Dělnické kolonie nabízí bydlení

Specifickým jevem (bývalých) průmyslových měst jsou tzv. zaměstnanecké kolonie, které dnes přestavují rozvojový potenciál v současných zastavěných územích. Jak se tento potenciál daří využívat např. v Ostravě?

Ostravu zasáhla výstavba sídlišť různého typu ve třech velkých vlnách. (V období průmyslové revoluce 1880-1920 stoupl počet obyvatel z 36 tisíc na 140 tisíc. Po roce 1938 bylo nutno zajistit bydlení pro tisíce uprchlíků z Těšínska. Poválečná výstavba odrážela potřebu obnovy republiky podporou těžby a těžkého průmyslu.)

Uvedená období pojí několik znaků. Dělnické bydlení vzniklo mimo původní katastr obce, v krátkém čase, nikdy zcela nesplynulo s původní zástavbou a od počátku vykazuje znaky typizace. Investory výstavby dělnických kolonií byly většinou horní společnosti a těžířstva, nebo Vítkovické železárny.


V 50. letech minulého století vznikl poslední typ dělnického bydlení, které lze označit jako kolonie – osady tzv. Finských domků. Šlo o reakci na potřebu rychle a levně vyrovnat nejen deficit válkou zničeného bytového a domovního fondu.

OPOMÍJENÉ VÝHODY PRO MĚSTA

Dlouhodobý trend výstavby bydlení formou samostatných sídlišť skýtá pro Ostravu do budoucna výhody, které srovnatelná města postrádají. Jde o dostatek volných pozemků v zastavěném území, jež lze využít pro rekonstrukci a výstavbu různých typů bydlení (minimální náklady na dopravní a technickou infrastrukturu a absence záboru další zemědělské půdy).

Kolonie můžeme označit jako tzv. městské brownfieldy, protože vznikaly jako součást průmyslové výroby. Na plochy brownfieldů se zpravidla nahlíží optikou umožňující jejich využití pro podnikání a rozšiřování veřejných prostorů, nikoliv jako na příležitost v intravilánu města pro zachování a zvýšení úrovně bydlení.

Problematice městských bytových brownfieldů se věnuje malá pozornost. Příkladem je Národní kulturní památka »Oblast Dolní Vítkovice a důl Hlubina«. Lokalita byla zapsána na seznam památek kvůli unikátnosti zachování technologického postupu výroby železa. V době jejího budování a provozu se zaměstnanecké bydlení chápalo jako součást procesu výroby. Kolonie vítkovických zaměstnanců jsou z velké části zachovány, ale do komplexu památky zahrnuty nebyly.

STOP DEPRIVOVANÝM ÚZEMÍM

Regenerace ploch a obnova či rekonstrukce existující infrastruktury je jednou z možností vrácení bydlení do města s minimálními náklady na provoz a údržbu. Příkladem rekonstrukce kolonií je např. Štítová kolonie ve Vítkovicících, Jubilejní kolonie v Ostravě-Hrabůvce, Nová Osada ve Slezské Ostravě, nebo Martinské kolonie (Horní) v Mariánských Horách.

Problémem těchto lokalit bývají majetkové vztahy. Budovy a někdy i technická infrastruktura často patří původnímu majiteli (zpravidla RPG, někdy i privátním osobám) a komunikace a pozemky pod nimi obci.

Jediným subjektem, jenž dnes celou situaci může zastřešovat, či koordinovat vzhledem k legislativním nástrojům, jimiž disponuje, je municipalita. Pozornost věnovaná dělnickým koloniím všech typů zlepší i jejich atraktivitu a zabrání vzniku dalších deprivovaných území v intravilánu.

Příkladem integrovaného postupu je rekonstrukce Osady míru v Kunčičkách, bývalé kolonie technické památky důl Alexandr, jež stejně jako kolonie ve Vítkovicích nebyla zahrnuta do památkové ochrany.

MĚSTO JAKO JASNÝ LÍDR?

Na území Ostravy se nachází přes 30 dělnických kolonií. Jestliže vycházíme z toho, že nejekonomičtější a k životnímu prostředí našich měst nejšetrnější jsou stavby již postavené, může být bydlení v bývalých dělnických koloniích alternativou příměstského i městského bydlení rodinného typu, podobně jako loftové bydlení, či podkrovní bydlení v městských domech.

Problémem nejsou stavební objekty samotné, ale způsob jejich rekonstrukcí a kvalita prostředí. Přijmeme-li tezi, že určujícím městotvorným prvkem je funkce bydlení a jejím základním projevem je »městský dům« (jehož podoba se mění, ale tento prvek nelze z města bez následků vytěsnit), jedinou institucí, jež odpovídá za urbanistický vzhled, je municipalita a nástroj, který má k dispozici, je územní plán.

Obyvatelé ČR včetně představitelů samospráv témata jako územní plán, regenerace, obnova, nebo rozvoj sídel, především v jejich současných hranicích, dosud nezařadili do svého hodnotového žebříčku. Důsledkem je nezájem a chybějící vstupní data pro řešitele projektů.

O projektech se běžně uvažuje pouze v kontextu čtyřletého volebního mandátu zastupitelů. Navíc přístup tzv. operativního charakteru, strategie, se vytváří až ex post a nezřídka jen proto, aby byla, či aby se splnily podmínky pro získání dotací, nebo vhodného investora, příp. se řeší sociální problém (viz mediální kauzy bytů v Ostravě Přívoze). V přípravě složitých projektů zejména v oblasti udržitelného stavění a udržitelného rozvoje a regenerace měst je nezbytná role jasného lídra.

 

REGINA KUCHTOVÁ
katedra městského inženýrství Fakulta stavební VŠB-TU Ostrava

Příkladem rekonstrukce bytových brownfields je i Jubilejní kolonie (Ostrava-jih). Současný vlastník (RPG Byty) přistoupil k ojedinělému projektu regenerace lokality Osada Míru, v níž se kolonie nachází. Opraveno bylo 80 domů se 490 byty.

Rekonstrukcí prošla také Štítová kolonie (1884-1885) v Ostravě-Vítkovicích.

FOTO: ARCHIV AUTORKY

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *