I malá obec může mít vlastní propracovaný web

Ani webové stránky obcí a měst nejsou jednorázovou záležitostí, nýbrž představují živý organismus. Proto tolik záleží i na spolupráci radnice jako provozovatele webu se specializovanou firmou, která jí tyto stránky dodala.

Stále více a častěji – bohužel – webové stránky obcí a měst tíhnou k jisté uniformitě. Soudí tak i Ing. Jitka Savická, jednatelka společnosti WEBHOUSE, s. r. o., která patří mezi přední dodavatele webových stránek a souvisejících služeb pro municipální sféru. Tuto »uniformitu« si Jitka Savická vysvětluje tím, že weby měst a obcí mívají podobný obsah, ale také musí dodržovat určité legislativní požadavky, např. na přístupnost stránek handicapovaným.

»Zatím však jde o velmi mladý obor, a tak věříme, že stále je dostatek prostoru pro to být kreativní. Naše společnost se o to snaží – ale chce to mít i odvážného partnera na straně zadavatele,« dodává Jitka Savická.

Které bývají nejčastější prohřešky při tvorbě a provozu webů měst a obcí? Liší se nějak zásadně z tohoto pohledu weby velkých měst a menších obcí?

Prohřešky při tvorbě lze shrnout velmi stručně následovně: Nepromyšlená struktura nového webu – každý významný bod v historii webu je pro jeho provozovatele příležitostí k úvaze, zda nenastala ideální chvíle k úklidu nashromážděných dat, aby se uživatelé snáze dostali k tomu, co hledají. Ne vždy se to bohužel děje. Nekompetentní zásahy do tvorby grafiky – někteří zadavatelé se jako denní konzumenti webového obsahu domnívají, že do posledního detailu vědí, jaká grafika je pro jejich záměry nejlepší. Často se však z neznalosti inspirují weby, které jsou několik let staré a na svůj redesign čekají, o neznalosti povinné legislativy nemluvě. Nesoulad s trendy, tedy např. absence mobilní verze nebo responzivního designu. Nedůvěra zadavatelů ve snadné rolování a z toho pramenící požadavek mít vše na tzv. první obrazovce. Ze strany tvůrců webu nevědomé i vědomé nezvládnutí technologií, které zapříčiní zhoršenou přístupnost webu. Nedostatečný kontrast a velikost písma, které (pomineme-li nesoulad s legislativou) zhoršují uživatelský komfort používání stránek.

Weby měst a obcí se určitě liší požadavkem strukturovat, zobrazit a uložit určitý objem informací. Napříč všemi weby se však odlišnosti projevují zejména tím, kolik času chce (a může) zadavatel věnovat komunikaci s tvůrcem. Paradoxně malá obec s moderně uvažujícím starostou může ve spolupráci s dodavatelem získat propracovanější web než město s unaveným informatikem.

Pokud jde o prohřešky při provozu, určitě musím připomenout chybně nebo nedostatečně naplněnou osnovu ISVS (povinně zveřejňovaných informací), přičemž v takovém případě nejčastějšími chybami bývají: nedostatečný popis postupu podání a vyřízení žádostí a dalších podání, matoucí sazebníky úhrad za poskytnutí informací (vytvářejí dojem, že se platí za každou, i malou práci s přípravou informace), chyby při zveřejnění rozpočtu (ať už kvůli malé podrobnosti, nebo kvůli zveřejnění v textově/strojově/nečitelném formátu) a nezveřejnění rejstříků. K dalším prohřeškům patří vkládání obsáhlých a strojově nečitelných (skenovaných) dokumentů do formátu PDF, stejně jako nekonzistentní zveřejňování informací (což má za následek znepřehlednění webu).

Respektuje se dnes při tvorbě webu už dostatečně fakt, že jiné možnosti má město s velkým aparátem radnice a jiné možnosti naopak malá venkovská obec?

Možnost zveřejňování informací záleží především na kvalitě redakčního systému. Např. náš redakční systém vismo vyhovuje svým propracováním a možností tvorby bohaté struktury webu pro vkládání informací jak mnohasettisícovému městu, tak obci s několika desítkami obyvatel. Pro komfort zákazníka je také důležité, aby editace webu mohla probíhat z kteréhokoliv počítače připojeného k internetu, aby mohl zveřejňovat i po večerech třeba z domova. Jde však o nástroj, jímž jsou webové stránky plněny a strukturovány, nikoliv o tvorbu samotného webu. To je zase jiná kapitola.

V čem by měla spočívat spolupráce radnice s provozovatelem jejího webu?

Uvědomělý provozovatel webových stránek ví, že stránky nejsou jednorázová záležitost, ale živý organismus. Ten sice dokáže dlouho žít vlastním životem, ale perspektivnější je jej usměrňovat, motivovat i rozvíjet. Obě strany – provozovatel i dodavatel stránek – tak mají k dispozici neustále prostor pro posun a rozvoj. Naštěstí máme klienty, kteří každou chvíli přicházejí s podněty, a díky nim pak můžeme rozvíjet své služby ve prospěch všech našich uživatelů.

Může dodavatel technické podpory sám ovlivnit, aby webové stránky lépe vedly radnici např. k povinnému zveřejňování informací?

Může. Jednak tím, že poskytne dostatečně komfortní nástroj, který plnění povinností usnadní. Ale i tím, že sám bude radnici upozorňovat na legislativní změny a promítat je do systému. Skvělou motivací jsou i soutěže a aktivity občanských sdružení. Spoustu užitečné práce odvedly např. soutěž Zlatý erb či Otevřená společnost o. p. s.

Promítá se významněji do praxe webů měst a obcí doporučení vlády, aby municipality zabezpečily své domény prostřednictvím DNSSEC?

Je zřejmé, že pro mnohé provozovatele i návštěvníky stránek jde o těžko uchopitelné téma. Proto by bylo vhodné, aby osvětě a rozvoji DNSSEC a také například nastupujícímu protokolu IPv6 pomáhala též samospráva – vždyť jde o další možnost, jak přispět k důvěryhodnějšímu a kvalitnějšímu poskytování informací. I zde jsme zákazníkům maximálně nápomocni, takže podpora zmíněných technologií pro ně neznamená vyšší náklady ani víc práce. Minulý ročník Zlatého erbu, v němž soutěžním kritériem byla také Podpora IPv6 a DNSSEC, ukázal, že situace se výrazně zlepšuje. Nicméně, do této soutěže se hlásí ti aktivnější, a nelze tedy zatím říci, že jde o republikový trend.

Zkuste odhadnout nové trendy v této oblasti do budoucna…

Učinit odhad v jednom z nejrychleji se rozvíjejících oborů je opravdový oříšek. Vyjdeme-li však z toho, co bylo včera a co je dnes, pak se webové stránky budou posouvat k vyšší kompatibilitě se všemi zařízeními, která je budou zobrazovat. Dá se jistě předpokládat hlubší propojení se sociálními sítěmi. A pro uživatele služeb veřejné správy by bylo velmi přínosné, kdyby mohl co největší počet kroků vůči státní správě a samosprávě provádět elektronicky na dálku, což ovšem klade nároky na ověření pravosti jeho osoby. A vzhledem k tlaku veřejnosti na transparentnost lze v budoucnu předpokládat větší dostupnost informací.

Jak by mohl, řekněme za pět let, vypadat web vítěze soutěže Zlatý erb?

Vzhledem k doslova překotnému vývoji technologií (tablety, chytré hodinky a brýle apod.) se spíše ptejme, zda za pět let budou weby vůbec existovat či budou-li mít smysl v podobě, jak ji známe dnes. Přesto jistý směr byl naznačen v předchozí odpovědi a výše uvedené se jistě projeví i v tom, jak bude webový obsah zobrazován.

Jitka Savická stojí v čele společnosti WEBHOUSE, fungující už od roku 1997.

FOTO: ARCHIV

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *