Evropa odpady recykluje a vyrábí z nich energii, Česko zůstává rájem skládek

Polovinu odpadů vytřídit a recyklovat, druhou polovinu energeticky využít ve spalovnách. Takové jsou výsledky nejvyspělejších evropských zemí v oblasti nakládání s komunálním odpadem.

Aktuální čísla evropského statistického úřadu Eurostat dokládají, že v Německu, Švýcarsku, Rakousku, stejně jako v zemích Beneluxu či v severní Evropě končí na skládkách méně než 5 % odpadu. Mezi 40 až 55 % objemu odpadu se v těchto zemích daří materiálově využít, ze zbytku se vyrábí energie.

Směsný odpad tak hraje významnou roli v západoevropské energetice. Ročně se z odpadů vyrobí elektřina pro 7 milionů a teplo pro více než 13 milionů domácností. Potenciál dalšího růstu je až osminásobný. Podle odhadu Evropské konfederace spaloven odpadu (CEWEP) by se v roce 2020 z odpadů mohlo vyrábět až 196 mld. kWh elektřiny, což by pokrylo její celkovou roční spotřebu v Česku a Polsku.

NENECHME SE STRAŠIT VELKÝM ZVÝŠENÍM POPLATKŮ PRO OBČANY

V ČR zatím více než polovina komunálního odpadu končí na skládkách. Rozsah »skládkovacího byznysu« je patrný i z atlasu skládek, v němž je zaneseno 26 skládek nebezpečného odpadu, přes tři desítky skládek inertních, převážně stavebních odpadů, a bezmála 150 skládek, kde ročně končí přes 2 mil. tun komunálních odpadů.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) chce skládkování znevýhodnit a navrhlo současný poplatek za skládkování 500 Kč/t každoročně zvyšovat o 100 korun až na 1000 Kč/t v roce 2020. Pro průměrného občana, který ročně do popelnice vyhodí 210 kg odpadu, by zvýšení poplatku za skládkování o 100 Kč za tunu znamenalo roční nárůst nákladů na likvidaci odpadu o pouhých 21 Kč na osobu. A to ještě za předpokladu, že nedojde k nárůstu třídění odpadu, což je hlavním cílem navýšení poplatku za skládkování. V roce 2023 by mělo být skládkování komunálního odpadu s konečnou platností zakázáno a všechen zbytkový komunální odpad po vytřídění recyklovatelných složek by měl být využit energeticky.

I premiér Bohuslav Sobotka nedávno v Plzni připomněl, že v Evropě se prosazuje silný trend omezování skládkování a že je »koncepční přemýšlet o energetickém využití odpadů«. Díky rozvinutému teplárenství má Česko dobré předpoklady energii z odpadu maximálně zhodnotit, a částečně tak i nahradit ubývající zásoby uhlí.

ZNÁMÁ FAKTA O VLÁMSKU. ALE I TA DOSUD PŘÍLIŠ NEUVÁDĚNÁ

Proti výstavbě zařízení na energetické využití odpadu však brojí ekologové, podle nichž jde nový zákon připravený MŽP na ruku spalovnám a Česko by mělo hlavně odpady více recyklovat. V této souvislosti často zmiňují příklad Vlámska, kde se recykluje přes 70 % komunálního odpadu.

»Tento belgický region má jistě pozoruhodné úspěchy v recyklaci. Ale je třeba dodat, že na 6 milionů obyvatel tam funguje 13 zařízení na energetické využití odpadu, která ho ročně zpracují 1,2 mil. tun,« uvedl ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek. I když prostor pro zlepšení recyklace jistě existuje. Problém je hlavně v tom, že téměř veškerý odpad se u nás vozí na skládky. V ČR jsou totiž v provozu jen tři zařízení na energetické využití odpadu: v Praze, Brně a Liberci, a to s kapacitou pouhých 600 tis. tun, tedy poloviční, než jakou má mnohem méně lidnaté Vlámsko.

Chystaný Plán odpadového hospodářství 2014-2024 a novela zákona o odpadech jsou nadějí, že ČR přestane být rájem skládek a začne odpad racionálně využívat jako zdroj cenných surovin i energie, jako to už léta činí vyspělé země západní Evropy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *