Jak se změní pojetí dotací z Evropské unie od roku 2014?

Od roku 2014 nás čekají nová pravidla pro rozdělování evropských dotací. Systém má být mnohem více navázán na cíle Evropské unie (tzv. Strategii Evropa 2020), které snad mají pomoci uklidnit krizovou situaci v EU a přispět ke stále očekávanému růstu ekonomik členských států. Napříč institucemi EU...

Od roku 2014 nás čekají nová pravidla pro rozdělování evropských dotací. Systém má být mnohem více navázán na cíle Evropské unie (tzv. Strategii Evropa 2020), které snad mají pomoci uklidnit krizovou situaci v EU a přispět ke stále očekávanému růstu ekonomik členských států. Napříč institucemi EU je pak patrná snaha o větší koordinaci fondů a politik, i když proces je to bolestný a v mnoha ohledech stejně náročný, jako koordinace agend na našich ministerstvech.


Co teď víme, je, že se celý proces opozdí. Skluz má totiž dohoda členských států EU nad společným rozpočtem, která je vlastně nejdůležitější. Bez této dohody totiž nelze v podstatě nic připravovat, protože se neví, o jakých penězích mluvíme. Z dosavadních jednání je zřejmé, že na vše bude méně peněz a že finanční prostředky půjdou jen na předem přísně identifikované oblasti. Pokud se v České republice s rozpočtem dotací na fondy dostaneme na 20 miliard eur pro celé období 2014-2020, budeme na tom ještě dobře. Jen pro srovnání: V současném programovém období měla ČR k dispozici zhruba 25 mld. eur. Tato suma však neobsahuje částku na venkov, který je financován prostřednictvím Programu rozvoje venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova.

Na co vlastně obce a města budou moci dosáhnout, stanoví evropská legislativa, kterou právě projednáváme. Tradiční infrastrukturní projekty to budou mít těžší, ohrožena je i turistická, kulturní nebo volnočasová infrastruktura. Jediným zastáncem jejich financování je totiž Evropský parlament. Na druhou stranu bude větší prostor na projekty šetřící energii nebo chránící životní prostředí – na ně by se města a obce měly připravit. A zelenou budou mít tradičně projekty investující do lidí – v tomto ohledu by zastupitelstva a starostové měli zvážit, jakým způsobem mohou být svým občanům nápomocni při řešení pracovních problémů nebo složitých životních situací, protože na tyto oblasti budou peníze z Evropského sociálního fondu.

Nově, s přijetím Lisabonské smlouvy, mluví do vyjednávání legislativy mnohem více Evropský parlament. Jeho aktivita určitě přidělává vrásky jak členským státům v Radě, tak Evropské komisi. Díky Parlamentu se do návrhů legislativy dostávají některé principy, po nichž obce, města a kraje již dlouho volaly – například výrazné posílení principu partnerství pro samosprávy či integrovaný přístup. Co tyto fráze prakticky znamenají? Starostové by měli mít větší slovo při rozhodování o tom, kam evropské peníze mají směřovat, a měli by spolurozhodovat o projektech, které se na území jejich obcí realizují, ať už jsou financovány z regionální politiky, zemědělské politiky nebo z podpory vědy a výzkumu.

(Evropským dotacím, ale také podpoře z národních zdrojů se v tomto vydání Moderní obce obšírněji věnujeme na str. 19-24 v tématu měsíce Dotační programy a poradenství – pozn. redakce.)

Ing. OLDŘICH VLASÁK
místopředseda Evropského parlamentu, místopředseda Svazu měst a obcí ČR pro evropské záležitosti

 

Od roku 2014 by starostové měli mít větší slovo při rozhodování o tom, kam evropské peníze mají směřovat, a měli by spolurozhodovat o projektech, které se na území jejich obcí realizují, ať už jsou financovány z regionální politiky, zemědělské politiky nebo z podpory vědy a výzkumu.

FOTO: ARCHIV

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *