Komunitnímu životu na venkově prospívá i aktivita farností

Typickým projektem, na který venkovská farnost prostřednictvím místní akční skupiny obdrží podporu v rámci osy IV LEADER Programu rozvoje venkova, bývá oprava kostela. Kostely však stále častěji kromě svého náboženského poslání přebírají i roli významného kulturního centra obce.

Memorandum Venkov jako místo sociálního smíru a duchovního rozvoje před více než půldruhým rokem (18. 5. 2013) svými podpisy stvrdili předseda České biskupské konference kardinál Dominik Duka OP; Mgr. Joel Ruml, předseda Ekumenické rady církví v ČR; Ing. František Winter, předseda Národní sítě MAS ČR; Mgr. Eduard Kavala, předseda Spolku pro obnovu venkova ČR, a Ing. Jana Juřenčáková, předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR. Vyjádřili tak vůli přispívat k osvobození obyvatel venkova od pocitu bezvýznamnosti jejich zapojením do rozvojových aktivit a možností podílet se na společných projektech.


Signatáři dokumentu deklarovali, že metodu LEADER coby nástroj rozvoje venkova budou využívat jako jednu z forem podpory spolupráce mezi organizacemi církví a místními společenstvími.

Jak se tedy nyní, na prahu nového programovacího období EU 2014+, daří spolupráci farností s obcemi, místními podnikateli a neziskovým sektorem, potažmo s MAS, a které už získané zkušenosti lze využít do budoucna?

V MAS BYSTŘIČKA CHÁPOU VÝZNAM KOSTELŮ I JAKO SOUČÁST MÍSTNÍCH TRADIC A KULTURNÍHO DĚDICTVÍ

Místní akční skupina Bystřička má sídlo ve Velké Bystřici (okr. Olomouc). Její manažerka Petra Janišová uvedla, že spolupráce mezi MAS a farnostmi spočívá hlavně v podpoře jejich zájmů a aktivit prostřednictvím dotací.

»Jde o projekty, které by farnosti nemohly samy financovat,« řekla. »Specifikou církevních projektů je jejich zaměření a využití. U dosavadních šesti dotací na tyto projekty šlo o investice do kostelů. Ty slouží nejen členům farností a dalším věřícím, ale jsou i tradiční součástí venkovského života na Hané. Zde i lidé, kteří se sami neřadí mezi věřící, kostel navštěvují při nejrůznějších svátcích a jiných příležitostech. Kvitují přitom s povděkem, je-li kostel udržován, vyzdoben, má-li krásně znějící zvony i varhany a stává-li se ve své obnovené podobě přirozenou součástí upravených vesniček. Právě tímto způsobem jsou farní projekty zaměřeny na širokou veřejnost. Návštěva kostelů, život ve farní komunitě, to vše je hlubokou součástí našich tradic a kulturního dědictví. A i když je dnes patrný jistý ústup od duchovního života, kostely zůstávají pro obyvatele vesnic velmi důležité.«

MAS Bystřička mj. podpořila Římskokatolickou farnost Velká Bystřice. V kostele Stětí sv. Jana Křtitele tak byla zřízena vyhřívaná místnost pro menší bohoslužby. Generální rekonstrukci prodělaly také varhany. Ve Velké Bystřici prošla zásadní rekonstrukcí i střecha kostela tamní Náboženské obce Církve československé husitské. Římskokatolická farnost v Tršicích zase díky dotaci vyměnila elektroinstalaci, topný systém a svítidla v doloplazském kostele a renovován v něm byl rovněž systém věžních hodin.

»Stejně jako u jiných žadatelů se i farnosti snažíme provázet celým procesem administrace projektů – od podání žádosti o dotaci, přes realizaci, až po žádost o proplacení. Práce a čas, které jsme projektům společně věnovali, nám pomohly navázat s farnostmi výborné vztahy, za něž jsme opravdu vděční,« svěřila se Petra Janišová.

MAS PODJEŠTĚDÍ JE FARNOSTEM SPOLEHLIVÝM PARTNEREM

Diakon a statutární administrátor Římskokatolické farnosti Dlouhý Most Bc. Michal Olekšák se zamyslel nad tím, v čem spočívá vklad farností a věřících do prorodinných aktivit a rozvoje komunitního života na venkově v rámci činnosti MAS Podještědí, která má sídlo v Proseči pod Ještědem (okr. Liberec).

»Každý člen MAS přispívá plněním svého specifického úkolu. Zemědělec tím, že obhospodařuje krajinu, řemeslník nabízí svou odbornou práci v místě, kde žije. A občanská sdružení svou zájmovou aktivitu. Farnost jako náboženská organizace a zároveň nositelka kulturních hodnot může přispívat – a také přispívá právě v této oblasti. Díky členství farnosti Dlouhý Most v MAS získáváme kvalitní informace i příležitost dosáhnout dotace pro naši činnost. Farnosti Křižany a Dlouhý Most tak obdržely peníze na zrestaurování pěti vitráží v kostele sv. Maxmiliána v Křižanech a opravu střechy kostela sv. Vavřince v Dlouhém Mostě. Opravou střechy byla tato kulturní památka zachráněna a kostel se opět mohl využívat k původním účelům. Ty však nejsou jen náboženské, ale i kulturní a v Dlouhém Mostě se zaměřují z velké části také na rodiny a mladé lidi,« připomněl Michal Olekšák.

Proto farnost, často s dalšími partnery z obce, může uskutečňovat např. bohoslužby pro děti, divadelní představení nejen s náboženskou tématikou, benefiční koncerty, mj. též pro sociálně handicapované děti, organizovat hojně navštěvovanou Noc kostelů či adventní a vánoční pořady pro děti a širokou veřejnost, stejně jako třeba jarní žehnání motorkářům do nové sezony. »Kostel se tak znovu stal jedním z nejvýznamnějších center kulturního života v obci,« zdůraznil diakon.

Michal Olekšák nepovažuje MAS Podještědí za pouhého »převodníka« pro získání peněz z »centra« k následnému přerozdělení mezi významné místní projekty. »Pouze kvůli tomu by se farnost členem MAS nestala,« zdůraznil. »MAS Podještědí vidí postatně lépe do problematiky v tomto kraji a mnohem lépe umí posoudit i důležitost daného projektu, než je tomu u projektů, které jsou centralizovaně administrovány z jiných krajů či ministerstev. Speciálně MAS Podještědí nejenže nabízí možnost získání peněz, ale i významnou pomoc, která je u jiných organizací, jež také poskytují evropské dotace, příliš složitá. Jako člen se dozvím o plánované strategii, mohu se podílet na její přípravě pro další období. MAS považuji i za partnera, který kvalifikovaně poradí s vyplněním žádostí či zpracováním projektů,« uzavřel Michal Olekšák.

CO DOKLÁDAJÍ ZKUŠENOSTI ARCIBISKUPSTVÍ PRAŽSKÉHO

Vojtěch Razima z Arcibiskupství pražského se i v souvislosti se spoluprací farností a místních akčních skupin vrátil k listopadové pražské konferenci Modlitba za domov. »Z mého pohledu bylo hlavním závěrem konference konstatování, že jakási atomizace společnosti rodině příliš nepřeje,« řekl.

Podle Vojtěcha Razimy mohou farnosti pomáhat rozvoji komunitního života na venkově např. podporou mateřských či rodinných center. Příkladem, jak uvedl, může být Rodinné centrum Dobříšek, které v Dobříši nalezlo zázemí v Pastoračním centru sv. Tomáše. Do aktivit v Dobříšku se mohou zapojit celé rodiny a pamatuje se také na seniory. »V Mělníku zase poskytuje prostoty Mateřskému centru Kašpárek místní fara,« dodal Vojtěch Razima.

Farnost Praha 4-Lhotka zase podporuje Církevní mateřskou školu Studánka, kolem níž se vytváří komunita rodin, které pořádají programy pro veřejnost. Ať už jde třeba o vití adventních věnců, lampionový průvod, nebo o brigády na čištění lesa, kam chodí děti na vycházky. Školu navštěvují nejen děti z křesťanských rodin. Prorodinnou aktivitou jsou i Společné přípravy na manželství v Pastoračním středisku – Centru pro rodinu při Arcibiskupství pražském (http://www.apha.cz/pripravy-snoubencu). Arcibiskupství pražské podporuje rovněž vznik nových komunitních center nebo farních center, která přispívají k rozvoji duchovního života v dané oblasti,« uzavřel Vojtěch Razima.

MAS i farnosti mají podobné úkoly: Pomáhat, aby lidé mezi sebou mluvili a spolupracovali

Čím specifickým mohou zejména farnosti v regionech přispět k posílení duchovního rozměru života lidí na venkově? Ptali jsme se na to Ing. Františka Wintera, předsedy Národní sítě MAS ČR.

Ve spolupráci mezi církvemi a MAS se od loňského května, kdy bylo memorandum podepsáno, událo mnoho nového. Na střešní úrovni velmi intenzivně spolupracujeme zejména s Českou biskupskou konferencí – hlavně v oblasti památkové péče, a také v sociálních službách. Na úrovni krajů se podařilo propojit aktivity krajských sítí s diecézními správci. Na úrovni MAS se pak ještě více prohloubila spolupráce při řešení konkrétních problémů, přičemž církevní organizace se zapojily do aktivit místních akčních skupin. MAS i farnosti (ale také ostatní církevní uskupení) mají podobné úkoly, totiž zajistit zejména to, aby spolu lidé mluvili, potkávali se a spolupracovali. A aby si rovněž v rámci komunity dokázali pomoci. To vše se čím dál více daří. Duchovní rozměr života lze chápat z různých pohledů, vždy jde však o vzájemný respekt a pochopení potřeb druhých lidí.

Ve spolupráci MAS a farností se nejčastěji řeší obnova – a také využití objektů ve správě církevních organizací. Daří se spolupráci u projektů v oblasti charity, sociálních služeb, péče o znevýhodněné skupiny a rovněž v oblasti kultury.

Očekáváme také, že církevní organizace, stejně jako každý řádný hospodář, budou o jim navrácený majetek pečovat a budou se snažit ho nejen zvelebit, ale především jej využít k mnoha činorodým projektům. Jistě jim k tomu napomůže rovněž větší finanční samostatnost, takže lze očekávat prohloubení aktivit v oblastech, které církvím již dlouhodobě náleží – v péči o slabé a nemocné, stejně jako o lidi bez domova či v ohrožení, ale i v oblasti vzdělávání, a to především poskytovatelů sociálních služeb. Tím vším církve, jak již bylo deklarováno jejich nejvyššími představiteli, napomohou zejména ve venkovských oblastech, kde se vyskytují středobody jejich zájmů – jak nemovitosti, tak lidé (o které v aktivitách MAS jde především). Jistě se také více rozvine spolupráce v oblasti zemědělství a lesnictví, kde se církve stávají důležitými aktéry a rovněž zaměstnavateli.

Příležitost, která by na venkově neměla zůstat promarněna

Už je to déle než rok a půl od podpisu memoranda Venkov jako místo sociálního smíru a duchovního rozvoje. Nejen na to, jak se předsevzetí všech partnerů obsažená v memorandu daří plnit, jsme se zeptali generálního sekretáře České biskupské konference (ČBK) Mons. ThLic. Tomáše Holuba, Th.D.

V tuto chvíli probíhá naplňování memoranda zejména v oblasti příprav nového programovacího období 2014+ a příprav strategií komunitně vedeného místního rozvoje, z nichž bude následně realizována řada projektů, např. v oblasti sociálních aktivit, odpověděl Mons. Holub. Na této úrovni pracovníci diecézí dodávají své návrhy témat do strategií tak, aby bylo možné navržená témata naplňovat prostřednictvím konkrétních projektů. Úroveň této spolupráce je zatím různá, a z pozice ČBK nejsme schopni ji významněji ovlivnit. Katolická církev prostřednictvím ČBK však prosazuje čtyři základní témata do strategií. Jsou to: 1. kulturní dědictví 2. vzdělávání, etická výchova, 3. sociální bydlení, 4. sociální podnikání.

Jsou metoda Leader a komunitně vedený místní rozvoj i z pohledu církve vhodnými nástroji k naplňování memoranda? Nebo jde spíše jen o převodníky toku peněz z centra do regionů na podporu zpravidla smysluplných místních projektů?

Jak uvádí memorandum, také katolická církev chápe metodu LEADER jako součást procesu distribuce prostředků pro rozvoj venkova a využívá ji nebo bude ji využívat jako jednu z forem podpory spolupráce mezi organizacemi církví (farnostmi, diecézemi) a místními společenstvími. Samozřejmě v této metodě jde primárně o zacílení finančních prostředků z fondů EU do lokálních potřeb, kde by měly v ideálním případě spolupracovat orgány obce, neziskový sektor a podnikatelé. Pokud se Strategie podaří nastavit smysluplně, pak touto cestou lze dojít i k širšímu naplnění cíle memoranda tj. přispět prostřednictvím kvalitních projektů k tomu, aby se venkov stal skutečným místem pro duchovní rozvoj společnosti. Vše záleží vždy na možnostech, schopnostech a aktivitách v daném místě. Je to velká příležitost místního rozvoje a nechceme, aby to byla příležitost promarněná…

V čem se, obecně vzato, nejčastěji dostává farnostem podpory ze strany MAS?

Nejčastější typ spolupráce je postaven na bázi lokálního partnerství. MAS poskytují důležité poradenství a spolupracují na správném nastavení daných žádostí. Farnosti pomocí MAS koordinují aktivity a své projekty, přes MAS se farnostem přerozdělují konkrétní dotace. Pro farnosti bývá jednodušší čerpat dotace přes MAS, které jsou lokální, než přes jiné poskytovatele. I přes tuto velkou výhodu je administrativa poměrně náročná. Farnosti by do budoucna uvítaly její zjednodušení, aby všichni drobní žadatelé měli k prostředkům z dotací snazší přístup.

Může navracení církevního majetku ještě více napomoci životu místních komunit a podpořit rozvoj veřejných služeb na venkově?

Navrácený majetek má sloužit původním vlastníkům, což jsou farnosti, diecéze a řeholní komunity. Záleží vždy na daném subjektu, jak s navráceným majetkem svobodně naloží. Většina církevních organizací chce rozvíjet své aktivity ve prospěch místních občanů, a podílet se tak na rozvoji veřejných služeb. Někde to bude možné více, jinde méně – vždy v závislosti na objemu vraceného majetku a popř. na koncepci, kterou daný subjekt přijme.

V kostele sv. Václava v Nové Vsi I byly před dvěma roky zrestaurovány varhany postavené v roce 1909 kutnohorskou firmou Antona Mölzera st. Požehnání obnovených varhan bylo velkým dnem jak pro Římskokatolickou farnost Kolín, tak pro obec coby objednatele projektu, stejně jako pro MAS Podlipansko, jež restaurátorské práce podpořila 0,546 mil. Kč v rámci PRV, opatření IV. 1. 2. LEADER.

FOTO: ARCHIV

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *