Autor
Kategorie:
Správa a rozvoj

Křižovatky architektury: Tvorbou z období 1948-1989 se obce příliš nechlubí. Proč?

Letošní ročník konference Křižovatky architektury proběhl ve znamení tématu vskutku kontroverzního, s podtitulem Architektura s rudou hvězdou bez stigmat a předsudků.

Většinou je zatracována, ale v poslední době postupně sílí snahy její díla docenit či alespoň nenahlížet je šmahem ideologickou optikou. Některá města se dokonce pokoušejí využít ji marketingově, např. při podpoře cestovního ruchu. Řeč je o československé architektonické tvorbě z let 1948-1989.

CHRÁNIT, ČI BOURAT?

»Položíme-li komukoliv z laické veřejnosti otázku, co si představí pod pojmem česká architektura z éry socialismu, téměř každý bez váhání odpoví, panelák,« říká Jakub Potůček z Národní galerie v Praze, člen programové rady letošního ročníku konference (www.krizovatkyarchitektury.cz). Paneláky a sídliště z nich vybudovaná jsou sice všude, jsou však skutečným architektonickým dílem, nebo jen produkty zprůmyslněného stavebnictví? Ve své přednášce se proto zaměřil na zajímavé stavby, jež vznikaly např. v Ostravě (Obloukový dům), Olomouci (Dům hotelového typu), Litvínově (kolektivní dům), Kolíně či v Praze (OD Máj, Kotva), ale také v Londýně či v Brasilii (betonové ambasády, díla brutalismu), a které zaznamenaly i prestižní architektonické revue.


Rostislav Švácha z Ústavu dějin umění Akademie věd ČR seznámil s historií Nové budovy Národního muzea (dříve Federální shromáždění), v jejíchž prostorách se v červnu Křižovatky architektury odehrály. Autorem konceptu tzv. domu na domě bývalé Pražské burzy (dostavěné roku 1938) je Karel Prager. Díky unikátním stavebním postupům (např. závěsové prosklené fasádě) zaujal i tento objekt zahraniční architektonickou kritiku.

Drahomíra Ferenčuhová z Masarykovy univerzity v Brně upozornila na proměny interpretace architektury z období socialismu v rámci tzv. city-brandingu: od čištění městské krajiny (odstraňování soch, pomníků a přejmenování ulic), přes rozpoznání umělecké hodnoty až po přeznačování na turistickou atrakci či lokální specifikum.

Zaslouží si tedy stavby z let 1948-1989 také naši pozornost, příp. ochranu? Dobře to vystihl Martin Strakoš z NPÚ v Ostravě, jenž by rád žil »v prostředí s pamětí«.

Starostka České Lípy Hana Moudrá hovořila o situaci kolem OD Uran (1983, arch. Emil Přikryl), dnes Banco, který má soukromého vlastníka. Odborná veřejnost volá po zachování této moderní památky.

FOTO: ARCHIV

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *