Když dotace neplní svůj smysl a začnou ekonomice škodit…

Politika posledních pěti let ubíjí ekonomiku - a je to znát. Nezaměstnanost roste a ze »socialistických« zemí EU odchá-zejí bohatí a úspěšní lidé. Na ně totiž tyto státy pořádají hony s cílem získat a napumpovat další peníze do svých sociálních systémů, jejichž prostřednictvím pěstují chudobu.

Přitom je v historii dobře čitelná naprosto jasná stopa, kterou nikdo nezměnil – a zřejmě ani nezmění. Je totiž pevně daná.

JAKMILE BOHATÍ ODEJDOU, JSOU PROTIPÓLEM CHUDÝCH ŽEBRÁCI

Sice, že tam, kde jsou bohatí, jsou zákonitě také chudí. Vyhnání bohatých a úspěšných, např. progresivním zdaněním a šikanou, však vede pouze k tomu, že stát se promění ve společnost chudých. A tam, kde jsou chudí, existují jako jejich protipól už jen a pouze žebráci.


To je cesta, kterou se vydala i naše vláda a mnohé další vlády v EU v čele se socialistickou Francií. Německo přihlíží s rozpaky a dochází mu trpělivost. Itálie se zmítá na misce vah. Bankrotující Slovinsko hledá ekonomické cesty. Řecko a Španělsko to mají již prakticky za sebou a budoucnost Kypru bude ještě zajímavá. ČR hrdě následuje Francii a vítězí tu postkomunismus a neustálé programy na podpory apod. EU jako celek se hádá o rozpočtu. Kypře kynou dotace, které mají vše spasit – spasit země bez bohatých, ale se žebráky, země se špatným trendem. ČR je jednou z nich.

BAVORÁK, AUDI, MERCEDES – NEBO TRABANT…

Dotace vypisované pro zlepšení situace ji jen zhoršují. Proč? Jednoduše a prostě: Obec si přeje produkt, obrazně řečeno, na úrovni bavoráka nebo mercedesu. Ať už si za takovým produktem představíme most, komunikaci nebo audit či projekt racionalizace a nastavení řízení kvality. Je tedy vyhlášena veřejná zakázka požadující kvalitu na špičkové úrovni. Řekněme, že předpokládaná cena je 1,7 mil. Kč. Na trhu je produkt této kvality k mání od 1,2 do 2 mil. Kč. To je zjištěné a dané. Městu však přijdou tři nabídky, za 800 tisíc Kč a pouze jedna za 1,3 mil. Kč. Kdo je »mimo trh«? Jako odpověď se nabízí, že to musí být ona dražší firma. Jenže omyl! Jelikož nabídky jsou na papíře (a ten snese vše), firmy, které by se na řádně fungujícím trhu jinak neuplatnily, nabídnou produkt na úrovni trabanta, který ovšem »na papíře« budí zdání luxusního vozu. Ano, právě tyto nabídky jsou »mimo«, nicméně zákon je podporuje, stejně jako dotace z EU.

Proč a jak je to možné? Jelikož město nakonec musí věřit nabídce (i když trh říká, že je nesmyslná), uzavře smlouvu s nejlevnější firmou. Obci je tak dodán skutečně trabant, což je stejně tragické jako za daného stavu věcí logické.

Obec ovšem jako zadavatel zkolauduje i nekvalitní stavbu, protože ke kolaudaci musí podle podmínek přiznání dotace dojít např. do 11. listopadu. Obec tedy zvolí menší zlo, zavře oči, zakázku převezme a inkasuje dotaci, z níž velkou část posílá nekvalitnímu dodavateli. Výsledek? Obec má »trabanta«, zatímco je podpořena nekvalitní firma, která však na trhu finančně posílí a aplikuje podobný postup dále.

JAK SE VYHÝBAT A BRÁNIT NEÚSPĚŠNÝM LŮZRŮM

To je efekt, který je v současnosti příznačný pro nemálo veřejných zakázek. Samotný veřejný zadavatel má na kvalitě zájem, ale chybějí mu nástroje a podpora, jak se vyhýbat neúspěšným lůzrům.

Skutečně jsem v praxi už zažil, když mně telefonovali z radnice a sdělovali: »S tou nabídkou jste mimo, jste o třetinu dražší než konkurence«. Přitom jsem si jist, že jsme nabídli bavoráka o 30 % levněji, než je cena běžná. A také dobře vím, že dodavatelé, kteří údajně »mimo« nejsou a cenu silně podstřelili, mimo opravdu jsou! Dodají zmetek. Smutné je, že se to skutečně děje. Na našem trhu tak rostou lůzři. Pokud mohu odhadnout situaci na trhu, tak ve všech oblastech platí tzv. Paretův princip. 80 % subjektů na trhu jsou lůzři a pouze 20 % kvalitní firmy. Ovšem ty kvalitní nikdy nenabídnou mercedes za cenu trabanta. Největší úspěch však slaví nekvalitní lůzři. To je současná Evropská unie, Českou republiku nevyjímaje.

Omezená obrana existuje: Do zadávací dokumentace je třeba při znalosti ceny běžné na trhu dávat podmínku, že nabízená cena nesmí být nižší řekněme o více než 20 %, než kolik činí předpokládaná cena. V opačném případě je nutno dožadovat se velmi podrobného zdůvodnění a rozkladu podezřele nízké ceny tak, aby nebylo pochyb, že bude dodán hodnotný požadovaný kvalitní produkt a nikoliv levný šmejd.

KOMU VLASTNĚ »UJEL VLAK«?

Tento systém nejenže plýtvá penězi, ale buduje se tu i uměle živený trh lůzrů. Nejlépe to vystihuje asi BCG Matice v poli »bídní psi«, což je pojem marketingu a managementu, označující portfoliový model strategie, který vyvinula americká společnost The Boston Consulting Group (odtud BCG).

Výsledkem je, že skutečně životaschop-né, úspěšné a zároveň kvalitní firmy přestávají pracovat pro veřejnou správu a své uplatnění spatřují jen v soukromém sektoru. Tam totiž platí: » Ukaž, co umíš. Když nic, tak pápá lálá!« Zatímco veřejný sektor dnes doširoka otevírá náruč nekvalitním pseudofirmám zaměstnávajícím levné důchodce, nezkušené studenty či dokonce zkrachovalce. To je cena »úspěchu«, který platíme z peněz EU. Možná je na místě parafrázované heslo »Kupředu levák, zpátky ni krok«. Naše ekonomika se tak za evropské peníze plní nekvalitou a lůzry. Možná proto vymýšlíme progresivní daně ve vazbě na to, že úspěšný a bohatý je v českém chápání vlastně lůzrem.

Kdoví, třeba to tak skutečně je – a mně pouze ujel příslovečný vlak. Pokud to však je tento vlak, jsem rád, že jsem jej zmeškal, a rád zůstanu konzervativním člověkem trvajícím na tom svém, profesionálně, čestně a s invencí obrodit dobré hospodáře ve veřejné správě. Věřím, že nejsem sám.

LUDĚK TESAŘ
www.cityfinance.cz

 

 

Veřejný sektor dnes doširoka otevírá náruč nekvalitním pseudofirmám zaměstnávajícím levné důchodce, nezkušené studenty či dokonce zkrachovalce.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *