Každý úředník na obci má »svého» kontrolora

Tento článek má za cíl pokusit se odpovědět na otázku, zda dohled státních orgánů nad činností územních samosprávných celků není nepřiměřeně velký - a není-li také příliš nákladný. Poctivé, plně kvalifikované a slušné kontrolory však v žádném případě nechce dehonestovat.

Nemám na mysli kontroly správ sociálního zabezpečení či zdravotních pojišťoven konané jednou za dva až tři roky na odvody pojistného. Jde totiž o složitý systém zjišťování správné výše, v němž nesprávnosti mohou nastat – a kdy s ohledem na vysoká penále je interval kontrol přiměřený a kontrolovanými subjekty i vítaný. Je proto správné, že veřejné rozpočty své výnosy zajišťují i kontrolami.

KONTROLA PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI: NENÍ ZBYTEČNĚ DRAHÁ?

Kontrolu výkonu přenesené působnosti zajišťují příslušné kraje. Četnost těchto kontrol je velmi vysoká: Běžně jde o 15 až 40 kontrol za rok na jedné radnici. Městské úřady už zpravidla pro tyto kontroly vyčlenily zvláštní místnost. Často jim však jedna nestačí, protože někdy se na radnici sejdou dvě i tři kontroly současně. Nedávno mně jeden tajemník sdělil, že tyto kontroly vítá, neboť provádějí i metodický dohled.

Jako auditor, který se s výsledky kontrol výkonu přenesené působnosti seznamuje, však musím konstatovat, že o jejich společenském přínosu mám velké pochyby. Závěry kontrolních protokolů bývají typu: Podpis více vpravo; Datum o den později; Vhodné získat další tři čestná prohlášení od klienta (i když je zákon nevyžaduje)… Cena takové kontroly výkonu přenesené působnosti se pak jeví jako opravdu vysoká.

KONTROLA VÝPOČTU DPPO: NEJDE OBČAS O »TRESTNOU VÝPRAVU«?

Kontrola finančních úřadů na správnost daně z příjmů právnických osob u obcí (i když méně častá) však leckdy není ani tolik kontrolou, jako spíše »trestnou výpravou«. Jak známo, obce nemají zájem na nízkém vykázání této daně, protože si ji samy sobě převádějí. Ustanovení předpisu, že přizná-li si obec sama sobě daň nižší, než je správná výše, vypočtené příslušenství se převádí do státního rozpočtu, má mít motivační charakter pro obce, aby výši této daně kvalifikovaně vypočítávaly. Nicméně kontrola vyslaná finančním úřadem jako by měla jediný cíl: Zajistit přesun veřejných prostředků z obce do státního rozpočtu.

ZA BEZVÝZNAMNÉ NEDOSTATKY PŘÍLIŠ TVRDÉ POSTIHY?

Noční můrou pro obce se stávají i kontroly čerpání dotací (transfery, příspěvky, granty…). Využití jedné poskytnuté dotace někdy kontrolují i čtyři kontrolní orgány, často s rozdílnými výsledky. Jde o kontroly od poskytovatelů dotací, finančních úřadů či Nejvyššího kontrolního úřadu. Čerpání dotací se však kontroluje rovněž při přezkumech hospodaření.

Závěry z kontrol tohoto druhu však někdy mají spíše charakter šikany. Omlouvám se za použití tak silného výrazu, ale dovolím si uvést několik příkladů z praxe.

Dodavatel »vysoutěžil« zakázku na 12 milionů Kč. Při závěrečné faktuře přiložil krycí listy stavby, jejichž součet činil 12 mil. Kč a 44 haléřů. Na faktuře částku zaokrouhlil dolů, takže obec zaplatila pouze 12 mil. Kč podle výsledku výběrového řízení. Kontrola ze strany finančního úřadu však vyhodnotila, že dodavatel nedodržel vysoutěženou cenu a nařídila obci odvod dotace ve výši 44 haléřů.

Při kontrole čerpání dotace spolufinancované z evropských fondů si kontrolor vytáhl šupleru a jal se přeměřovat velikost znaku Evropské unie na příslušných dokumentech. Při zjištění, že znaku do předepsaného rozměru chybělo 0,6 mm, to vyhodnotil jako porušení smlouvy na dotační titul. Odvod však stanoven nebyl a nakonec byl povolen přetisk dokumentů, kde znak EU již měl správný rozměr.

Obec poslala závěrečnou zprávu deset dní před závazným termínem v rozhodnutí. Protože se chtěla pojistit, aby se zpráva skutečně dostala do správných rukou, poslala ji přímo úředníkovi, který za poskytovatele s obcí komunikoval. Ten však v době, kdy zpráva byla odeslána, čerpal dovolenou, a proto dokument přijal o dva dny po závěrečném termínu přijetí zprávy, jak jej určil poskytovatel dotace. Bylo to vyhodnoceno jako neplnění povinností daných rozhodnutím ze strany obce. O výši sankce se zatím ještě jedná.

PŘEZKUM HOSPODAŘENÍ: VZORNÝM PRODLUŽME JEHO INTERVALY

Každá obec rok co rok prochází přezkoumáním hospodaření. To má velký přínos pro kvalitu účetnictví na obcích, stejně jako pro dodržování dalších předpisů. Zjistí-li se však při něm nedostatky, zpravidla nemají významný negativní společenský dopad. Účetnictví obcí je dnes natolik složité a účetní výkazy mají zejména pro laiky tak problematickou vypovídací schopnost, že vedení obcí se ve svém rozhodování o tyto výsledky obvykle neopírají (neumí s nimi pracovat). Větší účelný přínos účetnictví obcí zatím nemá ani pro ostatní uživatele. Jinak řečeno, lze je vždy opravit.

Závažnějším rizikem již je neplatná právní účinnost majetkoprávních úkonů při nedodržení pravomocí rady nebo zastupitelstva. Systémy kontrol při přezkumech však jen výjimečně odhalí podvod, zpronevěru či korupci. Určitě by však bylo možné prodloužit intervaly přezkumů alespoň u menších obcí, kde nebyly zjištěny nedostatky.

JEDEN DOZOR ZA STATISÍCE?

Asi nejbizarnější ze všech kontrol je dozor nad přezkoumáním hospodaření obcí. Neprovádí se na úrovni krajských kontrolorů nebo auditorů, ale jde se znovu na přezkum hospodaření obce najednou za dva až tři roky, přičemž výsledky se porovnají se zprávami o výsledku přezkoumání hospodaření od kontrolorů krajů či auditorů.

Nevím, jak to funguje u krajů, ale auditoři se závěry těchto kontrol seznámeni zpravidla nejsou. Když mi obec poskytla závěr této kontroly, bylo v něm uvedeno, že dozor sice objevil nějaké chybičky, ale nemůže konstatovat, že auditor postupoval chybně. Dozor totiž nevěděl, které vzorky dokladů si auditor vybral ke kontrole.

Příprava ze strany obce na výkon dozoru si v náročnosti nezadá se samotným přezkumem hospodaření – ovšem musí se obsáhnout tři roky najednou. Čas pro přípravu zabere jednomu zaměstnanci radnice průměrně jeden pracovní týden. Např. u statutárního města provádělo dozor nad přezkoumáním hospodaření 11 úředníků z Ministerstva financí a finančního ředitelství celé tři týdny. Jiné město (zhruba 10 tis. obyvatel) bylo podrobeno dozoru sedmi úředníků po dobu dvou týdnů. Náklady na jeden dozor nad přezkoumáním hospodaření jsou řádově stotisícové. Řada obcí se proto ptá, proč při volbě tohoto podivného systému kontroly neprovádí všechny přezkumy přímo samo Ministerstvo financí.

NESPRÁVNĚ ROZVRŽENÝ SYSTÉM?

I s ohledem na zprávy médií, že podnikatel sídlící v Praze se kontroly z finančního úřadu dočká průměrně jednou za 65 let, to opravdu vypadá, že kontroly na obcích jsou nepřiměřeně rozsáhlé, zbytečně časté a pro občany velmi drahé. Z hlediska společenského přínosu kontrol jde zjevně o systém nesprávně rozvržený na rizikové subjekty.

IVANA SCHNEIDEROVÁ

auditor, č. osvěčení 1840 Acha obec účtuje, www.obecuctuje.cz

I s ohledem na informace, že podnikatel sídlící v Praze se dočká kontroly z FÚ jednou za 65 let, pak kontroly na obcích jsou nepřiměřeně rozsáhlé, časté a pro občany drahé.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *