Jak připravovat rozpočet obce

Řada obcí se už začíná zabývat tvorbou rozpočtu na příští rok. Zaměřme se proto na základní pravidla nápomocná při vytváření reálného obsahu sestavovaného rozpočtu. Rozpočtovou problematiku obecně řeší zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), a speciálně zejména zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

Rozpočet lze definovat jako základní nástroj finančního hospodaření, jímž se řídí financování všech činností obcí. Návrh rozpočtu se připravuje tak, aby ve schválené podobě vyjadřoval závazné ukazatele, jimiž se mají při svém hospodaření povinně řídit výkonné orgány obce, dále právnické osoby zřízené či založené obcí a další osoby, které mají být příjemci dotací nebo příspěvků z rozpočtu. Nejpřesnějšího obsahu rozpočtu lze dosáhnout jeho sestavením v úplné podrobnosti rozpočtové skladby, tzn. v takové podrobnosti, v níž bude evidován v účetním SW obce – a z takto navrženého rozpočtu definovat závazné ukazatele.

Každý odbor má podklady pro návrh své části rozpočtu rozděleny na příjmy, provozní (běžné) výdaje a investiční (kapitálové) výdaje (pokud na odboru existují) a závazný limit na provozní výdaje. Tyto podklady jsou přínosem jak pro jednotlivé odbory k odhadu rozpočtovaných příjmů a provozních (běžných) výdajů, tak pro správce rozpočtu ke kontrole, že zejména provozní výdaje nejsou zbytečně nadhodnoceny. Je pak na vedení města, aby z navržených investičních akcí vybralo ty, které jsou v souladu s celkovými záměry rozvoje města. Tím se zkrátí příprava rozpočtu a otevře větší prostor pro jeho projednávání.

Rozpočet se sestavuje v návaznosti na rozpočtový výhled obce (zákon č. 250/2000 Sb.), dále na základě údajů z rozpisu státního rozpočtu na příslušný rok a v návaznosti na jiné veřejné rozpočty, k nimž má obec finanční vztah.

DOPORUČENÝ POSTUP PŘI SESTAVOVÁNÍ ROZPOČTU

Prvním krokem je realistický odhad příjmů. Protože pro drtivou většinu obcí jsou nejdůležitější příjmovou oblastí sdílené daně, je nejvyšší prioritou co nejreálněji odhadnout jejich výši. Obec má několik možností, jak získat hodnoty sdílených daní. Buď informací od krajů (některé poskytují v této oblasti pro obce informační servis), či ze seminářů, věnovaných této problematice. Nebo z webu společnosti AQE advisors (http://www.aqe.cz/cz/8526/sekce/ke-stazeni/). Odhad výše sdílených daní pro příští rok je o to důležitější, že dochází ke změně zákona č. 243/2000 Sb., o RUD. Jeho úpravou se většině obcí zvýší příjmy. Zároveň se však sníží příjmy na položce »Neinvestiční přijaté transfery ze SR v rámci souhrnného dotačního vztahu« o transfery, které byly ve státním rozpočtu určeny na žáky.

Na základě zjištěných plánovaných příjmových možností jsou do rozpočtu v prvé řadě zahrnuty mandatorní výdaje, případně i dluhová služba (musí-li obec splácet přijaté úvěry či půjčky) a následně i další výdaje (zejména investičního charakteru).

POSOUZENÍ KVALITY SESTAVENÉHO ROZPOČTU

Pro mnoho obcí je jediným rozhodovacím momentem při sestavování a následném schvalování rozpočtu ustanovení zákona o »vyrovnanosti rozpočtu«. Přitom i vyrovnaný rozpočet může ohrozit hospodaření obce, a to jak v roce, pro nějž byl schválen, tak případně v dalších letech.

Pro posouzení kvality rozpočtu existují jednoduché vyhodnocovací mechanismy. Klíčovou roli hrají hodnoty provozního rozpočtu, běžné (provozní) příjmy a výdaje. Běžné příjmy lze definovat jako součet daňových příjmů, nedaňových příjmů a neinvestičních přijatých transferů (dotací). Provozní výdaje jsou součtem celé třídy 5 (běžné výdaje).

Na rozdíl od zákonem umožněného salda celkového rozpočtu (může nabývat hodnot větších než 0 /přebytkový rozpočet/, být rovno 0 /vyrovnaný rozpočet/ nebo menší než 0 /schodkový rozpočet, s jasně definovanou podmínkou) by saldo provozního rozpočtu mělo vždy nabývat kladných hodnot. Musí-li obec splácet i v minulosti přijaté úvěry, pak by i hodnota tohoto salda snížená o splátky jistiny měla být kladná. Tato podmínka vychází z faktu, že alespoň část investičních výdajů by měla být hrazena z provozních prostředků. Splácí-li obec úvěry, pak by se měly hradit výhradně z provozního rozpočtu. Kdyby tato podmínka nebyla dodržena, dluh je zákonitě hrazen z kapitálových příjmů (prodeje majetku), což může ohrozit hospodaření obce.

Dalším důležitým ukazatelem kvalitně sestaveného rozpočtu je index provozních úspor. Je to poměr salda provozního rozpočtu k běžným příjmům. Optimálně by se hodnota tohoto ukazatele měla pohybovat okolo 20 %, minimální hodnota by neměla klesnout pod 10 %. Dlouhodobé hodnoty pod touto hranicí opět signalizují možné potíže obce v budoucnu.

Doplňujícím ukazatelem pro posouzení kvality rozpočtu je ukazatel dluhové služby, definovaný jako poměr příjmů celkem po konsolidaci a součtu úroků a uhrazených splátek půjčených prostředků a dluhopisů. Hodnota tohoto ukazatele by neměla překročit hranici 30 %. Využívá-li obec finanční prostředky z rozpočtu EU a svoje investiční záměry předfinancovává pomocí úvěru (který po obdržení dotace okamžitě splácí), tyto splátky se do výpočtu hodnoty ukazatele nezahrnují.

ZÁVĚR

Za situace, kdy ekonomický vývoj vykazuje recesi, je nutné věnovat sestavení rozpočtu náležitou pozornost. Prvořadým úkolem při sestavování rozpočtu je dosáhnout co nejvyšší hodnoty salda provozního rozpočtu. Tuto hodnotu nejlépe vyjadřuje procentuální podíl salda provozního rozpočtu (PP) a běžných příjmů (BP). Jak již bylo zmíněno, minimální hodnota ukazatele by měla být okolo 10 %, maximální hodnota by se měla pohybovat okolo 20 %.

Pro příklad se podívejme, jak v roce 2009 reagovala na ekonomickou krizi dvě srovnatelná města (viz tabulky). Zatímco první po mírném poklesu ukazatele PP/BP v roce 2009 se v následujícím roce dostalo na hodnoty tohoto indexu před rokem 2009, druhé hospodařilo v roce 2010, aniž by na ekonomickou situaci jakkoliv reagovalo.

V rámci běžného rozpočtového roku se doporučuje důsledně a pravidelně měsíčně rozpočet vyhodnocovat a okamžitě reagovat na případné odchylky.

JAN OBROVSKÝ

AQE advisors, a. s.

Ukazatel PP/BP – město 1 (údaje v tis. Kč)

Položka Sk. 2007 Sk. 2008 Sk. 2009 Sk. 2010
běžné příjmy (BP) 459 327 505 577 398 295 395 460
běžné výdaje 356 645 386 298 327 114 302 453
provozní přebytek (PP) 101 682 119 279 71 181 93 007
index PP/BP 22,19 % 23,59 % 17,87 % 23,52 %

Ukazatel PP/BP – město 2 (údaje v tis. Kč)

Položka Sk. 2007 Sk. 2008 Sk. 2009 Sk. 2010
běžné příjmy (BP) 307 732 318 561 231 439 263 105
běžné výdaje 222 393 222 634 213 582 242 494
provozní přebytek (PP) 85 339 95 927 17 857 20 611
index PP/BP 27,73 % 30,11 % 7,7 % 7,83 %

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *