Energeticky úspornému stavebnictví se daří, svého potenciálu však nevyužívá

Počet projektů se zárukou úspor vloni vzrostl, přibylo celkem 28 certifikovaných budov a okolo tisíce pasivních domů a bytů. Roste i počet EPC projektů, tedy projektů energetických služeb se zárukou úspor. Loni do nich bylo investováno téměř 380 milionů korun. „Investoři by tak ročně měli ušetřit téměř 57 milionů korun. Dohromady už v Česku bylo tímto způsobem realizováno více než 200 projektů za 3,2 mld. korun, které už přinesly úspory energie za téměř 3 mld. Kč. Potenciálu úspor však stále využíváme jen zčásti. Hlavně kvůli špatné koordinaci na vládní úrovni a nedokonalostem v nastavení některých programů podpory.

Pěnový polystyren zaznamenal v minulém roce historicky nejvyšší spotřebu – o celých sto tun překonal dosavadní rekord z roku 2011 (62 000 tun). V uplynulém roce se spotřebovalo celkem 62 100 tun tohoto nejpoužívanějšího izolačního materiálu, tedy o 2,1 % více v porovnání s předešlým rokem 2014. Na celoevropsky vysokém odbytu EPS má zásluhu oživení ekonomiky i celého průmyslu včetně stavebnictví. „Na příznivém vývoji se podílí především růst pozemního stavitelství, který byl meziročně 5,5 procenta. K tomu se přidává rozjezd některých programů podpory úspor energie,“ komentuje vývoj Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS, členské asociace Šance pro budovy.
Roste i počet EPC projektů, tedy projektů energetických služeb se zárukou úspor. Loni subjekty v Česku investovaly do tohoto typu úsporných opatření téměř 380 milionů korun. „To jim zaručí, že ročně ušetří téměř 57 milionů korun. Celková roční výše úspor z nových, ale i starších EPC projektů tak loni překročila čtvrt miliardu korun. Dohromady už v Česku bylo tímto způsobem realizováno více než 200 projektů za 3,2 mld. korun, které už přinesly úspory energie za téměř 3 mld. Kč. To znamená, že bylo modernizováno 1000 objektů, u nichž se investice zaplatily z uspořených provozních nákladů,“ vysvětlil předseda sdružení APES Ivo Slavotínek.

Také počet certifikovaných budov2 se každoročně zvyšuje. Od roku 2010, kdy v ČR byly pouze tři certifikované budovy, se počet dostal na 87. Mezi roky 2014 a 2015 jejich počet vzrostl o 50 procent. Celková plocha certifikovaných budov je dnes přes 2,1 mil. m2, což je více než čtyřnásobná rozloha celé Prahy. „Jednoznačně vedou komerční prostory, už se objevují budovy s nejvyšším certifikačním ohodnocením. Developeři si uvědomují dlouhodobou vyšší hodnotu šetrné budovy a proto investují do technologií i materiálů. Řada firem v rámci svých CSR strategií vyžaduje kvalitní a udržitelné kanceláře a zvyšuje tak jejich poptávku,“ komentuje situaci výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda.
Stále větší oblibě se těší také pasivních či pasivnímu standardu blízké byty. Společnost JRD, jednička na poli nízkoenergetického a pasivního bydlení, v loňském roce postoupila do první desítky předních rezidenčních developerů. V roce 2015 zrealizovala prodeje v objemu přes 600 mil. Kč a prodala více než 130 energeticky úsporných bytů.
Nadále přetrvává také zájem veřejnosti o výstavbu pasivních domů. Na základě údajů ze schválených dotací v rámci Nové zelené úsporám bylo v roce 2014 postaveno kolem tisíce pasivních rodinných domů, loni to bylo zhruba 600. „Musím však zdůraznit, že uvedená čísla jsou čistě orientační. V České republice neexistuje centrální evidence pasivních domů a my můžeme vycházet pouze z údajů z Nové zelené úsporám. Pokud si někdo postaví pasivní dům mimo tento dotační program, nikde evidován není. Nárůst takové výstavby, tedy mimo podporu z Nové zelené úsporám, vnímáme jako stále silnější. Nicméně pro nás je nejdůležitější, že si lidé začínají uvědomovat přínosy kvalitních energeticky úsporných domů pro svoje bydlení,“ vysvětluje Jan Bárta, ředitel Centra pasivního domu.
Podle ředitele aliance Šance pro budovy, která energeticky úsporné stavebnictví zastřešuje, jsou čísla pozitivní. Potenciálu úspor ale Česko zdaleka nevyužívá. „Budovy při renovaci nemůžete uříznout, odvézt do Číny a pak vrátit. Práce a materiály jsou na místě, kde budovy budou sloužit. Proto má tento sektor jedinečnou schopnost podporovat naší ekonomiku. Potřebuje však politickou záštitu a hlavně koncepční přístup ze strany státu, stavební trh pak potřebuje předvídatelnost a stabilitu,“ podotýká ředitel aliance Petr Holub.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *