Autor
Kategorie:
Správa a rozvoj

Investor a památkář: Kolegové, či soupeři?

Stěžejním tématem konference Křižovatky architektury, diskusního fóra o vlivu architektury na život společnosti, je letos vztah památkář - architekt - obec - investor.

Předsedkyně programové rady letošního ročníku odborné konference Křižovatky architektury, doc. Radomíra Sedláková, CSc. si v zamyšlení nad vztahem architekt a památkář klade otázku: Jsou to spolupracovníci, nebo rivalové? A jak do jejich vztahu vstupuje investor?

PŘÍKLADY K INSPIRACI

»S uvědomováním si významu historických objektů vyvstává ve vztahu architekta a památkáře nový problém. Historické objekty nezřídka ztrácejí funkci, pro niž vznikly a která už není obnovitelná. Co s nimi? Rekonstruovat, udržovat při životě?«


V tom je podle Radomíry Sedlákové jeden z nejžhavějších problémů současnosti – nejen udržet, nejen zrekonstruovat, ale najít funkci, která starému dá nový smysl, udrží ho v aktivním životě. Podnětných příkladů už najdeme dost, např. pivovar proměněný ve společenské centrum, staré lázně jako galerie, továrna jako wellness centrum, bývalý výrobní objekt jako kulturní centrum. »Z těch rodících se, kde hledání nové funkce se ukazuje jako klíčový moment pro smysluplné řešení, jsou to třeba lázně Kyselka. A jako příklad města, které ve zcela nových podmínkách obnovuje svou historickou identitu, může posloužit Krásná Lípa. Všude nějak spolupracoval památkář a architekt, všude byl důležitým činitelem investor,« dodává předsedkyně. (Starostové obou obcí budou ostatně panelisty konference – pozn. red.)

Tematické okruhy konference se dotknou např. spolupráce místních samospráv s architekty, nového památkového zákona, rovnováhy mezi požadavky obce, veřejnými zájmy a soukromým investorem, hledáním odpovědí na otázky chránit, či nechránit? A když chránit, tak jak? Konference rovněž představí zahraniční zkušenosti a přístupy.

Letošní ročník konference Křižovatky architektury se uskuteční 3. června v budově Národní technické knihovny v Praze. Srdečně zve organizátor akce, společnost ABF a. s., připojuje se i Moderní obec, mediální partner akce. Podrobný program a on-line registrace: www.krizovatkyarchitektury.cz. Doprovodnou akcí je výstava dosavadních vítězů soutěže Young Architect Award.

Zrekonstruovaný kostel sv. Josefa v Chrudimi je dnes Muzeem barokních soch.
FOTO: ARCHIV

 

Ptáme se Aleše Labíka, starosty obce Kyselka, na dění kolem záchrany kulturní památky, areálu bývalých lázní Kyselka

Přibližte, prosím, historii projektu záchrany památkově chráněného areálu lázní Kyselka.

Projekt obnovy areálu bývalých lázní Kyselka má svůj vývoj. V roce 2011 přišel tehdejší majitel většiny objektů C.T.S Duo a Karlovarské minerální vody (KMV), a. s., s projektem, který počítal se záchranou jen několika vybraných objektů. V té době, kdy byly budovy bývalých lázní noční můrou nejen našich občanů, byl i tento projekt z jistého pohledu akceptovatelný, avšak většina lidí se s tímto řešením nemohla smířit. Naštěstí se vznikem o. p. s. Lázně Kyselka přišel nový plán, který počítá se záchranou celého komplexu.

Proč se obec do této obecně prospěšné společnosti zapojila a v čem spočívá a do budoucna má spočívat její role? Upozorňovala obec v minulosti na stav, kdy se vlastník památky o svůj majetek nestaral?

Po dlouhých letech, kdy jsme beznadějně přihlíželi degradaci lázní a mnoho z nás bylo smířeno i s tím nejhorším scénářem, kdy jsme téměř ztratili naději na záchranu objektů, jsme byli seznámeni s projektem záchrany a bylo by nelogické se nezapojit.

Po dřívějších zkušenostech, kdy tyto objekty nezvratně chátraly, bylo optimismu málo. Obec do té doby prostřednictvím stavebního úřadu využila veškeré dostupné zákonné možnosti, kdy vyzývala majitele k zajištění objektů, pokutovala je, avšak bez valného efektu. Po vyslechnutí projektu o. p. s. Lázně Kyselka jsme usoudili, že jistou zárukou je její navrhované složení, jak z pohledu subjektů, tak zejména z pohledu významných osobností. Těší mě přístup správní rady a ředitele o. p. s., kteří s obcí spolupracují a citlivě a ochotně naslouchají názorům mým i zastupitelů a rovněž místním občanům. Zde vidím významnou roli obce i do budoucna, kdy budeme společně hledat reálná využití rekonstruovaných objektů.

Co způsobilo, že se po letech chátrání do projektu zapojil i vlastník areálu KMV, a. s.?

V roce 1992, při příchodu zahraničního investora, proběhla privatizace komplexu lázní rozděleně. Jedna část byla výrobní a druhá lázeňská. KMV, a. s. se stala majitelem jen menšinové části lázeňských objektů. Jsem přesvědčen, že kdyby se tehdy komplex privatizoval jako celek, nebyl by současný stav objektů takto tristní. KMV, a. s., měly prioritu vybudovat konkurenceschopný výrobní závod a otázka záchrany objektů zpočátku prioritou nebyla. Společnost však byla v dalších letech neprávem často spojována i s osudem ostatních objektů, jež byly v rukou jiných majitelů, kteří pro záchranu neudělali téměř nic. To, že KMV, a. s. dnes zvýšila úsilí o záchranu svých objektů, zapříčinilo více aspektů. Myslím, že společnost prošla jistou sebereflexí, budovy opravuje a pro obec to znamená oživení její dlouhodobě »umírající« části a příchod nových občanů. Společnost investuje do obnovy vlastních objektů a současně je největším donátorem o. p. s. Lázně Kyselka. Jistou zásluhu nelze upřít ani Asociaci pro záchranu kulturního dědictví, která svou nekompromisní, dle mého názoru mnohdy i neobjektivní, kampaní zvýšila zájem o dění kolem záchrany lázní.

Jaké jsou plány na využití památky?

Co bude na konci obnovy celého komplexu bývalých lázní, lze dnes těžko definovat. Návrhy na konkrétní a reálné využití zrekonstruovaných objektů se vyvíjejí. V některých případech ale máme jasno. Například dominantní Mattoniho vila by měla být ukázkou dobové luxusní architektury. Měla by být i plně funkční pro případné ubytování hostů. Ottův pavilon by mohl nabídnout mimořádné výstavní a galerijní prostory. Část objektů může sloužit lázeňským či wellness účelům. Součástí by měl být společenský a kongresový sál. Předpokládá se, že v některých budovách mohou být bytové jednotky, byty pro správce, pro seniory či tzv. startovací byty pro mladé rodiny. Objekt bývalé restaurace by měl opět sloužit svým původním účelům, atd.

Využití objektů se bude postupně konkretizovat s tím, jak budou vznikat projektové dokumentace. Co se týká objektů v majetku KMV, a. s., využití je jasné. Dne 25. března byl slavnostně představen zrekonstruovaný objekt č. p. 53 známý pod názvem Stallburg, jenž bude sloužit jako bytový dům. Probíhá rekonstrukce pavilonu Löschner, kde vznikne muzeum historie stáčení minerálních vod.

Už dnes je znatelný nárůst turistů, kteří korzují podél bývalých lázní a často pokračují dál do obce. Do obnovy se v loňském roce zapojilo i několik místních občanů, kteří třeba dobrovolně vyčistili a zprovoznili Mattoniho vodopád. Zvažujeme i organizování pracovního kempu, což však přináší úskalí v souvislosti se zajištěním bezpečnosti účastníků. Budovy jsou v havarijním stavu a budou zde pracovat převážně zdatní odborníci. Využití dobrovolníků připadá spíše pro venkovní práce, úpravy parků, terénní úpravy aj.

Jaké máte zkušenosti s obnovou památek?

Naše obec již několik let udržuje a obnovuje objekt bývalého pitného pavilonu, který nyní slouží jako obecní kino. Obnova probíhala v několika etapách, a to za podpory Karlovarského kraje a KMV, a. s. Objekt je nyní plně rekonstruován a jsme na něj pyšní.Mezi významné kulturní památky patří bezesporu i historický dřevěný krytý most v Radošově. Původní radošovský most z doby Karla IV. už dvakrát vyhořel, naposledy v roce 1986. Díky úsilí tehdejšího vedení obce se jej podařilo v roce 2003 zrekonstruovat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *