Komíny tepláren pomáhají vzácným dravcům

Jakkoliv se v očích veřejnosti zpravidla příliš "nerýmují" pojmy "průmyslové areály" a "životní prostředí", příklad dlouhodobé snahy členů Teplárenského sdružení ČR o návrat sokola stěhovavého do české přírody dokládá, že sektor teplárenství a energetiky může populaci tohoto kosmpolitního dravce u nás efektivně podpořit.

Díky systematické ochraně jsou sokoli stěhovaví s trochou štěstí opět  k vidění ve volné přírodě. Vhodných lokalit k jejich nerušenému hnízdění v přírodě však ubývá, a tak u nás zůstávají počty hnízdících párů nízké, jde asi o 60 sokolích párů. „Vedle toho už však nejméně deset párů hnízdí v několika průmyslových areálech. Pro odpočinek a pro vyhlížení kořisti si totiž sokoli vybírají dominantní vysoké stavby, jako jsou tovární komíny, kde mají dravci i klid pro hnízdění,“ vysvětluje Václav Beran, ornitolog a výzkumný pracovník ALKA Wildlife, o. p. s.

Ve spolupráci s majiteli průmyslových areálů proto ornitologové umísťují umělá hnízda právě na komíny, jelikož sokoli si hnízda nestavějí ani ve volné přírodě a využívají cizí. V roce 2011 umístila první hnízdo společnost ČEZ na chladicí věž elektrárny v Tušimicích, kde se vylíhla hned tři mláďata. Rok předtím totiž sokolí pár neúspěšně zahnízdil v klubku kabelů na jednom z ochozů komína připravovaného k demolici. Od té doby instaloval ČEZ hnízda již na šesti zdrojích a vylíhlo se v nich zatím 33 mláďat, z toho letos 11.

Za uplynulých pět let tak byla postupně instalována hnízda už ve více než dvaceti energetických areálech. V deseti z nich letos sokolové zahnízdili a vyvedli minimálně 29 mláďat. Dodnes už to bylo ve všech umělých hnízdech nejméně 72 mláďat.

K nejaktivnějším patří sokolí pár v Chemparku Záluží u Litvínova, který během čtyř let vychoval už patnáct mláďat. Po několikaletém čekání se letos dočkali zahnízdění na komíně v cementárně v Čížkovicích, v teplárnách ŠKO-Energo v Mladé Boleslavi a United Energy v Komořanech u Mostu. Ze severních Čech se postupně hnízdění na komínech rozšířilo do středních a západních Čech, do Prahy a na Plzeňsko. Vloni byla první hnízda umístěna také na komíny Třineckých železáren, kam by se mohli rozšířit sokolové z Jeseníků, kde jich zatím hnízdí asi 10 párů.

K největším úspěchům programu umělého hnízdění se řadí také návrat sokolů do hlavního města. „V  Praze letos poprvé úspěšně zahnízdili už dva páry sokolů na komínech spalovny v Malešicích (čtyři mláďata letos a stejný počet také loni) a teplárny Pražské teplárenské v Michli (po jednom mláděti letos a předloni). Na svoje sokoly čekají ještě čtyři umělá hnízdiště na dalších komínech v Praze,“ informuje Dušan Rak z České společnosti ornitologické, koordinátor ochrany a monitoringu sokola stěhovavého v Praze.

Podporou hnízdění sokolů vyjadřují teplárny svůj přátelský vztah k životnímu prostředí. Dokonce se očekává, že počet párů na lidských stavbách postupně předčí hnízdění na přirozených hnízdištích,“ říká ředitel Teplárenského sdružení České republiky Martin Hájek a dodává: „Na začátku pohlíželi energetici na umísťování umělých hnízd skepticky, ale ornitologové skutečně pečlivě vybírají vhodné lokality a úspěšnost umělých hnízdišť je vynikající.“ Do některých hnízd se na další hnízdění dokonce připravuje umístění webkamer pro on-line přenosy. Takže si příští duben a květen budeme už možná moci prohlédnout i čerstvě vylíhlá sokolí mláďata naživo na internetu.*

/ts/

Sokol stěhovavý na ochozu komína

Foto: archiv

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *