Autor
Kategorie:
Ekonomika

Heslem doby začala být odpovědnost

Konference Rozpočet a finanční vize měst a obcí a MČ Prahy, kterou v sídle České národní banky uspořádal Luděk Tesař, velmi zaujala, ale příliš nepovzbudila.

Už tradiční konference přinesla řadu nevšedních pohledlů na stav světové, evropské i české ekonomiky, stejně jako na hospodaření měst a obcí ČR.

Viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík varoval před lehkomyslným investováním volnýých finančních prostředků obcí a měst na kapitálovém trhu s vidinou rychlé a snadné optimalizace výnosu. Každá taková ooperace s sebou nese riziko znehodnocení investice. Centrální banka k těmto rizikům vede osvětovou kampaň i na svém webu www.cnb.cz.


Předseda Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny Stanislav Polčák ve svém vystouupení připustil, že vláda zatím zcela neplní svůj závazek každoročně podrobit analýze tři desítky zákonů z hlediska jejich dopadů na municipální sféru. Zároveň upozornil, že obce a města mají právo podat Ústavnímu soudu stížnost na případné zásahy státu do jejich práva na samosprávu. Vrátil se i k nové podobě zákona o rozpočtovém určení daní a vyzvedl, že se už podstatně snížily disproporce ve sdílených daňových příjmech na hlavu mezi největšími městy a malými obcemi. nyní jde o zhruba 3,2násobek – avšak například v Rakousku je v tomto ohledu rozdíl mezi »nejchudší« a »nejbohatší« obcí dán pouze 2,2násobkem.

Ředitel Jan Zikl z Ministerstva financí mj. vystoupil k chystaném ústavnímu zákonu o rozpočtové odpovědnosti. Pro obce by mělo platit, že bez ohledu na výši veřejného dluhu jejich dluh nesmí překročit 60 % celkového průměrného příjmu za poslední čtyři roky. Půjde o čtyři úrovně dluhové brzdy. V první úrovni začnou příslušné mechanismy fungovat, jakmile dluh státu dosáhne 40-45 % HDP. Vláda v tom případě bude povinna předložit Parlamentu plán na snížení dluhu, přičemž riozsah snížení určí po konzultaci s Národní rozpočtovouz radou. Druhá úroveň by byla charakterizována dluhem ve výši 45-48 % HDP. byly by omezeny nové státní záruky, došlo by ke zmrazení platů či propouštění zaměstnanců ve veřejných službách či správě a ústavním činitelům by klesly platy o 20 %. Třetí úroveň dluhové brzdy by začala platit při zadlužení ve výši 48-50 % HDP. Obce by za takové situace mohly přijímat pouze přebytkový nebo vyrovnaný rozpočet. Konečně čtvrtá úroveň by byla vyhlášena v okamžiku, kdy by zadlužení státu přesáhlo 50 % HDP. Mj. by vláda musela povinně požádat Parlament o vyslovení důvěry. pro obce by nadále platila stejná omezení jako ve třetí úrovni dluhové brzdy.

Jan Vejmělek z Komerční banky, která byla generálním partnerem konference, varoval před tím, že dopady současné krize budou dlouhodobé a české hospodářství dosáhne své předkrizové úrovně nejdříve v roce 2014. Lze očekávat velké regionální rozdíly na trhu práce i v úrovni konvergence, ještě letos inflace dosáhne v průměru 3,6 %, napřesrok pak zřejmě 2,7 %.

Na skrytá rizika spojená s novelou rozpočtového určení daní upozornil Luděk Tesař. Očekávání obcí a měst, že díky novele získají větší příjmy v rámci sdílených daní, mohou vést k nerozvážnému pořizování a budování dalšího obecního majetku , lehkomyslnějšímu zadlužování a odložení řešení nazráláých problémů v příspěvkových organizacích a obchodních společnostech obcí a měst.

Podle Luďka Tesaře je nyní naopak nutné restrukturalizovat majetek obcí, přeměnit obecní organizace na moderní efektivní společnosti a konečně se poctivě začít věnovat rovněž motivaci zaměstnanců a efektivnějšímu využívání lidských zdrojů.

Na nutnost konsolidace existujícího majetku obcí (včetně jeho redukce a snížení běžných výdajů v oblasti údržby a oprav, pronájmu, prodeje, privatizace…), potřebu odpovědnějšího plánování investic a soustředění sil na úsporná energetická hospodářství upozornila Květoslava Botková z Komerční banky.

Pořadatel konference Luděk Tesař pravidelně publikuje na stránkách Moderní obce. K některým myšlenkám a námětům, které na konferenci zazněly, se ve svých textech jistě bude ještě detailnějši vracet.

 

Lze očekávat velké regionální rozdíly na trhu práce i v úrovni konvergence, ještě letos inflace dosáhne v průměru 3,6 %, napřesrok pak zřejmě 2,7 %.

 

Předpokládaný dopad daňových změn od r. 2013 na veřejné rozpočty

2013 2014
v mld. Kč VR SR MR VR SR MR
DPPO 0,5 0,4 0,1 0,5 0,4 0,1
DPFO 0,0 0,0 0,0 – 13,8 – 9,1 – 4,7
DPH 0,0 0,0 0,0 2,4 1,7 0,7
Odvod z loterií 4,2 1,3 2,9 4,2 1,3 2,9
Celkem 4,7 1,7 3,0 – 6,7 -5,7 – 1,0

*Zahrnuje i místní a správní poplatky – jde o původní návrh. Novější návrh počítá se zavedením daně ze sázkových her.

VR: veřejné rozpočty, SR: státní rozpočet, MR: místní rozpočtyZDROJ: MINISTERSTVO FINANCÍ ČR

Zleva Vladimír Tomšík, Vladimír Jeřábek, Stanislav Polčák, Martin Jareš a Jan Vejmělek.

Zástupcům městských částí Prahy přednášeli i K. Černá, M. Kopecký a J.Černý.

Pohled do plného sálu.

FOTO: ARCHIV

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *