Mohou si za krize obce pojistit hodnotu svých úspor?

Stagnací ekonomiky a trvajícím zadlužováním státu nejsou ohroženy jen příjmy. S tím lze vcelku dobře bojovat. V ohrožení jsou zejména dobří hospodáři a jejich úspory. Nastane-li bankrot veřejných financí ČR - a mnoho přesvědčivých argumentů proti tomu zatím nezaznívá, otázkou je pouze termín. Bankrot by zasáhl především aktiva, laicky řečeno úspory těch, kdo je řadu let vytvářeli.

Není to příliš povzbudivé pro dobré hospodáře. Ale je tomu tak. Kdo hodnoty má, ten na bankrotáře doplatí. To se týká i subjektů veřejné správy. Devalvace, tedy faktické znehodnocení peněz postihne ty, kteří peníze mají, a naopak pomůže dlužníkům. Největší starosti v období recese ekonomiky nemají dlužníci, ale především majetní. Jak udržet hodnotu peněz v době recese ekonomiky, to je vůbec nejtěžší otázka pro každého ekonoma.


Obce jsou v oblasti zhodnocování peněz často naprosto bezradné. Hodnotu peněz požírá vyšší inflace hnaná vzhůru hlavně růstem cen povzbuzeným vyšším zdaňováním a rovněž vývojem cen omezených zdrojů (především fosilní paliva). Neblaze se na tom všem podepisuje také fakt, že »stát« je stále dražší. Byrokracie českého státu stejně jako Evropské unie se zdražuje, podnikatelům jsou diktovány podmínky, je na ně převáděna povinnost platit daně za neplatiče. Je smutné, když stát »povzbuzuje podnikání« převodem ručení za placení DPH na třetí osoby – tedy na ty, kdo tuto daň poctivě platí a nyní mají ještě ručit za ty, kteří ji neplatí.

JAK SI V PŘÍŠTÍCH LETECH ZACHOVAT FINANČNÍ ZDRAVÍ

Je jasné, že obce v tomto prostředí musí během následujících čtyř let omezit své výdaje alespoň o 10 %, aby si zachovaly finanční zdraví. V kombinaci s tím je třeba lépe připravit a zpracovat nástroje na to, jak udržet a »pojistit« hodnotu úspor.

Doporučení, která mohu na základě praktických zkušeností dát pro udržení, či lépe zhodnocení úspor, bych shrnul asi do těchto bodů (v kombinaci s tím, co doporučují experti České národní banky):

Předem si stanovit, kolik chce obec investovat (uložit), kdy bude prostředky potřebovat, jaké vlastnosti investičního (vkladového) nástroje potřebuje.

Diverzifikovat rizika – rozhodně úspory nevkládat do jednoho nástroje (např. dluhopisy jednoho emitenta). Záleží na velikosti investice.

Vždy mít na paměti, že »bezpečnost x likvidita x výnos« jdou proti sobě. Zpravidla je to tak, že čím rizikovější investice je, tím vyšší výnos nabízí. Investicí vždy přijde obec o část likvidity, tedy možnosti okamžitě přeměnit investici zpět na peníze. Čím horší likvidita, tím by měl být vyšší výnos. Je to prakticky stejné jako v gastronomii. Žádné jídlo není sladké, kyselé, slané a hořké zároveň a speciálně v ČR nalezneme málo opravdu výtečných a věhlasných restaurací, které by uměly připravit skvělá jídla, jež by těmito chutěmi hrála. Naposledy jsem se o tom přesvědčil ve »francouzské« panerii, kde jsem měl naivní touhu dát si francouzskou palačinku a dostal jsem ji se šunkovým salámem nahrubo nakrájeným místo šunky prosciutto, o dalších ingrediencích hanba mluvit! Podobně je to u nás často s nabídkou investičních nástrojů. Je třeba proto pečlivěji a déle vybírat.

Dát si načas – nechat se tlačit do rychlých rozhodnutí bez znalosti trhu je v případě investování nebezpečné. Často obce pod uměle vytvořeným časovým tlakem udělají chybu. Rychle investovat si můžou dovolit jen ti největší profesionálové kapitálových trhů – a i ti se pletou.

Nenechat sebou manipulovat – v oblasti kapitálových trhů se po ČR potuluje mnoho pochybných konzultantů, kteří mohou »namočit« město nebo obec do nevýhodné investice končící až fiaskem. Někdy se bohužel pletou i banky a je třeba nejprve předejít manipulaci a poté v klidu získat rozhled a vybírat ty nejlepší na trhu, kteří by měli být motivováni vlastní angažovaností na úspěchu investice, např. formou bonusů či rovnou systémem odměny.

Neprovádět typy obchodů se zvýšeným rizikem, např. obchodování na úvěr (margin) a krátké prodeje (short selling).

Neprovádět obchody, jejichž podstatě a rizikům investor sám nerozumí.

Spolupracovat s kvalitními odbornými poradci.

FRANCOUZSKOU PALAČINKU S EIDAMEM? DĚKUJI, NECHCI…

V situaci, kdy ČNB snížila diskontní sazbu a poskytuje bankám možnost uložit u ní bez zajištění jejich přebytečné zdroje s úrokem 0,05 % a procentuální sazba, za niž si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze je 0,25 % (tzv. lombardní sazba), čekejte, že úspěchem bude, najdete-li na trhu bezpečný nástroj úročení investic nad 0,5 %. V roce 2012 inflace činila celkem 3,3 %, takže reálné je spíše celkové znehodnocení financí z vkladů (zejména u bank). Obce se proto jistě budou rozhlížet, jak uchránit hodnotu peněz.

Špatnou finanční politikou vlády má být inflace vysoká také v roce 2013. Ale osobně si myslím, že daleko palčivější pro ekonomiku bude problém růstu nezaměstnanosti daný především zásahy vlády, která to však bude – podobně jako ODS své volební neúspěchy – házet na svět. Volám tedy na závěr, pánové ve vládní koalici, mrzí mne, že nám vaříte francouzskou palačinku s eidamem a kusy šunkového salámu a mnoho podnikatelů má chuť kvůli tomu emigrovat.

LUDĚK TESAŘ
www.cityfinance.cz

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *