Frýdlantské náměstí svobodně dýchá

Hlavní ideou návrhu rekonstrukce náměstí ve Frýdlantu bylo vytvořit svobodnou plochu, nezastavěný a výrazně nečleněný veřejný prostor. Jednoduše náměstí, kde mohou obyvatelé a návštěvníci města uskutečnit všemožné aktivity.

Po vítězství v architektonické soutěži, kterou město Frýdlant vypsalo na regeneraci náměstí T. G. Masaryka v centru památkové zóny v roce 2002, jsme zpracovali zadávací dokumentaci a prezentovali ji zastupitelstvu. (Autory návrhu jsou Vladimír Balda a Jiří Janďourek, pozn. red.) Připomínky zaznívaly především k návrhu osvětlení a vzhledu kašny. S obnovou náměstí se však začalo až v roce 2009, kdy město získalo dotaci z ROP Severovýchod.


NÁMĚSTÍ PRO BEZPOČET AKTIVIT

Regenerované náměstí je nyní bezbariérové s výjimkou povrchů parkovišť. Jeho centrální část je zcela volná. Této obdélníkové ploše a zároveň celému náměstí dominuje kašna a socha Albrechta z Valdštejna. Kašna, přetékající obří mísa z liberecké žuly, ve své hladině odráží siluetu sochy umístěné na samostatném žulovém podstavci. Bronzová socha z původní Valdštejnské kašny z roku 1914 spolu s novou kašnou tvoří osvětlenou kompozici. Tato dominanta je situována při severní straně náměstí a opticky rozděluje centrální část na dvě poloviny.

Rozdělení náměstí je výhodné pro různé provozní využití, v případě konání trhů či pořádání koncertů a divadelních představení. Centrální část náměstí jasně definuje výraznější typ tmavé čedičové dlažby, nové veřejné osvětlení a městský mobiliář (např. informační tabule, lavičky, koše, stojany na kola, pítko) umístěný po obvodu. V jednolité čedičové ploše lze nalézt půdorysnou stopu bývalé radnice vyskládanou z původních čedičových kostek. Základy renesanční radnice byly objeveny během archeologického výzkumu.

Prostor před současnou radnicí, v severozápadní části náměstí, je reprezentativní plochou pro shromaždování obyvatel. V jeho volné části vedle čtyř dřevěných stožárů vlajkoslávy se znakem města lze umístit mobilní pódium. Jihovýchodní část náměstí s platany a lavičkami je pobytovou zónou, kde kavárny a restaurace provozují letní zahrádky.

Do drobné žulové dlažby chodníků okolo centrální části náměstí se abstraktním způsobem promítá historická parcelace náměstí. Komunikace pro automobilovou dopravu a parkovací stání na severovýchodní a jihozápadní straně náměstí jsou od pěších komunikací odlišeny jiným typem kladení žulových kostek.

SOUŽITÍ NOVÉHO A STARÉHO

Pro hlavní nasvětlení jsme navrhli moderní tělesa s nepřímým osvětlením od italského architekta Renza Piana, použitá v parteru historických i moderních měst po celém světě. Stejně jako v případě výběru světel, i kašnu jsme pojali zcela soudobě bez jakýchkoliv reminiscencí na původní, instalovanou na náměstí v roce 1934 a zbořenou záhy po konci druhé světové války.

O vhodnosti použití moderních světel jsme při prezentaci projektu zastupitele přesvědčili, ale návrh kašny přijat nebyl, ačkoliv jsme zpracovali více variant. S nejasnou vidinou způsobu financování rekonstrukce náměstí se vzhled kašny vytratil i z jednání zastupitelů. Na program dne se vrátil v roce 2009 se získáním dotace.

Energický starosta přesvědčil zastupitele o nutnosti kašnu realizovat v rámci úprav náměstí a požádal nás o další návrh, pro nějž by se podařilo najít konsenzus, což se povedlo. Myslím, že si frýdlantští »moderní« kašnu oblíbili. A i když se s připomínkami k rekonstrukci setkáváme, podobu kašny nikdo nezmiňuje.

VEŘEJNÝ PROSTOR VÍTÁ OŽIVENÍ

Po dokončení rekonstrukce náměstí se začaly množit »stížnosti na jeho prázdnotu«. Volná obdélníková plocha uprostřed byla základním konceptem návrhu a vycházela z potřeby prostoru pro pravidelně pořádané a oblíbené Frýdlantské slavnosti. Jako architekti jsme navrhli volný prostor ve středu města pro různé aktivity, ale životem ho musí naplnit sami občané.

Při poslední (zimní) návštěvě města jsem s radostí sledoval výjev, kdy několik kluků využilo plochu před radnicí pro hru s míčem a jako branky jim posloužily velké mobilní květináče s nepříliš živým rostlinstvem. Právě ty se na plochu náměstí umístily dodatečně, aby ji »vyplnily«.

 

VLADIMÍR BALDA
architekt

Prostor před radnicí v severozápadní části náměstí je reprezentativní plochou pro shromažďování obyvatel.
FOTO: Jiří Jiroutek

Dominantou náměstí je socha Albrechta z Valdštejna na žulovém podstavci v kompozici s kašnou z liberecké žuly.
FOTO: Jiří Jiroutek

Jihovýchodní část náměstí s platany a lavičkami je pobytovou zónou, v níž gastro podniky provozují letní zahrádky.
FOTO: archiv

Použitím tří typů dlažeb, dvou druhů kamene a kladení jsou v ploše náměstí odlišeny různé typy prostorů.
FOTO: Aleš Jungmann

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *