Nakládání s odpady je natolik složité, že jednoduchá řešení nestačí

Vše, včetně nakládání s odpady, se odehrává na katastru některé z obcí. A obce s rozšířenou působností vykonávají v oblasti nakládání s odpady i státní správu. Vztah měst a obcí k odpadům má proto mnoho podob a rozhodně nejde pouze o zajištění systému sběru odpadů od občanů. Problematika nakládání...

Vše, včetně nakládání s odpady, se odehrává na katastru některé z obcí. A obce s rozšířenou působností vykonávají v oblasti nakládání s odpady i státní správu. Vztah měst a obcí k odpadům má proto mnoho podob a rozhodně nejde pouze o zajištění systému sběru odpadů od občanů.

Problematika nakládání s odpady je složitá ze své podstaty – odpady jsou totiž materiály všech skupenství, různého původu a různé nebezpečnosti pro člověka a životní prostředí. Při tvorbě i novelizacích legislativy však tato základní skutečnost bohužel nebývá respektována. Stále se totiž opakuje snaha jednoduchými formulacemi vhodnými jen pro jeden druh odpadů upravit nakládání se všemi odpady místo toho, aby se důsledně hledala řešení pro jednotlivé materiálové toky a u každé navrhované změny legislativy byly podrobně a racionálně analyzovány výhody (přínosy), náklady a administrativní zátěž pro samosprávu, státní správu i podnikatele. V době krize, kdy je jasné, že nelze nadále bezstarostně zvyšovat veřejné dluhy ani zátěž občanů, je skutečná a racionální analýza přínosů a nákladů absolutní nezbytností.


Výše uvedené platí zejména pro uvažované změny poplatku za skládkování odpadů. Razantní zvýšení je často prezentováno jako nutný ekonomický nástroj pro podporu energetického využívání komunálních odpadů. Jenže na skládkách se přece neukládají pouze komunální a jim podobné (spalitelné) odpady. Jsou tam ukládány i znečištěné zeminy ze sanací, azbestové stavební hmoty z rekonstrukcí a další nespalitelné odpady. Je vhodné zdražit sanace starých zátěží a rekonstrukce škol a dalších budov? Pokud ne, jak budou upraveny výjimky? A jak bude minimalizováno riziko podvodů? Na skládkách by však měly být uloženy i odpady ze spaloven komunálních odpadů, nejen ty z čištění kouřových plynů, nýbrž také škvára, které je kolem 30 % ze spáleného množství. Komunální odpad má velmi proměnlivé složení a sběrné nádoby mohou obsahovat prakticky cokoliv. Škvára by proto rozhodně neměla být roznášena po krajině jako stavební materiál pro rekultivace a podobně.

Pro navrhované zvýšení poplatků za skládkování odpadů je proto třeba provést skutečnou analýzu dopadů nejen do provozních nákladů uvažovaných spaloven, ale do všech odvětví. I když by analýza ekonomických dopadů měla být provedena u každé navrhované legislativní změny, bohužel se tak mnohdy doopravdy neděje. Analýzu nelze nahradit slohovým cvičením. Fotovoltaika by měla být varováním pro všechny.

Problematice odpadů ve vztahu k územním samosprávným celkům se v tomto vydání Moderní obce na stranách 29 až 41 věnuje příloha Odpady a obce připravená ve spolupráci s časopisem Odpady.

Pro navrhované zvýšení poplatků za skládkování odpadů je třeba provést skutečnou analýzu dopadů nejen do provozních nákladů uvažovaných spaloven, ale do všech odvětví.

Ing. PAVLA FINFRLOVÁ
členka Zastupitelstva statutárního města Hradec Králové, členka Komise životního prostředí Svazu měst a obcí ČR

FOTO: ARCHIV

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *