01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Kvetoucí sídla a obce, v nichž se to doslova zelení

Generel zeleně, územní plán, osvěta dětí školou povinných, organizovaná výsadba zeleně, prevence vandalismu., to všechno jsou nástroje, s nimiž mohou obce a města pracovat, aby zlepšily kvalitu života na svém území.

Na zkušenosti s nimi jsme se dotázali vybraných municipalit, jež by si ke svému názvu mohly bez obav připojit přídomek »zelené«: Uherské Hradiště, Drmoul, Dolní Břežany a Machová.

V UHERSKÉM HRADIŠTI MAJÍ LIDÉ ZÁJEM O ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Pro Uherské Hradiště byl tento rok velmi příznivý. Vloni na podzim převzalo symbolické žezlo pro Město stromů 2011/2012, což jej nominovalo i do soutěže Entente Florale Europe (EFE, Evropská kvetoucí sídla). Letos na jaře bylo vyhlášeno Historickým městem 2012, v září se v rámci EFE umístilo na druhém místě a v říjnu se jeho Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana stala Městskou knihovnou roku (viz str. 34).

Vítězství v soutěži Město stromů znamená i závazek vést po 12 měsíců environmentálně vzdělávací kampaň. V Uherském Hradišti byly její součástí např. veřejná projednání zaměřená na zeleň a revitalizaci veřejných prostranství, výsadby stromů, osvětové akce (např. Týden pro Zemi), tematické besedy či výstavy. Ke Dni stromů (20. října) letos proběhl i týdenní doprovodný program. Do kampaně se zapojily i školy. Zvýšenému zájmu o téma životní prostředí přizpůsobuje město i svůj web.

Častým nástrojem průběžné osvěty a motivace občanů, aby chránili své prostředí, je výsadba ve spolupráci se sdruženími a spolky a doprovodné programy (Stromy pro Rochus či Zelené plíce města). Město podporuje i zakládání zeleně v krajině (myslivecká sdružení a ochránce přírody).

Zdrojem financování péče o zeleň a prostředí je rozpočet města, ale daří se čerpat i »evropské« dotace, např. z OP Životní prostředí a v rámci IPRM. Veřejná zelená prostranství je však třeba zachovat, jak časté jsou třeba projevy vandalismu? »V posledních letech mají klesající tendenci,« komentuje Mgr. Pavel Hubáček z oddělení rozvoje města. Přispívá k tomu i kamerový a dohlížecí systém, kdy je po městě rozmístěno 16 kamer a plánuje se instalace dalších. Opomenout nelze ani pravidelné pochůzky městských policistů.

»Máme to štěstí, že lidem není lhostejný vzhled veřejných prostranství. V některých částech se dodnes konají společné brigády, např. jarní úklid zelených ploch, hrabání listí a drobné udržovací práce,« říká Pavel Hubáček. Dodejme ještě, že pomyslné žezlo Města stromů předalo Uherské Hradiště v listopadu Městské části Praha 10.

DRMOUL DBÁ O SVŮJ PŮVODNÍ RÁZ

ČR letos v EFE zastupovala i obec Drmoul (910 obyv., okr. Cheb), díky vítězství v soutěži Zelená stuha ČR 2011. Neodešla s prázdnou a v kategorii vesnic získala bronz. Jak ona udržuje svá zelená prostranství?

Východiskem je generel zeleně, plán náhradních výsadeb a Program rozvoje obce, kdy obec podporuje výsadbu trvalých porostů stromů a keřů a preferuje domácí druhy. »Zachování venkovského charakteru je pro nás stejně důležité jako dlouhodobá spolupráce s odborníky,« vysvětluje starostka Drmoulu Mgr. Vladislava Chalupková.

Údržbu zeleně obec hradí z rozpočtu a z výnosů obecních lesů, s dalším pomáhají dotace: OP Životní prostředí, Strategický plán Leader prostřednictvím MAS 21, o.p.s. a Program rozvoje venkova.

O zeleň pečují dva zaměstnanci s každoroční posilou pracovníků z úřadu práce (VPP, VPS). S náročnými pěstebními pracemi pomáhá Správa lesů Drmoul. Zapojuje se i veřejnost: vloni např. při výsadbě na školní zahradě, letos v prostoru bývalého tankodromu při přípravě výsadby aleje a sadu původních ovocných dřevin, jež dřív pěstovali němečtí obyvatelé. Jde o unikátní projekt, při němž se posílí genofond původních odrůd, své síly spojí jednotlivci i spolky a němečtí sousedé. Vztah k životnímu prostředí se cíleně buduje v ZŠ ekologickou výchovou (mj. Zlatý diplom v recyklování).

Současný úspěch obce pramení v minulosti, kdy její vedení zbudovala základní infrastrukturu. Neméně důležité je, že v současném zastupitelstvu obce panuje soulad a v péči o zeleň se řadu let postupuje podle stejných plánů a záměrů. »Cením si také organizací, které dokážou zapojit do dění v obci veřejnost. Někde je to snad běžné, ale u nás, v bývalých Sudetech, kde se po válce vyměnilo přes 95 % obyvatelstva, to samozřejmé není,« dodává starostka.

DOLNÍ BŘEŽANY JSOU V PÉČI O ZELENÉ PLOCHY DŮSLEDNÉ

Držitelem Zelené stuhy 2012 jsou Dolní Břežany (asi 3200 obyv., okr. Praha-západ), které v posledních dvaceti letech procházejí velkou proměnou. Podle starosty Ing. Věslava Michalika, CSc. si výsadba, zakládání ploch zeleně a revitalizace historických částí obce vyžádaly posílení pracovní čety a investici do technického vybavení.

Obec má rozpracovaný generel zeleně a Strategický plán, jehož je součástí je koncepce rozvoje zeleně. Územní plán požaduje u všech rozvojových ploch ponechat min. 19 % na veřejná prostranství a zeleň. To umožňuje u nové zástavby realizovat širší ulice s chodníky a stromořadím, ponechat místa pro náměstíčka, hřiště apod.

Regulační plány jednotlivých rozvojových lokalit řeší zadání pro realizaci veřejné zeleně tak, aby navazovala na již realizované projekty. Např. nyní se projednává RP pro výstavbu 15 rodinných domů blízko parkově upravené plochy v centru obce. Podle RP má k parkové úpravě vést přístupová cesta s dvojitým stromořadím, jež v budoucnu vytvoří přístupovou alej navozující atmosféru vstupu do parkově upravené zeleně.

Občané se zapojují do údržby zeleně např. péčí o předzahrádky (soutěž Rozkvetlá obec) a brigádami, pracovníci obecního úřadu každoročně vysazují v lese stromky.

MACHOVÁ SE ZELENOU HRADBOU

Machová na Zlínsku (asi 570 obyv.) obsadila v soutěži Zelená stuha 2012 stříbrnou příčku. Péči o životní prostředí a zeleň uvnitř obce i v celém katastru se usilovně věnuje přes deset let. Mezi první počiny patří v tomto ohledu výstavba kořenové čistírny odpadních vod uvedená do provozu v roce 2002. O vysoké úrovni čištění vod svědčí i to, že se do potoka vrátily vydry.

V témže roce se obci podařilo podle plánu ozelenění komplexně obnovit parkové a zelené plochy. Nejen ty v její správě, ale ve spolupráci s občany i ty přiléhající k jejich obydlím. Ti je od té doby udržují a jak dodává starosta obce MVDr. František Václavík: »Můžete k nám zavítat kdykoliv a travnaté plochy budou stále upravené.«

Příkladem péče o zeleň jsou i rozsáhlé biokoridory. Obec vykoupila od občanů pozemky a vysadila na nich v souladu se zpracovaným projektem vhodnou druhovou skladbu stromů a keřů. »V obci došlo téměř ke 100% zornění zemědělské půdy, z osevních ploch zmizely pícniny, okopaniny a zůstaly pouze řepka, kukuřice a obiloviny. Zhoršily se podmínky pro život fauny i pro pestrost květeny a některé druhy se skoro vytratily. Dnes můžeme konstatovat, že toto opatření mělo pro život v přírodě velký význam. S jeho realizací nám pomohla Agentura ochrany přírody a krajiny ve Zlíně,« informuje starosta.

Podobně osela obec 3 ha květnatých luk. Pro dané území byly louky dříve typické, seno z nich se využívalo ke krmení hospodářských zvířat. Domácí zvířata, jež by potřebovala zelené krmivo, se však v Machové už nechovají, proto obec zřídila louky s co nejpestřejší druhovou skladbou lučních květin. Louky se sečou až v červenci, aby bylo možné vysemenit květy a vyvést mláďata. Dopad je v osvětě - mládež se může učit poznávat rostliny. Stejným přístupem řeší obec i úpravu polních cest, aby byly 1-2krát ročně pokoseny, čímž se omezuje výskyt plevelných rostlin.

Z množství dalších aktivit zmiňme ještě komunitní kompostování rostlinného odpadu do vaků, jež funguje od loňska díky dotaci z OPŽP a spolupráci s okolními obcemi. Součástí kompostárny je budova pro uskladnění potřebné techniky. Občané tudíž nemají důvod vyvážet biologický odpad na polní cesty či meze.

Z vyhlašování výsledků EFE: druhá zleva starostka Drmoulu Vladislava Chalupková.

FOTO: ARCHIV SZKT

Součástí »zelené« kampaně Uherského Hradiště byl i program ke Dni Země.

FOTO: ARCHIV MĚSTA UHERSKÉ HRADIŠTĚ

Machová chce pořídit i kontejnery, jež by umožnily svoz hmoty ke kompostování.

FOTO: FRANTIŠEK KLEMENTA

Biokoridory o rozloze 8 ha umožnily záchranu řady živočichů a rostlin.

FOTO: FRANTIŠEK KLEMENTA

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down