Když zateplovat, tak účinně

Je tradicí, že probíhá diskuse mezi ochránci památkových hodnot existujících staveb a novodobými investory a uživateli staveb, kteří je chtějí pomocí úprav uzpůsobit novému užívání a zlepšit jejich technický standard i vybavení na úroveň a poznání současné doby.

Většina historických budov nese řadu svědectví takových zásahů. Absolutní pravda v tomto sporu neexistuje, vždy je nutné věci dobře posoudit, prodiskutovat, odborně navrhnout. Konečné řešení bývá kompromisem mnoha z počátku krajních názorů. Dnes jde zejména o splnění požadavku na minimalizaci energetické náročnosti staveb. A řekněme si hned, že nejde o »zateplování«, nebo jen zateplování, ale o soubor opatření, jejichž cílem je snížit energetickou náročnost, která představuje významný podíl nákladů na jejich užívání a rozhodující podíl ve spotřebě energie vůbec. Cílem opatření je šetřit peněženku uživatelů a snížit energetickou náročnost státu a zvýšit tím jeho bezpečnost.

JDE O ENERGETICKOU ŠETRNOST

Předmětem zájmu je na prvém místě zvýšení izolačního výkonu pláště budovy (klasické zateplení). Avšak podobného efektu úspor lze dosáhnout i vyšší efektivností energetických zdrojů vytápění i chlazení, úsporným větráním (rekuperací), způsobem ohřevu teplé vody, úsporou v osvětlení a spotřebě elektrospotřebičů a snížením potřeby energetického příkonu z celostátních zdrojů využíváním místních a obnovitelných zdrojů. Krajní podobou je energeticky aktivní dům, který do veřejné sítě dodává přebytky energie vyrobené a ušetřené při vlastním provozu.

Význam má i režim provozování a užívání staveb. Bylo by nesmyslné nákladně izolovat dům, který se využívá jen sezonně, celodenně vytápět prostory užívané jen část dne, instalovat nákladná těsná okna a uspořené teplo větrat přes větrací štěrbiny. Po staletí jsme si zvykli, že většina kostelů se nevytápí, že návštěva některých hradů a zámků je omezena jen na letní sezonu. Jejich správci a uživatelé vědí, že změna tepelného a vlhkostního režimu by znamenala nenávratné poškození stavebních konstrukcí i vybavení interiérů.

Na druhou stranu první uživatelé pasivních domů se teprve učí, jak přirozeně fungovat ve vytvářeném »umělém« prostředí, a diskutuje se o přijatelné míře. Správná definice funkce a způsobu užívání je základem vhodného stavebního řešení pro splnění požadavků energetické úspornosti.

ZAČÍNÁME PLÁŠTĚM BUDOVY

Pozornost se soustřeďuje nejprve na plášť budovy (stěny a okna). Používané systémy zateplování, jež tvoří ověřené soustavy (polystyrenu nebo minerální vaty, úchytů, síťovin a omítek apod.) mají dnes požadovaný standard ETICS s trvanlivostí asi 30 let. Přes již rozpracovanou nabídku variant technologií je použití těchto systémů, které obalí fasádu novou 15-30cm vrstvou, pro řadu historických fasád nepřijatelné, neboť by změnilo jejich charakter. U některých blokových, zejména obytných domů je možné a vhodné použít tyto technologie na vnitřní dvorní fasádu a zateplit alespoň tu.

Diskutuje se též o vnitřním zateplení, které se hojně užívá např. ve Francii. Toto řešení však naráží na obdobné problémy se zakrytím historické úpravy, tentokrát interiéru. Ale i když by bylo z památkových důvodů přijatelné, je vnitřní zateplení složité kvůli nebezpečí vzniku tepelných mostů a degradace konstrukcí, na němž se podílí odlišné klimatické a vlhkostní podmínky středoevropského prostoru. Jeho využití je proto efektivní spíše u atypických příkladů.

DVOJSKLA, ČI TROJSKLA?

Okno a dveře jsou dalším prvkem, který nabízí zvýšení kvality vnější obálky. Normy splňují okna s třemi skly. Tradiční dvojitá okna dávají šanci umístit do jednoho rámu dvojsklo a druhý rám vybavit třetím sklem. Důležité je nalezení vhodného profilu rámu, který při splnění energetických požadavků většinou vychází robustněji (týká se to nejen historických staveb, ale i rekonstrukcí funkcionalistické architektury).

Významná je volba skla, proto jsme v soutěži Výrobek – technologie roku ocenili »historické« dvojsklo, vhodné pro zachování původního vzhledu stavby. Je potřeba zmínit i umístění oken. Je-li objekt zateplen, je třeba rám vysunout směrem ven, aby okna nebyla tzv. utopena. Nejlépe tak, že se okno umístí na rozhraní zdiva a izolantu. Ale i při umístění okna do historické nezateplované zdi rozhoduje o jeho kvalitě zejména zabudování do ostění tak, aby nedocházelo k tepelným mostům a bylo dokonale utěsněno a kolem okna nefoukalo. Toto hledisko se v minulosti nedoceňovalo.

IZOLACE PODLAHY A VYTÁPĚNÍ

Důležitá je izolace podlahy. Někde ji lze uplatnit snadno, jinde je to nemožné. Přitom účinná výška izolace dosahuje podle výpočtů až 30 cm.

Asi nejsnazší je zateplení střechy, ať je půdní prostor zahrnut do vnitřních prostor a izolace sleduje krov, či je půda »studená« a izolace se umisťuje na podlaze půdy. Každá taková akce ale vyžaduje odborné provedení a dořešení detailů, prostupů a vrstev, aby nedocházelo ke kondenzaci vlhkosti, hnití krovů a nepozorovanému zatékání.

Pro režim památkových objektů bývá vhodné využití rekonstrukce kachlových kamen s moderním tepelným zdrojem, které respektuje stavební fyziku historických konstrukcí zdí a stropů. Při výměně oken a utěsnění fasády je nezbytné řešit i větrání a rekuperaci. To může znamenat i utěsnění komínů a jejich využití pro vzduchotechnické rozvody rekuperace.

Popsané zásady a zkušenosti se u rekonstrukcí prosazují pomaleji. V soutěži Stavba roku 2013, jíž se účastnilo 54 objektů, bylo deset rekonstrukcí historických a průmyslových památek. Průkaz energetické náročnosti měla asi polovina staveb a jen čtyři rekonstrukce, z toho dvě konverze průmyslových objektů. Ze všech staveb jen čtyři měly hodnocení A, osm hodnocení B a sedmnáct C. To jsou výsledky špičkových staveb. Cesta ke splnění evropské směrnice 2010/31/EU a uplatnění zákona 318/2012, o hospodaření energií, teprve stojí před námi.

JAN FIBIGER

Nadace ABF

Rekonstrukce jihlavské ZUŠ byla nominována na titul Stavba roku 2013 a získala cenu předsedy Senátu. Zahrnovala hlavně řešení střešního pláště, vestavbu nových užitkových prostor do střechy, výměnu oken a nový systém vytápění.

FOTO: WWW.STAVBAROKU.CZ

Izolační dvojsklo a trojsklo pro památkové účely, oceněno zlatou cenou Výrobek – Technologie za rok 2012. Výrobce: Vitráže Petr Švamberg.

FOTO: WWW.STAVEBNIVYROBEKROKU.CZ

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *