Meziobecní spolupráce dostává novým tématem další vzpruhu

V plném proudu jsou od začátku června první oficiální setkání představitelů obcí, které se v územních obvodech obcí s rozšířenou působností (ORP) zapojily do projektu Meziobecní spolupráce. Mj. vybírají i tzv. volitelné téma, s nímž vstoupí do projektu rozvíjeného Svazem měst a obcí.

Beseda u kulatého stolu, kterou v Pacově (okr. Pelhřimov) s podporou SMO ČR, Projektové kanceláře projektu Meziobecní spolupráce (MOS) a místní radnice uspořádala redakce Moderní obce, se věnovala jednomu z možných volitelných témat. Jím je Administrativní podpora malých obcí a proces profesionalizace činnosti dobrovolných svazků obcí (DSO).

Diskuse v Pacově se zúčastnili: koordinátorka MOS Ing. Alice Nováková z Kostelce nad Orlicí; vedoucí právního týmu projektu MOS Mgr. Ing. David Bohadlo; metodik navozování meziobecní spolupráce odborného týmu MOS Ing. Jiří Hužera; koordinátor MOS PhDr. Zdeněk Janderka z Moravských Budějovic; vedoucí odborného týmu MOS Ing. Marek Jetmar, Ph.D.; koordinátor MOS Jan Jiskra, starosta obce Starkoč na Čáslavsku; koordinátor MOS Václav Průša z Chotěboře a za hostitelské město Pacov jeho starosta Bc. Lukáš Vlček, DiS.

TÉMA, KTERÉ SI VYNUTILA PRAXE

»Během diskusí s obcemi, regionálními koordinátory i motivujícími starosty jsme identifikovali čtyři základní okruhy, jimž se obce a města chtějí v území věnovat jako volitelným tématům,« připomněl v úvodu besedy vedoucí odborného týmu projektu Marek Jetmar. »Je to podpora podnikání, trhu práce a zvyšování zaměstnanosti. Dále řešení dopravy, dopravní obslužnosti a mobility v území. Tradičním tématem je hledání způsobů, jak napomoci rozvoji cestovního ruchu. Čtvrtým tématem, nikoliv však co do významu, je spolupráce v oblasti bezpečnosti, ať už by šlo o spolupráci městských a obecních policií, při prevenci kriminality, řešení rizikových sociálních událostí apod.,« uvedl Marek Jetmar.

A dodal: »Především na Vysočině, ale také v jiných regionech naši smluvní partneři v projektu nastolili další téma. Totiž řešení administrativní kapacity malých obcí, resp. podpory činnosti malých obcí při zajištění jejich základních úkolů v rámci samostatné působnosti. I pro SMO jako nositele projektu je téma významné, protože meziobecní spolupráce je přece o tom hledat cesty, jak efektivně zajistit poskytování služeb, jež obce zajišťují ze své podstaty. Proto jsme se rozhodli toto téma zakomponovat i do hlavního procesu MOS a brát je do určité míry jako hlavní v právě začínající druhé polovině realizace projektu.«

»Fragmentace územní veřejné správy v ČR je značná, což s sebou nese vyšší náročnost na její kvalitu. Řešení administrativní kapacity malých obcí pomocí MOS má proto smysl,« podpořil nově se rodící volitelné téma starosta Pacova Lukáš Vlček.

Vedoucí právního týmu projektu MOS David Bohadlo v té souvislosti zdůraznil, že vysoký počet obcí v ČR je cennou hodnotou a historickým dědictvím, které umožňuje rozvoj územní samosprávy a poskytování kvalitních veřejných služeb občanům. »Negativním jevem vysokého počtu obcí může být v některých případech obtížné zvládání všech svěřených agend. Řešením tohoto problému není vrchnostenské snižování počtu obcí nebo omezování samostatné působnosti obcí, ale efektivní meziobecní spolupráce založená na dobrovolném přístupu při zachování samostatnosti obcí,« konstatoval David Bohadlo.

CO NAPOVĚDÍ KOMUNÁLNÍ VOLBY?

Koordinátor MOS Václav Průša z Chotěboře sdělil i osobní zkušenost: »Snad při všech jednáních se starosty o projektu MOS se toto téma spontánně znovu a znovu objevovalo. Jen pro ilustraci – z 31 obcí zapojených do projektu v územním obvodu ORP se 29 přímo vyslovilo pro společné řešení administrativy. Město Chotěboř se rozhodlo, že posílení pomoci obcím s jejich administrativní činností samo zaštítí a poskytne k tomu odborné zázemí. Jak už uvedl pan starosta Vlček, to je směr, který může reálně zvýšit kvalitu veřejné správy, jež – budeme-li upřímní – v některých menších sídlech pokulhává. Nikoliv však proto, že by tam starostové neměli zájem o lepší služby občanům. Ale proto, že často nejsou pro výkon své funkce uvolněni a práci pro obec se musí věnovat jen po večerech a o víkendech. Přitom starostové v celé zemi – ať už stojí v čele malých obcí či velkých měst – mají v podstatě stejné povinnosti. Nikoliv však stejné podmínky k práci, protože starostovi malé obce chybí odborné zázemí v podobě úřednického aparátu a je rád, pomáhá-li mu alespoň šikovná účetní pracující na půl úvazku. Svědectví o tom nepřímo zřejmě podají i říjnové komunální volby. Zatím se na Chotěbořsku po každých volbách obměnilo zhruba 30 % starostů. Letos je tam zájem starostů znovu kandidovat nižší, takže se očekává, že po volbách se u nás vystřídá dokonce asi až 40 % starostů,« upozornil Václav Průša.

Podobně hovořil starosta obce Starkoč a koordinátor MOS na Čáslavsku Jan Jiskra. V územním obvodu ORP Čáslav je 37 obcí, přičemž 70 % z nich má v čele neuvolněné starosty. »Když jsme s projektem MOS objížděli obce na Čáslavsku, téměř všude se ozývaly nářky starostů na velkou administrativní zátěž. Bohužel, Čáslav jako ORP není smluvním partnerem projektu. Přesto si od tohoto volitelného tématu hodně slibujeme. Jde o to, aby i v nejmenší obci měl starosta k ruce alespoň základní servis. Jsem přesvědčen o tom, že díky projektu MOS a jeho volitelnému tématu by se mohla v malých sídlech zlepšit i úroveň obecních úřadů a jejich vstřícnost vůči občanům. Ještě dnes najdete obce, jejichž úřady jsou pro veřejnost otevřeny od 8 do 10 hodin dopoledne,« uvedl Jan Jiskra.

JDE TAKÉ O NÁLEŽITÝ PRÁVNÍ A EKONOMICKÝ SERVIS

Koordinátorka MOS Alice Nováková z Kostelce nad Orlicí připomněla, že slabé administrativní zázemí pro fungování menších obcí přináší i ekonomická rizika. »Starostové malých obcí si často sami neporadí ani se smlouvami uzavíranými s dodavateli. Protože nedovedou řádně sepsat žádosti o dotace, unikají jejich obcím zbytečně peníze z evropských i národních zdrojů na potřebné projekty. A pokud malé obce přece jen na nějakou dotaci dosáhnou, pak s vyšším rizikem, že kontroly naleznou nějaká, byť i jen formální pochybení při řízení podpořeného projektu – a obec bude dotaci vracet a zaplatí i penále.« Proto Alice Nováková apelovala na to, aby administrativní podpora malých obcí zahrnovala také nabídku právních služeb, ekonomického servisu či dotačního managementu.

Alici Novákovou podpořil koordinátor MOS Zdeněk Janderka z Moravských Budějovic. »Také u nás se velká většina starostů vyslovila pro toto volitelné téma. Malé obce skutečně nemají dostatečné administrativní zázemí, jejich úřady si musí zadat mnohé práce a služby, které větší radnice bez problémů zvládají samy. Ale služby externích specialistů nejsou zdarma a ani stoprocentně nevyloučí všechna rizika. Kdyby se starostům více uvolnily ruce, nejen pokud jde o výkaznictví všeho druhu, ale i díky právnímu a ekonomickému servisu, měli by určitě více času pro občany,« dodal Zdeněk Janderka.

Podle Davida Bohadla odborná a organizační kapacita vytvořená v rámci MOS pomůže poskytovat vybrané typy služeb v samostatné působnosti pro dané území, a tím přispět k »navrácení« samosprávných kompetencí obcím. Nebudou se už totiž muset obracet na externí agentury, ale i složitější věci začnou řešit prostřednictvím společného profesionálního aparátu.

ODBORNÉ ZÁZEMÍ PRO MALÉ OBCE? KDO A Z ČEHO JE VŠAK ZAPLATÍ?

»Kdybychom při financování administrativního zázemí pro malé obce spoléhali na obce s rozšířenou působností, vždy by to bylo o ORP, které jsou ke ‚svým‘ obcím vstřícné, a o ORP, které si ‚jedou jen po svém‘ a menší obce je příliš nezajímají,« uvedla Alice Nováková. »Proto by garantem profesionálně vedeného administrativního zázemí měl být dobrovolný svazek obcí. A jestliže by s ním spolupracovala i příslušná ORP, tím lépe. Zákonitě však vzniká otázka: Kdo by to vše financoval? Podle mého názoru by to nemělo záviset na příspěvcích, dotacích – zkrátka na tom, jak DSO bude úspěšný se svými žádostmi o finanční podporu takové činnosti. Jinak by se pro administrativní zázemí odborníci sháněli jen velmi obtížně. Určitě by totiž nechtěli riskovat, že příští rok dotace nepřijde a oni zůstanou bez místa.«

»Chotěboř jako ORP už dříve uskutečňovala některé projekty pro celý svůj územní obvod s podporou z evropských peněz. A jak už jsem uvedl, Chotěboř je vstřícná i projektu MOS a je připravena v jeho rámci okolním obcím zajistit i administrativní zázemí,« řekl Václav Průša. »Vyjdu-li ze zkušeností na Chotěbořsku, úplně bych nezavrhoval určitou jasně vymezenou roli obcí s rozšířenou působností. Například stát by mohl určitou sumu peněz uvolnit právě pro ‚trojkové obce‘ s tím, že jejich odbory regionálního rozvoje a na nich k tomuto účelu vyčlenění zaměstnanci by pak mohli takovou podporu obcím v okolí poskytnout. Mimochodem, odbory regionálního rozvoje ORP některé činnosti pro ostatní obce přece zajišťují už dnes,« konstatoval Václav Průša.

Jiný názor měl starosta Pacova Lukáš Vlček. »Myšlenku spoléhat na trojkové obce bych zcela vypustil,« prohlásil. »Bavíme se totiž o činnostech, které jsou obcemi vykonávány v jejich samostatné, nikoliv v přenesené působnosti. Tudíž by bylo nelogické a v principu nesprávné zajišťovat výkon samostatné působnosti na úrovni státní správy. ORP jistě může hrát jakousi ‚vůdčí roli‘ v meziobecní spolupráci, zejména v tom smyslu, že by poskytla potřebné prostory, možná výpočetní techniku apod. Ale nemůže být tím, kdo by obce k meziobecní spolupráci jakkoliv tlačil. Stále se přece bavíme o tom, že MOS musí vznikat a být rozvíjena na dobrovolném principu. Spíše bych sázel na přitažlivost dobrých příkladů. Jakmile se někde bude meziobecní spolupráci dařit, rychle se této myšlenky chopí i jinde. Pokud jde o financování systému, v obcích si všichni uvědomujeme, že samospráva něco stojí. Jinak řečeno, to, co obec zatím platí třeba za externí odborníky a poradenské agentury, by s vytvořením společného administrativního zázemí v rámci MOS mohla ušetřit. Pro rozjezd systému by tedy mohly stačit příspěvky samotných obcí. Ale v další fázi by do věci měl vstoupit i stát, třeba prostřednictvím rozpočtového určení či nějakým dotačním programem. Státu či veřejné správě obecně by se podpora MOS vyplatila. Budeme-li totiž mít v území vzdělané profesionály, bude se tam i efektivněji nakládat s veřejnými prostředky. Nehledě na to, že obyvatelé i nejmenších obcí mají právo na stejně kvalitní veřejné služby, jakých se dostává lidem ve velkých městech,« zdůraznil Lukáš Vlček.

Jan Jiskra v té souvislosti poukázal na zajímavou iniciativu z Čáslavska. »Starostové mají stále méně času a region zase trpí vysokou nezaměstnaností. Už s vizí tohoto volitelného tématu MOS jsme proto oslovili úřad práce a v součinnosti s ním a za jeho finanční podpory již vzniká projekt pro prvních 25 nezaměstnaných absolventů středních a vysokých škol. Ti by nejprve půl roku pracovali na obecních úřadech v polovičním úvazku a na druhý půlrok by tam nastoupili už na plný úvazek. Nejenže získají cennou rekvalifikaci a prvotní praxi, ale ty nejlepší z nich si navíc můžeme ‚vytáhnout‘ pro chystané profesionální zázemí DSO,« řekl Jan Jiskra.

NÁMĚT, KTERÝ BY NEMĚL ZAPADNOUT V ŽÁDNÉM DSO

Jiří Hužera zdůraznil, že SMO problematiku efektivního výkonu veřejné správy v území považuje z hlediska směřování projektu MOS za kruciální. »Proto očekáváme, že si volitelné téma Administrativní podpora malých obcí a proces profesionalizace činnosti DSO zvolí celá řada našich smluvních partnerů. I pro ostatní dobrovolné svazky obcí, které v rámci projektu MOS vznikají nebo se k jeho využití transformují, je to však námět k úvahám o tom, jak konkrétně pomoci malým obcím a neuvolněným starostům v jejich práci v zájmu zajištění řádného výkonu činností v rámci samostatné působnosti,« uzavřel Jiří Hužera.

Stručně o projektu

Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v České republice v rámci územních obvodů obcí s rozšířenou působností:

reg. č.: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001;

pilotní projekt je plně hrazen ze zdrojů OP Lidské zdroje a zaměstnanost;

zapojit se mohou i obce a města, které nejsou členy Svazu měst a obcí (SMO) ČR;

doba trvání je od 1. 5. 2013 do 30. 6. 2015;

přímá finanční podpora do jednotlivých území činí až 2,5 mil. Kč.

Do projektu (viz www.obcesobe.cz) jako smluvní partneři SMO ČR k počátku června 2014 vstoupily dobrovolné svazky obcí a obce ze 186 územních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP). V České republice je celkem 205 ORP. Projekt rozvíjí meziobecní spolupráci v rámci samostatné působnosti obcí, a to ve školství, sociální oblasti a odpadovém hospodářství. Nyní shromáždění zástupců obcí jednají o tom, které volitelné téma projektu si zvolí.

Na základě podnětů smluvních partnerů SMO jako jednu z volitelných oblastí předkládá i Administrativní podporu malých obcí a proces profesionalizace činnosti dobrovolných svazků obcí (DSO). V této oblasti může jít o témata jako právní podpora; ekonomický servis; dotační management; pomoc s přípravou a organizací veřejných zakázek; IT podpora; technická a stavební podpora

Účastníci červnové besedy u kulatého stolu k meziobecní spolupráci, kterou v Pacově za podpory SMO ČR a místní radnice uspořádala redakce Moderní obce.

FOTO: IVAN RYŠAVÝ

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *