Je třeba pomoci těm, kteří pomáhají

Bylo by předčasné činit konečné závěry z neštěstí, které v uplynulých dnech postihlo Českou republiku. Jsou tu však skutečnosti, které se opakují prakticky při všech větších mimořádných událostech. Přestože na ně neustále upozorňujeme vládu, poslance i senátory, zůstávají naše hlasy o nápravu bez...

Bylo by předčasné činit konečné závěry z neštěstí, které v uplynulých dnech postihlo Českou republiku. Jsou tu však skutečnosti, které se opakují prakticky při všech větších mimořádných událostech. Přestože na ně neustále upozorňujeme vládu, poslance i senátory, zůstávají naše hlasy o nápravu bez hmatatelných výsledků. Vřelá slova řady funkcionářů na naši adresu jsou sice milá, ale dosud k ničemu trvale plodnému nevedla. Věřím však, že nyní konečně dojde k obratu. Proto znovu oslovujeme zodpovědná místa s hlavním požadavkem: »Pomozte těm, kteří pomáhají!«. Děkujeme za veškerá uznání zaznívající v médiích. Prosíme však všechny, kdo je pronášejí, aby na ně nezapomněli! Aby se zase nestalo, že s odstupující vodou zmizí i slova chvály a námi tolik očekávaná podpora se rozplyne spolu s náznaky slibů.


Letošní červnové záplavy opět potvrdily dobrou připravenost tisíců dobrovolných hasičů a jejich ochotu pomáhat svým bližním v nesnázích. Dobrovolní hasiči byli výrazně vidět snad všude, především ve svých postižených obcích. Zachovali se tak, jak to sami cítili, a v duchu toho, proč do řad našich sborů vstupovali. Svědčí o tom nesčetná řada díků od postižených spoluobčanů, jejichž uznání si vážíme nejvíce. Chránit životy, zdraví a majetek bližních, to je i základním krédem Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska.

Všestranné materiální a sociální zajištění však pro tyto lidi neustále chybí. Voláme po něm už dlouho, ale dosud bez adekvátní odezvy. Chybějí ochranné pomůcky – rukavicemi počínaje a pracovními stejnokroji konče, odpovídající technika tolik potřebná pro stále náročnější záchranářskou činnost, nemocenské zabezpečení vzniklé následkem činnosti při zásazích, uvolňování ze zaměstnání pro nutné výjezdy, ale i celková koncepce rozvoje dobrovolného hasičstva.

V červnu se znovu ukázalo, že klasické vybavení hasiče, který zasahoval ve vytrvalých deštích, je nedostatečné. Byli jsme svědky toho, jak dobrovolní hasiči si sbalili vybavení, uhrazené z vlastních peněz, a vyrazili tam, kde byli třeba. Často nedbali ani na to, že sami jsou vodním živlem poškozeni a na jejich majetku se voda podepsala podobně jako na sousedově. Mnozí z nich si kvůli plnění svého nejvyššího poslání museli vzít dovolenou, případně neplacené volno. Nechci ani domyslet to, že někteří následkem činností ve zdraví ohrožujících podmínkách či následkem úrazu budou nuceni ulehnout na lůžko bez nároku na řádně proplacenou nemocenskou. Víceméně jde o zabezpečení jednotek, které jsou v gesci obcí. Byli bychom rádi, kdyby se více ozývali i jejich starostové a podpořili naši snahu domoci se oprávněných nároků – například takových, které mají příslušníci armádních záloh.

Obdivoval jsem všechny starosty obcí a měst, kteří se v emočně vypjaté situaci během povodní dokázali chovat racionálně a projevili příkladnou obětavost i mimořádnou houževnatost. Jsou to správní lidé na správných místech. Svým úsilím si vybudovali přesvědčivou autoritu, s níž by v dalších dnech mohli pro své obce prosadit nároky, které jim náležejí, stejně jako odpovídající materiální zabezpečení jednotek požární ochrany obcí. Pevně věřím, že v této iniciativě nebude stát stranou ani Svaz měst a obcí ČR či Sdružení místních samospráv ČR. Poselství povodní by rozhodně nemělo zapadnout.

 

Ing. KAREL RICHTER
starosta Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska

 

 

Byli bychom rádi, kdyby se více ozývali také starostové obcí a měst a pomohli nám v naší snaze domoci se oprávněných nároků – například takových, které mají příslušníci armádních záloh.

FOTO: ARCHIV SHCMS

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *