Komise rady obce

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, upravuje orgány orgánů obce, kterými jsou vedle výborů zastupitelstva obce komise rady obce. Úprava právního postavení komisí rady obce je obsažena v § 122. Je třeba zdůraznit, že komise rady obce obecně nemají...

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, upravuje orgány orgánů obce, kterými jsou vedle výborů zastupitelstva obce komise rady obce. Úprava právního postavení komisí rady obce je obsažena v § 122. Je třeba zdůraznit, že komise rady obce obecně nemají postavení orgánů obce ve smyslu § 5 odst. 1 a 2, ale existuje jedna výjimka, která je uvedena v § 5 odst. 3, podle kterého je orgánem obce, městyse, města, statutárního města, městského obvodu nebo městské části též komise, jestliže jí byl svěřen výkon přenesené působnosti (§ 122 odst. 2).

Komise rady obce, pro které obecní zřízení v § 102 odst. 2 písm. h) zavedlo legislativní zkratku »komise«, mají obecně povahu iniciativních a poradních orgánů rady obce, s výjimkou již uvedené situace, kdy jí byl svěřen výkon přenesené působnosti podle § 103 odst. 4 písm. c), podle kterého starosta může po projednání s ředitelem krajského úřadu svěřit komisi výkon přenesené působnosti v určitých věcech – v tomto případě jde o výkonný orgán obce v oblasti přenesené působnosti obce.

RŮZNÁ POUŽITÍ POJMU »KOMISE« V PRÁVNÍM ŘÁDU

V různých právních předpisech se používá pojem »komise«, ale komise jako takové mohou mít (a mají) různou právní povahu. Komise rady obce (a to ani ty komise, kterým byl svěřen výkon přenesené působnosti) nelze v žádném případě ztotožňovat s takovými komisemi, které mají postavení zvláštního orgánu obce.

V následujícím textu budou uvedeny příklady »komisí«, které mají postavení zvláštních orgánů obce a jež tak nelze zaměňovat s komisemi rady obce:

komise k projednávání přestupků – na základě § 53 odst. 3 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, mohou obce jako svůj zvláštní orgán zřizovat komise k projednávání přestupků. Tyto komise jednají a rozhodují v tříčlenném složení vždy za předsednictví osoby s právnickým vzděláním nebo se zvláštní odbornou způsobilostí pro projednávání přestupků; usnášejí se většinou hlasů. K uvedenému lze upozornit na to, že stejné podmínky platí, pokud by projednáváním přestupků byla pověřena komise rady obce (v tomto případě však komise rady obce nemá postavení zvláštního orgánu obce, ale výkonného orgánu obce podle § 5 odst. 3 ve spojení s § 122 odst. 2 obecního zřízení); z uvedeného je zřejmé, že je třeba rozlišovat komisi k projednávání přestupků, jakožto zvláštního orgánu obce, a komisi rady obce k projednávání přestupků, jakožto výkonného orgánu obce,

komise pro sociálněprávní ochranu dětí – podle § 38 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálněprávní ochraně dětí, starosta obce s rozšířenou působností zřizuje jako zvláštní orgán obce komisi pro sociálněprávní ochranu dětí,

povodňová komise obce – příkladem obecního orgánu, který není zákonem výslovně označen jako zvláštní orgán obce, ale přesto jej za zvláštní orgán obce lze považovat, je povodňová komise obce (v hlavním městě Praze povodňová komise městské části) [viz § 78 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)].

VZTAH KOMISÍ K RADĚ OBCE

Vzhledem k tomu, že komise jsou zřizovány radou obce, která zároveň jmenuje a odvolává z funkce předsedy a členy komise, je zde dána úzká vazba (převážně) na radu obce. Z tohoto vzájemného vztahu (rada obce – komise rady obce) proto obecně platí, že radě obce je v souladu s § 102 odst. 2 obecního zřízení vyhrazeno:

projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí komisemi rady obce,

kontrolovat plnění úkolů komisemi v oblasti samostatné působnosti obce,

přezkoumávat na základě podnětů opatření přijatá komisemi.

Podle § 122 odst. 5 obecního zřízení je komise ze své činnosti odpovědna radě obce; ve věcech výkonu přenesené působnosti na svěřeném úseku odpovídá starostovi.

DRUHY KOMISÍ

V § 102 odst. 2 písm. h) obecního zřízení je uvedeno, že radě obce je vyhrazeno zřizovat a zrušovat komise rady obce »podle potřeby«. Na rozdíl od výborů zastupitelstva obce obecní zřízení nestanoví, jaké komise má rada obce zřídit. Je tedy zcela na vůli rady obce, zda vůbec nějaké komise zřídí a jak je formálně označí. Není proto vyloučeno, aby rada obce zřídila např. finanční komisi a kontrolní komisi, tedy orgány se stejným, resp. obdobným označením, jako je tomu v případě povinně zřizovaných výborů zastupitelstva obce (podle § 117 odst. 2 obecního zřízení zastupitelstvo obce zřizuje vždy finanční výbor a kontrolní výbor). V této souvislosti je však třeba zdůraznit, že ani obdobné označení komisí rady obce a výborů zastupitelstva obce nemůže jakkoliv »setřít« rozdíly mezi těmito orgány orgánů obce zejména z hlediska jejich oprávnění a úkolů.

SLOŽENÍ KOMISÍ

Komise jsou kolektivní orgány, které jsou v souladu s § 102 odst. 2 písm. h) obecního zřízení zřizovány nebo rušeny radou obce (jde o vyhrazenou pravomoc rady obce). Radě obce je vyhrazeno rovněž jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy.

Obecní zřízení na rozdíl od úpravy složení výborů zastupitelstva nestanoví další požadavky na složení komisí s výjimkou komise, které byl svěřen výkon přenesené působnosti (srov. např. § 117 odst. 4 obecního zřízení, podle kterého je předsedou výboru vždy člen zastupitelstva obce, avšak s výhradou u předsedy osadního výboru, který nemusí být členem zastupitelstva obce).

Členové komisí (včetně jejich předsedů) tedy nemusejí být členy zastupitelstva obce a nemusejí být ostatně ani občany příslušné obce. Toto konstatování plně platí i v případě komisí Rady hl. města Prahy, což je rozdíl od výborů Zastupitelstva hl. města Prahy, když v § 77 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, je stanoveno, že člen výboru Zastupitelstva hl. města Prahy je volen nejen z řad členů Zastupitelstva hl. města Prahy, ale rovněž i z řad (ostatních) občanů hl. města Prahy. Členem výborů Zastupitelstva hl. města Prahy tedy nemůže být osoba, která není občanem hl. města Prahy (u komisí Rady hl. města Prahy tento požadavek zákon č. 131/2000 Sb. nestanoví).

Obecní zřízení v případě komisí ani nestanoví, že počet jejich členů musí být lichý, jako je tomu v případě počtu členů výboru zastupitelstva obce (§ 118 odst. 2). Vzhledem k tomu, že komise jsou kolektivní orgány, nepřichází v úvahu složení komise pouze z jednoho člena. Komise rady obce proto musí mít nejméně dva členy, zpravidla jich však bude mít více (ani maximální počet členů komise zákonem stanoven není).

Jediný zákonný požadavek na složení komise stanoví obecní zřízení v § 122 odst. 3, podle kterého předsedou komise podle odst. 2 [tedy takové komise, které byl svěřen výkon přenesené působnosti podle § 103 odst. 4 písm. c)] může být jen osoba, která, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, prokázala zvláštní odbornou způsobilost v oblasti komisi svěřené přenesené působnosti. Na prokázání zvláštní odborné způsobilosti předsedy komise se obdobně vztahují ustanovení zvláštních právních předpisů upravujících toto prokázání pro úředníky územních samosprávných celků. Těmito zvláštními právními předpisy je třeba rozumět zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, a jeho prováděcí předpisy, kterými jsou vyhláška č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků, a vyhláška č. 304/2012 Sb., o uznání rovnocennosti vzdělání úředníků územních samosprávných celků. Podle § 21 odst. 1 zákona č. 312/2002 Sb. platí, že správní činnosti stanovené prováděcím právním předpisem (tj. vyhláškou č. 512/2002 Sb.) zajišťuje územní samosprávný celek prostřednictvím úředníků, kteří prokázali zvláštní odbornou způsobilost. Výjimečně tyto činnosti může vykonávat i úředník, který nemá zvláštní odbornou způsobilost, nejdéle však po dobu 18 měsíců od vzniku pracovního poměru úředníka k územnímu samosprávnému celku nebo ode dne, kdy začal vykonávat činnost, pro jejíž výkon je prokázání zvláštní odborné způsobilosti předpokladem, nebo splňuje-li podmínky stanovené v § 34 odst. 1 zákona č. 312/2002 Sb., který konstatuje, že na žádost úředníka nebo územního samosprávného celku Ministerstvo vnitra vydá osvědčení o uznání rovnocennosti vzdělání nebo jeho části získaného úředníkem v jiném studijním programu, než který je stanoven prováděcím právním předpisem (v současné době se jedná o vyhlášku č. 304/2012 Sb.), nebo vzdělání získaného v jiném oboru, popřípadě kurzu, pokud žadatel prokáže, že obsah a rozsah vzdělávání, o jehož uznání se žádá, jsou rovnocenné příslušnému vzdělávacímu programu pro prohlubování kvalifikace podle tohoto zákona nebo jeho části.

Co se týče případného odměňování členů komisí za jejich členství v komisích rady, lze uvést, že ti členové komisí, kteří jsou zároveň členy zastupitelstva obce, mohou být odměňováni podle nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev. U těch členů komisí, kteří nejsou členy zastupitelstva obce, může o jejich případných odměnách rozhodnout podle § 102 odst. 3 obecního zřízení rada obce, pokud by si tuto pravomoc nevyhradilo zastupitelstvo obce.

Obecní zřízení blíže nespecifikuje jednání komisí, stanoví pouze, že komise se usnáší většinou hlasů všech svých členů (§ 122 odst. 4).

DALŠÍ USTANOVENÍ OBECNÍHO ŘÁDU KE KOMISÍM

Podle § 16 odst. 2 písm. e) platí, že občan obce, který dosáhl věku 18 let, má právo nahlížet mj. do usnesení komisí rady obce a pořizovat si z nich výpisy.

V souladu s § 82 písm. a) má člen zastupitelstva obce při výkonu své funkce právo předkládat mj. i komisím návrhy na projednání.

Podle § 109 odst. 3 písm. a) bod 2 pomáhá obecní úřad v oblasti samostatné působnosti komisím v jejich činnosti. »Pomoc« obecního úřadu komisím spočívá ve vytvoření vhodných podmínek pro jejich zákonem přepokládanou činnost. Půjde tak např. o zajištění vhodných jednacích prostor, kancelářských a jiných obdobných potřeb.

Mgr. JAN BŘEŇ

právník

V různých právních předpisech se používá pojem »komise«, ale komise jako takové mohou mít (a mají) různou právní povahu. Komise rady obce a to ani ty komise, kterým byl svěřen výkon přenesené působnosti, nelze v žádném případě ztotožňovat s takovými komisemi, jež mají postavení zvláštního orgánu obce.

Komentáře ke článku 2

  • Karel Sklenička

    Dobrý den,
    v zápise ustavujícího zasedání naší obce (malá obec bez Rady obce) je přímo napsáno: Zastupitelstvo schvaluje předsedy jednotlivých komisí – kontrolní, finanční, kulturní a stavební (dále to samé u jejich členů). Upozornil jsem na to a bylo mi řečeno, že OÚ má 2 výbory (finanční a kontrolní) a zbytek jsou komise. Ovšem i tak si myslím (i z výše uvedeného článku), že by to v tomto případě bylo špatně. Pokud není v obci Rada, tak se asi podobné komise nesestavují nebo ano? Pokud ano tak by to asi bylo jen v kompetenci starosty a nebylo by schvalováno zastupitelstvem. Díky za reakci

    • E. Houška

      Díl 3
      Rada obce

      § 99

      (1) Rada obce je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu obce. V oblasti přenesené působnosti přísluší radě obce rozhodovat, jen stanoví-li tak zákon.

      (2) V obci, kde se rada obce nevolí, vykonává její pravomoc starosta…

      V pravomoci rady je zřizování komisí, má-li pravomoc rady starosta, logicky si může zřídit komise tak, jako jinde rada a je na něm, jak s návrhy komise naloží.

      (nejsem právník, vycházím z ustanovení zákona o obcích)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *