Majetek obcí po novele v roce 2012

Už jsme si dávno zvykli na skutečnost, že obce opět mohou vlastnit majetek. To, co je dnes samozřejmostí, více než 40 let samozřejmostí nebylo (1. 1. 1950 do 23. 11. 1990). KRÁTKÝ POHLED DO HISTORIE Již obecný zákoník občanský č. 946/1811 Sb. z. s. definoval pojmy obecní statek a obecní jmění....

Už jsme si dávno zvykli na skutečnost, že obce opět mohou vlastnit majetek. To, co je dnes samozřejmostí, více než 40 let samozřejmostí nebylo (1. 1. 1950 do 23. 11. 1990).

KRÁTKÝ POHLED DO HISTORIE

Již obecný zákoník občanský č. 946/1811 Sb. z. s. definoval pojmy obecní statek a obecní jmění. Obecní statek se po vzniku Československé republiky transformoval na kmenové obecní jmění zákonem č. 421/1919 Sb., kterým se mění obecní statek v kmenové obecní jmění. Se vznikem národních výborů v roce 1945 bylo zřejmé, že nastane i změna v majetkoprávních poměrech obcí ruku v ruce s praktickým zánikem samosprávy obcí. Ústava 9. května č. 150/1948 Sb. si sice ještě zachovávala zdání, že budou obce vlastnit nějaký majetek, ale bylo to skutečně jen zdání. V § 149 bylo stanoveno, že národní majetek je zásadně v rukou státu (státní vlastnictví) a současně, že části národního majetku, které nejsou celostátního významu a slouží veskrze nebo převážně obyvatelstvu některého správního celku (obce, okresu, kraje), mohou být v rukou svazků lidové správy (tzv. komunální vlastnictví). Skutečný konec jakémukoliv majetku obcí učinil však až zákon č. 279/1949 Sb., o finančním hospodaření národních výborů (účinnost 1. 1. 1950), který v § 29 odst. 1 prohlásil i majetek svazku lidové správy (tzv. komunální vlastnictví) za národní majetek spravovaný národními výbory. Současně bylo v § 30 odst. 2 citovaného zákona stanoveno, že »dosavadní kmenové jmění obecní pozbývá této povahy«. Obnovení možnosti obcí vlastnit majetek: Obcím se vrátilo postavení právnické osoby až ústavním zákonem č. 294/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 100/1960 Sb., Ústava Československé socialistické republiky, a ústavní zákon číslo 143/1968 Sb., o československé federaci, a kterým se zkracuje volební období národních výborů (účinnost 24. 11. 1990 dnem voleb do obecních zastupitelstev v roce 1990). Podle čl. 86 odst. 2 Ústavy byla obec samosprávným společenstvím občanů a právnickou osobou s vlastním majetkem. Teprve však zákonem č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení) – účinnost 24. 11. 1990 dnem voleb do obecních zastupitelstev v roce 1990 – bylo stanoveno, že majetkem obce jsou věci a majetková práva stanovená zvláštním zákonem, kterým byl pro Českou republiku zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí (dále jen zákon o majetku obcí). Na základě těchto předpisů mohly obce opět vlastnit majetek a nový i nabývat. Rozsah majetku obcí na základě zákona o majetku obcí: Zákon o majetku obcí lze považovat jednak za restituční, protože stát obcím vracel určitý majetek, tzv. historický, který obce k 31. 12. 1949 vlastnily, tak za privatizační, protože určitý majetek na obce přešel ze státu bezúplatně nezávisle na tom, zda jej obce v minulosti vlastnily či nikoliv, nebo jestli tento majetek vůbec existoval v době, kdy mohly ještě majetek vlastnit (do 31. 12. 1949). Zákon o majetku obcí stanoví podmínky, za kterých určitý majetek na obce přechází.

Ohledně zápisů majetku obcí do katastru nemovitostí Český úřad zeměměřický a katastrální vydal pokyny č. 11 ze dne 7. 12. 1994 č. j. 5320/1994-23 pro zápis právních vztahů k nemovitostem a dalších údajů do katastru nemovitostí, ve znění dodatků č. 1 až 9 (poslední dodatek v roce 2001) dostupné na http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=998&MENUID=10376&AKCE=DOC:10-POKYNY_CUZK1.

NOVELA ZÁKONA O MAJETKU OBCÍ

Zákon o majetku obcí se týkal až do novely č. 173/2012 Sb. jen nemovitostí, které přecházely na obce z majetku České republiky, nikoliv historického majetku ve vlastnictví České a Slovenské Federativní Republiky (ČSFR). I určitý historický majetek ve vlastnictví ČSFR měl však na obce přejít, nikoliv však ze zákona, ale bezúplatně na základě smluv. Vláda o tom rozhodla svým usnesením ze dne 19. 10. 1994 č. 596 k převodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí. Toto usnesení bylo vydáno v návaznosti na stanovisko vlády číslo 332 z 15. 6. 1994 k poslaneckému návrhu novely zákona o vlastnictví obcí, kterým vláda vyslovila nesouhlas s poslaneckým návrhem a byla proti tomu, »aby na obce byl zákonem, bezúplatně a plošně převáděn další majetek«. Souhlasila však »s tím, aby určitý majetek byl exekutivním aktem obcím vydán vždy, kdy je to racionální na základě individuálních projektů«. Bezúplatné převody na základě usnesení vlády byly později zpochybňovány Ministerstvem obrany, což vedlo k tomu, že vláda nakonec souhlasila s převodem jen malého množství pozemků z původně zamýšleného množství. Jednalo se o usnesení číslo 528 ze dne 27. 8. 1997 o udělení souhlasu k bezúplatnému převodu vlastnictví nemovitého majetku státu, k němuž právo hospodaření vykonává státní podnik Vojenské lesy a statky ČR podle § 45 odst. 2 zákona číslo 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů. Tyto pozemky byly pak skutečně smlouvami bezúplatně převedeny na obce. Poslední novela číslo 173/2012 Sb. (poslanecký návrh) se týká majetku, který ke dni 24. 5. 1991 (ke dni účinnosti zákona o majetku obcí) byl ve vlastnictví ČSFR.

Citovaný zákon jej vymezuje v § 2c odst. 1 tak, že dnem 1. ledna 2014 přecházejí do vlastnictví obcí nemovitosti uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) až d), které: a) obce vlastnily ke dni 31. 12. 1949; b) byly ke dni 24. 5. 1991 ve vlastnictví ČSFR; c) jsou ve vlastnictví České republiky ke dni podání žádosti obce podle odst. 4; d) se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nenachází na území vojenských újezdů; e) se nenachází alespoň zčásti v pásmu do 50 metrů od státních hranic ČR; f) jejichž seznam schválila svým usnesením vláda ČR.

PODMÍNKY PRO PŘECHOD MAJETKU

Nezbytnou podmínkou přechodu majetku na obce bude, že vláda schválí seznam nemovitostí přecházejících na obce /viz § 2c odst. 1 písm. f) cit. zákona/. Obce se budou muset aktivně přihlásit o zařazení do tohoto seznamu. Žádost o zařazení nemovité věci do seznamu (§ 2c odst. 4 cit. zákona) musí příslušná obec uplatnit u příslušné organizační složky státu nebo státní organizace nejpozději do 31. 3. 2013. K žádostem uplatněným po uplynutí této lhůty nebude přihlédnuto. Všechny přijaté žádosti je příslušná organizační složka státu povinna předložit vládě do 31. 7. 2013 včetně doporučení, zda nemovité věci do seznamu zařadit či nikoliv. Jestliže obce nepodají žádost podle § 2c odst. 5, nemovitosti do jejich vlastnictví již nepřejdou. Žádost obce musí podle § 2c odst. 5 cit. zákona obsahovat: identifikaci dotčené nemovité věci podle stavu katastru nemovitostí ke dni podání žádosti,

doložení vlastnictví obce ke dni 31. prosince 1949, případně právního nástupnictví obce.

Jestliže žádost nebude splňovat tyto požadavky, bude obci vrácena s uvedením důvodů, pro které je žádost považována za vadnou. Ke zpracování žádosti obce o zařazení do seznamu poskytne příslušný katastrální úřad, je-li to potřeba, příslušné obci, organizační složce státu nebo státní organizaci bezplatně příslušné údaje z katastru nemovitostí a v případě potřeby vyhotoví identifikaci parcel nebo jiný dokument, z něhož bude vyplývat, do které z dnešních parcel nemovitá věc, která je předmětem žádosti, nebo její část zasahuje (§ 2c odst. 6 cit. zákona). Zákon stanoví povinnost pro katastrální úřady poskytnout obci bezplatně součinnost při zpracovávání žádosti, i když toto ustanovení je nadbytečné, protože obce mají nárok na bezplatné poskytnutí údajů katastru nemovitostí podle 22 odst. 5 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 120/2000 Sb. Podání žádosti nezakládá právo obce na zařazení nemovité věci do seznamu. Vláda do seznamu nezařadí zejména nemovité věci, které stát i nadále nezbytně potřebuje k plnění svých funkcí nebo v souvislosti s plněním svých funkcí nebo k plnění svých závazků vyplývajících z mezinárodního práva (§ 2c odst. 7 cit. zákona). Bude záležet na vládě, jak danou žádost posoudí a zda nedojde k závěru, že předmětný pozemek přejít do vlastnictví obce nemůže. Usnesení podle § 2c odst. 1 písm. f) cit.zákona přijme vláda na základě návrhů příslušných organizačních složek státu nebo státních organizací nejpozději do 30. 9. 2013 (§ 2c odst. 8 cit. zákona). Pokud je to nezbytné k plnění funkcí organizační složky státu nebo státní organizace, pak se k nemovité věci, k níž přechází vlastnictví na obec podle § 2c odst. 1 cit. zákona, bezúplatně zřídí v nezbytně nutném rozsahu právo odpovídající věcnému břemeni. Právo odpovídající věcnému břemeni se zřídí smluvně k žádosti organizační složky státu nebo státní organizace. Žádost musí být uplatněna nejpozději do jednoho roku od přechodu vlastnického práva na obec (§ 2c odst. 9 cit. zákona), tj. do 1. 1. 2015. Příslušná organizační složka státu nebo státní organizace zajistí pro pozemky, které budou zařazeny do seznamu podle § 2c odst. 1 písm. f) cit. zákona, vytyčení a zaměření pozemků a vypracování geometrických plánů. Nedílnou součástí seznamu bude v případě pozemku, který je třeba zobrazit do katastrální mapy, odkaz na příslušný geometrický plán (§ 2d cit. zákona).

ZPŮSOB ZÁPISU DO KATASTRU NEMOVITOSTÍ

Historický majetek uvedený v § 2c odst. 1 zákona o majetku obcí, ve znění zákona č. 173/2012 Sb., přechází do majetku obcí na základě zákona, a nejde proto o převod na základě smlouvy (viz výše). Z tohoto důvodu je také v § 8 odst. 2 zákona č. 173/2012 Sb. uvedeno: »Vlastnické právo obcí, nabyté podle § 2c, se do katastru nemovitostí zapíše záznamem na základě souhlasného prohlášení příslušné organizační složky státu nebo státní organizace a příslušné obce. Nedílnou součástí souhlasného prohlášení bude odkaz na příslušné usnesení vlády a pro pozemky, které je třeba zobrazit do katastrální mapy, příslušný geometrický plán.« V této souvislosti je však nutné uvést, že vlastnictví na obce přechází až 1. 1. 2014, tj. od data, kdy má nabýt účinnosti nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. a nový katastrální zákon nyní projednávaný Poslaneckou sněmovnou (tisk č. 778). Podle nové právní úpravy by i v těchto případech přechodu nemovitostí ze zákona měl být prováděn do katastru nemovitostí vklad, nikoliv záznam. Proto bude nutné zákon číslo 173/2012 Sb. novelizovat v doprovodném zákonu ke katastrálnímu zákonu (také projednává Poslanecká sněmovna – tisk č. 779) a uvést jej do souladu s novou právní úpravou. Návrh na vklad podle nové právní úpravy by podával účastník řízení o povolení vkladu práva na základě souhlasného prohlášení.

CO S MAJETKEM, O KTERÝ OBCE NEJEVÍ ZÁJEM

Novela č. 173/2012 Sb. razantním způsobem vyřešila vlastnictví majetku, který si obce dosud nenechaly zapsat v katastru nemovitostí jako své vlastnictví. V původním znění zákona o vlastnictví obcí bylo v § 8 uvedeno: »Obce jsou povinny do jednoho roku po nabytí vlastnictví k nemovitým věcem podle tohoto zákona učinit návrh příslušnému středisku geodézie na zápis těchto nemovitých věcí do evidence nemovitostí.« Povinnost požádat o zápis do evidence nemovitostí obce tedy zákonem stanovenu měly a požádat o zápis tak měly do 24. 5. 1992 (katastr nemovitostí vznikl až 1. 1. 1993!). Bohužel zákon nestanovil žádnou sankci pro obce, které si o zápis nepožádaly. Zákonodárce stanovil pouze pořádkovou lhůtu, což se však značně zvrtlo, protože majetek obcí podle zákona o majetku obcí (ve znění do novely č. 173/2012 Sb.) není zapsán v katastru nemovitostí ani po 20 letech. Obce některý majetek obtížně dohledávaly, mylně se také někdy domnívají, že majetek na ně přejde, až si požádají o jeho zápis do katastru nemovitostí. Majetek však na ně přešel ze zákona dnem uvedeným v jednotlivých zákonech:

24. 5. 1991 (podle § 1 a 2 zákona o vlastnictví obcí v původním znění),

1. 1. 1993 (podle § 3 odst. 3 a 4 zákona o vlastnictví obcí,ve znění zákona číslo 10/1993 Sb.),

1. 7. 2000 (podle § 2 odst. 1 písm. d), § 2 odst. 4 a 5, § 2a ve znění zákona č. 114/2000 Sb.),

28. 6. 2002 (podle § 2b zákona o vlastnictví obcí, ve znění zákona č. 277/2002 Sb.).

Některé obce se naopak domnívají, že mohou o zápis majetku do katastru nemovitostí požádat kdykoliv a že neexistuje žádný způsob, jak by o něj v dnešní době mohly přijít. Přitom soudy již mnohokrát rozhodly tak, že »Ze strany státu může dojít k vydržení věcí, které byly možným předmětem obecní restituce podle zákona číslo 172/1991 Sb.« (např. rozsudek NS sp. zn. 28 Cdo 3360/2008 ze dne 19. 2. 2009, usnesení NS sp. zn. 28 Cdo 1603/2005 ze dne 22. 2. 2006).

Novela č. 173/2012 Sb. změnila zásadním způsobem § 8. Nyní je v § 8 odst. 1 uvedeno, že pokud vlastnické právo, které na obec přešlo podle § 1, 2, 2a nebo § 2b, není dosud zapsáno v katastru nemovitostí, je obec povinna nejpozději do 31. 3. 2013 uplatnit návrh vůči katastrálnímu úřadu, nebo podat žalobu na určení vlastnického práva u soudu. Nesplní-li obec tuto svou povinnost, považuje se den 1. 4. 2013 za den přechodu vlastnického práva na stát. To znamená, že zákon nyní obsahuje důležitou sankci pro ty obce, které se nepostaraly o zápis do katastru nemovitostí. Jestliže i nadále budou otálet, o majetek, který ze zákona nabyly, přijdou. Tento majetek se dnem 1. 4. 2013 bude považovat za den přechodu vlastnického práva na stát. Pokud obec požádá po 31. 3. 2013 o zápis obecního majetku, katastrální úřad jí vrátí tuto jistinu jako nezpůsobilou k zápisu změny práva do katastru nemovitostí.

ZÁVĚR

Zákonem č. 173/2012 Sb. skončí proces nabývání vlastnického práva obcí od státu ze zákona. Je nyní na obcích, aby nejen uplatnily své žádosti o nový majetek podle § 2c cit. zákona, ale aby také dokončily ohlašování svého majetku, který nabyly podle ustanovení § 1, 2, 2a a 2b zákona o majetku obcí. Vzhledem k tomu, že je v zákoně uvedena i pohrůžka (sankce), na základě které by obce mohly o majetek přijít, lze očekávat, že obce vyvinou potřebnou aktivitu a zápis svého majetku získaného ze zákona urychleně dokončí.

EVA BAREŠOVÁ

Český úřad zeměměřický a katastrální

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *