Návrh Koncepce sociálního bydlení počítá s větší rolí obcí

V lednové MO jsme se dotkli tématu kritiky (neveřejného) návrhu Koncepce sociálního bydlení. Přinášíme reakci odpovědných ministerstev a také postoje SMO ČR a SMS ČR.

Připomeňme, že návrh Koncepce sociálního bydlení loni zpracovalo Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Hlavnímu kritikovi, Platformě pro sociální bydlení, se nelíbí to, že návrh: nedefinuje cílovou skupinu sociálního bydlení; navrhuje především posílení sociální práce a stavbu dalších ubytoven; neříká, kdo by měl sociální bydlení zajišťovat, jak by mělo vypadat a kdo by za jeho existenci měl být odpovědný; navrhuje omezit pobyt lidí v azylových domech bez možnosti kam jinam jít (viz www.socialnibydleni.org). Zástupci obou ministerstev nám poskytli vyjádření k jednotlivým výtkám s důrazem na to, že návrh Koncepce je hrubým materiálem, s nímž se stále pracuje.

Důraz na sociální práci obcí

Z odpovědi Mgr. Petra Sulka z tiskového oddělení MPSV vybíráme: »Sociální práce je jedním z nástrojů v připravovaném systému, který by měl být nejdostupnějším směrem k řešení potřeb osob „v bytové nouzi“ v místních podmínkách… V obci se musí zaměřit i na koordinaci všech nástrojů pomoci – sociální i bytové politiky.«

Jako cílovou skupinu vymezuje návrh Koncepce osoby v nepříznivé sociální situaci podle šesti kategorií, jež jsou v souladu s typologií bezdomovectví ETHOS. A konečně, koordinační roli a tím i základní odpovědnost za realizaci systému sociálního bydlení dává návrh při souběžném zajištění zdrojů obcím s rozšířenou působností.

Nejsme pro výstavbu ubytoven

Marek Ženkl z odboru komunikace MMR poukázal na to, že návrh materiálu byl projednán s odbornou veřejností a podpořili jej mj. předseda Rady seniorů Zdeněk Pernes, zástupce veřejného ochránce práv Stanislav Křeček a předseda Sdružení nájemníků ČR Milan Taraba.

Sociální bydlení je v Koncepci definováno jako funkční systém nástrojů sociální a bytové politiky, řešících problémy osob znevýhodněných v přístupu k bydlení. Závaznost jednotlivých nástrojů je pro subjekty sociálního bydlení stejně vysoká jak u nařízení vlády, tak u zákona. Podle jedné z deseti priorit návrhu Koncepce má být řešení dostupnosti sociálního bydlení koncentrováno do výkonu státní správy na úrovni ORP. Jedním z výkonů sociální práce bude zjišťování potřeb občanů spojených s bydlením a jejich včasné řešení.

MMR ústy svého mluvčího odmítá, že by návrh podporoval sociální ubytovny. Investiční podpora obsažená v návrhu s ubytovnami v jejich dnešní podobě nepočítá. »Státem podporované domy pro sociální bydlení jsou bytové domy, využívané buď jako jedna z forem bydlení pro seniory či osoby se zdravotními problémy, nebo jako jedna z forem konceptu Housing first. Užívání sociálních služeb nebude podmínkou bydlení. Naopak povinnosti spojené s užíváním prostoru pro bydlení se důrazně vyžadují tak, aby se dodržely nezbytné kvalitativní parametry bydlení a zajistily hygienické standardy. Tento typ bydlení by měl být alternativou k pobytovým sociálním službám (např. azylovým domům), kde je základní podmínkou přijetí sociální služby a nejde v prvé řadě o poskytnutí bydlení.«

»Obyvatelé domů pro sociální bydlení budou moci užívat samostatné prostory pro bydlení, které splňují nároky na soukromí, a současně užívat společné prostory pro stravování, trávení volného času apod. Přitom se nejedná o rezidenční sociální službu. Sociální či zdravotní služby jsou dostupné, jejich čerpání však není povinné a zcela závisí na individuálních potřebách obyvatel,« uvedl také Marek Ženkl.

Řešme především zaměstnanost

Svaz měst a obcí ČR prostřednictvím své tiskové mluvčí Mgr. Štěpánky Filipové poukazuje na to, že pokud se předem nebude řešit podpora pracovních příležitostí za odpovídající mzdu, dojde k začarovanému kruhu, kdy do sociální sítě státu či veřejné správy (ať už jde o dávky či dotované bydlení) bude padat stále víc lidí. SMO navrhuje definovat cíl sociálního bydlení a uvést ekonomický základ. »Je nutné vyčíslit navýšení financí do oblasti sociálního bydlení v delším časovém horizontu. Teze, které návrh Koncepce obsahuje, hovoří především o efektivním využití peněz, nikoliv však o jejich potřebném navýšení.«

Přímé zajišťování sociálního bydlení obcí či spolupráce s nestátní neziskovou organizací a poskytování obecního majetku by mělo být dobrovolné a podléhat rozhodnutí představitelů obecních samospráv. Má-li NNO v obci k dispozici byty ze soukromého sektoru, měla by spolupracovat s obcí, aby se předešlo sociálním konfliktům.

Jak by měl systém sociálního bydlení ideálně vypadat? »Sociální bydlení limituje mj. nabídka státem garantovaných nástrojů, jak situaci řešit. Komplikací je často administrativní náročnost, jež provází využívání nástrojů z EU a měnící se podmínky výzev. Při zajištění podpory výstavby sociálního bydlení je nutné počítat primárně s využitím prostředků z národních zdrojů. Prostředky z EU by měly sloužit jako případný doplňující zdroj. Sociální bydlení by se též mělo vyčlenit z principu de minimis a mělo by se zjednodušit monitorování udržitelnosti projektů,« dodala mluvčí.

Podpořme komunitní práci

Přestože se téma sociálního bydlení dotýká spíš větších měst, potvrdil tajemník Sdružení místních samospráv ČR Mgr. Tomáš Chmela, že se též setkal s případy, kdy zřízení ubytovny pro osoby v sociální nouzi provázel určitý podnikatelský záměr. »Přibývá případů, kdy se i na venkově skupují ubytovny, jež se adaptují na zařízení tohoto typu. Jde např. o nevyužívané ubytovací prostory bývalých JZD. Obce se zpravidla této podnikatelské činnosti brání i za cenu odkoupení dané nemovitosti. Vidina hrozící kumulace sociálně slabých a problémových skupin obyvatel cizího původu je pro starosty a zastupitele zásadní motivací.«

Koncepce by proto měla zejména zaručit eliminaci »podnikání s chudobou« a upřednostnit nové formy řešení tohoto sociálního problému. Jak? Významných pokroků lze podle tajemníka dosáhnout podporou komunitní práce a akreditovaných NNO vykazujících dlouhodobě dobré výsledky. »Kumulace sociálně slabých skupin obyvatel, jejich nízká motivace a dlouhodobá tolerance podnikání za hranicí etiky jsou důvodem pro konsenzuální řešení. Jsme připraveni se do této debaty zapojit.«

Své ubytovny provozuje také řada měst. Na snímku je ubytovna v ulici T. G. Masaryka, kterou provozuje Centrum sociálních služeb města Varnsdorf.

ILUSTRAČNÍ FOTO: LIBOR FOJTÍK

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *