Jak přesně umějí obce rozpočtovat

Jako východisko pro odpověď na tuto otázku, jsme zvolili porovnání salda schváleného rozpočtu obcí na daný rok se saldem v závěrečném účtu, čili s dosaženou skutečností. Kvůli zjednodušení srovnáváme počet obcí, jež schválily rozpočet se schodkem, s počtem těch, které koncem roku deficit i vykázaly. Obce jsou rozděleny do pěti skupin podle počtu obyvatel.

Jaký díl obcí v jednotlivých velikostních kategoriích schválil rozpočet na rok 2012 se schodkem a jaký díl pak schodek skutečně vykázal, znázorňuje graf č. 1. Vyšší vý-daje než příjmy vykáže obec v zásadě ze dvou důvodů. Buď přijme v daném roce půjčku, nebo využije našetřených peněz z minulých let. Skončí-li rozpočet obce schodkem, automaticky to ještě neznamená, že hospodařila špatně. V tomto příspěvku se nezabýváme tím, jak obec hospodaří, nýbrž pouze tím, jak přesně rozpočtuje.


Z grafu č. 1 je patrné, že rozdíl mezi počtem obcí s rozpočtovaným a skutečně vykázaným deficitem se zvyšuje s rostoucí velikostní kategorií obcí. U kategorie nejmenších obcí dosáhl tento rozdíl pouhých 3 procentních bodů, zatímco v případě kategorie největších obcí to bylo 34 procentních bodů. Téměř 70 % největších obcí si schválilo rozpočet s deficitem, ale na konci roku schodek rozpočtu vykázalo pouze 35 % z jejich celkového počtu.

Vypadá to tak, že menší obce jsou schopné lépe odhadovat své příjmy a výdaje – měřeno výsledným saldem než obce větší. Vysvětlení je obtížné. Jedním z důvodů může být skutečnost, že struktura příjmů a výdajů nejmenších obcí je jednodušší a pro tuto skupinu lépe odhadnutelná. Malé obce jako celek obvykle také uskutečňují své projekty, až když mají schválenou dotaci na jejich financování. Větší obce plánují vyšší výdaje, než nakonec uskuteční. Na jejich financování používají častěji půjčku nebo úspory z minulých let. Nejde-li vše podle jejich představ, určité výdaje – zejména kapitálové, raději neuskuteční. Stejně jako pro menší obce to samozřejmě platí i pro větší obce jako celek.

Jak to vypadalo za posledních pět let v souhrnu za všechny obce, naznačuje graf č. 2. Lze z něj vyvodit, že mezera me-zi počtem obcí, které schodek plánovaly, a těmi, jež jej pak vykázaly, se postupně zmenšuje, a to i navzdory faktu, že zejména v posledních letech nešlo o období pro vývoj příjmů obcí příznivé. V roce 2008 se »nestrefilo« do plánovaného salda rozpočtu více než tisíc obcí, loni jich to byly jen necelé dvě stovky.

V posledních třech letech se počet obcí s vykázaným schodkem rozpočtu významněji nemění. Na celkovém počtu obcí se podílely zhruba 36 %. Nejméně obcí vykázalo deficit rozpočtu v roce 2008, v němž ovšem byl i největší počet obcí, které svůj rozpočtový výsledek odhadly špatně.

V posledních pěti letech byl počet obcí, které plánovaly schodek, větší než počet obcí, jejichž rozpočet se uzavřel s deficitem. Výjimku představoval rok 2009. Tehdy se totiž v důsledku recese významně snížil objem sdílených daní a obce, navyklé na jejich poměrně rychlý růst, nedokázaly včas zareagovat a přizpůsobit výdaje snížené hladině příjmů. Řada výdajů obcí totiž vykazuje značnou setrvačnost a jejich utlumení v řádu jednoho roku je následně obtížné. K poklesu příjmů došlo ještě v roce 2011, kdy poklesl objem zejména investičních dotací, a to v rámci úspor ve veřejném sektoru.

Dalším rokem, v němž se příjmy obcí z roku na rok snížily, byl rok 2012. Loni však šlo snížení příjmů z velké části na vrub administrativního opatření, kterým se převedly výplaty sociálních dávek z pověřených obecních úřadů na úřady práce. Dotčeným obcím se tak snížily nejen příjmy, ale i výdaje, takže dopad na rozpočet z hlediska jeho salda byl neutrální. Celkové snížení dotací však šlo mírně nad rámec tohoto opatření a snížily se i kapitálové příjmy. Počet obcí s deficitem se však zvýšil jen velmi mírně.

Proč jsou pokud možno co nejpřesnější odhad příjmů a na jejich úroveň nastavená úroveň výdajů důležité? Obecně se považuje za efektivnější, vydá-li obec peníze na to, co si schválila v rozpočtu. Vychází se ze skutečnosti, že schválený rozpočet má svou logiku a představitelé obce do něj promítli to, na čem se shodli, u čeho promysleli všechny náklady a budoucí výnosy, zvážili všechna pro a proti. A protože objem příjmů obce může být zatížen chybou, nepředpokládaným vývojem ekonomiky apod., je dobré ponechat v rozpočtu určitou rezervu pro případný nečekaný pokles příjmů nebo pro nutné výdaje, které nebylo možné do rozpočtu zahrnout v době jeho přípravy.

Dosáhnout zamýšleného salda rozpočtu je pro obce usilující o řádné hospodaření důležitým cílem, který přispěje k racionálnímu využití disponibilních prostředků.

VĚRA KAMENÍČKOVÁ
CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.

 

 

Skončí-li rozpočet obce schodkem, ještě to nemusí automaticky znamenat, že tato obec hospodařila špatně.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *