Fondy EU přinesou další příležitosti pro samosprávy

Peníze z evropských dotačních fondů napomohly v minulých letech realizacu tisíců užitečných a zajímavých projektů. Zejména pro municipality se staly možností, jak uskutečnit záměry, které by obce a města z vlastních rozpočtů jinak pouze velmi obtížně hradily.

Kromě úspěšných projektů, které pozorujeme všude kolem nás, však existují i méně zdařilé. Ať už proto, že příjemci podpory ji museli vracet celou nebo zčásti, či proto, že projekty zůstaly zaznamenány pouze na papíře. Právě zkušenosti a praxe z minulých let umožnily dosáhnout významných změn dosavadního metodického prostředí. A ačkoli některé problémy přetrvávají, pro nové rozpočtové období Evropské unie 2014-2020 se podařilo prosadit celou řadu zjednodušení.

KONTROLA NENÍ PROBLÉM, POKUD JE VČASNÁ A SPRAVEDLIVÁ

Zásadní problém nespočívá v nadměrné kontrole, jak mnozí uvádějí. Ta se musí v prostředí kterékoli země provádět důsledně. Potíž je spíše v její roztříštěnosti. Je neuvěřitelné, kolik různých orgánů dnes může přijít k příjemci dotace a vyžadovat od něho k předložení stále dokola stejné věci. Jedna kontrolní autorita na národní úrovni by příjemcům dotací – a ve svém důsledku i státu – významně usnadnila život, a hlavně celé dotační prostředí by se tím stalo výrazně transparentnějším a předvídatelnějším. Při kontrolách také často nejde o meritum věci, tedy zda bylo dosaženo vytyčených cílů. Kontrolují se mnohdy čistě administrativní parametry a formální náležitosti.

Velkým nedostatkem bývá časový odstup, v němž jsou příjemci dotace upozorněni na případné nedostatky. S odstupem několika let nelze řešit pochybení, na něž nebyl realizátor projektu v době jejich vzniku upozorněn, ačkoli postupoval podle obecně aplikované praxe a průběh projektu dozoroval prostřednictvím monitorovacích zpráv pravidelně dozorový orgán.

Za tímto problémem stojí hlavně neodpovědnost řídících orgánů a poskytovatelů dotace. Navíc ustanovení popsaná v manuálech pro realizaci programů lze často interpretovat různými způsoby a praxe tak ukazuje, že je namístě velká obezřetnost.

NOVÁ PRAVIDLA PŘINESOU I ZJEDNODUŠENÍ

Jsou však patrné i pozitivní snahy o zjednodušení metodického prostředí ze strany ministerstva pro místní rozvoj a dalších řídících orgánů vést dialog s příjemci podpory. Nově by se žadatelé a příjemci měli řídit podle jednotné metodiky, i když ji do budoucna bohužel mohou řídící orgány dále rozšiřovat. Užitečné bude také například zavedení bagatelní hranice pro nesrovnalosti, díky čemuž se nebude plýtvat časem a prostředky na řešení korunových položek.

Žadatelům a příjemcům dotace bude nově k dispozici jeden centrální informační zdrojMonitorovací systém strukturálních fondů MSSF.cz -, který bude mj. sloužit pro vyhlašování výzev, podávání žádostí, zveřejňování podpořených projektů.

Přes tyto pozitivní kroky některé problémy i nadále přetrvávají. Závěry kontrol jednoho orgánu mohou být popřeny kontrolou jiného. Na druhou stranu by mělo dojít k lepší koordinaci kontrol mezi řídícím orgánem a ministerstvem financí. Ačkoli se příjemci musí povinně řídit fixními termíny, pro státní správu taková pravidla stále neexistují.

CO NA TO BANKY?

Pro banky je důležité přispívat ke zjednodušení prostředí. Přestože Komerční banka není příjemcem dotací, do projektů vkládá významné finanční prostředky. Proto banku nepředvídatelné a složité prostředí trápí stejně jako příjemce dotace. Prostřednictvím České bankovní asociace se zástupci bank v rámci pracovní skupiny pro kohezní politiku pravidelně setkávají a připomínkují metodické a programové dokumenty. Jakkoli se tyto připomínky často shodují s poznatky samotných měst a obcí, nepanuje vždy s řídícími orgány na obou stranách shoda. Nicméně jsou vidět také pozitiva – ke zjednodušení pro příjemce dojde například u zástav majetku pořizovaného s dotací. To bude mít vliv na získávání úvěrů například pro dceřiné společnosti obcí.

AŽ 650 MILIARD KORUN Z EVROPSKÉ UNIE PRO ČESKÉ PROJEKTY

EU alokuje České republice na období let 2014-2020 prostředky z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) ve výši 21,6 mld. eur. Do Programu rozvoje venkova bude směřovat dalších 2,2 mld. eur. Celkově by tak mohly prostředky z fondů EU dosáhnout hodnoty zhruba 650 mld. Kč (podle aktuálního směnného kurzu).

Oproti předešlému programovému období se sníží počet operačních programů na devět národních a pět přeshraničních. V novém programovém období se bude klást větší důraz na podporu poskytovanou formou finančních nástrojů. Dosud fungují pouze fondy JESSICA. Jeden z nich je určen na rekonstrukce bytových domů a pro Státní fond rozvoje bydlení ho administruje Komerční banka formou zvýhodněných úvěrů (viz též str. 13 – pozn. redakce).

Program JESSICA poskytovaný Komerční bankou je určen vlastníkům domů v oblastech vymezených Integrovanými plány rozvoje měst, tedy městům, společenstvím vlastníků a bytovým družstvům. Výdaje na rekonstrukci a modernizaci bytových domů lze pokrýt nízkoúročeným úvěrem s pevnou sazbou po celou dobu splatnosti úvěru již od 0,58 %, přičemž úvěr nezahrnuje žádné dodatečné poplatky. Je možné jej splácet formou mimořádných splátek bez omezení. Pro následující období je vyčleněno 610 mil. Kč.

NOVINKA: ÚZEMNÍ DIMENZE

Nově se do operačních programů zavádí tzv. územní dimenze, která respektuje specifická hlediska a vyrovnává územní disparity. Pro určitá území jsou vyčleněny prostředky a dotace je možné ovlivnit přímo na místní úrovni. Územní dimenze může být realizována projekty v rámci cílených výzev nebo integrovanými nástroji, které se liší v závislosti na velikosti municipality.

Pro velké aglomerace jsou určeny tzv. integrované územní investice, pro menší aglomerace integrované plány rozvoje území a komunitně vedený místní rozvoj je cílený na místní akční skupiny.

PODPORA KOMERČNÍ BANKY PRO ŽADATELE O DOTACE

Komerční banka má své vlastní specialisty, kteří v rámci KB EU POINT poskytují klientům žádajícím o dotace zdarma komplexní poradenský servis. Pracovníci KB EU POINT mají zastoupení ve všech regionech České republiky, a těm, které mají alespoň nějakou představu o svých plánech, lze doporučit kontaktovat KB co nejdříve. Společně s námi totiž mohou najít nejen nejlepší způsob financování projektu, ale také najít vhodný dotační program. Dotační tituly lze vyhledat podle různých kritérií – typu žadatele, typu projektu, způsobu požadované podpory, místa a času realizace. Výsledný seznam pak mohou konzultovat s našimi regionálními specialisty.

Zkušenosti KB EU POINT pracovníků vycházejí z dlouhodobé praxe v oblasti evropských i národních dotací. Umějí relevantně posoudit proveditelnost projektu a poskytnout konzultace při přípravě podkladů pro žádost o dotaci a samozřejmě o úvěr. A samozřejmě jsou připraveni seznámit žadatele i s novinkami, které nové programové období přináší.

JAN HANUŠ

vedoucí specializovaného centra KB EU POINT

V novém programovém období obce mohou využít prostředků z následujících operačních programů

Operační program Životní prostředí 2014-2020 je z velké části určen pro veřejnou správu a neziskovou sféru. Na projekty budou moci žadatelé využít asi 70,5 mld. Kč – dotace by měly směřovat na úpravu kvality vody, ovzduší, na opatření proti povodním, nakládání s odpady, péči o přírodu a snižování spotřeby energie, která do budoucna přinese obcím více prostředků díky snižujícím se výdajům.

Integrovaný regionální operační program rozdělí mezi veřejnou správu a neziskový sektor asi 129,9 mld. Kč. Investice by měly vylepšit přepravu osob, zkvalitnit veřejné služby a podmínky pro obyvatele regionů a zpřístupnit kulturní a přírodní dědictví.

Pro Operační program Zaměstnanost je určeno zhruba 58,7 mld. Kč a má za cíl podpořit zaměstnanost a sociální začleňování.

Přibližně 5,5 mld. Kč bude směřovat do rozvoje území hl. m. Prahy prostřednictvím Operačního programu Praha.

V rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání je vyčleněno 76,5 mld. Kč, které jsou určeny pro výzkumné organizace a vzdělávací sektor. Prostředky mohou být mimo jiné využity na podporu vzdělávání a zvyšování kvality předškolního vzdělávání.

ZDROJ: KOMERČNÍ BANKA

Rekonstrukce a intenzifikace čistírny odpadních vod v Krnově vyšla na celkem 191 mil. Kč. Jednu z největších investičních akcí města posledních let podpořila Evropská unie. Z OP Životní prostředí na ni Krnov totiž získal 123 mil. Kč a SFŽP přispěl dalšími sedmi miliony. ČOV je tak nově schopna vyčistit odpadní vody od 70 tisíc ekvivalentních obyvatel, což je o bezmála 20 tisíc více než původně.

FOTO: IGOR KOZELEK

Jan Hanuš: Příjemcům dotací a žadatelům o ně bude v tomto programovém období nově k dispozici jeden centrální informační zdroj – Monitorovací systém strukturálních fondů MSSF.cz.

FOTO: ARCHIV

Národní centrum zahradní architektury v Kroměříži je jedním z projektů, které Národní památkový ústav uskutečňuje s pomocí peněz z Integrovaného operačního programu.

FOTO: ARCHIV NPÚ

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *