Je přebytek rozpočtu obce skutečně vždy žádoucí?

Obvykle se přebytek rozpočtu obcí - či obecně jakéhokoli subjektu, který funguje podle rozpočtu - považuje ve srovnání se schodkem za velmi žádoucí jev, vypovídající o jeho dobrém hospodaření. Z pohledu jednoho roku je tento výsledek rozpočtu jistě přijatelnější než schodek. Ovšem z hlediska delšího období to tak zřejmé již není.

Pozitivní je přebytek rozpočtu tehdy, spoří-li obec na budoucí kapitálové výdaje, a ještě jen v případě, že výnosy z uložených peněz jsou vyšší než inflace a půjčka je nedostupná nebo příliš drahá.

Dlouhodobě vykazovaný přebytek rozpočtu obce však může signalizovat, že pro peníze, které do rozpočtu získala, nemá užití. Za významný znak dobrého hospodaření se totiž obecně považuje vyrovnané saldo rozpočtu z hlediska delšího období.

Při dlouhodobě vykazovaném přebytku rozpočtu se tudíž nabízí ke zvážení, zda by nebylo vhodné snížit některé z příjmů, o jejichž výši obec rozhoduje – např. daň z nemovitosti, poplatky za odvoz komunálního odpadu či další místní poplatky. Obec se může vzdát i některých příjmů, třeba zákazem nebo omezením výherních hracích automatů na svém území.

SALDO ROZPOČTU OBCÍ V MINULÉM ROCE VÝRAZNĚ VZROSTLO

Podívejme se, jak na tom jsou obce s ohledem na saldo jejich rozpočtů. V období let 2010-2013 bylo saldo rozpočtu obcí (bez Prahy) kladné od roku 2011 a jeho výše rostla. Markantní je přírůstek objemu přebytku rozpočtů v roce 2013, v němž se obcím zvýšily celkové příjmy, zejména v důsledku změny rozpočtového určení daní. Toto opatření jednorázově zvýšilo objem sdílených daní obcí, a to na úkor státního rozpočtu.

Přebytek rozpočtu obcí (bez Prahy) v ro- ce 2013 (13 mld. Kč) byl vyšší než v roce 2012 (4,1 mld. Kč) u všech velikostních katego- rií obcí a rovněž u souhrnu obcí podle krajů. U obcí tří krajů (Karlovarského, Olomouckého a Vysočiny) se jejich souhrnný deficit v roce 2012 změnil na přebytek v roce 2013.

V kumulaci za celé období let 2010-2013 obce (bez Prahy) neutratily téměř 17 mld. Kč z celkových příjmů, které měly v daném období k dispozici v rozpočtu. Téměř 40 % z celkových úspor připadlo logicky na největší obce (5000 a více obyvatel), nejmenší díl pak patřil kategorii nejmenších obcí.

Po přepočtu rozpočtového přebytku na obyvatele a po zjištění jeho podílu na celkových příjmech však dostaneme velmi odlišný obraz o obcích a jejich saldu. Kumulovaně za období let 2010 až 2013 vykázala nejvyšší podíl přebytku na celkových příjmech právě nejmenší kategorie obcí (do 199 obyvatel). Jak ukazuje tabulka č. 1, této velikostní kategorii patří rovněž prvenství ve výši přebytku na obyvatele.

Podíl salda na příjmech plynule klesá s růstem velikostní kategorie obcí. A totéž platí o podílu přebytku na celkových příjmech. Jedním z důvodů, proč malé obce vykazují relativně největší úspory v rozpočtu, je jejich podstatně jednodušší struktura výdajů. Kromě toho, na větší investice jejich příjmy prostě nestačí.

K SOUHRNNÉMU PŘEBYTKU VŠECH OBCÍ V ČR NEJVÍCE PŘISPÍVAJÍ TY Z JIŽNÍ MORAVY

Jak vyplývá z tabulky č. 2, v období let 2010-2013 to byl pouze Liberecký kraj, jehož obce vykázaly kumulovaný deficit. Nejenže celkově nic neuspořily, nýbrž naopak utratily více, než kolik měly v rozpočtech pro uvedené čtyři roky k dispozici. Rozhodující vliv na tento výsledek však měl vysoký deficit jediného města – Liberce – vykázaný za rok 2010 (1,5 mld. Kč).

Ve všech ostatních krajích byl podíl přebytku na celkových příjmech značně odlišný. Pohyboval se od 0,4 % u obcí v Moravskoslezském kraji až po 5,4 % u obcí Jihomoravského kraje. Obce Jihomoravského kraje se ostatně také největší částí podílely na souhrnném přebytku za obce všech krajů v republice, a to téměř 40 %. I v přepočtu na obyvatele v tomto srovnání zvítězily obce jihomoravského regionu.

ZÁVĚREM

Pro obce, které dlouhodobě vykazují přebytek rozpočtu, by tato skutečnost neměla vyústit k hledání nových výdajových oblastí nebo ke zvýšení stávajících výdajových položek. Spíše by měla vést k zamyšlení, zda by pro ně a jejich obyvatele nebylo lepší snížit ty z příjmů, které mohou ovlivnit (viz výše). Tím by ponechaly v peněženkách svých obyvatel více peněz a vyhnuly se ztrátám plynoucím z nízkých úrokových sazeb z peněz uložených na běžných účtech, navíc pomalu znehodnocovaných inflací.

VĚRA KAMENÍČKOVÁ

CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Tab. 1: Kumulované saldo rozpočtu obcí v období let 2010-2013

velikostní kategorie saldo 2010-2013 (v mld. Kč) saldo/příjmy (v %) saldo na obyv. (v Kč)
1-199 0,8 5,3 4 304
200-499 2,1 4,6 3 218
500-999 2,8 4,2 2 893
1000-4999 4,7 2,9 2 066
5000 a více 6,3 1,2 1 209
celkem bez Prahy 16,6 2,1 1796

ZDROJ: MONITOR, MF ČR, VÝPOČTY: CRIF – CZECH CREDIT BUREAU, A. S.

Tab. 2: Kumulované saldo rozpočtu obcí v jednotlivých krajích v období let 2010-2013

kraj saldo 2010-2013 (v mld. Kč) saldo/příjmy (v %) saldo na obyv. (v Kč)
Středočeský 1,5 1,5 1 154
Jihočeský 2,6 4,5 4 143
Plzeňský 2,0 3,6 3 572
Karlovarský 0,5 1,8 1 547
Ústecký 0,7 1,1 875
Liberecký -0,7 -2,0 -1 617
Královéhradecký 0,8 1,8 1 412
Pardubický 0,8 2,1 1 632
Vysočina 0,9 2,3 1 823
Jihomoravský 6,1 5,4 5 243
Olomoucký 0,3 0,7 530
Zlínský 0,6 1,3 970
Moravskoslezský 0,5 0,4 382

ZDROJ: MONITOR, MF ČR, VÝPOČTY: CRIF – CZECH CREDIT BUREAU, A. S., SRPEN 2014

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *