Autor
Kategorie:
Různé

Elektronická komunikace /13

Nevyžádaná obchodní sdělení nejsou specifikem pouze on-line komunikace. Nejrůznější nabídky nás bombardují denně prostřednictvím mnoha kanálů. Nevyžádaná sdělení v elektronické podobě se označují slovem spam a nejčastěji se šíří e-mailem. Některé výzkumy ukazují, že až devět z deseti odeslaných...

Nevyžádaná obchodní sdělení nejsou specifikem pouze on-line komunikace. Nejrůznější nabídky nás bombardují denně prostřednictvím mnoha kanálů. Nevyžádaná sdělení v elektronické podobě se označují slovem spam a nejčastěji se šíří e-mailem. Některé výzkumy ukazují, že až devět z deseti odeslaných e-mailů jsou spamy. Jedná se hlavně o obchodní nabídky, případně podvodné zprávy s cílem získat soukromé údaje příjemce. E-mailová adresa se do seznamů, které zasilatelé spamu používají, dostane velmi jednoduše, např. ji může najít robot na internetových stránkách.

Jak se spamu bránit? Existují dvě základní cesty – technická a právní. Cesta technická zahrnuje filtry, blokování a nejrůznější software, který minimalizuje šanci, že se spam dostane do přijaté elektronické pošty.

Právní cestou se rozumí využití stávající legislativy pro boj s odesilateli nevyžádaných sdělení. Zahraniční spammeři, jejichž nabídky nacházíme ve svých elektronických schránkách, se jen těžko mohou bát toho, že je české úřady budou pronásledovat. Pokud ale jde o spam místní (typicky reklama na výrobky a služby českých firem), vyplatí se pátrat po tom, jak se vlastně naše e-mailová adresa dostala do databáze odesilatele a zda je vůbec oprávněn nám své sdělení posílat.

Registrací do nejrůznějších soutěží a anket často povolíme, aby nám jejich pořadatel zasílal svá obchodní sdělení. Vždy bychom však měli mít možnost se z této databáze odhlásit a její majitel by měl toto rozhodnutí akceptovat. Praxe je však jiná, naše e-mailové adresy jsou součástí mnoha černých databází, s nimiž se čile obchoduje, a naše údaje jsou v rukách firem, se kterými jsme nikdy nepřišli do styku. Vybojovat odstranění kontaktu z takové databáze může stát hodně času a úsilí.

Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, upravuje mj. i šíření elektronických obchodních sdělení. Za klíčovou můžeme považovat větu: »Podrobnosti elektronického kontaktu lze za účelem šíření obchodních sdělení elektronickými prostředky využít pouze ve vztahu k uživatelům, kteří k tomu dali předchozí souhlas.« To je základní podmínka k tomu, aby mohlo být příjemci sdělení odesláno. Zákon definuje i další podrobnosti: e-mail musí být zřetelně označen jako obchodní sdělení, nesmí skrývat totožnost odesilatele a musí obsahovat kontakt, který umožní se z databáze odhlásit.

Dozor nad dodržováním tohoto zákona provádí Úřad na ochranu osobních údajů, jenž má na svém webu k dispozici on-line formulář k nahlášení nevyžádaného obchodního sdělení, a může odesilatelům vyměřit pokutu. Kromě toho lze na www.uoou.cz najít komentář k zákonu a informace týkající se boje proti spamu.

Základní poučkou je na spam nereagovat a při otvírání a čtení elektronické pošty používat selský rozum. Spamy ze zahraničí totiž často využívají sofistikované metody k tomu, aby příjemce přesvědčily o tom, že je zpráva určena jemu a že je důležitá.

Před tím, než se obec rozhodne budovat databázi e-mailů obyvatel kvůli rozesílání pozvánek na kulturní či jiné akce, by si správce databáze měl dobře prostudovat související problematiku. Stát se omylem spammerem totiž není nic těžkého, stačí trocha neznalosti.

JAN HANDL

ICT publicista

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *