Hospodaření s dešťovou vodou: Získávají nejen občané a obce

Hospodaření s dešťovou vodou (HDV) představuje nový systém odvodnění urbanizovaných území, jehož hlavním smyslem je zvýšit ochranu obyvatel žijících ve městech a obcích před povodněmi.

Ačkoli v České republice již byla zavedena pravidla pro správné nakládání s dešťovou vodou, uvědomělý přístup k jejich dodržování je relativně slabý nebo se jejich dodržování vyžaduje jednostranně.

Pravděpodobnou příčinou je, že tato pravidla byla málo vysvětlena odborné veřejnosti i pracovníkům stavebních úřadů. Nový systém odvodnění přitom přinese užitek jen tehdy, bude-li správně pochopen a respektován jak ze strany stavebníka, tak ze strany města.


KLASICKÝ ZPŮSOB HOSPODAŘENÍ S DEŠŤOVOU VODOU

Dosavadní, dnes již opouštěný systém spočíval v oddílné kanalizaci pro splaškovou a dešťovou odpadní vodu, kdy dešťová voda byla odváděna nejkratší cestou rovnou do vodního toku. Tento systém již přestává vyhovovat a jeho další používání by se stalo lidem nebezpečným.

A to hned ze čtyř důvodů:

1) Města se rozšiřují rychleji, než se čekalo, a přestává stačit kapacita dešťové kanalizace. Mnoho měst vybudovalo oddílnou kanalizaci v poslední dekádě minulého století v souladu se svou tehdejší velikostí a plány na další rozvoj. Tato kanalizace však často nemá takovou kapacitu, aby se na ni mohly napojit celé čtvrti nových domů. Není ekonomické tuto funkční kanalizaci vykopávat a nahrazovat ji dražší kanalizací o vyšší kapacitě. Pokud se však tato situace nevyřeší, bude docházet k pravidelnému vyplavování takového sídla dešťovou kanalizací.

2) Zvyšuje se míra zastavěnosti a vodní toky jsou přehlcovány vodou ze sídel. To má vliv na četnost a sílu povodní, jak můžeme v posledních letech často pozorovat. Ukázalo se, že velké množství malých nádrží je výhodnější než budování velkých přehrad pro zachycení vody z přívalových dešťů. Kromě toho je platí sami stavebníci – ti tak na místě řeší ekologický problém, který jejich stavba vytváří.

3) Voda v krajině významně přispívá ke stabilitě klimatu. Posilování vodních zásob – jako jeden ze strategických cílů urbanismu – je nutné k zachování kvality životního prostředí. Voda v krajině působí jako stabilizátor. Na teplých místech se vypařuje a na chladných kondenzuje. Takto voda vyrovnává teploty v prostoru, ale i v čase. Tím předchází výskytu vichřic a dalších extrémních jevů, které vznikají kvůli rozdílům teplot v prostředí.

4) Zkanalizovaná voda se nemůže dále účastnit malého vodního cyklu. Malý vodní cyklus je uzavřený koloběh, při němž voda vypařená z pevniny spadne v podobě srážek na tu samou pevninu (podobně funguje i nad mořem). Většina srážek dopadajících na pevninu má právě tento původ. Voda, kterou odvedeme do řeky, odteče a malého cyklu se dále neúčastní. To způsobuje úbytek vody v krajině a destabilizaci počasí. Místo pravidelných menších srážek pak můžeme pozorovat dlouhá období sucha a následné přívalové deště.

Zejména ekonomicky motivovaný důvod nedostatečných kanalizačních kapacit má zásluhu na proniknutí trendu hospodaření s dešťovou vodou do legislativy. Druhé dva důvody však můžeme považovat za závažnější. Lokality s porušeným malým vodním cyklem a bez vodních zásob (např. velká města) jsou v letních měsících velice náchylné k přehřívání právě z důvodu chybějící vody.

NOVÝ ZPŮSOB HOSPODAŘENÍ S DEŠŤOVOU VODOU

Základním principem koncepce přírodě blízkého hospodaření s dešťovými vodami v urbanizovaném povodí je v maximální možné míře napodobit přirozené odtokové charakteristiky lokality před urbanizací. Základem HDV je tzv. decentralizovaný způsob odvodnění, jehož podstatou je řešit srážkovou vodu tam, kde spadne, a vracet ji do přirozeného koloběhu vody.

V nejužším slova smyslu jsou přírodě blízká opatření taková, která podporují výpar, vsakování a pomalý odtok do lokálního koloběhu vody. V širším slova smyslu sem patří i zařízení, která alespoň určitým způsobem přispívají k zachování přirozeného koloběhu vody a k ochraně vodních toků, např. akumulací a užíváním dešťové vody nebo zdržením a pomalým škrceným odtokem do stokové sítě.

LEGISLATIVNÍ RÁMEC NOVÉHO ZPŮSOBU ODVODNĚNÍ

Oporu pro uplatnění nového systému hospodaření s dešťovou vodou můžeme nalézt v prováděcích vyhláškách ke stavebnímu zákonu – předpisech č. 501/2006 Sb. (Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území) a č. 268/2009 Sb. (Vyhláška o technických požadavcích na stavby).

Tyto vyhlášky stanovují možné způsoby likvidace srážkových vod – přednostně zasakováním, pokud to není možné, pak zadržováním a regulovaným odtokem do oddílné kanalizace. Jestliže ani to není možné, pak regulovaným odtokem do kanalizace jednotné. Stavebníkovi se dále ukládá tyto vody přiměřeně čistit, pokud na pozemku dochází k jejich znečištění.

K uvedeným předpisům lze podotknout, že hovoří pouze o již zachycené dešťové vodě. Lze však aplikovat přírodě blízká opatření (vegetační střechy, zeleň, propustné povrchy, zalévání dešťovou vodou…), která objem zachycené »dešťové odpadní vody« výrazně snižují.

Úkolem stavebníka je vhodným způsobem zacházet s dešťovou vodou a odpadní vodu bezpečně odvádět z pozemku.

Úkolem obce je naopak v plánech rozvoje správně vyhodnotit možnosti likvidace odpadních vod.

Nejsou-li v místě rozvoje dobré podmínky pro bezpečné vsakování srážkových vod, je nutné vybudovat dešťovou kanalizaci, a to i přesto, že zákon ukládá přednostně vsakování. Důvodem může být neprostupné podloží (jíly, skála) nebo i nepříznivý geologický profil některých svažitých pozemků, kde přílišným zasakováním srážkových vod může dojít k destabilizaci svahu.

Pokud obec dešťovou kanalizaci nevybuduje, má stavebník podle zákona o vodovodech a kanalizacích v takovém případě právo na vypouštění dešťové vody do kanalizace jednotné.

Celá problematika hospodaření s dešťovou vodou je podrobně řešena v normě TNV 75 9011 (březen 2013), která popisuje pravidla pro jednotlivé objekty i celé koncepce, a to pro všechna prostředí, ve kterých mají systémy HDV fungovat. Tato odvětvová technická norma vodního hospodářství by proto neměla chybět na žádném stavebním úřadě.

ONDŘEJ NEHASIL
vědecko-výzkumný pracovník Univerzitního Centra pro Energeticky Efektivní Budovy (ČVUT)

 

Kde hledat další informace o hospodaření s dešťovou vodou

Článek vznikl v rámci projektu Počítáme s vodou financovaného z Programu švýcarsko-české spolupráce a za podpory Ministerstva životního prostředí ČR.

Více informací na téma HDV najdete na: www.ekocentrumkoniklec.cz/destovavoda, v případě dotazů kontaktujte naše poradce na e-mailové adrese: poradna@ekocentrumkoniklec.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *