Kontinuitu vesnického osídlení je možné udržovat i dnes

Nedávno jsem slyšel netradiční vysvětlení definice venkova. Slovo venkov je prý složeno z částí »ven« a »kov«. Každý chce občas z města »ven«, zvláště v dnešní překotné době. Venkovské chaloupky, lesy, pole, louky, čisté bystřiny, svěží vzduch - to zvlášť...

Nedávno jsem slyšel netradiční vysvětlení definice venkova. Slovo venkov je prý složeno z částí »ven« a »kov«. Každý chce občas z města »ven«, zvláště v dnešní překotné době. Venkovské chaloupky, lesy, pole, louky, čisté bystřiny, svěží vzduch – to zvlášť uklidňuje. Doménou venkova přitom vždy bylo zemědělství, které udržuje přijatelný ráz krajiny a stará se o její údržbu. »Kov« zase symbolizuje povahu venkovského obyvatelstva. Venkov totiž vyžaduje tvrdé lidi. Nemají »po ruce« super- a hypermarkety, nemocnice »hned za rohem«, »pod okny« městskou hromadnou dopravu s krátkými intervaly, divadla… Ale někdy nemají ani pracovní příležitosti. A v zimě? Už teď se mnozí např. obávají zavátých silnic, které jim v příštích měsících určitě opět notně ztrpčí život.


Při různých setkáních s mladými lidmi často slyším, že na venkově chtějí trvale žít, zakládat rodiny a účastnit se všech aktivit, které vedou k harmonickému rozvoji obce. Co dnes nutká mladého člověka, aby zůstal žít v menší obci a odolal lákadlům města?

V prvé řadě jsou to dobré rodinné vazby. Vztah k rodičům, k rodnému domu – a také určitá odpovědnost za svou ves a hrdost na ni, jsou nutnými předpoklady pro trvalé zakotvení. Je dobré, má-li mládež možnost, třeba i jen amatérského sportovního vyžití – a zároveň se aktivně podílí na údržbě zařízení k tomu určených. Stejně důležité je, aby se lidé setkávali, pomáhali si a vytvářeli dobré přátelské sousedské vztahy. V tom musí jít příkladem místní samospráva, která nese přímou odpovědnost za reakce na podněty občanů. Nelze říkat »musíte«. Ale musí se volit slova jako »zveme vás« či »pojďte mezi nás«. To je první krůček k navození přátelské atmosféry v obci. Objeví-li se problém, nelze ho zastírat, ale ani hledat viníka »za každou cenu«. Avšak musí být zjevné, že problém samosprávu spolu s ostatními občany mrzí, že nechce, aby se opakoval, a umí k tomu přijmout potřebné opatření.

Dříve na vesnici bývaly grunty, předávané z generace na generaci, čímž se zachovávala kontinuita vesnického osídlení. Dnes musíme hledat nové způsoby, jak tuto kontinuitu obnovovat a udržovat. Velkou možností je nabídka rozmanitých příležitostí společenského života, z nichž si každý může vybrat »tu svou«. Ať už při individuálním vyžití či ve spolcích. Jestliže se scházejí tátové a maminy, pak se určitě budou scházet i děti. Škola s pestrou nabídkou zájmových aktivit je k tomu dobrou příležitostí pro děcka, hostinec občas pro chlapy a dobře fungující spolky pro všechny.

Žijme slušně v rodinách, pomáhejme si v nouzi, setkávejme se při společenských akcích. Takto vytvořené společenství je zárukou, že se lidé cítí i na venkově dobře a mladí nemají důvod odtud odcházet do anonymity měst. Sdílená radost – dvojnásobná radost, sdílená bolest – poloviční bolest. Touto moudrostí předků se snažíme řídit i v Podbřezí.

Pěkně upravená a čistá obec, dobré vztahy mezi lidmi, bohatý společenský život, vybudovaná kvalitní infrastruktura a možnosti příjemného a důstojného bydlení jsou zárukou, že z vesnic nebudou odcházet mladí lidé. Jen v naší obci tak za několik posledních let přibylo na sto, převážně mladých obyvatel.

 

ANTONÍN NOVOTNÝ
starosta obce Podbřezí (okres Rychnov nad Kněžnou), vítěz letošního ročníku soutěže Era Starosta roku 2013

 

Dříve na vesnici bývaly grunty, předávané z generace na generaci, čímž se zachovávala kontinuita vesnického osídlení. Dnes musíme hledat nové způsoby, jak tuto kontinuitu obnovovat a dále udržovat.

FOTO: IRENA HOŠKOVÁ JÍCHOVÁ

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *