Má už vaše obec svůj zdravotní plán?

Za poslední čtvrtstoletí většina obcí a měst doslova rozkvetla. V centrech nalezneme krásné zelené plochy, které jsou obklopeny pěšími zónami nově vydlážděných chodníků. Přibylo cyklostezek a rekonstrukce se dočkala hezká řádka obecních budov. Je to však to nejdůležitější, co mohou obce pro své občany udělat?

Je pravda, že se otevírají i nová zařízení pro seniory a buduje síť sociálních služeb pro ty, kteří ji ze zdravotních důvodů potřebují. Lépe by však bylo, kdyby se vysokého věku dočkala většina občanů ve zdraví. Za posledních dvacet let se prodloužila délka života mužů v České republice o 7,5 a žen o 5,5 roku.

O kvalitě života však vypovídá velmi názorně ukazatel průměrné délky života prožité ve zdraví, což je v naší zemi 62 let, tedy stejný počet jako v roce 1962. Ve Švédském království se za sledované období prodloužila doba života ve zdraví o 9 let, a Švédové se proto mohou těšit (průměrně) na 71 let plnohodnotného života bez chronických nemocí.


CO PŘINESE STRATEGIE ZDRAVÍ 2020?

Nejde jen o kvalitu života, ale i ekonomiku. To, co současnou českou populaci ohrožuje nejvíce, není ebola, SARS či mexická chřipka, ale každodenní nezdravý životní styl a z něho plynoucí tzv. civilizační onemocnění. V polovině roku 2014 byly zveřejněny výsledky šetření OECD, podle nichž je Česko nadprůměrné v léčbě srdečně cévních onemocnění. To však neplatí pro péči o nemocné diabetem, s nímž se v ČR léčí již 850 tisíc lidí, přičemž trend neklesá, právě naopak. Přibývá i lidí s vysokým krevním tlakem a onkologicky nemocných, stejně tak i lidí s chronickou obstrukční plicní nemocí (rozedma plic, CHOPN), o které se příliš nehovoří, ale počet pacientů je téměř shodný s počtem diabetiků.

Kdyby se podařilo snížit výskyt civilizačních chorob o 5 %, zdravotnictví by uspořilo ročně 10 miliard korun a HDP by se zvýšilo o dalších 10 miliard. Jen zdraví lidé mohou žít plnohodnotný život, obdivovat krásy našich renovovaných měst a obcí, ale také pracovat. Zdraví lidé nečerpají sociální dávky, ať už v podobě pracovní neschopnosti nebo invalidního důchodu, resp. další sociální dávky. Investice do zdraví obyvatel je tedy tou nejvýnosnější.

To si bohužel neuvědomovaly minulé vlády a zdraví populace bylo na okraji jejich zájmu. V současnosti se zdá, že by se mohlo blýskat na lepší časy. Ministerstvo zdravotnictví ČR vyhlásilo Národní strategii ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí: Zdraví 2020. Avšak po zkušenostech z minulých desetiletí víme, že není vždy zaručenou cestou vpřed čekat na pokyn »shora«. V pravomoci zastupitelstev obcí je aktivní přístup ke zdraví svých obyvatel (tedy voličů).

Prvními vlaštovkami nabádajícími ke zdravějšímu životnímu stylu je například budování cyklostezek. Ukázkou podpory zdravé výživy mohou být investice do školních jídelen, stejně jako do kvality nabízených pokrmů. Nasnadě je hledání cest, jak využít a zajistit odborný dozor školních hřišť, která odpoledne zejí prázdnotou. Někdy stačí i poskytnout prostor pro propagaci již existujících akcí ke zdravotní osvětě, které jsou zpravidla velmi dobře odborně připraveny, avšak účast na nich bývá velmi nízká.

PLÁNOVÁNÍ PRO ZDRAVÍ MUSÍ VYCHÁZET Z KONKRÉTNÍCH MÍSTNÍCH PODMÍNEK

Možností ve městech a obcích se nabízí mnohem více. Ale nemělo by jít o náhodnou volbu podporovaných činností podle vlastních zálib či laického vidění podpory zdraví. Tyto aktivity musí vycházet ze schváleného zdravotního plánu, tedy tematické koncepce sestavené na základě podrobné analýzy zdravotního stavu obyvatel konkrétního regionu. Zdravotní plán pak naváže návrhem přesně cílených kroků k řešení hlavních problémů.

Současně by však radnice měla k těmto řešením hledat i finanční zdroje – ať už formou grantových výzev nebo jiných pobídek.

PŘI ZAPOJENÍ DO PROJEKTU STRATEG-2 LZE DOSÁHNOUT I NA FINANČNÍ PŘÍSPĚVEK

Význam systematického plánování pro zdraví si již uvědomila řada municipalit. Mezi kraji je to především Kraj Vysočina či Liberecký kraj, z měst například Brno, Chrudim, Hodonín, Tábor, Strakonice, Prachatice, Litoměřice a další.

Není náhodou, že jde o zástupce Národní sítě Zdravých měst ČR (NSZM), asociace, která se tímto tématem již déle než 20 let zabývá a jež poskytuje svým členům řadu služeb, jako je vzdělávání, poradenství nebo sdílení dobré praxe. Díky projektu s názvem STRATEG-2, který je financován z prostředků Evropského sociálního fondu (ESF) prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR, lze získat i finanční příspěvek pro přípravu zdravotních plánů a analýz zdravotního stavu, kdy se postupuje s využitím odborného Manuálu pro zdravotní plán města.

Na manuálu spolupracuje řada odborníků a subjektů, například Kancelář Světové zdravotní organizace v Praze, Státní zdravotní ústav a další zdravotní instituce v rámci pracovní skupiny Ministerstva zdravotnictví ČR. Města a kraje zapojené do projektu vědí, že investice do zdraví jejich obyvatel se vyplatí. Inspirujme se jimi a vezměme si z nich příklad.

 

MARTA ŠIMŮNKOVÁ
členka Pracovní skupiny Zdravotní gramotnost Zdraví 2020

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *