Ministr Petr Bendl: PRV bude zachován i po roce 2013

Venkovské obce a zemědělci společně tvoří venkov. »Proto do budoucna budeme usilovat o mnohem větší provázanost projektů podpořených z Programu rozvoje venkova (PRV) a o společné zapojení všech aktérů do jejich realizace,« říká šéf resortu zemědělství.

Do letošního července chce ministr zemědělství Petr Bendl mít na stole rozklad, které potřeby, jež by se opíraly o stávající návrh nařízení k rozvoji venkova v novém programovém období Evropské unie, by měly být pro Českou republiku v tomto směru po roce 2013 nejnaléhavější. Ministr nicméně neopomene podotknout, že to, která konkrétní opatření budou moci být ve prospěch rozvoje českého venkova po roce 2013 zavedena, a také to, jakou formou budou řešena, budeme moci přesněji určit, až se i v Praze dozvíme, jak velký díl nám připadne z rozpočtu Evropské unie určeného na rozvoj venkova. Aktuální návrh tohoto rozpočtu počítá se sumou zhruba 101 mld. eur.


Už se – i ve spolupráci vašeho resortu s Ministerstvem pro místní rozvoj – zřetelněji rýsuje vymezení kompetence kohezní politiky a Společné zemědělské politiky (SZP) pro příští programové období ve smyslu podpory malých venkovských obcí?

K vymezení rozhraní mezi kohezní politikou a SZP v tuto chvíli probíhají diskuse. Pro budoucí období se jeví jako pravděpodobnější vymezení na základě tematického zaměření podpor. I vzhledem k tomu, že současný systém vymezení rozhraní, tedy na základě počtu obyvatel, je kritizován jak ze strany nevládních organizací, tak ze strany obcí. Nicméně dokud nebudeme znát národní finanční obálky určené na jednotlivé fondy, není možné definitivně nastavovat rozhraní, ani současný systém předem zatracovat.

Program rozvoje venkova patří v České republice mezi vzory v čerpání peněz z evropských fondů. Může to nějak českému venkovu a českým zemědělcům prospět, až se bude v Bruselu konkrétně stanovovat objem peněz, který budou mít k dispozici v příštím programovém období EU? Máte už nějakou představu o tom, kolik peněz by to mohlo být?

Podle stávajícího návrhu činí výše rozpočtu Evropské unie na rozvoj venkova v příštím období přibližně 101 miliard eur. Výše národních obálek však dosud není stanovena. Podle vyjádření Evropské komise budou peníze přerozdělovány na základě objektivních kritérií a výše stávajícího rozpočtu. Ten je pro Českou republiku příznivý, ovšem stanovená kritéria ukazují spíše na snížení rozpočtu. Naší snahou samozřejmě bude zachovat alespoň současnou výši alokace. Nicméně musíme si uvědomit, že v přepočtu na plochu zemědělské půdy je rozpočet nynějšího českého Programu rozvoje venkova podstatně nad průměrem EU.

Vzhledem k předpokládané radikální redukci počtu operačních programů po roce 2013 u nás lze počítat s tím, že si Ministerstvo zemědělství udrží Program rozvoje venkova? Nebylo by pro venkovské obce čitelnější, kdyby pro ně v rámci pomoci z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) existoval jeden samostatný program, stejně jako by byl samostatný program čistě jen pro zemědělce?

Zachování PRV v příštím období je samozřejmostí. O rozdělení Programu na dva, a to jeden pro zemědělce a jeden pro venkovské obce, zatím neuvažujeme. Podporu obcí a zemědělců nelze podle mého názoru jednoznačně oddělovat – právě obě dvě tyto strany společně tvoří venkov. Proto do budoucna budeme usilovat o mnohem větší provázání projektů a o společné zapojení všech aktérů do jejich realizace. Tento přístup stávající návrh nařízení pro budoucí období nepředpokládá.

Koncem února při setkání s ministry zemědělství Visegrádu a zástupci resortů zemědělství z Bulharska, Rumunska a Slovinska jste si spolu s nimi pochvaloval, že návrh nařízení k rozvoji venkova, jak byl formulován v Bruselu, umožňuje členským státům EU značnou flexibilitu a přizpůsobení nástrojů k dosažení cílů podle individuálních potřeb. Jak se této flexibility a možnosti přizpůsobit nástroje k dosažení cílů podle individuálních potřeb chystá ve prospěch malých venkovských obcí využít Česká republika?

V současné době již probíhá intenzivní příprava na nové programové období. Ve spolupráci s Ústavem zemědělské ekonomiky a informací jsme zpracovali analýzy potřeb podle jednotlivých priorit návrhu nařízení. Zároveň byly zřízeny tzv. odborné skupiny PRV, do kterých již byli přizváni zástupci nevládních organizací. Do července tohoto roku bychom spolu s našimi partnery měli určit, které potřeby jsou nejpalčivější a které nástroje pro jejich řešení nejvhodnější. Která konkrétní opatření budou zavedena a jakou formou řešena, však budeme moci rozhodnout, až budeme znát výši národních obálek.

Bude k těmto nástrojům patřit i metoda LEADER uplatněná tentokrát už plošně po celém území ČR?

S uplatněním metody LEADER se v rámci PRV rozhodně počítá. Za velmi pozitivní považuji i to, že tato metoda může být uplatňována v novém období napříč všemi fondy Společného strategického rámce. Zda bude tato metoda uplatněna plošně po celém území, nelze v tuto chvíli předjímat. Ministerstvo zemědělství si nechalo zpracovat tzv. analýzu bílých míst ČR. Z ní vyplývá, že metodu LEADER využívá nebo má zájem podle ní v budoucím období pracovat 90 procent obcí do 25 tisíc obyvatel. Další otázkou je, jakým způsobem přistoupí Ministerstvo pro místní rozvoj k podpoře metody LEADER v obcích nad 25 tisíc obyvatel. Ty totiž nemohou být v rámci Programu rozvoje venkova členy místních akčních skupin (MAS).

Je nějaká naděje, že by v novém programovém období EU u obecních projektů podpořených z EAFRD byla DPH opět uznávána jako uznatelný náklad?

Nezpůsobilost DPH pro veřejnou správu je nyní zakotvena v návrhu nařízení pro fondy Společného strategického rámce. Protože jednání budou dále pokračovat, nelze zatím výsledek této diskuse předjímat.

Uvažujete i o dalších možných způsobech, jak po roce 2013 podpořit rozvoj území? Nyní se například začíná diskutovat o tom, že by mohl být oživen a určitým způsobem modifikován někdejší institut okresního shromáždění starostů. Konkrétně, že by na úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou působností vznikaly orgány tvořené volenými představiteli všech obcí, které by se vyjadřovaly k projektům, jež mají význam pro celý tento správní obvod nebo jeho část apod.

Jak už jsem zmínil v předchozí odpovědi, konkrétní nástroje pro řešení potřeb budou teprve diskutovány se zástupci nevládních organizací. Rozvoj území se primárně týká zejména Ministerstva vnitra, respektive Ministerstva pro místní rozvoj. Za náš resort jsme však schopni nabídnout zkušenosti s metodou LEADER. Ta právě přístup zdola nahoru, kde o budoucnosti regionu rozhodují lidé žijící a pracující v území, znající jeho tradice a potřeby, využívá a v budoucím programovém období Evropské unie se s tímto principem navíc počítá také u ostatních fondů.

Bude moci Pozemkový fond ještě i v novém programovém období sloužit jako určitý doplňkový zdroj pro Program rozvoje venkova?

Jak známo, v současné době probíhá proces slučování Pozemkového fondu a pozemkových úřadů do Státního pozemkového úřadu. Pozitivním přínosem samozřejmě budou kromě snížení byrokracie také přirozené úspory. Zřízení Státního pozemkového úřadu má v prvním roce jeho existence, tedy v roce 2013, zvýšit příjmy státního rozpočtu o 1,4 miliardy a jeho výdaje o 1,2 miliardy korun. Výsledným efektem by tedy měla být úspora 194 milionů korun. Pro finanční posílení dotačních programů v loňském a letošním roce byla připravena novela zákona o Pozemkovém fondu. Jejím prostřednictvím byly navýšeny peníze na dotační programy v zemědělství kvůli naléhavému řešení zejména ozdravování chovů hospodářských zvířat v období let 2011 a 2012 o 1,1 miliardy korun. V rámci Programu rozvoje venkova je možné takové prostředky využít na národní část financování PRV, tedy na pokrytí nedostatku z národního rozpočtu. Zda budou sloužit jako určitý doplňkový zdroj pro Program rozvoje venkova, je však ještě otázkou dalších jednání.

Metodu LEADER využívá, nebo má zájem podle ní v budoucnu pracovat 90 procent obcí do 25 tisíc obyvatel, tvrdí ministr zemědělství Petr Bendl.

FOTO: ARCHIV

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *