Místní sektorové dohody jako nástroj cíleného rozvoje obcí

Obce jsou základním stavebním článkem při naplňování sociální politiky v oblasti sociálních služeb či sociální práce. Výraznou samosprávnou roli však hrají také v podpoře zaměstnanosti a zaměstnatelnosti osob a s tím související eliminaci disparit na trhu práce (srovnání nabídky pracovní síly na území obce /spádové oblasti s poptávkou po ní).

Cílem článku není vymezit pojmy sociální práce a sociální služby. Ale budeme se zaobírat využitelností nástroje, který byl vyzkoušen ve Velké Británii a nyní se testuje i v České republice na národní a regionální úrovni v partnerství Svazu průmyslu a dopravy a Českomoravské konfederace odborových svazů za výrazné účasti zaměstnavatelů, zástupců veřejné správy a dalších klíčových subjektů v oblasti trhu práce. Konkrétně jde o sektorové dohody, které se dosud používají jen v členění na úroveň národní dohody, sektorové dohody a regionální sektorové dohody.

JAK MSD VZNIKÁ

Velmi důležité však je, s vazbou na efektivnější cílení sociální politiky na místní úrovni a nové programové období 2014+, zabývat se Místní sektorovou dohodou (MSD). I ta je vhodným nástrojem na úrovni mikroregionů, svazků obcí apod.

MSD je písemná úmluva o spolupráci a rozdělení rolí mezi klíčovými představiteli zaměstnavatelů, zaměstnanců, vzdělavatelů a zástupců veřejné správy, kteří mohou společně přispět k řešení disproporcí místního trhu práce. Cílem je nalézt efektivní řešení dlouhodobých problémů na trhu práce v místě realizace MSD, prostřednictvím konkrétních opatření, která jsou obsažena v akčním plánu MSD.

Celý systém MSD je založen na vedení sociálního dialogu na úrovni měst, zaměstnavatelů, občanů, zástupců sociálních partnerů, vzdělavatelů, státní správy atp. Výhodou je možnost využití role jednotlivých subjektů k ovlivnění stávající situace na trhu práce a předvídání potřeb trhu práce v nejbližším období.

Postup tvorby místní sektorové dohody je standardizovaný. Náročnější je však samotná facilitace celého procesu od zahájení prací až po uzavření MSD. Nejnáročnější před realizační fází je samotné vyjednávání opatření, která budou klíčová pro eliminaci slabých stránek v oblasti trhu práce.

Rámcový postup přípravy a monitoringu MSD:

Sestavení analytického týmu (zástupci zapojených subjektů a moderátor celého procesu).

Hodnocení stávající situace trhu práce na dotčeném území.

Zpracování SWOT analýzy stávající situace.

Identifikace problémových okruhů trhu práce a navržení možných opatření k jejich řešení.

Sestavení tvůrčího týmu.

Vytvoření MSD, která bude obsahovat strategickou část, deklaratorní část a část akčního plánu, jehož součástí bude detailní popis konkrétních opatření včetně stanovení odpovědnosti za jejich realizaci.

Vyjednávání uzavření MSD. Je to kontinuální proces, jehož vyústěním je podpis MSD ze strany klíčových aktérů.

Uzavření MSD – jde o společenskou akci, kde se všichni aktéři za přítomnosti médií připojí k závazku realizace konkrétních opatření zaměřených na zlepšení situace v oblasti RLZ/zaměstnanosti v místě realizace MSD.

KLÍČEM JE SHODA VŠECH AKTÉRŮ

Výstupem procesu, který trvá obvykle několik měsíců, je přijetí místní sektorové dohody, vyjadřující shodu příslušných aktérů na způsobu řešení vybraných problémů a jejich vůli realizovat v této oblasti konkrétní domluvená opatření. Sektorová dohoda, na jakékoliv úrovni, není právně závazný dokument. Jde o písemnou politicko-společenskou úmluvu mezi zúčastněnými subjekty, která je veřejně prezentovaná. Uzavření a realizace MSD je v zájmu jednotlivých aktérů, při správné aplikaci přináší dlouhodobý perspektivní rozvoj dotčeného území, zvýšení konkurenceschopnosti, řešení sociálních problémů, snížení kriminality a v obecné rovině zvýšení životní úrovně a blahobytu.

Jednotlivá opatření se pravidelně vyhodnocují – ideálně pololetně – a publikuje se zpráva o jejich plnění. Výhodou MSD je možnost sdílení kapacit mezi obcemi, podnikatelskými subjekty, neziskovými organizacemi, školami a dalšími subjekty, které se do jejího uskutečňování zapojí.

Realizaci konkrétních opatření vyplývajících z MSD lze v mnoha případech financovat prostřednictvím navazujících projektů podporovaných z fondů EU, zejména z Evropského sociálního fondu. Díky propojení klíčových aktérů v místě realizace dochází k synergickému působení projektů, které jsou ve prospěch všech zúčastněných. Obec tak dostává do rukou nástroj, jak lépe zapojovat do realizace projektů a rozvojových aktivit externí subjekty, spoří kapacity a finance a především projekty, které realizuje, mají větší dopad na podporu rozvoje příslušného místa.

Na realizaci v MSD identifikovaných opatření lze čerpat také investiční prostředky, např. z Integrovaného regionálního operačního programu, OP Životní prostředí, OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, operačních programů spadajících pod cíl Evropská územní spolupráce i z dalších externích zdrojů. Řada opatření, která z MSD vzejdou, může být hrazena z vlastních zdrojů jednotlivých aktérů – a často ani nejde o finančně náročná řešení. Výraznou výhodou je propojení realizace projektů mezi soukromým, veřejným a neziskovým sektorem, díky čemuž je možné dosáhnout vysoké míry synergie a dopadu provedených opatření.

MARTIN HAVLÍK

AQE advisors, a. s.

Příklady dotačních možností na podporu realizace následných opatření vyplývajících z MSD podporovaných z prostředků Evropského sociálního fondu

1.1 OP Zaměstnanost 2014-2020 (řídící orgán: MPSV ČR)

Zvýšení zaměstnanosti podpořených osob zejména prostřednictvím realizace nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti.

Realizace specifických opatření na podporu zlepšení postavení žen na trhu práce a na slaďování soukromého a pracovního života.

Zvyšování znalostí, dovedností a kompetencí pracovníků a konkurenceschopnosti podniků.

Modernizace veřejných služeb zaměstnanosti cestou zvýšení kvality a efektivity.

Zvýšení spolupráce s aktéry na trhu práce, včetně využití externě zadaných služeb.

Zvýšení uplatnitelnosti osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených na trhu práce.

1.2 OP Výzkum, vývoj a vzdělávání 2014-2020 (řídící orgán: MŠMT ČR)

Zvýšení kvality předškolního vzdělávání včetně usnadnění přechodu dětí na ZŠ.

Zlepšení kvality vzdělávání a výsledků žáků v klíčových kompetencích.

Rozvoj systému hodnocení kvality a strategického řízení ve vzdělávání.

Zvyšování kvality odborného vzdělávání včetně posílení jeho relevance pro trh práce.

ZDROJ: AQE ADVISORS

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *