Má se těžiště »kotlíkových dotací« přesunout k plynovým kotlům?

Zhruba 9 mld. Kč je mimo jiné ve hře při vyjednávání České republiky s Evropskou komisí o výsledné podobě Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), který by měl platit pro programovací období 2014-2020. Podle úvah Ministerstva životního prostředí (MŽP) by tato suma měla jít na podporu výměny až...

Zhruba 9 mld. Kč je mimo jiné ve hře při vyjednávání České republiky s Evropskou komisí o výsledné podobě Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), který by měl platit pro programovací období 2014-2020. Podle úvah Ministerstva životního prostředí (MŽP) by tato suma měla jít na podporu výměny až 100 tisíc zastaralých a co do produkce škodlivých emisí už naprosto nevyhovujících kotlů na tuhá paliva v domácnostech po celé republice.

Jen pro srovnání: Od roku 2012, kdy MŽP nabídlo dotace na podporu výměny kotlů, tzv. kotlíkové dotace, bylo na tyto účely až dosud společně ze zdrojů ministerstva a krajů alokováno zhruba 490 mil. Kč. Kraj, na jehož území je výměna kotlů takto podpořena, totiž dotaci poskytnutou ministerstvem musí doplnit stejně vysokou částkou. Jak pro Moderní obec uvedla Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení MŽP, aktuálně bylo v letošních výzvách za kraje a Státní fond životního prostředí (je administrátorem »kotlíkových dotací«) podáno přibližně šest tisíc žádostí, které byly pokaždé v jednotlivých krajích zcela vyčerpány už během několika dnů, nanejvýš měsíců. Možnost takové dotované výměny kotlů svým obyvatelům dosud nabídly kraje Moravskoslezský, Ústecký, Středočeský, Královéhradecký a Plzeňský.

Podporovanými typy kotlů jsou plně automatické kotle 3. a vyšší emisní třídy na tuhá paliva nebo zplyňovací, atmosférické a kondenzační kotle na zemní plyn. Výše dotace je závislá na typu kotle a pohybuje se od 15 000 Kč (plynový atmosférický kotel na zemní plyn) do 60 000 Kč (kotel na tuhá paliva emisní třídy 4 nebo vyšší s automatickým dávkováním paliva).

Český plynárenský svaz (ČPS) nyní otevírá diskusi o tom, zda by se podpora výměny kotlů neměla raději masivněji soustředit na špičkové kondenzační kotle na zemní plyn. ČPS tvrdí, že »plánovaná výměna kotlů na uhlí za kotle opět spalující uhlí« není v souladu s nízkouhlíkovou politikou Evropské unie, a apeluje na to, aby dotacemi byly napříště podporovány pouze kotle, které objektivně mají maximálně pozitivní dopad na životní prostředí. A připojuje i další pádný argument: V Česku je na 300 tisíc nevyužívaných domovních přípojek na zemní plyn, přičemž každá obec nad dva tisíce obyvatel už je napojena na plynovod. /rš/

PRO

MILOSLAV ZAUR

předseda Rady Českého plynárenského svazu

Odpověď na otázku, proč plynaři prosazují, aby v připravovaném Operačním programu Životní prostředí 2014+ bylo více než vhodné nastavit těžiště finanční podpory v rámci »kotlíkové dotace« na podporu plynových kotlů na zemní plyn než na podporu kotlů na tuhá paliva, je vcelku jednoduchá.

Obdobně jako Evropská komise totiž nemůžeme souhlasit s tím, aby chystaný program nastavil výrazně větší finanční objem na podporu výměny kotlů uhlí/uhlí než na záměnu kotlů uhlí/plyn. Jsme názoru, že je nutné tento poměr obrátit, tedy aby ekologičtější plynové kotle získaly podporu výrazně větší.

Z porovnání parametrů uhelných kotlů s plynovými kondenzačními kotli je zřejmé, že maximální hodnoty emisí CO2 jsou u plynových kotlů více než osmkrát nižší ve srovnání s kotli na tuhá paliva emisní třídy 4.

V dnešní době by nemělo být možné podporovat z dotačních programů instalaci kotlů, které nezaručí co nejvyšší pozitivní dopad na životní prostředí. V uhelných kotlích, byť certifikovaných ve 4. emisní třídě, lze obtížně zaručit, že se v nich nebudou pálit i jiná paliva, včetně odpadů. Česká republika má ideální nástroj pro realizaci politiky ochrany životního prostředí a plnění emisních limitů stanovených v rámci Evropské unie. Stát již investoval miliardy do rozvoje plynárenských sítí, a proto by bylo logické a efektivní využít tuto infrastrukturu k plnění dohodnutých závazků.

Naše republika je protkána sítí plynovodů, v níž každá obec s více než dvěma tisíci obyvateli má plynovod. Přesto 300 tisíc plynových přípojek dnes zůstává využito. Jsou to »mrtvé« přípojky, které generují provozní náklady. Značný podíl nevyužitých přípojek je právě i v nejvíce znečistěných regionech, jako jsou severní Morava a severní Čechy. Máme velmi dobrou infrastrukturu plynárenských sítí, tak ji pojďme efektivně a logicky využít.

PROTI

ING. JAKUB UNUČKA, MPA

první místostarosta města Klimkovice (okr. Ostrava-město)

Teplo patří k základním fyziologickým potřebám, stejně jako dýchání, voda nebo sex. Teplo je na úplně nejnižším patře pomyslné pyramidy lidských potřeb. Nebude-li člověk v teple, nebude řešit nic jiného, ani ekologii, která se v této pyramidě nachází až na samém vrcholu.

Topení tuhými palivy je dnes problém více sociologický než technický. Mít kontrolu nad možností zatopit si je pro mnohé občany zásadní otázkou. Proto existuje a bude existovat jistá, určitě nikoliv malá skupina lidí, kteří se za žádných okolností nebudou spoléhat na centrálně dodávaná média, včetně zemního plynu. Největší skupinu uživatelů kotlů na tuhá paliva, kteří jsou možnými příjemci kotlíkových dotací, tvoří občané s nižšími příjmy. Důchodce s příjmem 10 600 Kč (medián starobního důchodu) prostě na topení plynem nemá a nikdy mít nebude. Tedy pokud v České republice nedojde ke změně státního režimu nebo nebude-li vynalezen způsob zplyňování »blbé nálady«.

Nabízet občanům opětovné připojení na zemní plyn je v současnosti, zejména s ohledem na ukrajinskou krizi, bláhové. Kdo mohl topit plynem, už jím topí. A kdo jím netopí dnes, zcela jistě hned tak brzy nezačne. Cena samotného kotle v rozhodování takového občana nehraje naprosto žádnou roli.

Výše uvedené konstatování se opírá o zkušenosti z mého téměř osm let trvajícího boje s »paliči/traviči« v Klimkovicích, nejmladším lázeňském městě ČR. Ve městě máme vlastní »kotlíkové dotace«. Občanům nabízíme v podstatě stoprocentní dotaci na plynový kotel. Ale dosud jsme tak uspěli pouze v jednom případě. Zatímco u automatických kotlů na tuhá paliva se nám s daleko nižší podporou podařilo přimět za dva roky k výměně zhruba polovinu z dvou set uživatelů starých kotlů.

Chceme-li opravdu vyčistit vzduch v horizontu několika let, zůstávají dotace na automatické kotle na tuhá paliva jediným reálným řešením.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *