Národní ceny kvality za rok 2013 uděleny

Nejlepší organizace a firmy v programech Národní ceny kvality ČR a Národní ceny ČR za společenskou odpovědnost byly v závěru loňského listopadu oceněny na Pražském hradě.

Prosadily se také úřady veřejné správy. Prestižní titul »Excelentní organizace« podle Modelu excelence EFQM obdrželo Město Hranice, Městský úřad Hranice a Městská část Praha 3, Městský úřad Prahy 3. V hodnocení podle Modelu CAF získaly titul »Excelentní organizace« statutární město Chomutov, magistrát města Chomutova a statutární město Prostějov, magistrát města Prostějova. Právo užívat titul »Společensky odpovědná organizace« má nově Městská část Praha 13, Městský úřad Prahy 13.


Záštitu nad slavnostním večerem převzali prezident České republiky Miloš Zeman, předseda Senátu Parlamentu ČR Milan Štěch, premiér v demisi Jiří Rusnok a ministr průmyslu a obchodu v demisi Jiří Cienciala.

Národní ceny kvality jsou udělovány ve více než 80 zemích světa podle stejných principů a pravidel. V zahraničí je získání Národní ceny kvality nejvyšší metou, jíž může organizace nebo firma dosáhnout. Předávání těchto ocenění se ujímají předsedové vlád (např. v Japonsku), hlavy monarchií (Švédsko, Velká Británie…) či prezidenti, jako třeba v USA, kde je cena zakotvena federálním zákonem. Držiteli Národních cen kvality ČR se staly – stejně jako v předchozích letech – subjekty, které jsou členy Svazu měst a obcí ČR. Předseda Svazu a primátor Kladna Dan Jiránek k tomu uvedl: »Splnění podmínek prestižního ocenění znamená, že města procházejí několika fázemi důkladného hodnocení. Ta nejlepší při tom většinou zjistí, že mnoho věcí, které zaručují kvalitu, už dělají a je pro ně přirozené být tady a pracovat pro lidi. Kvalitní služby přitom znamenají spokojené občany.«

V tomto vydání Moderní obce zařazujeme rozhovory s primátory Chomutova a Prostějova, jejichž úřady získaly titul Excelentní organizace podle modelu CAF. V některém z příštích čísel se chceme vrátit ke zkušenostem dalších oceněných úřadů veřejné správy.

 

Model CAF – nástroj, který umožňuje efektivnější řízení veřejné správy

Model CAF (Společný hodnoticí rámec) loni oslavil 10 let od svého zavedení do Veřejné správy ČR. Od samého počátku v roce 2003 do dnešní doby přinesl svým uživatelům jedinečný komfort při řízení organizace (úřadu, školy, příspěvkové organizace města či obce) ve smyslu orientace na efektivitu a kvalitu poskytovaných služeb. Jeho jedinečnost spočívá v dobrovolnosti při implementaci, administrativní nenáročnosti, organizace není svázána přesně danými postupy, následná certifikace (CAF Zpětná vazba) je dobrovolná. CAF nestojí nic, jen práci lidí. Samotný nástroj bez zaměstnanců, kteří by nebyli orientovaní na neustálé zlepšování kvality poskytovaných služeb, by však byl bezmocný.

Připomeňme si, že prvním krokem při jeho aplikaci je hloubková analýzy fungování úřadu. Soustavu posuzovaných kritérií vidíme na obrázku.

Vedoucí zaměstnanci získají objektivní podklady pro řízení podle analýzy kritérií předpokladů (celkem 5), které pokrývají komplexně kompetence úřadu, tzn., jak je nastaven systém řízení, plánování, motivace zaměstnanců, vyvažování zdrojů (finančních, materiálních, informačních a lidských) s cíli a očekáváním občanů/klientů organizace. Při této analýze se využívá Demingův cyklus PDCA, který napomáhá rozkrýt jednotlivé fáze činností úřadu (plánování, realizace plánů, přezkum a zavedení inovací na základě přezkumu). Následně organizace shromažďuje tzv. tvrdá data, kritéria výsledků, tedy veškeré informace v podobě čísel, grafů a tabulek, které má k dispozici, a naučí se je využívat ve svůj prospěch. Jejich součástí jsou i výsledky průzkumy spokojenosti občanů/klientů organizace s úrovní služeb, včetně průzkumu spokojenosti zaměstnanců.

Výstupem z této analýzy je přehled silných stránek úřadu a příležitostí ke zlepšování. Definování oblastí, v čem jsme dobří, výjimeční, má pozitivní vliv na motivaci všech zaměstnanců a je to i signál pro vedení – musíme tuto kvalitu udržet! Příležitosti ke zlepšování využije vedení úřadu při tvorbě Plánu zlepšování na následující období. Na základě definovaných priorit, tento plán, již s konkrétními činnostmi, vypracují odpovědní zaměstnanci, přičemž se stanoví termíny začátku a předpokládaného ukončení.

Podle přehledu autora článku je dnes model CAF zaveden v přibližně 130 organizacích veřejné správy, mezi nimiž jednoznačně převažují úřady územních samosprávných celků. Ovšem vzhledem k 388 pověřeným obecním úřadům a 205 úřadům obcí s rozšířenou působností je to počet stále ještě nízký. I nadále platí – a ověřeno to máme u našich sousedů na Slovensku, že model CAF je velkým pomocníkem také pro školská a sociální zařízení, včetně vědeckých pracovišť. Dalším potenciálem pro jeho zavedení jsou státní úřady a instituce.

Co brání jeho zavedení? Dalo by se konstatovat, že z pohledu samotného modelu je vše optimálně nastaveno. Z pohledu organizací je možná jejich nechuť ke změnám, chybějící tlak uživatelů služeb na jejich zkvalitnění, chybějící »vlastnický« vztah zaměstnanců. Případné riziko spojené s jeho zavedením, snad kromě výběru nezkušeného poradce, de facto neexistuje. Obrovskou výhodou veřejného sektoru v této oblasti je nepřítomnost konkurence, pokud jde o sdílení svých zkušeností, rad a pomoci. Spolupráce úřadů, které využívají model CAF, je ve všech oblastech vynikající. Na jejich setkáních vidíme zejména entuziasmus a radost z dosažených výsledků. Nedávná mezinárodní konference pro uživatele modelu CAF, pořádaná Státním úřadem inspekce práce, která se konala v Ostravě, toho byla důkazem.

Osobně vidím velkou příležitost a nezastupitelnou roli Odboru veřejné správy a eGovernmentu Ministerstva vnitra ČR, který svým působením, zejména v oblasti osvěty a metodické pomoci, může sehrát významnou roli při procesu řízení kvality poskytovaných služeb. Nyní jsou ministerstvem vnitra podporovány organizace, které se zapojí do Ceny MV ČR za kvalitu a inovaci ve veřejné správě. Ta se předává na pravidelně jedenkrát ročně organizováné Národní konferenci kvality, na jejíž platformě probíhá i sdílení »dobrých praxí«. Díky za to.

Pro následující období je však nutné a nezbytné, zabývat se pravidelně zefektivněním služeb veřejné správy ve smyslu jejich zkvalitnění a hospodárnosti. Celá řada jejich představitelů (starostové, tajemníci, vedoucí, ředitelé) je ochotna se zapojit, jen hledá adekvátní nástroj. Jím nepochybně model CAF je. Deset let zkušeností naše veřejná správa má. Berme si příklad i z ostatních států Evropy, stejně jako z dobře fungujících privátních firem, kde se tím management zabývá každodenně.

STANISLAV LOSKOT
Poradce Senior
AQE advisors, a. s.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *