Komunální volby za dveřmi: Na co se vyplatí nezapomenout

Konec starého a začátek nového volebního období přináší určitou nervozitu, logicky vyplývající z volebního soupeření. Přitom je třeba i v tomto čase obec nebo město odpovědně řídit - a ovšem leckdy rovněž čelit ne vždy zcela standardním situacím. Malý kaleidoskop toho, co bychom neměli opominout, přinášíme v tomto textu.

Ačkoliv si patrně nepřipouštíme, že bychom ve volbách neměli uspět, je dobré připravit se na všechny eventuality. Určitě neuškodí, provede-li se po čtyřech letech malá »inventura« radnice a zkontroluje-li se to základní. Rozhodně tím neuděláme chybu, i když zákon nic takového neukládá. Zákon dokonce neupravuje ani tak významnou věc, jakou je případné předání funkcí starosty, místostarostů nebo členů rady.

CO BYCHOM MĚLI ZKONTROLOVAT

Sepište aktuální stav zpracování a uveďte, kde se nacházejí:

zápisy rady a zastupitelstva (úplnost, podpisy);

přílohy zápisů (úplnost);

smlouvy (všechny, které byly uzavřeny);

nedořešené věci a dokumentace (úplnost, stav zpracování);

stav účtu obce/města (pokladna i účet);

dotační akce (úplnost dokumentace, podané žádosti, stav vyřízení);

dokončené akce v daném období, jejich konečné náklady;

rozdělané »nedotační« akce a jejich stav;

připravené akce a jejich stav;

soudní kauzy, pohledávky a jiné důležité dokumenty, které uznáte za vhodné.

Kontrola sama o sobě by nestačila, kdybychom o ní nepořídili zápis, který spolu s vámi podepíší další osoby. Aby totiž bylo očividné, že jste zápis jako starosta nevyhotovili sami a že údaje v něm uvedené dosvědčují další lidé. Samozřejmě tuto kontrolu mohou provést osoby vámi určené. Ale je více než žádoucí si jejich zjištění následně namátkově zkontrolovat.

KOMU PATŘÍ E-MAILOVÁ POŠTA? VÁM, NEBO OBCI/MĚSTU?

Existují na to dvě teorie:

První teorie: Obsah e-mailové pošty by měl být předán. Kladem takového přístupu je fakt, že nástupce ve funkci může na poštu navázat a zjistit, co jeho předchůdce řešil. Záporem naopak to, že pošta může obsahovat soukromé e-maily (sice by v úřední poště neměly co pohledávat, nicméně soukromý e-mail vám může někdo poslat, aniž to sami ovlivníte) nebo neformální poštu, u níž také nemáte zájem, aby ji někdo jiný četl. Kompromisní řešení je pracné, ale korektní: Soukromou a neformální poštu vymazat a klasickou úřední ponechat nástupci. K tomu vás ovšem nikdo nemůže nutit – a neuděláte-li to, nehrozí vám žádná sankce (pokud byste vědomě nezamlčeli nějakou důležitou okolnost).

Druhá teorie: Odvozuje svůj přístup k vlastnictví pošty podle podoby e-mailové adresy. Věnovala se zatím jen firemním e-mailům, ale analogicky lze tento výklad použít i na obce a města. Konkrétně:

Pošta odeslaná na adresu typu starosta@obecdolnílhota.cz a pošta z ní odeslaná patří dané obci. Adresy typu jan.novak@seznam.cz jsou naopak adresy, z nichž nelze rozpoznat, že mají něco společného se starostou obce/města. Proto nelze tvrdit, že radnici patří e-maily, jež na tuto adresu směřují či které jsou z ní odeslány.

Jde tedy o to, aby e-mailová adresa byla uváděna vždy v takové souvislosti, aby průměrně inteligentnímu člověku bylo zřejmé, že jde o e-mail obce/města. Schválně si porovnejte, zda vaše obecní/městské e-mailové adresy tyto nároky splňují.

ODMĚŇOVÁNÍ PO UKONČENÍ VOLEBNÍHO OBDOBÍ

Odměnou uvolněného člena zastupitelstva je buď měsíční odměna, nebo odměna při skončení funkčního období (»odstupné«).

Jednoduchá situace nastává, pokračuje-li starosta (místostarosta) ve funkci starosty. Pak mu nadále náleží i odměna a nevyplácí se žádné odstupné.

Poněkud problematičtější jsou situace, kdy starosta po volbách pokračuje např. jako zastupitel, avšak už nikoliv jako starosta. Nebo zůstává-li po volbách i nadále starostou, ale už nikoliv uvolněným, nýbrž neuvolněným, případně se stane místostarostou. Zákon o obcích říká: »Neuvolněnému členu zastupitelstva obce, pokud vykonává funkci starosty, a uvolněnému členu zastupitelstva obce náleží odměna při skončení funkčního období, jestliže jim ke dni voleb do zastupitelstva obce příslušela měsíční odměna a pokud jim nevznikl opětovný nárok na měsíční odměnu.«

Když tedy skončí starosta jako uvolněný a začne vykonávat funkci jako neuvolněnou, nemá nárok na odstupné, protože mu vznikl opět nárok na měsíční odměnu – byť jiného druhu.

Paradoxně by tak pro současného starostu bylo lepší z funkce těsně před volbami či těsně po nich odstoupit – tím by mu vznikl nárok na tříměsíční odstupné, a až po volbě neuvolněným starostou opět začít pobírat měsíční odměnu.

Závěrem: Na odstupné má v každém případě nárok pouze:

starosta – v každém případě (ať jako uvolněný nebo neuvolněný);

kterýkoli další uvolněný člen zastupitelstva – tedy třeba neuvolněný místostarosta nárok nemá, uvolněný člen rady však ano.

POSTAVENÍ STAROSTY V DOBĚ OD VOLEB DO USTAVUJÍCÍHO ZASEDÁNÍ

Kdo tedy zůstává ve funkci po volbách?

Starosta;

místostarosta/místostarostové či zastupitel pověřený pravomocemi starosty (není-li starosta);

rada obce/města.

Starosta nadále zastupuje obec navenek – může proto jednat o čemkoli, ale nemůže rozhodovat, a to ani v pravomoci rady, pokud ji dříve měl. Proč? Tato pravomoc není citována v § 103, kde je pravomoc starosty upravena.

Co může činit rada obce, zůstává-li ve funkci? Vykonává svou pravomoc podle zákona. Je to tak trochu absurdní, protože zanikl orgán, jehož je rada orgánem výkonným – tedy zastupitelstvo – ale rada klidně dál pracuje, rozhoduje a starosta podepisuje. Je to sice možná praktické, ale v době ode dne voleb by rada už měla svou aktivitu utlumit a nechat další dění na nových orgánech. Má to svoji logiku: Orgán, který radu volil, zanikl, a kdyby starosta pozastavil výkon jejího usnesení, musí se stejně čekat na rozhodnutí nového zastupitelstva.

JANA ZWYRTEK HAMPLOVÁ

advokátka, autorka vzdělávacího projektu MUNICIPAL pro obce, městyse, města a kraje

Advokátka Jana Zwyrtek Hamplová se řadu let specializuje na veřejný sektor.

FOTO: ARCHIV

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *