Daňové přiznání a odpočty

Mohu jako starosta uplatňovat v daňovém přiznání odpočty, když si hradím penzijní připojištění, životní pojištění a další spoření? Lze tento odpočet žádat zpětně i za minulá léta? Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen »zákon«) v § 6, odst....

Mohu jako starosta uplatňovat v daňovém přiznání odpočty, když si hradím penzijní připojištění, životní pojištění a další spoření? Lze tento odpočet žádat zpětně i za minulá léta?

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen »zákon«) v § 6, odst. 1 stanoví:

Příjmy ze závislé činnosti jsou:

(1) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím, nebo dřívějším výkonem závislé činnosti podle písmen a) až c) nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykonává.


Je tedy zřejmé, že výkon funkce starosty je výkonem závislé činnosti se všemi právy a povinnostmi zaměstnance, které z tohoto postavení osobě vykonávající tuto funkci přísluší. Proto také můžete v rámci daňového přiznání uplatňovat odčitatelné položky ze základu daně, samozřejmě při splnění podmínek tímto zákonem stanovených.

Co se týká zpětného uplatnění těchto odčitatelných položek, je nutné respektovat ustanovení § 38p zákona, které stanoví:

(1) Vyšší částky odčitatelných položek podle § 34, položek snižujících základ daně podle § 15 odst. 1 nebo vyšší částky uplatněné hodnoty zásob a pohledávek postupně zahrnované do základu daně podle § 23 odst. 14 může uplatnit poplatník nebo jeho právní nástupce pouze v dodatečném přiznání k dani z příjmů fyzických osob na vyšší daňovou povinnost nebo na daňovou povinnost, která se neodchyluje od poslední známé daňové povinnosti, a to jen v takové výši, aby rozdíl mezi nově stanoveným základem daně sníženým o tyto položky zaokrouhleným na celé stokoruny dolů a základem daně sníženým o odčitatelné položky podle § 34 a položky snižující základ daně podle § 15 odst. 1 zaokrouhleným na celé stokoruny dolů, z něhož byla daň pravomocně vyměřena (doměřena), činil alespoň 100 Kč.

Předpokládám, že tazatel podepsal u svého zaměstnavatele – obecního či městského úřadu prohlášení k dani z příjmů (§ 38k odst. 5 zákona), tedy že roční vyúčtování daně prováděl jeho zaměstnavatel. V tomto případě byl starosta povinen sdělit a prokázat všechny rozhodné skutečnosti k tomuto ročnímu vyúčtování, tj. i odčitatelné částky od základu daně z příjmů zaměstnavateli nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období (§ 38k odst. 7 zákona). Jakékoli následné uplatnění již nepřichází v úvahu.

 

Ing. JIŘÍ FICBAUER, CSc., MBA
auditor, předseda představenstva FIZA, a. s., lektor BIBS – vysoká škola

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *