Má-li samospráva přežít, musí se do ní občané více zapojit

Být dobrým místem pro život - vize, která se snadno vysloví, o to nesnadněji uskutečňuje. Jaké kroky pro naplnění této vize podniká městská část Praha 14? Zeptali jsme se jejího starosty Bc. Radka Vondry.

Radek Vondra je zastupitelem a starostou MČ Praha 14, na jejímž území žije asi 45 tisíc obyvatel, od roku 2010. Po nástupu do úřadu jej podle jeho slov překvapilo, že kromě komunitního plánu sociálních služeb neměla radnice zpracovanou strategii, koncepci, nebo metodiku rozvoje v dalších oblastech. V současnosti radnice připravuje ve spolupráci s odbornou i širokou veřejností vstupy pro strategický rozvojový plán, který má být hotov koncem letošního roku.

K čemu slouží strategické rozvojové plány na místní úrovni?

Začal bych nejdříve srovnáním veřejného a soukromého sektoru, v němž jsem dlouhá léta působil. Zatímco podnikání postavíte na své vizi, ve veřejné správě jste většinou s nějakou vizí nejprve zvolen, ale po příchodu na úřad zjišťujete, v jakém je stavu, které jsou asi hlavní priority a kam by měl směřovat. Stejné to bylo i v případě naší městské části.

Na druhou stranu, nemít zpracovanou a schválenou strategii je pohodlné a výhodné. Podněty, které přicházejí, zpracujete tak, aby vám vyhovovaly, nemusíte se ptát dalších lidí, či prověřovat, zda jsou v souladu se schválenou koncepcí rozvoje.

Druhá věc je, že městská část (město, obec) zodpovídá za rozvoj území a lidí v dlouhodobém hledisku. Podnikáme kroky, jejichž účinek přesahuje jedno volební období. A zároveň navazujeme na kroky svých předchůdců, v dobrém i ve špatném. Důležitá je kontinuita, protože zvláště na místní úrovni nelze dělat změny jen na základě volebního programu podle dělítka levice-pravice. Je důležité, aby obec fungovala.

Strategie je důležitá proto, abychom si uvědomili, co lze dokázat s vymezeným časem, prostředky a lidmi, nač je třeba klást důraz, a opačně. A tohle nelze měnit každé čtyři roky.

Strategie znamená i to, že máte tzv. v šuplíku připravené rozvojové projekty a ve chvíli, kdy na radnici přijde např. developer, objeví se grantová výzva, město získá prostředky, občané něco požadují apod., nemusíte nic vymýšlet od začátku. Ihned víte, zda podnět podporuje cíle, které jste si stanovili, a je či není s projekty v souladu.

Nakolik je strategický plán závazný?

Myslím si, že dokument tohoto typu by měl být upraven legislativně, aby se nedal porušovat mávnutím kouzelného proutku. Změny by měly být projednány se zastupiteli i občany a zdůvodněny. Proces změn by mohl být podobný, jako např. při EIA – posuzování dopadu na životní prostředí.

Co zdůrazňuje strategie MČ Praha 14?

Začneme-li vizí, ta naše zní: Praha 14 – místo, kde se dobře žije. Naplnit by nám ji měl pomoci strategický plán rozvoje městské části, na němž pracujeme. Vycházíme při tom z metodiky Národní sítě Zdravých měst a máme požádáno o grant.

Jsme ve fázi, kdy připravujeme vstupy (analýzu obyvatelstva a prostředí), které nám pomohou vytyčit priority. Budeme podporovat podnikání, stavbu administrativních budov, obchodní centra nebo rozšiřování zeleně? Katastr Prahy 14 je velký a nelze říci, že bychom se zaměřili jen na něco. Předpokládám, že v dubnu začneme plán zpracovávat a výstupy budeme mít koncem roku.

Ale rád bych ještě dodal, že kromě přípravy strategie se taky snažíme o to, aby městská část žila a vyvíjela se. Např. v oblasti územního plánování a kultury se podařilo vytvořit pracovní skupinu lidí, odborníků, kteří byli schopni během několika měsíců posoudit stav městské části v dané oblasti a navrhnout základní směry, kudy jít. Většina jejich návrhů je použitelná, zbylé bude nutno zpřesnit či změnit v souladu s poznatky demografických studií a analýz.

Jak se vám daří do přípravy strategie zapojovat občany?

Zatím jsme ve fázi budování důvěry. První rok jsme se snažili ukázat, že radnice vůbec existuje, co její představitelé dělají a že se o městskou část zajímají. Lidé totiž leckdy ani nevěděli, kdo je jejím starostou. Od začátku se snažíme ukázat, že to, oč usilujeme, netajíme, a že chceme znát názor obyvatel. Následovat bude fáze: Pojďte to dělat s námi. Tyto kroky nelze přeskočit, protože bez znalosti a důvěry lidí se dál nedostanete. Věřím, že se nám to podaří. Veřejná projednávání různého druhu se postupně stávají pravidlem.

Letos bychom rádi projednali projekt komunitních center a kultury v Praze 14, což vyžaduje širší zapojení občanů. Tedy nejen těch, jimž by komunitní centrum vzniklo tzv. za rohem. Nechceme ale jen ukázat konkrétní dům. Snažíme se společně se sociology a antropology hledat historický význam daného místa, abychom lidem ukázali příběh prostoru, v němž žijí, aby získali vztah k širší lokalitě, než je bezprostřední okolí jejich domu.

Odráží se snaha zapojovat veřejnost např. i v grantech, které radnice vypisuje?

Jednoznačně. Vedle grantů vyhlášených pro podporu kultury, umění, sportu či Zdravé městské části – místní Agendy 21 nově připravujeme tzv. mikrogranty. Ty by umožnily podpořit malými finančními částkami smysluplné aktivity, jež pozvednou část obce či vybrané společenství.

Myšlenka mikrograntů souvisí se snahou zapojit občany, aby se starali o vzhled svého okolí a spolupracovali s radnicí. Jejich prostřednictvím chceme lidem vysvětlit, že městská část není jen úřad, který jim vydává živnostenský list či stavební povolení, nebo odklízí sníh z chodníků na jejich podnět.

Jsem totiž přesvědčen, že toto je neudržitelný model. Prostředků z veřejných zdrojů stále ubývá a půjde-li to takhle dál, za deset let už samospráva nebude schopna vykonávat služby, které od ní občané očekávají. Jediná šance je, že se lidé společně s městskou částí (obcí) sžijí a začnou na části činností ve prospěch blaha celku podílet.

Lze to ilustrovat jednoduchými příklady: místo toho, aby občan trávil dlouhý čas telefonováním na úřad, odhrne sníh sám hrablem, jež mu úřad zapůjčí, natře lavičku barvou, kterou si vyzvedne apod. Tohle nelze samozřejmě změnit tlakem seshora a občané mohou právem namítat, že za své daně chtějí služby, na něž byli dřívě zvyklí, a k nimž se místní správa zavázala.

Potřebná je proměna společenského smýšlení, kdy lidé takovou změnu pochopí jako benefit: že z prostředků a prostředí, které spravuje obec společně s nimi, vznikne dohromady víc a ve větší kvalitě. Změnit dosavadní paradigma vnímání je nutné a jde jen o to, které obci se to povede jako první.

Starosta MČ Praha 14 Radek Vondra říká, že bez důvěry a zapojení občanů nelze uskutečnit žádnou strategii.

FOTO: ARCHIV

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *