se v červnu diskutovalo u kulatého stolu, uspořádaného redakcí Moderní obce na Vysoké škole finanční a správní (VŠFS). Její prorektor prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc., a vedoucí katedry práva veřejné správy Fakulty sociálních studií VŠFS, 1. místostarosta obce Kamenné Žehrovice JUDr. Marek Starý, Ph.D., tam přivítali další účastníky diskuse: Za SMO jeho výkonného místopředsedu, člena zastupitelstva města Říčany Jaromíra Jecha spolu s Mgr. Ingrid Štegmannovou, Ph.D., a Ing. Markem Jetmarem, Ph.D., za Sdružení místních samospráv ČR (SMS) jeho 3. místopředsedu Ing. Mgr. Jana Sedláčka, starostu obce Křižánky, za Ministerstvo vnitra ČR Michala Radu a rovněž předsedu Výboru pro regionální rozvoj Zastupitelstva Středočeského kraje Mgr. Karla Horčičku, starostu města Kosmonosy Miroslava Vaňka a nezávislého konzultanta v oblasti veřejné správy a regionálního rozvoje Ing. Jiřího Hužeru.

Vladimír Čechák při zahájení besedy připomněl, že její téma, tedy dlouhodobá spolupráce obcí na tvorbě strategie rozvoje území a při jejím naplňování, je jedním z nejzávažnějších pro vlastní výkon veřejné správy. Dotýká se totiž jak každodenního reálného života obyvatel obcí, tak systémových opatření ve veřejné správě – což je jeden z problémů, který dosud nebyl ani ze strany teorie dostatečně uchopen. Každá diskuse na toto téma proto může napomoci tento základní nedostatek odstranit. »Ono se totiž vyplatí mít k dispozici i určitou teoretickou koncepci a s její pomocí si prověřit po logické a funkční stránce chystaný model a teoprve pak přistoupit k pilotní implementaci. I proto vítám diskusní kulaté stoly, které časopis Moderní obec pořádá na naší škole k různým problémům praxe veřejné správy,« dodal Vladimír Čechák.

»Už v roce 2007 při Ministerstvu vnitra působila pracovní skupina pro problematiku malých obcí, jejímž jsem měl tu čest být tajemníkem,« uvedl Jiří Hužera. »Jen pro připomenutí: Činnosti v této skupině se účastnil například i Josef Bartoněk, pozdější předseda Sdružení místních samospráv a nyní jeden z jeho místopředsedů. Členy skupiny byli i současný místopředseda Svazu měst a obcí a zároveň předseda jeho Komory obcí Josef Bezdíček a předseda Spolku pro obnovu venkova Eduard Kavala. Tehdy jsme pracovali na tom, aby byly z rozpočtového určení daní zvlášť podpořeny obce, jež by se sdružily ke spolupráci pro řešení nejméně dvou úkolů v samostatné působnosti – ať už by šlo třeba o sociální problematiku, školství či třeba životní prostředí, s tím, že časem by bylo možné těmto sdružením obcí, resp. jejich společným úřadům, svěřit i některé agendy v přenesené působnosti. Motiv těchto snah byl zřejmý: Pomoci malým obcím hlavně s administrativou a účetnictvím. Jsem rád, že některé prvky z tehdy chystaného modelu jsou postřehnutelné i v nynějším modelu Svazu měst a obcí. Věřím, že tento model meziobecní spolupráce bude přiveden k úspěšné realizaci,« konstatoval Jiří Hužera.

CHYSTANÝ MODEL JE I V SOULADU SE SNAHAMI EVROPSKÉ UNIE

Marek Jetmar zdůraznil, že meziobecní spolupráce má vlastně nadobecní charakter ve smyslu regionálního rozvoje, a proto model navrhovaný Svazem měst a obcí může otevřít prostor i pro všechny další subjekty, které v daném území působí. Upozornil také na to, že Evropská unie od roku 2014 začne silně podporovat vytváření rozvojových strategií na »podnárodní«a »subregionální« úrovni, což představuje výrazný posun oproti jejím předchozím programovacím obdobím i tomu současnému. »V období let 2014-2020 se v souvislosti se zásadou subsidiarity bude klást velký důraz na posilování emancipace obcí a měst a vytváření nových mechanismů a nástrojů, které by měly umožnit řešení specifických potřeb spojených se zajišťováním rozvoje příslušného území, a to podle jeho reálných podmínek a reálného potenciálu,« upozornil Marek Jetmar.

Ingrid Štegmannová, která byla Svazem měst a obcí ustanovena vedoucí manažerkou projektu meziobecní spolupráce, doplnila, že model bezprostředně s novým programovacím obdobím EU nesouvisí. Nicméně však může napomoci financovat i oblast základní infrastruktury obcí, kterou Evropská unie napříště už dotačně podporovat nebude. »Ve Svazu měst a obcí vycházíme z našich dlouhodobých úvah o tom, jak systémově pojmout spolupráci obcí při výkonu jejich samostatné působnosti a zajišťování vlastních kompetencí,« dodala. K vybraným veřejným službám podporovaným v zájmu strategie rozvoje daného území a v rámci uvedeného modelu meziobecní spolupráce by měly patřit zejména školství, odpadové hospodářství a sociální služby. Koordinovat aktivity v území však obce mohou třeba také v dopravní obslužnosti či v kterékoliv jiné oblasti, kterou budou považovat za klíčovou.

Jaromír Jech, jenž je ředitelem – supervizorem svazového projektu, podtrhl, že tato nová forma meziobecní spolupráce může tlumit i čas od času ozývající se hlasy o tom, že v zájmu efektivity veřejné správy je třeba sáhnout ke slučování malých obcí. Svazový projekt přitom umožňuje zohlednit místní historické vazby a tradice, geografický charakter území, dopravní spojení nebo jiná specifika včetně případného přesahu mezi jednotlivými správními obvody obcí s rozšířenou působností. Nový model meziobecní spolupráce zároveň rozhodně nemá vést k tomu, aby se příslušná ORP stala »malou Prahou v malém území«. Pilotní projekt je také otevřen všem obcím – bez ohledu na to, jsou-li členy Svazu měst a obcí či nikoliv.

FOREM SPOLUPRÁCE JE VÍC, NOVÝ MODEL SE OPÍRÁ O SYSTÉMOVÝ POHLED NA DANÉ ÚZEMÍ

Na fakt, že meziobecní spolupráce de facto už v různých formách existuje, poukázal v besedě Jan Sedláček. Ať už jde o dobrovolné svazky obcí ustavované k řešení konkrétního společného problému, nebo o mikroregiony – nebo také místní akční skupiny (MAS). Již nyní se podle místopředsedy Sdružení místních samospráv vynakládají poměrně značné částky na to, aby se jimi v zájmu strategie rozvoje území dosíťovala celá republika. Přitom MAS, jak Jan Sedláček připomněl, obvykle nekopírují správní obvody ORP a svou působností přesahují i jejich hranice, stejně jako hranice okresů či krajů. »Je proto opravdu nutné zavádět další nový model, o nějž usiluje Svaz měst a obcí?« vznesl otázku místopředseda Sdružení místních samospráv.

Jaromír Jech odpověděl, že Svaz měst a obcí chtěl – mj. i po velmi důkladné diskusi na svých jarních krajských setkáních, která přinesla ještě některé korekce – s myšlenkou nového modelu meziobecní spolupráce vyjít na širší veřejnost během svého sněmu, naplánovaného na červen do Českých Budějovic. Bohužel povodně a následná obnova mnoha obcí a měst přiměly Svaz sněm odložit na září. Proto řadě obcí, zejména těch, jež stojí mimo SMO, dosud o tomto projektu chybějí komplexnější informace.

Slova výkonného místopředsedy SMO doplnila Ingrid Štegmannová. »Samozřejmě respektujeme skutečnost, že už nyní existuje opora v legislativě, aby se obce mohly na základě dobrovolnosti sdružovat,« řekla. »Nám však v tomto modelu jde o určitý systémový pohled na každé konkrétní území a jeho dlouhodobý komplexní rozvoj. Stávající dobrovolné svazky obcí řeší pouze dílčí problémy – a za tím účelem ostatně vznikly,« konstatovala a pokračovala: »Dnes víme, jaké konkrétní problémy má ta či ona obec a co pro jejich vyřešení může sama udělat. Ovšem co neznáme, je přesah těchto problémů spojených s veřejnými službami za hranice dané obce, v čem se s těmito přesahy obec případně „potkává“ s okolními obcemi a jak by je bylo možné společně řešit. Správní obvody obcí s rozšířenou působností jsme jako určitý základ zvolili proto, že regionální rozvoj dnes končí na úrovni krajů, neboť jednotlivé obce nejsou pro kraje dostatečně reprezentativním a silným partnerem. Po zániku okresních úřadů tak v systému veřejné správy na mikroregionální úrovni chybí orgán, který by mohl zvládat úkoly v oblasti koncepce a realizace strategie rozvoje daného území, přičemž kapacity na úrovni ORP bývají zaměřeny spíše pouze na výkon přenesené působnosti,« doplnila Ingrid Štegmannová.

SPOLUPRÁCE JE VŽDY I O PŘESUNU URČITÉHO DÍLU KOMPETENCE…

»Skutečně je něco jiného svazek obcí vytvořený ad hoc pod tíží naléhavého problému a něco jiného zase svazek, který si vytkl komplexně rozvíjet území v souladu s koncepcí přijatou všemi členskými obcemi,« potvrdil Vladimír Čechák. »Nový model meziobecní spolupráce je perspektivní záležitostí. Ale založit takový svazek obcí vyžaduje velmi pečlivý přístup. Jednak ne všechny ORP, resp. jejich správní obvody, jsou organicky vyváženy. Nabízí se také otázka, do jaké míry, kde a ve kterých případech bude vhodné využít současnou organizační strukturu ORP – a kdy už tato struktura případně přestane být dostatečnou oporou pro uskutečnění strategických předsevzetí přijatých svazkem obcí.«

Prorektor VŠFS upozornil též na fakt, že spolupráce vždy předpokládá i přesun určité části kompetence. »V tomto ohledu bychom mohli u řady obcí takříkajíc narazit. Ještě mnohde se udržuje místní patriotismus, mimochodem zcela zdravý jev, a proto velmi opatrný a citlivý přístup při propagaci, přípravě a uskutečňování pilotního projektu SMO bude zcela na místě, byť je skutečně postaven na jasné dobrovolnosti,« dodal Vladimír Čechák.

Marek Jetmar vysvětlil, proč nový model meziobecní spolupráce z dílny Svazu měst a obcí má vazbu na správní obvody obcí s rozšířenou působností. »To proto, že obvykle – jistěže však ne ve všech případech – území definovaná správními obvody ORP se opírají o určité historické i ekonomické souvislosti,« řekl. »Dnes už to jsou standardní jednotky, s nimiž se propojují i různé státní politiky, jež jsou aktivně využívány pro sběr dat k vyhodnocování situace v území v kontextu regionální politiky ČR, resp. regionálního rozvoje zajišťovaného z úrovně kraje,« pokračoval Marek Jetmar. Navíc regionální politika podle jeho slov v podstatě odchází od systému okresů a strategie regionálního rozvoje schválená vládou pracuje pro vyrovnávání tzv. problémových regionů právě už s územími, v rámci správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Podobně i většina krajů nevyhodnocuje vývoj svého území jinak než prostřednictvím údajů o správních obvodech ORP.

ŽÁDNÁ OBEC NENÍ »OSTRŮVKEM« V ŠIRÉM MOŘI

»Nemám problém s tím, aby se menší obce soustředily především na úkoly ve své samostatné působnosti,« uvedl Michal Rada. »A budou-li přitom vzájemně spolupracovat, tím lépe. Dokonce si myslím – jakkoliv se tím ani účastníkům této besedy, ani čtenářům Moderní obce asi příliš nezavděčím -, že nedobrovolná spolupráce má někdy větší smysl než dobrovolná. Ono totiž i v samosprávných činnostech existuje řada aspektů, kvůli nimž se žádná obec nemůže chovat jako „ostrůvek“, kolem něhož široko daleko nic není. Zatím však starosty, hlavně „jedničkových“ obcí, zatěžujeme úkoly, které musí řešit v rámci přenesené působnosti,« konstatoval Michal Rada.

Podle jeho slov to dokládá i Analýza výkonu veřejné správy v přenesené působnosti v obcích základního typu, jak ji zpracovalo Ministerstvo vnitra. »I proto jsme na ministersrvu pečlivě zvažovali, na co bychom se v resortu měli soustředit v období do parlamentních voleb (beseda se konala před demisí premiéra Petra Nečase a pověřením Jiřího Rusnoka sestavením nové vlády – pozn. redakce) a došli jsme k závěru, že kvůli krátkosti tohoto období se budeme věnovat už jen analytickým materiálům, jež by posloužily jako podklady pro řešení některých zásadních problémů. Jako jeden z nich vnímáme nynější členění obcí podle jednotlivých typů. Nicméně žádná drastická řešení, například rušení „jedniček“ a „dvojek“, opravdu neplánujeme. Podobně tomu bude v případě reformy ústřední státní správy. Zkrátka nechceme v současné době už přijímat žádná radikální řešení, ale soustředíme se jen na přípravu variantních návrhů pro příští vládní garnituru,« řekl Michal Rada.

VYPLATÍ SE VELKÝM MĚSTŮM SPOLUPRÁCE S OKOLNÍMI OBCEMI?

V souvislosti s pilotním projektem SMO se Michal Rada zmínil i o určité nechuti části statutárních měst spolupracovat s okolními obcemi. Stejně jako o tom, že současná reprezentace některých obcí sice nyní na nový model meziobecní spolupráce kývne, avšak ta další z ní může chtít vycouvat.

Jaromír Jech připustil, že nemalou bolestí české veřejné správy bývá to, že nová politická garnitura někdy projevuje snahu popřít vše, co rozhodla garnitura předchozí. Nedůvěra k novému modelu však může vyvěrat i z jiných kořenů. V Česku se totiž zakořenila praxe, že ušetří-li se nějaká suma, stát si ji hned vezme pro sebe. »V prvním případě bude patrně nutné bloky čtyřletého volebního období ještě dlouho krok za krokem překonávat a naopak posilovat důvěru ve společné konání, Pokud jde o druhý případ, mohu ujistit, že budeme jako SMO pracovat na tom, aby úspory, které obcím díky tomuto modelu meziobecní spolupráce vzniknou, jim také zůstaly a mohly být investovány do dalšího rozvoje,« prohlásil Jaromír Jech.

»Ve Středočeském kraji pozorně sledujeme tuto aktivitu Svazu měst a obcí,« řekl Karel Horčička. »Také se ztotožňuji s varováním Michala Rady, že některá větší města o tento model nemusí jevit žádný větší zájem. Na Mladoboleslavsku například máme dvě ORP, z nichž jedna je statutárním městem a vzhledem k tomu, že ve svém správním obvodu má více než 80 obcí, úzká spolupráce s nimi naráží na řadu objektivních problémů. Přitom si myslím, že velká města v roli ORP mohou naopak na takové spolupráci s menšími okolními obcemi vydělat více než tyto obce samotné.«

PŘES MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCI SE NADĚJE UPÍNAJÍ K DODATEČNÝM FINANČNÍM ZDROJŮM

Rovněž Miroslav Vaněk nepřímo potvrdil slova o laxnějším přístupu některých velkých měst ke spolupráci s menšími obcemi. Kosmonosy jsou sice s Mladou Boleslaví spojeny »pupeční šňůrou«, ale statutární město, jež zároveň vystupuje v pozici ORP, zatím nenalezlo žádný průlomový bod, od nějž by se vzájemná spolupráce mohla odrazit. Naopak Kosmonosy jsou organizátorem spolupráce obcí na přípravě strategického rozvoje Mladoboleslavska.

»Osobně jsem přesvědčen o tom, že všechny dosavadní formy meziobecní spolupráce a stávající uskupení obcí vznikly vždy s určitým účelem – získat peníze na řešení konkrétních věcí. V menších obcích a městech totiž jinak zpravidla nejsme schopni na tyto finanční prostředky dosáhnout,« otevřeně uvedl Miroslav Vaněk. »Také naše poslední aktivity, jak dát obce Mladoboleslavska dohromady za účelem komplexního uchopení strategického rozvoje našeho regionu, mají tento podtext. Chceme-li v dlouhodobé perspektivě a ve společné shodě komplexně rozvíjet náš region, tak do něho k tomu – nikoliv pouze jednorázově – musíme přivést také nějaké peníze.

USILUJME O VZÁJEMNĚ UŽITEČNÉ PARTNERSTVÍ S MÍSTNÍMI AKČNÍMI SKUPINAMI

»Mohu potvrdit, že některé ORP nemají příliš velkou vůli ke spolupráci s menšími obcemi. Navíc všichni víme, jak „oerpéčka“ vznikala. Pominu-li „kružítkovou metodu“, jistě si vzpomeneme na prestižní boj některých starostů za to, aby právě „jejich“ město bylo obcí třetího typu – bez ohledu na nějaké historické, ekonomické nebo dopravní vazby na okolní sídla,« řekl Jan Sedláček.

»Jistěže existují i mnohé příklady výborné spolupráce ORP s obcemi. Koneckonců předsedy řady mikroregionů jsou starostové „trojkových obcí“ – a nikoliv jen proto, že v mikroregionu zastupují největší obec nebo že mu poskytnou potřebné zázemí. Přesto se domnívám, že není zcela šťastné roubovat meziobecní spolupráci především na ORP a jejich správní obvody. Místní akční skupiny už úspěšně fungují a také plní určité úkoly při vytváření strategie území. Vůbec je otázkou, jak by nyní do přípravy této strategie byli vtaženi další aktéři – mám na mysli místní podnikatele i neziskový sektor. To se bude rozhodovat bez nich, například jen na úrovni shromáždění starostů?« ptal se Jan Sedláček.

Karel Horčička v té souvislosti podotkl, že vzhledem k dobrovolnosti zapojení obcí do tohoto modelu, jistě některá sídla zůstanou stranou. »S tím se musíme smířit,« dodal předseda Výboru pro regionální rozvoj Středočeského kraje. »Neměli bychom však tiše přejít možnost vzájemně užitečného partnerství s místními akčními skupinami. Upřímně řečeno, zatím mnoho MAS na tento projekt nahlíží jako na určitý atak na ně samé, neboť mají pocit, že jím mohou být vytlačovány z území. To organizátoři projektu nesmějí ztrácet ze zřetele,« dodal Karel Horčička.

»Náš pilotní svazový projekt rozhodně proti místním akčním skupinám namířen není. Uvidíme, jaké praktické zkušenosti přinese,« reagovala Ingrid Štegmannová. »Shromáždění starostů – ale mohlo by jít také o jiné společné orgány obcí zapojených do svazového modelu meziobecní spolupráce – by se především zabývalo, jak mají v daném území vypadat některé kompetence výkonu veřejné správy. Což nevylučuje, aby pak do realizace strategie nevstupovaly další subjekty, MAS samozřejmě nevyjímaje.«

MODEL, KTERÝ POMŮŽE I PŘEKLENOUT EKONOMICKOU STAGNACI

Výkonný místopředseda Svazu měst a obcí připomněl, že MAS mají primárně za úlohu vytvářet místní partnerství podnikatelů, neziskového sektoru a místních samospráv. »Čili strategie, jimiž se místní akční skupiny zabývají, by měly mít tento rozměr,« uvedl Jaromír Jech a dále konstatoval: »Meziobecní spolupráce podle našeho modelu se zabývá, jak už uvedla kolegyně Štegmannová, kompetencemi obecní samosprávy. Neboli definováním a vytvářením strategie toho, co obec každá zvlášť, případně více obcí dohromady musí zajistit, aby v území fungovalo školství, odpadové hospodářství, sociální služby apod. To vše je doména obcí, které to ostatně musí svým občanům garantovat a zajistit. Což ovšem nevylučuje, že se obce přitom mohou co nejvíce opřít o potenciál lidí, kteří dané území už mají dokonale zmapované, mají v nich užitečné kontakty, umějí obcím dobře poradit.«

Podle Jaromíra Jecha by nový model meziobecní spolupráce by měl obcím pomoci přečkat současnou nelehkou ekonomickou situaci státu, aniž by omezovaly veřejné služby pro své občany. Svým způsobem lze tento model pojmout i coby jakousi přípravu na přespříští programovací období Evropské unie po roce 2020, kdy se Česká republika nepochybně stane čistým plátcem do unijního rozpočtu a Bruselu začne odvádět více peněz, než kolik od něho bude dostávat, a to i na projekty obcí a měst.

 

Diskuse se konala na Vysoké škole finanční a správní, o. p. s.

Vysoká škola finanční a správní, o. p. s., byla založena již v roce 1999 a je první soukromou ekonomickou univerzitou v ČR s více než 6 tis. studentů.

VŠFS poskytuje všechny stupně vysoko- školského vzdělání: bakalářské (titul Bc.), navazující magisterské (titul Ing. a Mgr.) a doktorské vzdělání (titul Ph.D.). Ve spolupráci se City University of Seattle z USA dále nabízí a organizuje celosvětově uznávané manažerské studium MBA v anglickém jazyce.

Pro zájemce o oba typy studia je připraven program Joint Degree, který umožňuje současné získání titulu Ing. a MBA.

Škola má rovněž 20měsíční studijní program Master of Public Administration (MPA) určený hlavně vedoucím pracovníkům ve veřejné správě a těm, kdo na vedoucí pozice aspirují; dále členům zastupitelstev obcí, vedoucím pracovníkům v dalších organizacích veřejného sektoru a také právníkům ve veřejné správě. MPA představuje ekvivalent standardu MBA pro oblast veřejné správy. VŠFS nabízí mezinárodní promoci s diplomem vydaným The London South Bank University (LSBU).

ZDROJ: VŠFS

Co také zaznělo v diskusi u kulatého stolu

Nová forma meziobecní spolupráce může tlumit i čas od času se ozývající hlasy o tom, že v zájmu efektivity veřejné správy je třeba sáhnout ke slučování malých obcí.

Evropská unie začne od roku 2014 silně podporovat vytváření rozvojových strategií na »podnárodní« a »subregionální« úrovni, což představuje výrazný posun oproti jejím předchozím programovacím obdobím i tomu současnému.

Už nyní se vynakládají poměrně značné částky na to, aby se místními akčními skupinami v zájmu strategie rozvoje území dosíťovala celá republika. Je tedy nutné zavádět další nový model, o nějž usiluje Svaz měst a obcí?

Spolupráce vždy předpokládá i přesun určité části kompetence. V tomto ohledu bychom mohli novým modelem meziobecní spolupráce u řady obcí narazit. Ještě mnohde se totiž udržuje zdravý lokální patriotismus, a proto opatrný a citlivý přístup při propagaci, přípravě a uskutečňování pilotního projektu Svazu měst a obcí bude zcela na místě.

Osobně jsem přesvědčen o tom, že všechny dosavadní formy meziobecní spolupráce a stávající seskupení obcí vznikly vždy s určitým účelem – získat peníze na řešení konkrétních věcí. nebude tomu jinak ani v případě nového modelu navrhovaného Svazem měst a obcí.

Nedobrovolná spolupráce má někdy větší smysl než dobrovolná. Ona totiž i v samosprávných činnostech existuje řada aspektů, kvůli nimž se žádná obec nemůže chovat jako »ostrůvek«, kolem něhož široko daleko nic není.

 

V tomto novém modelu meziobecní spolupráce z dílny Svazu měst a obcí jde o určitý systémový pohled na každé konkrétní území a jeho dlouhodobý komplexní rozvoj.

Shromáždění starostů by se především zabývalo tím, jak mají v daném území vypadat některé kompetence výkonu veřejné správy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *