Legislativa ji nezná. Přesto existuje: Pozice městského architekta…

Kterým směrem se vydat hledat pomoc pro lepší fungování městských architektů? Po jejich konferenci v Litomyšli se začíná mluvit o »duálním modelu« pro tuto profesi.

Bylo to zajímavé poznání. Společnost Petra Parléře, o. p. s., která si udržuje dlouholetou tradici pořádání architektonických a urbanistických soutěží pro města a obce, si totiž postupně ověřila, že řada radnic spolupracuje s architekty jako odbornými poradci či garanty na jakési pozici městských architektů. »Nazval bych to jevem, nebo spíše fenoménem, protože potřeba městských architektů nevzešla z nějakého nařízení, nevychází z legislativy a neexistuje pro ni ani žádné speciální vzdělání či autorizace. Přesto existuje. Proto se nám zdálo logické oslovit radnice a architekty s touto zkušeností a nabídnout jim prostor pro výměnu zkušeností,« konstatuje Ing. arch. Jaroslav Wertig, jeden z iniciátorů vzniku Platformy městských architektů.


Z CHEBU DO LITOMYŠLE

Spolu s těmito nadšenci Společnost Petra Parléře už loni v květnu za podpory Ministerstva pro místní rozvoj připravila v Chebu konferenci »O městských architektech«, na niž letos v lednu v Litomyšli navázala konferencí »Nová vize pro architekty měst«.

Podle iniciátora platformy v Chebu šlo o to, vzájemně se ujistit, že platforma má smysl a je o ni zájem. »Mezitím proběhl sběr dat a informací, komunikace s MMR i s Českou komorou architektů. Jasně se prokázalo, že neexistuje jeden optimální model městského architekta, že fungování městských architektů přímo souvisí s velikostí města a sofistikovaností jeho správy. Někde je to externí konzultant starosty, jinde je to šéf odboru,« říká Jaroslav Wertig. Proto v Litomyšli už nebylo nutné ujišťovat se o smyslu platformy, a spíše se uvažovalo o směru, kterým se vydat hledat pomoc pro lepší fungování městských architektů.

DUÁLNÍ MODEL ZAUJAL

I v té souvislosti na konferenci v Litomyšli zaujal duální model zařazení městského architekta ve struktuře státní správy a samosprávy, jak jej představila Ing. arch. Kateřina Szentesiová z Institutu plánování a rozvoje města Prahy.

»V diskusích o postavení a roli architekta města se znovu a znovu ukazovalo, že pro plnění určitých úkolů je výhodnější, může-li architekt města využívat kompetencí vyplývajících z postavení státní správy, zatímco pro jiné úkoly by naopak bylo vhodnější jeho napojení na samosprávné orgány města,« říká. »Když jsem v Litomyšli slyšela, jak lidé z praxe zaujatě hájí to „své“ zařazení, s nímž mají zkušenosti, svitlo mi, že je vlastně nemožné rozhodnout, který model je lepší, a bylo by nesmyslné snažit se ho vnutit všem. Sama mám zkušenosti z instituce zřízené samosprávou města. I během vlastního působení v územním plánování jsem často pocítila absenci dotčeného orgánu státní správy, který by hájil urbanistické hodnoty a zájmy tvorby měst se stejnými kompetencemi, jaké mají třeba orgány památkové péči či péče o životní prostředí. Odtud už byl jen krůček k myšlence duálního modelu. Jsem ráda, že díky Společnosti Petra Parléře jsem se mohla setkat s podobně uvažujícími kolegy a že mě diskuse s nimi přivedla k modelu, který odpovídá modelu naší veřejné správy a jehož ustanovení by nevyžadovalo zvláštní náklady na zřízení nového úřadu.«

DVA KROKY K CÍLI: JEDEN SNAZŠÍ, DRUHÝ SLOŽITĚJŠÍ

Aby se duální model ujal, vyžaduje to jen:

Posílit v legislativě přesně specifikované kompetence úřadu územního plánování o kompetence, jimiž se vyřeší absence orgánu hájícího zájmy rozvoje měst v koncepčním smyslu. Ustanovit tak pro tuto oblast plnohodnotný dotčený orgán státní správy.

Podpořit vznik kanceláří architekta města jako nepovinné, ale prestižní instituce navázané na samosprávu, odrážející osvícenost voleného vedení města, se širokým spektrem působnosti podle velikosti a potřeb daného sídla.

Zatímco bod 2 se mnohde naplňuje už dnes, prosadit bod 1 bude složitější. »Cesta k formulaci a uzákonění zájmů, které by měl úřad územního plánování jako orgán státní správy v této oblasti hájit, bude ještě dlouhá,« uzavírá Kateřina Szentesiová.

 

Platforma městských architektů

Vznikla z iniciativy Společnosti Petra Parléře, o. p. s., a Ing. arch. Jaroslava Wertiga i ve shodě s účastníky historicky první »polistopadové« samostatné konference městských architektů, která se uskutečnila 15. 5. 2013 v Chebu. V září 2013 bylo jmenováno vedení platformy, jejímž hlavním cílem je posílit postavení a pravomoci městských architektů. Platforma má zatím devítičlenné vedení, potenciálních zájemců o zapojení do ní je však už zhruba 60. Oficiální registrace nových členů zahajuje v březnu 2014. Registrovat se mohou jak architekti měst, tak další zájemci, kteří se zabývají rozvojem měst. K registraci je nutné doporučení města, pro něž zájemce pracuje. Vnitřní řád platformy se již připravuje a bude projednán na dubnovém zasedání jejího vedení.

O akcích platformy průběžně informuje web Společnosti Petra Parléře www.cenapp.cz.

Jak funguje spolupráce městské architektky s městskou samosprávou v Litomyšli

V pořadí již druhá konference Platformy městských architektů se uskutečnila letos 29. ledna v Litomyšli. Starosta hostitelského města Michal Kortyš má za to, že taková platforma může být přínosná v šíření osvěty, zkušeností a může přispět k přesnějšímu vymezení postavení architekta v městské samosprávě. »Spolupráce architekta a městské samosprávy je principiálně důležitá a přináší dobré výsledky, pokud je založena na důvěře, vzájemném respektu a architekt je osobností schopnou otevřeného koncepčního myšlení,« poznamenává Michal Kortyš. Jestliže – podle jeho slov – některá města považují městského architekta za svého dominantního projektanta, je to i podle zkušeností Litomyšle naprostý omyl.

Městská architektka v Litomyšli nemá rozhodovací pravomoci, její práce pro město je založena na odborných doporučeních, která se obecně týkají zejména oblasti územního plánování a výstavby. Její hlas je poradní, přesto definuje priority a především hodnoty území, místa nebo stavby do odborného posudku. Na základě těchto posudků lze zastavit projekty, které neodpovídají optimálnímu vývoji města a narušují, či dokonce ignorují veřejný prostor. »Naše městská architektka pracuje v postavení nezávislého odborného garanta, který úzce spolupracuje s městskou samosprávou i stavebním úřadem,« konstatuje starosta Litomyšle. A dodává: »Bez ohledu na to, jaká je či bude role architekta ve struktuře městské samosprávy, měl by takový architekt být osobou, jež bude spolu se zastupiteli připravovat urbanistický rozvoj města a plánované investice. Architekt města musí být také schopen velmi úzké součinnosti s odborným aparátem (státní správou) města a koordinovat s ním zájmy města a vést jej k tomu, aby výkon státní správy byl součástí systému veřejné správy města jako celku.«

Zámecké návrší v Litomyšli s průčelím nedávno zrekonstruovaného pivovaru.

ILUSTRAČNÍ FOTO: ANTONÍN DOKOUPIL

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *