Jak loni v prvním pololetí hospodařila územní samospráva

Územní rozpočty skončily v první polovině roku 2011 své rozpočtové hospodaření přebytkem ve výši 17,4 mld. Kč. Ten však byl nejnižší pro dané období v posledních třech letech, nejen pokud jde o podíl salda na příjmech, ale i v absolutním vyjádření. Ve srovnání s prvním pololetím roku 2010 se ve stejném období roku 2011 celkové příjmy snížily, a to o 28 mld. Kč.

Ve srovnání s prvním pololetím roku 2010 se ve stejném období roku 2011 celkové příjmy snížily, a to o 28 mld. Kč. Na poklesu se podílely všechny hlavní příjmové položky. O největší díl (téměř 80 %) se postaral meziroční pokles dotací (o 22 mld. Kč). Na »vině« je zčásti i administrativní opatření, které vylepšilo příjmy v první polovině roku 2010; šlo o zaslání transferu Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy na 3. čtvrtletí v předstihu. Vliv tohoto kroku se samozřejmě více dotkl krajů než obcí. Druhou největší položkou ve snížení celkových příjmů byl pokles kapitálových příjmů (o 3,3 mld. Kč). V roce 2011 se po mnoha letech objevil pokles příjmů územní samosprávy v prvním pololetí ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. V roce 2011 to platí s vyloučením vlivu transferu MŠMT pro všechny subjekty veřejných rozpočtů.


Celkové výdaje se v daném období také snížily, i když podstatně méně než příjmy (byly nižší o 5,3 mld. Kč). Pokles celkových výdajů byl důsledkem snížení kapitálových výdajů, a to o 6,6 mld. Kč. Běžné výdaje se zvýšily o 1,3 mld. Kč. V důsledku toho se změnil podíl kapitálových výdajů na celkových, a to z 20 % v první polovině roku 2010 na 17 % ve stejném období roku 2011.

Ve struktuře územních rozpočtů v prvním pololetí 2011 se ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 zvýšil především podíl daňových příjmů (o téměř 5 procentních bodů), a to na úkor dotací, jejichž podíl se o 5 procentních bodů snížil.

KRAJE: V HOSPODAŘENÍ PŘEBYTEK, ALE NIŽŠÍ NEŽ V PŘEDCHOZÍCH LETECH

Krajské úřady ukončily v prvním pololetí roku 2011 své rozpočtové hospodaření přebytkem. Ten byl rovněž mnohem nižší než ve stejném období předchozích dvou let (viz tabulka 1). Pokles přebytku byl však v tomto případě razantnější než u obcí. Podíl kladného salda rozpočtu na příjmech dosáhl v prvním pololetí pouhých 5 %, v prvním pololetí 2010 a 2009 to bylo 22 %, resp. 20 %. Vývoj salda krajských rozpočtů byl ovlivněn především poměrně prudkým meziročním poklesem příjmů (o 17 mld. Kč, resp. o téměř 20 %). Jeho hlavním faktorem byl sice meziroční pokles objemu dotací (viz výše), a to o 16 mld. Kč, resp. o více než jednu čtvrtinu, ale snížily se i ostatní příjmové položky.

Celkové výdaje poklesly o 1,4 mld. Kč. V jejich rámci se kapitálové výdaje snížily o 1,7 mld. Kč, běžné výdaje se po nepatrném snížení v prvním pololetí roku 2010 ve stejném období roku 2011 naopak o něco zvýšily.

Meziroční poměrně razantní pokles dotací je v případě krajských rozpočtů obzvlášť citelný, protože tento zdroj jejich příjmů je dominantní. Jejich váha se v rozpočtu snížila ze 70 % v prvním pololetí 2010 na 64 % v témže období roku 2011. Kromě již zmíněného snížení dotací od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (o 12 mld. Kč), obdržely kraje nižší částky i od Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva průmyslu a obchodu a Státního fondu dopravní infrastruktury.

Ve struktuře krajských rozpočtu se mírně zvýšila váha daňových příjmů, i když se meziročně snížil jejich objem. Potěšitelné je, že kraje nekompenzovaly pokles dotací a daňových příjmů v tomto období zvýšeným prodejem majetku. Příjmy z prodeje majetku byly pouze zhruba třetinové. Kupodivu se snížily i nedaňové příjmy, které jsou plně v režii krajů. Jejich pokles je sice nepatrný (0,1 mld. Kč), ale o rok dříve se zvýšily o 1 mld. Kč.

Meziroční pokles daňových příjmů krajských rozpočtů o 2 %, resp. o 0,5 mld. Kč ovlivnilo snížení daně z příjmů právnických osob o 1,4 mld. Kč. Jak daň z přidané hodnoty, tak daň z příjmu fyzických osob se meziročně zvýšily.

Meziroční pokles kapitálových výdajů vedl ke snížení jejich podílu na celkových výdajích, a to z 11 % na 9 %, tedy na úroveň z hlediska vývoje příjmů nejméně problematického roku 2009.

Dluh krajských samospráv se koncem prvního pololetí 2011 ve srovnání s koncem roku 2010 zvýšil o 0,5 mld. Kč na 19,6 mld. Kč. Objem bankovních úvěrů se zvýšil o 0,8 mld. Kč, zatímco objem ostatních půjček se v tomto období o 0,3 mld. Kč snížil. Váha bankovních úvěrů v celkovém dluhu krajských samospráv se postupně zvyšuje. Je vyšší než v případě obcí, z nichž však alespoň ty největší, využívají i komunální obligace.

OBECNÍ ROZPOČTY: NA POKLESU CELKOVÝCH PŘÍJMŮ SE NEJVÍCE PODÍLELY NIŽŠÍ DOTACE

Také obce ukončily své rozpočtové hospodaření za první pololetí roku 2011 přebytkem, a to ve výši 12 mld. Kč, což je méně než ve stejném období roku 2010, avšak více než v roce 2009 (viz tabulka 2). Kladné saldo rozpočtu se na celkových příjmech podílelo 9 % v roce 2011, zatímco o rok dříve to bylo 12 %. Vzhledem k tomu, že rozpočty obcí (včetně dobrovolných svazků obcí) tvoří přibližně dvě třetiny územních rozpočtů, jejich vývoj do značné míry předurčuje, jak územní rozpočty vypadají.

Příjmy obcí se v prvním pololetí roku 2011 meziročně snížily o 6 %, resp. o 8,4 mld. Kč. Vykázaly tak nižší pokles než kraje. Svou úlohu v tom však sehrály zálohy MŠMT na třetí čtvrtletí, které opticky zlepšují, zejména u krajských rozpočtů, výsledek roku 2010.

Největší podíl na poklesu celkových příjmů obecních rozpočtů měly dotace (snížení o 3,4 mld. Kč) z části způsobené stejným faktorem jako u krajů. Stejně jako kraje, ani obce nekompenzovaly nižší objem příjmů prodejem majetku. Kapitálové příjmy se meziročně snížily o 2,9 mld. Kč. Nedosáhly ani úrovně stejného období roku 2009.

Daňové příjmy se meziročně snížily o 1,5 mld. Kč. Dynamika jejich poklesu (o 2 %) byla shodná jako u krajských rozpočtů. Rozdílný byl však vývoj jednotlivých komponent daňových příjmů. Výnos daně z příjmů právnických osob pro obce meziročně poklesl o 2,8 mld. Kč, výnos daně z příjmů fyzických osob se meziročně nezměnil, a tak jedinou komponentou s rostoucím výnosem zůstala daň z přidané hodnoty (zvýšení o 1,3 mld. Kč) a daň z nemovitosti (růst o 0,1 mld. Kč). Posledně jmenovaná daň se však v prvním pololetí 2010 ve srovnání s předchozím obdobím zvýšila 0,5 mld. Kč. Meziroční pokles vykázaly i nedaňové příjmy (o 0,6 mld. Kč), jejich objem byl však o něco vyšší než ve stejném období roku 2009.

Celkové výdaje obecních rozpočtů se meziročně snížily podstatně méně než příjmy (pokles o 2 %, resp. o 2,1 mld. Kč). Zatímco běžné výdaje meziročně vzrostly o 2 %, kapitálové výdaje se snížily o 12 %, čímž se dostaly i pod úroveň roku 2009. Podíl kapitálových výdajů na celkových poklesl z 24 % v roce 2010 na 22 % v roce 2011. Z údajů za uplynulé období vyplývá, že v prvním pololetí se obvykle realizuje pouze něco málo než 40 % ze skutečnosti za celý rok. Takže lze očekávat, že podíl kapitálových výdajů na celkových bude koncem roku vyšší, i když patrně nedosáhne výše z uplynulých let.

Dluh obcí dosáhl koncem prvního pololetí výše 81,6 mld. Kč, což je o 1,7 mld. Kč méně než na konci roku 2010. V daném období se snížil především objem bankovních úvěrů, a to o 1,6 mld. Kč. I tak se bankovní úvěry na celkovém dluhu podílely více než 70 %.

RŮST VÝNOSŮ ZE SDÍLENÝCH DANÍ VÝRAZNĚ ZTRATIL NA TEMPU

Daňové příjmy tvořily více než polovinu celkových příjmů v obecních rozpočtech a téměř třetinu příjmů krajských rozpočtů. Z vývoje celostátního výnosu daní, na nichž participují obce, kraje a stát (viz grafy nahoře), je zřejmé, že nejvyšší dynamiku vykazovala v uplynulých třech letech daň z přidané hodnoty, daň z příjmů fyzických osob se sice zvyšovala, ale jen velmi mírně, zato daň z příjmů právnických osob po meziročním vzestupu v roce 2010 zaznamenala v loňském roce pokles.

A nyní konkrétněji: V roce 2010 se ve srovnání s předchozím rokem zvýšil objem sdílených daní o 4,7 %, resp. o 23,5 mld. Kč. O rok později to bylo jen o 0,7 %, resp. o 3,4 mld. Daň z přidané hodnoty se v roce 2010 meziročně zvýšila o 16 mld. Kč, v loňském roce to bylo pouze o 5,8 mld. Kč. Ještě nižší růst vykázala v roce 2011 daň z příjmů fyzických osob (o 3,4 mld. Kč), její tempo růstu bylo v tomto roce shodné jako v předchozím.

Nejvýznamnější komponentou daně z příjmů fyzických osob je daň ze závislé činnosti. Mezi lety 2011 a 2010 se zvýšila o 7,5 mld. Kč, resp. o 6,7 %. O rok dříve to bylo jen o necelou 1 mld. Kč. Výrazný meziroční propad vykázal výnos daně osob podávajících daňové přiznání. Mezi rokem 2011 a 2010 se tento výnos snížil o 5,1 mld. Kč, což je pokles o 63 %. Pro některé obce byl tento dopad větší, neboť část výnosu této daně se rozděluje podle místa bydliště poplatníka.

OBCE DOKÁZALY PŘIZPŮSOBIT OBJEM VÝDAJŮ NIŽŠÍ ÚROVNÍ SVÝCH PŘÍJMŮ

Územní rozpočty vykázaly po delší době snížení celkových příjmů ve srovnání s údaji za první pololetí. Platí to i po odečtení vlivu výše zmíněného transferu z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a platí to pro všechny subjekty v rámci územních rozpočtů. V prvním pololetí roku 2011 poklesly nejen dotace, ale i daňové, nedaňové a kapitálové příjmy. Pozitivní je, že se objem výdajů nižší úrovni příjmů přizpůsobil. Výsledkem je přebytek rozpočtu, i když na nižší úrovni než v tomto období v minulosti. Tempo růstu sdílených daní se mezi rokem 2011 a 2010 výrazně snížilo a hlavním »viníkem« je daň z příjmů právnických osob.

Co z toho vyplývá pro odhad vývoje v roce 2011? Na základě proporce příjmů a výdajů v pololetí a koncem roku v předchozích dvou letech lze odhadovat, že územní rozpočty vykážou deficit, a to na úrovni blížící se k 40 mld. Kč. Byl by to výrazný posun ve srovnání s rokem 2010, ve kterém územní rozpočty vykázaly deficit ve výši 1,2 mld. Kč, o rok dříve to bylo 25,9 mld. Kč. Dynamika výdajů se každoročně ke konci roku zvyšuje, což o příjmech neplatí. Rozhodující pak je, jak plynule dokážou zastupitelé přizpůsobovat objem výdajů aktuálnímu vývoji příjmů, do jaké míry budou využívat rezervy vytvořené v minulých letech a zda budou dostatečně obezřetní při stanovování výdajových priorit v nejbližší budoucnosti. Ani letos nelze očekávat zlepšení na příjmové stránce. Nižší ekonomický výkon nepochybně ovlivní daňové výnosy a snaha vlády hospodařit úsporně na dotacích obcím a krajům patrně nepřidá.

 

VĚRA KAMENÍČKOVÁ
CCB – Czech Credit Bureau, a. s.

 

Ani letos nelze očekávat zlepšení na příjmové stránce, přičemž rozhodující bude, jak obce přizpůsobí objem svých výdajů aktuálnímu vývoji příjmů.

Grafické znázornění

ZDROJ: VÝSLEDKY SR V 1. POLOLETÍ 2010 A 2011, MF ČR

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *